Co je nocní hypertenze? Jak zvyšuje riziko zdravotních komplikací

Hypertenze neboli vysoký krevní tlak je onemocnením, jehož narustající cetnost tvorí celosvetový problém. Hlavním duvodem jsou rozlicné i závažné zdravotní komplikace, které zpusobuje.

Nocní hypertenze, tedy vysoký krevní tlak ve spánku, to ješte zhoršuje.

Oznacuje se také jako tichý zabiják.

Ptáte se proc?

Duvodem je jeho skrytý prubeh.
Ve velkém poctu prípadu je v pocátecním stadiu nerozpoznán.
Clovek, který trpí tímto onemocnením, nemá žádné potíže.

A najednou, z plného zdraví...

Zpusobí infarkt srdecního svalu ci mozkovou príhodu.

O vysokém krevním tlaku se hovorí tehdy, pokud se opakovane namerí hodnoty tlaku krve (TK) více než:

TK = 140/90.

Fakta o hypertenzi:
Polovina dospelé populace vyspelých zemí trpí vysokým krevním tlakem. 
Jen polovina z postižených o tom ví.
A jen polovina z ní se také správne lécí.
Celosvetove postihuje približne 25 % populace.
V Ceské republice je to rovnež cca 25 % populace. 
Hypertenze muže zkrátit život až o 10 let.

Prícina vysokého krevního tlaku nemusí být známa. A tehdy se oznacuje jako primární nebo také esenciální hypertenze.

Vzniká-li následkem jiného onemocnení, jedná se o sekundární hypertenzi.

Mezi základní rizikové faktory, které ji zpusobují, patrí:

1. vek, s vyšším vekem stoupá i tlak
2. pohlaví, tlak krve se zvyšuje zejména u žen po prechodu
3. genetická predispozice a rodinný výskyt
4. porucha vazomotorické regulace, regulace svalu cév
5. nadváha a obezita
6. inzulínová rezistence
7. nadmerný príjem soli
8. nedostatek horcíku, draslíku a vápníku
9. kourení
10. alkoholismus
11. pretrvávající stres a psychická zátež
12. sedavý zpusob života a nedostatek pohybu
13. znecištení vnejšího prostredí
14. jiná onemocnení, jako je cukrovka a ostatní

Práve vysoký krevní tlak je ovšem rizikový tím, že postupne poškozuje ruzné tkáne, orgány a orgánové systémy. Címž zapríciní poruchu jejich funkce.

Hypertenze negativne ovlivnuje srdce, cévy, mozek, ledviny, oci.
Je prícinou infarktu srdecního svalu ci cévní mozkové príhody.
+ ukrývá se také za selháním funkce ledvin
a poškozením sítnice oka.

Arteriální hypertenze zvyšuje riziko vzniku:

• ischemické choroby srdecní, koronární choroby srdecní a infarktu srdce
• chronického srdecního selhání
• hypertrofie levé komory
• poškození aorty a periferních cév
• cévní mozkové príhody
• selhání ledvin
• hypertrofické retinopatie (poškození sítnice)

Riziko komplikací stoupá s výškou krevního tlaku.

Pamatujete si na to, jak se muže projevovat?

Mezi možné príznaky hypertenze se radí:

• únava a slabost
• bolest hlavy, ale i nepríjemný pocit v hlave, tlak, pnutí a jiné
• závrate, tocení hlavy
• porucha rovnováhy, pocit tažení do strany
• hucení v uších, pískání, šumení - tinnitus
• porucha videní, rozmazané ci dvojité videní
• zarudnutí kuže, obliceje
• nebo naopak bledost pokožky
• návaly horka
• pocit chladu
• zvýšené pocení
• tíha na žaludku, pocit na zvracení až zvracení
• tres tela, koncetin
• poruchy spánku
• zhoršená koncentrace
• neklid
• krvácení z nosu – epistaxe
• bolest na hrudi, tlak, svírání, pálení nebo jiné nepríjemné pocity
• bušení srdce – palpitace
• ztížené dýchání, dušnost – dyspnoe
• otoky tela, koncetin
• a dále

Hodnoty krevního tlaku behem dne a noci

Krevní tlak není stálý. Jeho hodnota behem dne kolísá, stoupá a klesá. A to v závislosti na ruznorodých podnetech.

Ty mohou být vnitrní nebo vnejší.

