- cardiology.sk - doporučení Evropské hypertenziologické společnosti a Evropské kardiologické společnosti pro rok 2003 v managementu arteriové hypertenze
- wikiskripta.eu
- webmd.com - Symptoms of High Blood Pressure
- mayoclinic.org - High blood pressure (hypertension)
Jaké jsou typické příznaky vysokého krevního tlaku?
Vysoký krevní tlak je onemocnění, které vás může provázet životem bez povšimnutí. V tomto je ukryta jeho nebezpečnost. Rizikem je hlavně vypuknutí komplikací, které mohou ohrozit zdraví a život.
Obsah článku
Vysoký krevní tlak je rizikový pro vznik komplikací. Ty vyplývají z dlouhodobého nepozorovaného průběhu.
Nejvážnější příklady jsou infarkt srdečního svalu nebo cévní mozková příhoda, a to v podobě krvácení do mozku.
To jsou jen dva příklady, které se vyskytují v případě zanedbaného, neléčeného nebo nesprávně léčeného vysokého krevního tlaku.
Stává se, že následky vysokého krevního tlaku vypuknou náhle, bez předchozího varování. Symptomy se různí případ od případu.
Někdo je citlivý na změny počasí, u jiného člověka se vyskytují velké výkyvy krevního tlaku během dne, v závislosti na tělesné či duševní kondici a námaze.
Vysoký krevní tlak může být následkem jiného onemocnění. Jeho změny v takovém případě mohou nastat při zhoršení primární vyvolávající příčiny.
Hypertenze a její hodnoty
Opakování je matka moudrosti, a proto si o krevním tlaku pár věcí zopakujeme. Krevní tlak je tvořen dvěma hodnotami, vyjádřenými v milimetrech rtuťového sloupce.
Tyto hodnoty jsou systolický krevní tlak a diastolický krevní tlak. Systolický krevní tlak vzniká při vztahu (kontrakci) levé srdeční komory. Diastolický tlak vzniká při uvolnění srdce.
První hodnota před lomítkem patří systolickému a hodnota za ním diastolickému krevnímu tlaku.
Krevní tlak může být nízký, normální nebo vysoký. Toto hrubé dělení má ještě v rámci každé jednotky zvláštní dělení.
Podrobná tabulka s hodnotami krevního tlaku je v článku magazínu Přehledná tabulka: jaké hodnoty má nízký, normální a vysoký krevní tlak?
Toto dělení je důležité z několika důvodů. V případě hypertenze se může intenzita příznaků stupňovat podle aktuální hodnoty.
Krevní tlak je dynamická veličina, která se mění během celého dne vlivem množství vnitřních i vnějších faktorů.
A pokud tělo není schopno adekvátně reagovat na změny krevního tlaku, tak dochází k jeho snížení nebo zvýšení. Což může v konečném důsledku způsobit potíže.
Pro rychlý náhled uvádíme tabulku s hodnotami od normálního krevního tlaku až do vysokého krevního tlaku.
Tabulka s hodnotami krevního tlaku normální a vysoký krevní tlak
Název | Hodnota |
---|---|
Optimální | méně nebo rovná se 120/80 |
Normální | méně než 140/80 |
Hypertenze I. stupně | 140/90 až 160/100 |
Hypertenze II. stupně | 160/100 až 180/110 |
Hypertenze III. stupně | více než 180/110 |
Izolovaná systolická hypertenze | systolický tlak je více než 140 a diastolický tlak menší než 90 |
Pokud jsou hodnoty na rozmezí hodnot, například 150/80, v takovém případě se krevní tlak zařazuje do skupiny s vyšší hodnotou. V tomto případě (150/80) by to byla hypertenze I. stupně.
Znáte typické příznaky hypertenze?
Hypertenzní choroba je nebezpečná v tom, že často v počátečním období probíhá asymptomaticky, skrytě. Během daného období se nemusí projevovat obtížemi viditelnými zvenčí, ale negativně ovlivňuje vnitřní orgány.
