Fibrilace síní srdce: Co je to a jak se projevuje porucha rytmu?

Obvykle trápí fibrilace síní zhruba 5 procent lidí a z hlediska délky onemocnění lze zpozorovat tři formy. První je paroxysmální forma, která trvá méně než 7 dní, ale obvykle i méně a bez jakéhokoliv zásahu skončí sama od sebe. Druhá forma je perzistentní a trvá více než 7 dní, přičemž je potřeba lékařský zákrok. Existuje i permanentní forma, přičemž mnohdy je onemocnění spojené i s jinou komplikací.

Samotná fibrilace síní znamená, že obě předsíně srdce nejsou schopny se stáhnout, a tak vypudit krev do komor, která se tam tedy dostane jen pasivně jejím nasátím. U zdravého jedince nemusí být toto až tak velkým problémem jako u člověka s nějakým onemocněním, kdy už nastávají komplikace. Zároveň tak dochází i k nepravidelné srdeční činnosti, tedy k změně tempa práce srdce a obvykle ke zrychlení, protože srdce se snaží krev navzdory problému pumpovat rychleji do oběhu.

Příčin této poruchy je několik. Může to být genetická predispozice, ale i nějaké jiné onemocnění srdce, které může být fibrilací pouze doprovázeno. Kromě toho jsou velmi rizikovými faktory i příliš málo pohybu, vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita, různé metabolické problémy a nadměrné kouření či konzumace alkoholu. Také některé problémy s plícemi, například nádory nebo zánět plic, mohou způsobit arytmii. Podobně rizikovým faktorem jsou i poruchy štítné žlázy.

Nejčastějším příznakem nemoci je nepravidelný puls a arytmie srdce. Kromě toho může člověk s tímto onemocněním cítit i určité bušení srdce a zejména nadměrnou únavu. Kromě toho po nadměrné fyzické zátěži je přítomna i dušnost, člověk se dříve a jednoduššeji zadýchá a dýchání je následně obtížnější. Někdy se mohou dokonce vyskytnout i bolesti na hrudi, které jsou tupé a svírající.

Kromě toho se u nemoci projevují i symptomy případného spojeného onemocnění s jinou poruchou. Například pokud je fibrilace síní spojená s poruchami štítné žlázy, které mohou také tuto nepravidelnou srdeční činnost způsobit, člověk může i hubnout a ztrácet tělesnou hmotnost a může mít i zažívací problémy, nejčastěji ve formě průjmu. Pokud je ale onemocnění jen krátkodobé a přešlo například do 7 dní, většinou člověk kromě rychlého bušení srdce nemusí zaznamenat žádné jiné projevy.

Onemocnění se dá zjistit podle přítomnosti příznaků, ale zejména vyšetřením, a to přes elektrokardiograf, ve zkratce EKG. Některé typy fibrilace se nemusí ale neustále projevovat, a proto se používá i tzv. Holterovo EKG, které umožňuje monitorovat pacienta i během 24 hodin, a tím pádem získat přesné údaje. Některé příčiny fibrilace síní se dají zjistit i přes echokardiografii, případně RTG vyšetřením hrudníku, kdy se zjišťuje obraz srdce i plic.

Onemocnění může mít podle formy různý průběh. V některých případech fibrilace síní do 24 hodin odezní sama od sebe, jindy to trvá déle, případně se stav upraví po zásahu lékaře. Jsou ale i případy, kdy je onemocnění přítomno i po běžném lékařském zásahu. V takovém případě může způsobovat dlouhodobé komplikace, například problémy s dýcháním, nadměrným a rychlým bušením srdce, případně může dojít k vzniku krevních sraženin a ohrožení mozku, končetin či vnitřních orgánů. Je to nejčastější příčina vzniku ischemické cévní příhody, a to až u 85% případů.