Vnitrní regulace, hormony, metabolismus a vnejší podnety, jako je napríklad fyzická ci psychická aktivita.

Plus.

Lidský organismus zná také: cirkadiánní rytmus.

Cirkadiánní rytmus je biologický rytmus (biorytmus), cili kolísání aktivity po dobu 24 hodin, a to v prípade ruzných telesných pochodu, metabolismu ci bdení.

Diurnální = denní, vázaný na denní dobu, cyklus behem dne, ale prípadne i behem 24 hodin. 
Nokturnální = nocní, ve spojitosti s nocí.

Diurnální rytmus pri krevním tlaku = variabilita krevního tlaku po dobu 24 hodin.

To, že krevní tlak má stoupající a klesající krivku behem dne, je známo již dlouhou dobu. Hodnoty tlaku jsou nižší v noci, stoupají vcas ráno pred probuzením a behem dne se mení v závislosti na aktivite a psychické pohody.

Nocní pokles tlaku je projevem normálního diurnálního rytmu.

Zmeny tlaku probíhají i v závislosti na delším casovém úseku. A to v rozsahu týdnu, mesícu ci podle rocního období.

I když je casová závislost známa již dlouho, k presnejšímu obrazu dopomohla až novejší metoda monitorování tlaku. Jelikož jednotlivé merení krevního tlaku neukáže podrobnejší obraz.

Dále v clánku se doctete:
Co je ambulantní sledování krevního tlaku?
Co je nocní hypertenze?
Jaká rizika z ní vyplývají?
Jak se hodnotí?

Ambulantní monitorování krevního tlaku

Jedná se o 24hodinové monitorování krevního tlaku, na jehož základe se vyhodnotí míra stoupání a klesání tlaku krve behem reálnejších životních podmínek.

Používají se také pojmenování jako:
Ambulantní monitorování krevního tlaku se zkratkou AMTK, 
tlakový Holter, 
ambulantní monitorování krevního tlaku holterovského typu,
ABPM - ambulatory blood pressure monitoring.

Na základe 24hodinového monitorování krevního tlaku se hodnotí prumerné hodnoty AMTK.

Tabulka uvádí prumerné hodnoty normálního AMTK pro dospelé

Hranicní hodnoty TK v tabulce

Hodnoty AMTK a stupne hypertenze v tabulce

Podle údaju z tabulky je videt, že metoda monitorování krevního tlaku za 24 hodin má své místo v diagnostice hypertenze. Standardní a jednotlivé merení tlaku at už v ambulanci praktického lékare, nebo doma nemuže vytvorit detailní obraz tlaku krve.

Hodnoty tlaku jsou zaznamenány podle casu. K tomu si dotycný clovek zapisuje deník. Znací si svoji denní aktivitu. Na základe techto údaju se dále vyhodnocuje hypertenze.

Diurnální variabilita tlaku

V souvislosti s 24hodinovým monitorováním tlaku je zaveden výraz dipping. O dippingu, tedy míre poklesu tlaku vzhledem k dennímu rytmu, hovorí již v roce 1988 O'Brien, který definoval dipping status.

Tlak je za normálních okolností fyziologicky vyšší behem bdení. Za normálních podmínek ve spánku klesá.

Fyziologický pokles krevního tlaku ve spánku = dipp.

Hodnocení dipping status v tabulce

Stoupání krevního tlaku v ranních hodinách má souvislost s nárustem výskytu srdecne-cévních príhod. Ranní hypertenze zvyšuje riziko komplikací a orgánového poškození.

Stoupání tlaku v ranních hodinách je normální, avšak patologický vliv by melo nadmerné stoupnutí.

V této souvislosti se uvádejí jisté rizikové faktory jako:

• vyšší vek
• kourení
• alkoholismus
• hypertenze v anamnéze
• cukrovka
• obezita
• metabolický syndrom
• dlouhý spánek
• nekvalitní spánek a poruchy spánku
• pozdní cas probouzení
• rocní období – zejména zima
• den v týdnu – pondelí
• nocní práce

Pri monitorování krevního tlaku se hodnotí krivka, která muže mít 5 podob.

1. Normální hodnoty AMTK

Krivka má normální prumerné hodnoty krevního tlaku po dobu 24 hodin.
A to jak ve dne behem bdení, tak behem spánku.