V tomto tkví riziko pro vznik vážných komplikací. Citlivé jsou oči, ledviny, srdce, mozek a další orgány. O tom, že máte vysoký krevní tlak, se můžete dozvědět náhodně.
Při měření tlaku v rodinném kruhu nebo v ambulanci praktického lékaře při preventivní prohlídce.
I hypertenzní choroba je dobrý příklad, proč je důležité absolvování každoročních preventivních prohlídek v předcházení vážných onemocnění a jejich komplikací.
Vždy je lepší účinná prevence než léčba zanedbaného onemocnění, i když k zanedbání dochází v tomto případě často nevědomky.
Vysoký krevní tlak negativně působí na všechny orgány.
Při dlouhodobém, postupně se zvyšujícím krevním tlaku si tělo na dané hodnoty zvyká a potíže se nemusí dostavit. Až do momentu, kdy jsou hodnoty kritické a mnohdy v číslech nad 210/130 mmHg.
V takovém případě je vysoké riziko vzniku komplikací, jako je infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Tyto případy jsou odborně nazývány akcelerovaná hypertenze nebo hypertenzní krize.
- Akcelerovaná hypertenze je charakterizována náhlým a rychlým vzestupem hodnot krevního tlaku nad normál. Její neléčení způsobuje poškození orgánů a tkání.
- Hypertenzní krize je akutní stav, který ohrožuje zdraví a život postiženého. Kromě naměřených hodnot nad 210/130 mmHg ohrožuje centrální nervový a srdečně-cévní systém i ledviny.
Někdo má při výstupu hodnot krevního tlaku opakující se potíže a už bez měření ví, že se mu zvyšuje krevní tlak. U někoho se projeví celkovými obtížemi nebo neurologickými, u někoho srdečními potížemi.
Proto je obtížné říci na základě jednoho příznaku, že v této chvíli se jedná o hypertenzi.
Nejlepším důkazem je změření krevního tlaku tlakoměrem. Existuje ovšem skupina příznaků, které při výskytu naznačují, že právě s krevním tlakem nemusí být něco v pořádku.
Tyto příznaky se mohou vyskytnout při hypertenzi:
- bolest hlavy (nebo jinak popisované pocity v hlavě)
- závratě (mohou být v jakékoli poloze nebo pouze při její změně)
- hučení v uších (nebo jiné zvuky než pískání)
- poruchy vidění (například dvojité, rozmazané, zamlžené vidění)
- zarudnutí nebo bledost obličeje
- nával tepla
- poruchy spánku
- pocení
- krvácení z nosu
- bolest na hrudi, v okolí srdce (bolest může být jakéhokoli charakteru, nebo může být přítomen neurčitý pocit, diskomfort)
- pocit bušení srdce
- dušnost (dyspnoe, jako pocit nedobrého, neúplného nadechnutí)
- únava a slabost
- pocit na zvracení, někdy jen jako tíha na žaludku (v horní oblasti břicha, pod hrudní kostí), vyskytuje se i zvracení
- třes těla
- otoky dolních končetin (nejdříve v okolí kotníků)
Víte, jak se správně měří krevní tlak?
Kromě potíží, které se při vysokém krevním tlaku mohou vyskytnout, je důležité umět hodnotu krevního tlaku správně změřit. Důkaz hypertenze (vysokého krevního tlaku) jejím naměřením je důležitý údaj pro člověka samotného, ale také pro lékaře, který hypertenzi léčí.
Vhodné je naměřené hodnoty krevního tlaku zapsat na papír, který při vyšetření poskytnete lékaři.
Krevní tlak není problém kontrolovat, jelikož máme v dnešní době k dispozici automatické digitální tlakoměry. Jejich výhodou je, že měří krevní tlak automaticky a naměřené hodnoty jsou viditelné na přehledovém displeji.
Vhodné je, pokud vám tlakoměr měří i rychlost srdeční frekvence (pulsu, tep), případně indikuje její nepravidelnost. Pro měření tlaku je vhodnější kvalitní přístroj.
