Syndrom dráždivého tračníku: Jak se projevuje, léčí? + Jak s ním bojovat účinně

Syndrom dráždivého tračníku je chronické funkční onemocnění trávicího traktu, čili střeva. Za jeho vznikem je multifaktoriální působení, ale přesná příčina není známa.

Jde o funkční, nikoli organické onemocnění. To znamená, že střevo není postiženo změnou stavby, struktury, ale je narušena jeho funkce.

Často vás zajímá:
Co je to za onemocnění a jak se projevuje?
Jak se diagnostikuje?
Co je účinné v boji s ním a co pomůže léčbě?

Označuje se také jako IBS, což je zkratka z anglického irritable bowel syndrome neboli syndrom dráždivého střeva. Pojmenování syndrom proto, že se vyznačuje přítomností různých symptomů.

Na internetu a v odborné literatuře se můžeme setkat i s jinými označeními, jako například dráždivé střevo, dolní funkční dyspepsie či syndrom dysfunkčního střeva. Všechna tato pojmenování mají společný problém.

Odborně se IBS definuje jako opakující se bolest břicha nebo pocit břišního diskomfortu, a to přinejmenším tři dny v jednom měsíci, v minulých třech měsících, ale se začátkem obtíží nejméně před 6. měsíci.

Přičemž se mezi obtížemi vyskytují minimálně dva příznaky:

1. bolesti ustupují nebo jsou mírnější po vyprázdnění střeva, čili defekaci
2. počáteční změny frekvence ve vyprazdňování stolice, jako je průjem či zácpa
3. zezačátku změny vlastností stolice jako její konzistence, vzhledu a formy

Jelikož IBS není organické onemocnění, tak je podmínkou určení diagnózy normální fyzikální nález při vyšetřeních. Platí to jak pro trávicí trakt, tak i pro ostatní orgánové systémy. Při diagnostice má roli hlavně anamnéza a subjektivní potíže dotyčné osoby.

Ostatní vyšetřovací metody neprokáží jednoznačné onemocnění. Proto se potíže často a mylně zařazují pod psychické poruchy. Nicméně, psychika není jediným faktorem stojícím za vypuknutím nepříjemných a život obtěžujících obtíží.

Co je to syndrom dráždivého tračníku?
Dlouhodobé zažívací potíže spojené s bolestí břicha, poruchami vyprazdňování. Je přítomen průjem nebo zácpa či jejich střídání, s přidruženým nadýmáním a přeléváním střev.

Syndrom dráždivého tračníku postihuje ve vyšší míře ženy. Údajně z důvodu hormonální souhry. Věkové rozmezí je široké, od 20. po 50. rok života. IBS se vyskytuje zejména u životaplných, dominantních, velitelských, průbojných lidí ve vedoucích pozicích a u jedinců pracujících pod dlouhodobým stresem.

Postihuje 10–15 % lidí.

Spojuje se s rychlým životním tempem, nevhodnými režimovými opatřeními a životosprávou. Se začátkem během dospívání a v mládí, s přetrváváním po několik desetiletí. Období klidu střídají záchvaty intenzivních těžkostí nebo se každodenně vyskytují v mírné formě.

V každém případě IBS ztrpčuje kvalitu života, soustředění se a pracovní nasazení, každodenní bytí. Zhoršuje ho stres, napětí, tlak, ale i infekční onemocnění a dlouhodobá antibiotická léčba. Mnohokrát se sdružuje s potravinovou intolerancí.

ENS = střevní nervový systém

Tak jako psychický stav ovlivňuje střevo, trávení a celý gastrointestinální trakt, je to i opačně. Tedy nepohoda a chorobné procesy v něm se odrážejí na celkovém zdraví a psychické kondici.

Zjistilo se, že dlouhodobý stres negativně ovlivňuje i střevo, trávení, střevní mikroflóru a trávicí trakt tak může odpovědět syndromem dráždivého tračníku.

Zajímavé jsou také informace o...

ENS je zkratkou pro enterický – střevní – nervový systém.

Tato samostatně činná část nervové soustavy se nachází v trávicím traktu. Má autonomní postavení, i když ji ovlivňuje autonomní nervový systém – sympatikus a parasympatikus. Zároveň je ve spojení i s centrální nervovou soustavou – CNS.

