Léčba syndromu spánkové apnoe: léky, hmotnost a přístroje

Terapie spánkové apnoe závisí na příčině jejího vzniku a závažnosti onemocnění. V lehčích případech spánkové apnoe postačí k nápravě změna životního stylu. U spánkové apnoe a nadváhy je nejdůležitější snížení hmotnosti.

Důležitou změnou je také zanechání kouření, pití alkoholu před spaním, užívání myorelaxancií a prášků na spaní.

Pravidelné cvičení může také zmírnit příznaky spánkové apnoe. I 30 minut mírné aktivity denně, například rychlé chůze, může být prospěšných.

Při spánku se doporučuje ležet na boku nebo na břiše. Osvědčeným tipem, jak se nepřevalovat na záda, je například tenisový míček pod pyžamem. Mohou pomoci také speciální vibrační podložky, které vibrují, když se pacient převalí na záda.

U známých alergií se doporučuje léčba alergie a odstranění alergenu z prostředí.

Přístrojová léčba spánkové apnoe

U středně těžkých a těžkých forem spánkové apnoe je vhodné použít speciální přístroj, který pomáhá zlepšit dýchání během spánku.

• Kontinuální přetlak v dýchacích cestách (CPAP)

Tento přístroj se používá pouze během spánku. Principem jeho léčebného účinku je dodávání vzduchu o vyšším tlaku, než je tlak okolního vzduchu.

Přes noc se na obličej nasadí maska, přes kterou pacient vdechuje takto vysokotlaký vzduch. Protože vzduch v dýchacích cestách vytváří větší tlak na okolní tkáně, udržuje dýchací cesty stále otevřené. Tím se zabrání chrápání a apnoi.

CPAP je nejběžnější a nejspolehlivější metodou léčby spánkové apnoe. Pro mnoho lidí je však nepříjemné mít na obličeji masku a nemohou s ní usnout.

Mnoho pacientů proto používání přístroje CPAP vzdá, ale s trpělivostí a praxí se většina lidí nakonec naučí masku používat a správně nastavit například napětí popruhů na masce.

Existuje mnoho tvarů masek a také stupňů tlaku přístroje CPAP. Pokud se při používání přístroje znovu objeví chrápání nebo apnoe, stačí znovu nastavit úroveň tlaku vzduchu, který přístroj vhání do dýchacích cest.

Na trhu je také zařízení, které měří tlak v dýchacích cestách a automaticky upravuje tlak vzduchu, který pacient vdechuje. Nazývá se auto-CPAP.

Existují také přístroje s dvouúrovňovým přetlakem v dýchacích cestách nazývané BPAP. Ty pracují s větším tlakem při vdechu, aby udržely dýchací cesty otevřené, a naopak poskytují menší tlak při výdechu, aby usnadnily výdech.

• Adaptivní servoventilace (ASV)

Jedná se o relativně novou léčbu. Tento přístroj využívá proudění vzduchu stejně jako ostatní přístroje. Liší se tím, že se "učí" normálnímu dýchacímu vzorci pacienta. Tyto informace zpracovává a ukládá do zabudovaného počítače.

Když pacient usne, přístroj použije vyhodnocené informace a upraví tlak vzduchu tak, aby normalizoval patologický dechový vzorec. Tímto způsobem zabraňuje apnoickým pauzám během spánku.

• Ústní pomůcky

Další možností léčby je nošení ústního aparátu. Je navržen a vyroben na míru tak, aby udržoval hrdlo otevřené a dýchací cesty průchodné.

Jsou například navrženy tak, aby posouvaly dolní čelist dopředu. To pomáhá udržovat hrdlo otevřené a předcházet chrápání a mírné obstrukční spánkové apnoe.

Přístroje jsou navrhovány a vyráběny ve spolupráci se zubním lékařem, který pak při pravidelných kontrolách v průběhu léčby sleduje stav dutiny ústní a vhodnost přístroje.

Léčba centrální spánkové apnoe

• Léčba chronických zdravotních problémů

Běžnými příčinami centrální spánkové apnoe jsou především srdeční nebo nervosvalová onemocnění. Včasná a správná léčba těchto onemocnění může rovněž zmírnit a vyléčit centrální spánkovou apnoi.

• Přídavné kyslíkové přístroje

Jedná se o používání dýchacích přístrojů, které se používají během spánku a obohacují vzduch kyslíkem. Dýchání vzduchu s vyšší koncentrací kyslíku může pomoci zmírnit centrální spánkovou apnoi.

Chirurgická léčba

Chirurgická léčba je další možností léčby. Obvykle se k ní přistupuje po selhání konzervativní léčby.

Obecně se před zvažováním případné operace doporučují tři měsíce konzervativní léčby. Někteří pacienti však trpí anatomickými překážkami v dýchacích cestách. V takovém případě je operace prvním krokem v léčbě spánkové apnoe.

• Radiofrekvenční ablace

Jedná se o odstranění tkání ze zadní části úst a krku pomocí radiofrekvenční ablace. Přichází v úvahu, pokud pacient netoleruje CPAP nebo ústní přístroje.

Další možností je pouze zmenšení tkáně v zadní části úst a krku pomocí radiofrekvenční ablace. Tato metoda se upřednostňuje u lehčích až středně těžkých forem spánkové apnoe.

• Pohyb čelisti

Při tomto chirurgickém zákroku je dolní čelist posunuta dopředu proti zbytku obličejových kostí. Tím se vytvoří více prostoru za jazykem a měkkým patrem.

Volnější dýchací cesty znamenají menší pravděpodobnost ztíženého dýchání během spánku, když se stěny hrdla uvolní. Operace se nazývá maxilomandibulární posun.