Co je noční hypertenze? Jak zvyšuje riziko zdravotních komplikací

Hypertenze neboli vysoký krevní tlak je onemocněním, jehož narůstající četnost tvoří celosvětový problém. Hlavním důvodem jsou rozličné i závažné zdravotní komplikace, které způsobuje.

Noční hypertenze, tedy vysoký krevní tlak ve spánku, to ještě zhoršuje.

Označuje se také jako tichý zabiják.

Ptáte se proč?

Důvodem je jeho skrytý průběh.
Ve velkém počtu případů je v počátečním stadiu nerozpoznán.
Člověk, který trpí tímto onemocněním, nemá žádné potíže.

A najednou, z plného zdraví...

Způsobí infarkt srdečního svalu či mozkovou příhodu.

O vysokém krevním tlaku se hovoří tehdy, pokud se opakovaně naměří hodnoty tlaku krve (TK) více než:

TK ≥ 140/90.

Fakta o hypertenzi:
Polovina dospělé populace vyspělých zemí trpí vysokým krevním tlakem. 
Jen polovina z postižených o tom ví.
A jen polovina z ní se také správně léčí.
Celosvětově postihuje přibližně 25 % populace.
V České republice je to rovněž cca 25 % populace. 
Hypertenze může zkrátit život až o 10 let.

Příčina vysokého krevního tlaku nemusí být známa. A tehdy se označuje jako primární nebo také esenciální hypertenze.

Vzniká-li následkem jiného onemocnění, jedná se o sekundární hypertenzi.

Mezi základní rizikové faktory, které ji způsobují, patří:

1. věk, s vyšším věkem stoupá i tlak
2. pohlaví, tlak krve se zvyšuje zejména u žen po přechodu
3. genetická predispozice a rodinný výskyt
4. porucha vazomotorické regulace, regulace svalů cév
5. nadváha a obezita
6. inzulínová rezistence
7. nadměrný příjem soli
8. nedostatek hořčíku, draslíku a vápníku
9. kouření
10. alkoholismus
11. přetrvávající stres a psychická zátěž
12. sedavý způsob života a nedostatek pohybu
13. znečištění vnějšího prostředí
14. jiná onemocnění, jako je cukrovka a ostatní

Právě vysoký krevní tlak je ovšem rizikový tím, že postupně poškozuje různé tkáně, orgány a orgánové systémy. Čímž zapříčiní poruchu jejich funkce.

Hypertenze negativně ovlivňuje srdce, cévy, mozek, ledviny, oči.
Je příčinou infarktu srdečního svalu či cévní mozkové příhody.
+ ukrývá se také za selháním funkce ledvin
a poškozením sítnice oka.

Arteriální hypertenze zvyšuje riziko vzniku:

• ischemické choroby srdeční, koronární choroby srdeční a infarktu srdce
• chronického srdečního selhání
• hypertrofie levé komory
• poškození aorty a periferních cév
• cévní mozkové příhody
• selhání ledvin
• hypertrofické retinopatie (poškození sítnice)

Riziko komplikací stoupá s výškou krevního tlaku.

Pamatujete si na to, jak se může projevovat?

Mezi možné příznaky hypertenze se řadí:

• únava a slabost
• bolest hlavy, ale i nepříjemný pocit v hlavě, tlak, pnutí a jiné
• závratě, točení hlavy
• porucha rovnováhy, pocit tažení do strany
• hučení v uších, pískání, šumění - tinnitus
• porucha vidění, rozmazané či dvojité vidění
• zarudnutí kůže, obličeje
• nebo naopak bledost pokožky
• návaly horka
• pocit chladu
• zvýšené pocení
• tíha na žaludku, pocit na zvracení až zvracení
• třes těla, končetin
• poruchy spánku
• zhoršená koncentrace
• neklid
• krvácení z nosu – epistaxe
• bolest na hrudi, tlak, svírání, pálení nebo jiné nepříjemné pocity
• bušení srdce – palpitace
• ztížené dýchání, dušnost – dyspnoe
• otoky těla, končetin
• a dále

Hodnoty krevního tlaku během dne a noci

Krevní tlak není stálý. Jeho hodnota během dne kolísá, stoupá a klesá. A to v závislosti na různorodých podnětech.

Ty mohou být vnitřní nebo vnější.

Vnitřní regulace, hormony, metabolismus a vnější podněty, jako je například fyzická či psychická aktivita.

Plus.

Lidský organismus zná také: cirkadiánní rytmus.

Cirkadiánní rytmus je biologický rytmus (biorytmus), čili kolísání aktivity po dobu 24 hodin, a to v případě různých tělesných pochodů, metabolismu či bdění.