Při výběru tlakoměru by měla převládat kvalita nad nízkou cenou.
Známe dva druhy komerčně dostupných digitálních tlakoměrů:
- První je s manžetou na zápěstí. V dnešní době jsou stejně spolehlivé, ale při měření jsou důležité správné zásady umístění tlakoměru v úrovni srdce. V opačném případě jsou přítomny odchylky od správné hodnoty. Tlakoměr se nasazuje podle návodu a ostatní zásady při měření krevního tlaku platí tak, jak je uvedeno níže
- Druhý je typ s manžetou na rameno. Ten najdeme ve dvou provedeních, a to jako poloautomatický (s manžetou na nadýmání) a plně automatický.
Kromě kvalitního tlakoměru je důležité, aby měření krevního tlaku proběhlo v rámci zásad správného měření. Jinak by nemusela být naměřená hodnota výpovědní.
Důležité je dát si pozor na detaily uvedené v bodech:
- poloha vsedě, případně vleže (hodnota diastolického tlaku je vleže přibližně o 5 mmHg nižší než vsedě), dolní končetiny volně položené na podlaze, ne zkřížené. V některých případech se měří i po změně polohy ve stoje
- ticho a klid v místnosti, přiměřená teplota v místě, kde krevní tlak měříme
- při měření tlaku by osoba neměla mluvit
- 30 minut před měřením nepít kávu a jiné stimulující nápoje, nekouřit
- po těžké práci klid dvě hodiny
- před měřením se nevystavovat stresu
- 5 minut před měřením klidně sedět, ležet
- měření s prázdným močovým měchýřem
- výsledná hodnota je průměr 2–3 měření s 2 minutovými pauzami (pokud člověk trpí poruchou srdečního rytmu, měření opakovat 5x a z něj průměr bude výsledná hodnota)
- měření na paži, rameni, s loktem opřeným o podložku
- manžeta tlakoměru by měla být ve správné velikosti a měla by být ve výši srdce, 1–3 cm nad loketní jamkou
- manžeta by neměla být ani příliš utažená, ani volná
- oděv musí být volný, aby neomezoval průtok krve do končetiny
- měření krevního tlaku můžete provádět na obou horních končetinách, ale upřednostňuje se měření na straně, kde bývají hodnoty krevního tlaku vyšší
Tabulka velikostí manžet pro měření krevního tlaku rozdělená podle velikosti ramene a podle šířky a délky manžety
Obvod ramene (cm) | Šířka manžety | Délka manžety | |
Dětská | 16–21 | 8 | 21 |
Pro dospělé malá | 22–26 | 10 | 24 |
Klasická velikost | 27–34 | 13 | 30 |
Velká | 35–44 | 16 | 38 |
Stehenní | 45–52 | 20 | 42 |
Pozor na ranní hypertenzi!
Ranní hypertenze je na diagnostiku náročná, jelikož se objevuje do dvou hodin od probuzení. Než se člověk dostaví k lékaři, krevní tlak se obvykle sníží a ustálí.
Proto je kontrola krevního tlaku v ranních hodinách důležitá i v domácím prostředí.
Krevní tlak s ojedinělým výkyvem v hodnotách směrem nahoru, bez obtíží a vzhledem k námaze nebo psychické kondici, není pravděpodobně problém. Ale při opakovaném naměření hypertenze je třeba lékařské vyšetření.
I v tomto případě ranní hypertenze měřte krevní tlak do dvou hodin od probuzení v každý den v jednom týdnu a zapsané hodnoty poskytněte lékaři.
Asymetrie krevního tlaku na končetinách
Krevní tlak je na obou horních končetinách i za normálních okolností mírně rozdílný. Ale nemusí to být v pořádku, pokud tyto hodnoty přesahují číslo 20 mmHg.
Například pokud si naměříte na pravé horní končetině krevní tlak 120/80 a na levé končetině hodnotu krevního tlaku 150/90, je doporučeno lékařské vyšetření.