Reguluje činnost trávení, střeva a některých orgánů spojených s trávením. Příkladem je vliv na:

• motilitu – pohyblivost žaludku, střev, a tedy i rychlost trávení
• produkci žaludečních a ostatních trávicích šťáv, kyselin, enzymů, mediátorů + hormonů, i enzymů slinivky – inzulínu, žlučníku a vylučování žluči
• průtok krve GIT a vstřebávání živin do krve
• obnovu buněk sliznice
• součinný a důležitý při obranyschopnosti organismu

ENS se označuje také jako druhý mozek.
Obsahuje přibližně stejné množství nervových buněk jako mícha.
Přebírá činnost trávicího systému, místo mozku.
Je autonomní, ale ovlivňován CNS a vegetativním nervovým systémem.

Obsahuje více typů nervových vláken, jako plexus myentericus – myenterický pletenec (Auerbachův myenterický plexus), který má vliv na hladké svalstvo trávicí soustavy, a plexus submucosus – podslizniční pletenec (Meissner plexus), který inervuje sliznici a submukózu střev.

Nervové systémy jsou vzájemně propojeny.

GIT obsahuje také jiná vlákna, jako například viscerosenzitivní a visceromotorická vlákna. Ta tvoří spojení mezi nervovým systémem a také ostatními orgány, které jsou interoperabilní při trávení. Obsahuje enterické glie (podpůrné nervové tkáně).

Přesná příčina syndromu dráždivého tračníku není známa. Předpokládá se souhra několika faktorů. Při tomto syndromu je problémem funkční porucha. Onemocnění nemá organický základ.

Střevo tedy není postiženo změnou struktury, stavby, jako při zánětu či rakovině.

Až 50 % pacientů u gastroenterologa má funkční problémy a mezi nimi je i IBS.

I když lidé žijící s neodhalenou příčinou obtíží mají obavy z nejhoršího, není pro to důvod. A právě i takový tlak neznámé nemoci může zhoršovat již nepříjemné potíže.

Co může být za syndromem dráždivého tračníku, uvádíme v tabulce

IBS má své charakteristické symptomy. Důležité je vědět, že jeho projevem nejsou organické změny ve stěně trávicí trubice, tedy střeva. Jde o funkční onemocnění vycházející z poruchy motility a pasáže střevního obsahu a plynů.

Charakteristickou pro IBS je změna frekvence defekace neboli vyprazdňování stolice. Přítomny mohou být průjem nebo zácpa, navíc se mohou střídat. Při průjmu je přítomna i hlenová stolice.

Zácpa může trvat několik dní. Následně po vyprázdnění stolice ji může vystřídat průjem. Přidružují se bolesti břicha, ty mohou mít křečový charakter. Doprovází je přelévání střev, kručení v břiše. Také samotné vyprazdňování stolice může doprovázet bolest.

Bolest z břicha občas vystřeluje do páteře. Namísto bolesti probíhá i jako pocit neurčitého diskomfortu v břiše. Po defekaci se dotyčná osoba stěžuje na nedokonalé, nedostatečné a nekomfortní vyprázdnění stolice.

Následně nastupuje zmírnění až ustoupení potíží. To se zvratem do opětovného nucení na stolici. Příjem mléka nebo mléčných výrobků u některých jedinců vyvolává zhoršení průběhu, bolesti břicha, frekvence stolice či nadýmání.

Stejně se projevuje i stres, psychické napětí, pracovní zátěž, pocit odpovědnosti, a to v práci nebo v rodině.

Souhrn potíží provázejících syndrom dráždivého tračníku:

• změna frekvence vyprazdňování stolice
  • průjem, více než 3–5 řídkých až vodnatých stolic za 24 hodin
  • zácpa, s vyprázdněním 1–2krát za týden
• změna konzistence stolice
  • řídká
  • vodová
  • tvrdá
  • hlenová
  • s příměsí krve, pozor na jiné onemocnění GIT
• bolest břicha
  • podbřišek
  • do celého břicha
  • křeče
  • neurčitý pocit v břiše, jako diskomfort
  • pocit plnosti
  • vyzařování bolesti do zad
  • dlouhodobý a opakující se charakter
• bolestivé vyprazdňování stolice
• naléhavé nucení na stolici 
  • zejména ráno po probuzení
• naléhavé vyprazdňování stolice
  • i krátce po jídle
• časté nucení na stolici
• pocit nedokonalého, nekomfortního vyprázdnění stolice
• nadýmání, plynatost
• přelévání střev
• kručení v břiše
• dlouhodobá únava
• vyčerpání
• bolest hlavy
• změny nálady
• poruchy spánku
• porucha střevní mikroflóry a oslabení imunity

Diagnostika syndromu dráždivého tračníku je založena na anamnéze a klinickém obraze, a tedy na subjektivních potížích, které postižený člověk popisuje. Ty vedou lékaře k diagnostickému závěru a ke správné léčbě.