2. Denní hypertenze pri AMTK

Krivka má zvýšený tlak behem dne.
V noci má krevní tlak normální hodnoty.

3. Denní a nocní hypertenze AMTK

Zvýšení tlaku je na krivce zaznamenána behem bdení, tedy ve dne i v noci, behem spánku.

4. Izolovaná nocní hypertenze

Krivka krevního tlaku má behem dne normální hodnoty.
Nicméne behem spánku krevní tlak stoupá.

5. Výrazne vyšší ranní krevní tlak

Hodnota tlaku je výrazne zvýšena 2 až 3 hodiny po ranním vstávání.
A to v porovnání s hodnotami tlaku behem spánku.

Nocní hypertenze a izolovaná nocní hypertenze

Nocní hypertenze muže pramenit z ruzných prícin, které nemusí být známy.

Z hlavních cinitelu se uvádí porucha metabolismu sodíku, zmeny v arteriální tuhosti – tuhost cévní steny tepen, ateroskleróza ci obstrukcní spánková apnoe. Príkladem je i nepomer mezi sympatickým a parasympatickým nervovým systémem.

Predispozicí je také cukrovka, zvýšený cholesterol, kourení, alkoholismus.

Nocní hypertenze muže být prítomna také v prípade vysokého krevního tlaku behem dne.

Druhou formou je izolována nocní hypertenze. V jejím prípade se hodnoty tlaku behem dne drží v normálních mezích. Vyznacuje se stoupáním tlaku v noci, tedy behem spánku.

Izolovaná nocní hypertenze se definuje jako:

Prumerný krevní tlak v noci 120/70 a více,
pricemž prumerný krevní tlak behem dne je pod úrovní 135/85 mmHg.

Tento druh nocní hypertenze se vyskytuje hlavne u obyvatel Cíny a Japonska ci Jihoafricanu. V Evrope jde približne o prevalenci 6–8 %.

Vysoký krevní tlak v noci je zvyšujícím rizikovým faktorem pro zdravotní komplikace. A to hlavne ve smyslu orgánového poškození napríc celým organismem.

Poškození orgánu a zvýšená míra úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnení jsou dopadem nocní hypertenze.

Zvýšený krevní tlak v noci zpusobuje nadmernou zátež srdce, cév ci ledvin.

Zvýšení rizika výskytu komplikací:

• srdecne-cévního systému
• hypertrofie levé komory
• poruchy srdecního rytmu
• ischemická choroba srdce
• srdecní selhávání
• infarkt myokardu
• cévní mozková príhoda - ischemická nebo krvácivá

Cím vyšší je hodnota tlaku, tím stoupá i riziko. Plus, zatežující je situace u lidí se závažnou hypertenzí, cukrovkou, poškozením ledvin ci poruchou autonomního nervového systému.

Riziko o to víc stoupá hlavne u kategorie lidí nad 70 let.

Kdy se volí tato metoda merení tlaku po dobu 24 hodin?

24hodinové monitorování krevního tlaku má svuj význam u lidí, kterí ješte nejsou léceni k hypertenzi. Samozrejme, stejne i u lidí již lécených, když to situace vyžaduje.

V souvislosti s indikací se uvádejí urcité body:

• podezrení na hypertenzi
• podezrení na hypotenzi - nízký krevní tlak
• opakované kolapsové stavy
• diagnostika hypertenze v tehotenství
• urcení závažnosti hypertenzní choroby
• overení úcinnosti lécby hypertenze a její opodstatnení
• diagnostika stavu jako je:
  • syndrom bílého plášte
  • maskovaná hypertenze
  • izolovaná nocní hypertenze
  • hypertenze rezistentní k lécbe

Více informací o príznacích, prubehu a lécbe hypertenze se dozvíte v samostatném clánku: 
Vysoký krevní tlak.

Nezapomínejte...

Pri hypertenzi je duležité dodržovat urcité zásady, a to:

1. pravidelné merení krevního tlaku
2. dodržování lécby a doporucení lékare
3. redukce hmotnosti a udržení normální hmotnosti
4. nekourit
5. omezit alkohol
6. dostatek ovoce a zeleniny ve strave
7. snížit príjem kuchynské soli a sodíku
8. rozumné používání tuku a oleju
9. dostatek telesného pohybu, omezit sedavý zpusob života
10. denní a nocní režim, strídání aktivity a dostatecný spánek, spánková hygiena

Domácí kontrola tlaku

U hypertoniku, tedy lidí, kterí se lécí na vysoký krevní tlak, by melo být domácí merení a kontrola tlaku samozrejmostí.

