Jak dostat astma pod kontrolu a zmírnit ho: V pěti bodech

Astma představuje celosvětový problém. Postihuje přibližně 3 až 5 % dospělých lidí a až 10 % dětí. Hypotetické odhady na dalších 5 let toto číslo téměř zdvojnásobují. 

Stoupající tendenci výskytu astmatu má do jisté míry na svědomí i stoupající počet lidí ze slabších společenských vrstev a samozřejmě casus socialis.
Podmínky pro život u těchto skupin jsou zároveň dokonalým faktorem vyvolávajícím onemocnění, případně jeho spouštěčem.
Zároveň se jedná o skupinu, u které je astma velmi špatně kontrolováno.
Edukace střední a vyšší vrstvy není problematická.

Dostaňte astma pod kontrolu jednou provždy!

I přes dostatečné znalosti o příčinách a rizikových faktorech vzniku astmatu počet případů stoupá. Důvodem jsou právě již zmiňované skupiny lidí, kteří o své zdraví buď nedbají, nemají takové možnosti, nebo patří do rizikové skupiny pacientů.

Navzdory hrozivým číslům v celosvětovém počtu pacientů trpících astmatem došlo k výraznému nárůstu poznatků o tomto onemocnění, ke změně pohledu na něj a v neposlední řadě k zefektivnění léčby a krizové intervence.

Tento medicínský pokrok dává pacientům široké možnosti, kterými lze dostat astma pod kontrolu a žít plnohodnotný život s minimálními omezeními.

Jak na to, se dočtete dále v článku.

Co je astma, jak se projevuje, co ho způsobuje?

Astma bronchiale nebo také průduškové astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, konkrétně průdušek. Onemocnění je způsobeno hyperaktivitou bronchiálního stromu, což má za následek zúžení průdušek (bronchů) a zároveň nadprodukci hlenu.
V konečném důsledku zúžení a současná obstrukce dýchacích cest způsobují potíže s dýcháním.

Důležité:
Astmatický záchvat se projevuje typicky pískavým zvukem při výdechu, kterému říkáme stridor.
V případě, že máte astmatický záchvat (pocit dušnosti s ostatními projevy) bez přítomnosti stridoru a auskultačně (fonendoskopem) nejsou slyšitelné patologické fenomény a ani dýchací šelesty, hovoříme o tzv. tichém hrudníku.
"Tichý hrudník" představuje progresi stavu a vážné riziko. Pacientovi bezprostředně hrozí smrt.

Typické projevy astmatického záchvatu

Astmatický záchvat je postupná exacerbace astmatu, tedy stav dušnosti, ke kterému dochází vlivem různých faktorů. Frekvence záchvatů není u každého nemocného stejná. U někoho se objevují několikrát týdně, u jiného jednou za měsíc.

Klasifikace astmatu podle frekvence symptomů:

1. intermitentní forma astmatu – projevy onemocnění jsou sporadické a není narušena funkce plic
2. perzistující forma astmatu – projevy onemocnění jsou časté a je narušena funkce plic

Tabulka se základní symptomatologií astmatu bronchiale:

Jsem rizikovým pacientem?

Kromě výše uvedené skupiny lidí existují pacienti, u kterých se astma kontroluje o něco obtížněji. V těchto případech by měl být pacient poučen nejen o onemocnění, ale také náhlých stavech a možných následcích s ním spojených.

Rizikoví pacienti:

• pacienti, které v minulosti bylo nutné pro potíže s dýcháním uspat, intubovat a napojit na umělou plicní ventilaci
• pacienti, kteří v minulosti prodělali závažnou exacerbaci astmatu s nutností hospitalizace na jednotce intenzivní péče
• pacienti, kteří byli za poslední rok minimálně jednou akutně hospitalizováni v nemocnici
• pacienti, kteří byli za poslední rok opakovaně léčeni záchrannou zdravotní službou pro neefektivnost jejich léčby
• pacienti, kteří užívají nízkou dávku kortikosteroidů
• pacienti, kterým musely být opakovaně zvyšovány dávky léků
• pacienti, kteří jsou závislí na užívání léků
• pacienti, kteří nemají inhalační kortikosteroidy
• pacienti, kteří jsou neukáznění (neužívání léčby, občasné užívání léčby, psychiatričtí pacienti – úzkosti, deprese)

Negativní faktory a činitele způsobující průduškové astma

S astmatem bronchiale se můžeme buď narodit, nebo ho získáváme v dospělosti. Vzniká u senzibilizovaného (přecitlivělého) jedince vlivem endogenních a exogenních činitelů. Takovému jedinci říkáme také vnímavý jedinec.