Konečnému stanovení IBS nicméně musí předcházet diferenciální diagnostika, při které jde o vyloučení jiného původce. Tím by mohl být například zánět GIT, infekce kdekoli v organismu, rakovina tlustého střeva a jiné. Uvedené příznaky mohou být důsledkem organického, vážnějšího onemocnění. Při přetrvávajících problémech je nutné odborné vyšetření.

6 let = obvyklý průměr od prvního příznaku po diagnostiku

Pro určení diagnózy IBS je podmínkou normální fyzikální nález všech ostatních vyšetření. Jelikož jde o funkční, nikoli organické onemocnění. To znamená, že střevo nemá změněnou strukturu, střevní stěnu a ani ostatní části trávicího traktu nejsou takto postiženy. Přitom je potřeba sledovat i to, aby byly v pořádku ostatní tělové systémy, jako je srdce, plíce, ledviny či gynekologické ústrojí.

Při pátrání po diagnóze se provádějí vyšetření jako:

• laboratorní vyšetření
  • krve
  • stolice
  • moči
  • CRP – zánětlivý marker
  • krevní obraz
  • jaterní testy
  • minerály
  • glykémie
• parazitologické
• USG, čili sonografie břicha
• endoskopické vyšetření 
  • kolonoskopie
• RTG
• CT
• MRI

Onemocnění probíhá typicky, kdy se období klidu střídají se záchvaty obtíží. Prvotní změna frekvence ve vyprazdňování stolice je spojována se změnou její konzistence. Čili se vyskytne opakovaný průjem, vyprazdňování řídké stolice. V jiném případě je přítomna zácpa, kdy dojde k defekaci 1–2krát týdně.

Případně se tyto stavy vzájemně střídají.

Nutkavá stolice je zejména ráno a také krátce po jídle. Přidružuje se nadýmání, plynatost, bolest a křeče v břiše. Jindy může probíhat mírně, a to jako pocit diskomfortu v břišní dutině či pocit plnosti. Vyskytnout se může pocit tíhy, pocit na zvracení až zvracení.

Bolest může být v podbřišku, v celém břiše či s vystřelováním do jiných částí, jako například do zad.

Obvykle po vyprázdnění stolice pokračuje fáze ústupu nebo alespoň zmírnění potíží. Tuto však může střídat naléhavé nutkání na defekaci.

Nepříjemný je pocit nedokonalého a nekomfortního vyprázdnění střeva.

Obtíže provokuje a zhoršuje stres, pocit zátěže a napětí. Nutkání k vyprázdnění výrazně omezuje kvalitu života postiženého jedince. Jelikož IBS postihuje i lidi s významnou odpovědností, na vedoucích pozicích, vytváří jim nekomfortní podmínky pro důležité schůzky a plnění povinností.

Příkladem je i zvýšená zátěž v domácím prostředí, při dětech či nepokoje mezi partnery.

U žen se pozoruje souvislost s hormonálními změnami během cyklu. Vliv má i narušení mikrobiální flóry ve střevě, a to vzniká po antibiotické léčbě, ale i na základě zánětů střeva či jiných systémových infekcí.

I proto je užívání probiotik při ATB léčbě dost významné.

Vhodná strava a dieta má své zásadní postavení

Obtíže při tomto onemocnění jsou provokované ve velké míře stresem. Ten dokážeme do jisté míry ovlivnit, a to praktikami v léčbě.

Velký význam při dráždivém střevě má ​​i strava. To, co sníme, může zlepšit pasáž střevního obsahu střevem. Ano, řeč je o vláknině a nevhodných potravinách.

Vlákninu je potřeba postupně přidávat do jídelníčku. Čili začneme si kupovat více listové zeleniny, oloupeme si rajčata, uvaříme mrkev. Z ovoce jsou nejlepší jablka, banány či kiwi. Následně můžeme přidat i ovesné vločky, jakoukoliv vařenou a syrovou zeleninu.

Omezujeme potraviny s vysokým poměrem nasycených mastných kyselin. Při IBS jsou často přidružené i potravinové intolerance. Takže pozor na mléko, lepek a histaminovou intoleranci.

Stravování by mělo probíhat v klidu. Člověk by neměl ve stejnou chvíli dělat jiné činnosti. Když snídá, obědvá nebo večeří, měl by se věnovat výhradně tomu. Kromě toho jsou vhodná a nevhodná jídla, která mohou zlepšovat nebo zhoršovat průběh tohoto nepříjemného onemocnění.

Tabulka přehledně uvádí, které potraviny, látky nebo skupiny potravin se hodí a které ne