Kontrola tlaku v domácím prostredí by mela být pravidelná.

Samozrejme, clovek by si mel urcite zmerit krevní tlak pri výskytu zdravotních obtíží. Ty mohou souviset s kolísáním krevního tlaku do vysokých ci nízkých hodnot.

Hodnoty tlaku namerené doma by mely být zapsány v deníku. Na jejich základe umí lékar zhodnotit dosavadní lécbu a potrebu její úpravy.

Vhodné jsou digitální tlakomery na rameno. Zápestní tlakomery jsou nespolehlivé.

Clovek si opakovane zaznamená hodnoty TK a srdecní frekvence. Pri hodnotách je nutné znacit si také cas merení a datum.

Domácí zpusob je nápomocný i vzhledem k absenci napetí pri merení tlaku u lékare. Tehdy muže mít dotycný clovek obavy a zvýšené psychické napetí. To se muže odrazit pri namerení vyšších hodnot tlaku.

Tento jev se oznacuje a je znám jako syndrom i fenomén bílého plášte.

To jsou hodnoty tlaku vyšší pri merení u lékare nebo v nemocnici. Uvádí se 10–20% výskyt.

Pri merení je treba dodržovat správný postup merení. A to:

1. merení v klidném prostredí
2. merení tlaku na rameni
3. vhodná šírka manžety pro merení tlaku
4. klidná poloha vsede, alespon 5 minut
5. po težší fyzické aktivite klid i více než 30 minut
6. pred merením nekourit a nepít alkohol
7. vyvarovat se stresu
8. vyhrnutý rukáv nemuže škrtit koncetinu nad manžetou tlakomeru
9. manžeta ve výši srdce
10. merení na rameni, kde jsou opakovane vyšší hodnoty TK
11. merení tlaku pred užitím léku na tlak
12. pri merení se nemluví a nehýbe
13. dve merení za sebou s odstupem minuty
14. prumer hodnot nebo druhá hodnota TK bude ta orientacní hodnota
15. tretí merení – pri príliš velkém rozdíly dvou tlaku

V prípade závažnejší arytmie nemusí tlakomer namerit správné hodnoty krevního tlaku. Tehdy je lepší kontrola u odpovedného lékare. Krome zmerení tlaku krve umí doplnit i EKG vyšetrení.

Pri domácím monitorování krevního tlaku pro úcel zhodnocení lékarem je vhodné dodržet:

Opakované denní merení ráno a vecer.
Alespon 7 dní v týdnu.
Pred užitím léku.
Zapsání hodnot s casem.

Domácí monitorování doplní merení a monitorování tlaku lékarem. Poslouží pri zhodnocení lécby a urcí, zda je úcinná, nebo je treba ji zmenit.

Krome zapsání namerených hodnot a casových údaju je vhodné poznamenat si také zdravotní potíže, které se pri epizode zvýšeného tlaku vyskytly.

Pacient by mel být poucen, svým praktickým lékarem nebo lékarem internistou ci kardiologem, co má delat pri zvýšení krevního tlaku. Jaké léky si muže doplnit. Prípadne mu lékar predepíše lék pro užití pouze v prípade epizody hypertenze.

Pri namerení príliš vysokých hodnot tlaku a zdravotních problémech doporucujeme kontaktovat nebo vyhledat odbornou pomoc.

Závažné zvýšení krevního tlaku a ohrožení zdraví ci života = kontaktovat tísnovou linku záchranné zdravotní služby = císlo 155.

Prectete si také: Hypertenzní krize.

A pred koncem ješte jedno duležité upozornení:

Každodenní bezúcelné merení krevního tlaku se:

NEDOPORUCUJE!

Zbytecne stresuje cloveka a príbuzné.

Zdroje

• solen.sk - Prognostický význam nocní hypertenze v pdf
• solen.cz - v pdf Izolovaná nocní hypertenze
• solen.cz - odborne o managementu farmakoterapie a 24 hodinovém monitoringu
• internimedicina.cz - MASKOVANÁ HYPERTENZE A AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ KREVNÍHO TLAKU, doc. MUDr. Andrej Dukát, CSc.II. interní klinika LF UK a FN, Bratislava