Přečtěte si také magazínový článek: Pylová sezóna útočí.

K procesu senzibilizace dochází během nitroděložního vývoje, ale i během života. K jeho vzniku vede vzájemná interakce heterogenní genetické predispozice a okolních vlivů.

Faktory ovlivňující vznik astmatu:

• genetická predispozice
• působení infekčních agens (viry, bakterie, plísně, parazity)
• pobyt v prašném prostředí (dlouhodobý, opakovaný)
• pravidelné vdechování výparů chemických látek (práce s dezinfekčními a jinými těkavými látkami)
• vystavování se alergenům

Faktory ovlivňující vznik záchvatu u astmatika:

• nadměrná fyzická aktivita (zadýchání se po sportovním výkonu)
• psychické rozrušení, rozčilení, stres, silné emoce (záchvat podmíněný zrychleným dýcháním)
• současně probíhající onemocnění dýchacích cest (virové, bakteriální, plísňové, parazitární)
• studený vzduch (zimní období, studený vítr, práce v mrazírnách)
• vdechování výparů chemických látek (aceton v odlakovači, čistící prostředky, dezinfekční prostředky)
• aktivní kouření, pobyt v zakouřeném prostředí
• pobyt v prašném prostředí (prach při zametání chodníku, zvýšený provoz vozidel)
• pobyt v prostředí s roztoči, parazity, plísněmi (staré domy, chaty)
• pobyt v prostředí se zvířaty (zvířecí chlupy, přikrývky z peří)
• pyly, trávy (časté vycházky ven během pylové sezóny, špatná protipylová opatření)
• konzumace potravin podporujících uvolnění histaminu (zrající sýry, mléčné výrobky, citrusy, víno)
• některé konzervační látky s obsahem siřičitanů, metatasulfitů, tartrazinů (sušené ovoce, konzerva s rybami, krevetami)
• užívání některých léků (nesteroidní antiflogistika – ibalgin, aspirin, betablokátory - metoprolol)

Management dobře kontrolovaného astmatu bronchiale

Není to pravidlo, ale většina pacientů se špatně kontrolovaným astmatem si za svůj stav může sama.
O onemocnění vědí žalostně málo, k lékaři zajdou až při výrazném zhoršení stavu, neberou léky a naprosto se nevyhýbají rizikovým faktorům.

K tomu, aby bylo vaše astma dobře kontrolováno, potřebujete v první řadě pevnou vůli. Když ji máte, stačí se držet těchto pěti pravidel a budete mít nad nemocí navrch.

Důležité upozornění:
Špatně kontrolované nebo nekontrolované astma může být příčinou vzniku spontánního pneumotoraxu.
Špatně kontrolované nebo nekontrolované astma vede k exacerbaci, zástavě dýchání a krevního oběhu!

Přečtěte si také: Pneumotorax

1. Poznejte dokonale své onemocnění

Chcete-li být pánem svého zdraví, musíte dobře znát svůj zdravotní stav. Vědomost, že astma způsobuje dušení po vykouření cigarety nebo během pylové sezóny, není dostatečná. Každý jeden astmatik by měl vědět víc než jen toto.

Obvodní lékař či pneumolog většinou nemá čas, aby vám vysvětloval celou patofyziologii onemocnění v ambulanci. Z praxe víme, že ty jsou plné pacientů. Proto jsou informace, které vám lékař poskytne, jen okrajové.

Edukaci je třeba brát vážně. Je důležité znát rizika a následky, se kterými se můžete setkat.
Prostudování si knihy nebo odborného materiálu s konkrétní problematikou na internetu nezabere mnoho času a může vám zachránit život!

2. Nezapomínejte na pravidelné návštěvy lékaře a potřebná vyšetření

Kromě preventivních lékařských prohlídek by astmatici neměli zapomínat ani na kontroly pneumologem a také na pravidelné podstoupení vyšetření plic. Frekventovanost kontrol a vyšetření je individuální podle stavu konkrétního pacienta. Datum té následující vždy určuje lékař na základě aktuálního stavu a výsledků.

Povinností pacienta je to respektovat a samozřejmě v případě zhoršení stavu mezi jednotlivými kontrolami okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Za základní vyšetření považujeme spirometrii. Spirometrie je vyšetření plic. Na jejím základě lékař zjišťuje jejich funkčnost.

Spirometrie je zaměřena na:

• vyšetření, resp. stanovení saturace arteriální krve kyslíkem
• vyšetření plicní kapacity, tedy objemu vzduchu, který plíce dokáží zadržet po nádechu
• vyšetření množství vzduchu proudící z plic při výdechu

Kromě spirometrie podstupují pacienti i další vyšetření, jako například fyzický zátěžový test, celotělová pletysmografie, bronchodilatační testy či měření kapacity plynové difúze plic.

3. Nezanedbávejte předepsanou léčbu

Léčba astmatu je k tomu, aby se dodržovala. Předepsané medikamenty se užívají buď pravidelně, nebo podle potřeby!
Farmakologická léčba obsahuje velké množství antiastmatik.

Antiastmatika se dělí na dvě základní skupiny:

1. léky uvolňující spasmus s krátkým poločasem – léky roztahující průdušky a zvyšující jejich lumen
2. léky proti zánětu s dlouhým poločasem – zmírňují zánět na sliznici průdušek

Léky uvolňující spasmus (tzv. bronchodilatancia) se neužívají pravidelně. Přesto by je měl mít každý astmatik neustále u sebe. Patří sem betamimetika a anticholinergika. Většinou jsou ve formě sprejů (ventolin) nebo i sirupů či tablet.
Užívají se v případě astmatického záchvatu, kdy dochází k zúžení průdušek. Vdechnutím léčiva dochází k jejich opětovnému rozšíření a usnadnění dýchání. Neléčí zánět.

Mezi protizánětlivé léky patří inhalační, ale také systémové kortikoidy (dexamethason), leukotrieny (montelukast), kromony (kromoglykát) a některá bronchodilatancia s dlouhodobým účinkem (theofylin).

Tyto léky se nazývají také kontrolory astmatu. Na jedné straně léčí astma, na druhé straně zabraňují zúžení průdušek vyvolaných alergeny.

Pomoci může také biologická léčba.

4. Vyhýbejte se faktorům zhoršujícím astma

Různé endogenní a exogenní činitele vyvolávající a zhoršující astma bronchiale již byly v článku popsány. Všechny tyto činitele působí u vnímavého jedince jako alergen.

Vyhýbání se těmto faktorům je v její léčbě klíčové. Dokonce se považuje za nefarmakologickou léčbu astmatu.

Čemu se musí astmatik vyhýbat?

• nadměrné fyzické zátěži (maraton, běh do schodů)
• psychickému rozrušení následkem silných emocí (stres, pláč, záchvat smíchu)
• zdroji možné nákazy (nemocný člověk)
• studenému vzduchu (dlouhé procházky ve větru v zimním období)
• vdechování výparů chemických látek (odbarvování vlasů, čištění chemickými a dráždivými prostředky)
• kouření, ale i pobytu v nadměrně zakouřeném prostředí (bary, hospody, noční podniky)
• pobytu v prašném prostředí (v centru měst se zvýšeným provozem vozidel)
• pobytu v prostředí s roztoči, parazity, plísněmi (staré domy, chaty)
• pobytu v prostředí se zvířaty (návštěva kamaráda, který chová psy, kočky či ptáky)
• pylu (měl by minimalizovat vycházky během pylové sezóny, dodržovat protipylová opatření)
• konzumaci potravin podporujících uvolnění histaminu (zrající sýry, mléčné výrobky, citrusy, víno)
• konzumaci některých konzervačních látek s obsahem siřičitanů, metatasulfitů, tartrazinů (sušené ovoce)
• užívání některých léků (nesteroidní antiflogistika – ibalgin, aspirin, betablokátory - metoprolol)

5. Monitorujte svůj stav sami v pohodlí domova - selfmonitoring

Ke sledování aktuálního stavu astmatu se používá přístroj zvaný výdechoměr. Toto zařízení měří hodnoty vrcholového expiračního průtoku. Je ukazatelem rychlosti vydechnutí vzduchu z plic pacienta.

Má velký význam v praxi. Pomáhá nemocnému včas zachytit obstrukci dýchacích cest a tím i zkontrolovat účinnost terapie.
Pro zjednodušení domácího použití laikem je výsledek barevně rozlišen ve třech základních barevných zónách.

Tabulka s barevnými zónami výdechoměru s popisem

Jak používat výdechoměr?

Domácí monitorování je velmi jednoduché. Samotný přístroj se podobá teploměru se základní stupnicí a pohyblivým ukazatelem. Jeho použití je podobné jako při foukání do dregeru.

Náustek (součást balení přístroje) je nutno vsunout do přístroje.

Ukazatel musí být před použitím vždy ve výchozí poloze (poloha nula).
Vyšetření se provádí výhradně vestoje!

Pacient se musí zhluboka nadechnout (plné plíce) a vložit si přístroj do úst. Ten rty obepne tak, aby nemohl unikat vzduch ven. Veškerý vzduch z plic je třeba maximálně vydechnout do přístroje.
Následně už je třeba jen odečítat výsledek na stupnici s barevnými zónami (tabulka výše).