Diurnální = denní, vázaný na denní dobu, cyklus během dne, ale případně i během 24 hodin. 
Nokturnální = noční, ve spojitosti s nocí.

Diurnální rytmus při krevním tlaku = variabilita krevního tlaku po dobu 24 hodin.

To, že krevní tlak má stoupající a klesající křivku během dne, je známo již dlouhou dobu. Hodnoty tlaku jsou nižší v noci, stoupají včas ráno před probuzením a během dne se mění v závislosti na aktivitě a psychické pohody.

Noční pokles tlaku je projevem normálního diurnálního rytmu.

Změny tlaku probíhají i v závislosti na delším časovém úseku. A to v rozsahu týdnů, měsíců či podle ročního období.

I když je časová závislost známa již dlouho, k přesnějšímu obrazu dopomohla až novější metoda monitorování tlaku. Jelikož jednotlivé měření krevního tlaku neukáže podrobnější obraz.

Dále v článku se dočtete:
Co je ambulantní sledování krevního tlaku?
Co je noční hypertenze?
Jaká rizika z ní vyplývají?
Jak se hodnotí?

Ambulantní monitorování krevního tlaku

Jedná se o 24hodinové monitorování krevního tlaku, na jehož základě se vyhodnotí míra stoupání a klesání tlaku krve během reálnějších životních podmínek.

Používají se také pojmenování jako:
Ambulantní monitorování krevního tlaku se zkratkou AMTK, 
tlakový Holter, 
ambulantní monitorování krevního tlaku holterovského typu,
ABPM - ambulatory blood pressure monitoring.

Na základě 24hodinového monitorování krevního tlaku se hodnotí průměrné hodnoty AMTK.

Tabulka uvádí průměrné hodnoty normálního AMTK pro dospělé

Hraniční hodnoty TK v tabulce

Hodnoty AMTK a stupně hypertenze v tabulce

Podle údajů z tabulky je vidět, že metoda monitorování krevního tlaku za 24 hodin má své místo v diagnostice hypertenze. Standardní a jednotlivé měření tlaku ať už v ambulanci praktického lékaře, nebo doma nemůže vytvořit detailní obraz tlaku krve.

Hodnoty tlaku jsou zaznamenány podle času. K tomu si dotyčný člověk zapisuje deník. Značí si svoji denní aktivitu. Na základě těchto údajů se dále vyhodnocuje hypertenze.

Diurnální variabilita tlaku

V souvislosti s 24hodinovým monitorováním tlaku je zaveden výraz dipping. O dippingu, tedy míře poklesu tlaku vzhledem k dennímu rytmu, hovoří již v roce 1988 O'Brien, který definoval dipping status.

Tlak je za normálních okolností fyziologicky vyšší během bdění. Za normálních podmínek ve spánku klesá.

Fyziologický pokles krevního tlaku ve spánku = dipp.

Hodnocení dipping status v tabulce

Stoupání krevního tlaku v ranních hodinách má souvislost s nárůstem výskytu srdečně-cévních příhod. Ranní hypertenze zvyšuje riziko komplikací a orgánového poškození.

Stoupání tlaku v ranních hodinách je normální, avšak patologický vliv by mělo nadměrné stoupnutí.

V této souvislosti se uvádějí jisté rizikové faktory jako:

• vyšší věk
• kouření
• alkoholismus
• hypertenze v anamnéze
• cukrovka
• obezita
• metabolický syndrom
• dlouhý spánek
• nekvalitní spánek a poruchy spánku
• pozdní čas probouzení
• roční období – zejména zima
• den v týdnu – pondělí
• noční práce

Při monitorování krevního tlaku se hodnotí křivka, která může mít 5 podob.

1. Normální hodnoty AMTK

Křivka má normální průměrné hodnoty krevního tlaku po dobu 24 hodin.
A to jak ve dne během bdění, tak během spánku.

2. Denní hypertenze při AMTK

Křivka má zvýšený tlak během dne.
V noci má krevní tlak normální hodnoty.

3. Denní a noční hypertenze AMTK

Zvýšení tlaku je na křivce zaznamenána během bdění, tedy ve dne i v noci, během spánku.

4. Izolovaná noční hypertenze

Křivka krevního tlaku má během dne normální hodnoty.
Nicméně během spánku krevní tlak stoupá.

5. Výrazně vyšší ranní krevní tlak

Hodnota tlaku je výrazně zvýšena 2 až 3 hodiny po ranním vstávání.
A to v porovnání s hodnotami tlaku během spánku.

Noční hypertenze a izolovaná noční hypertenze

Noční hypertenze může pramenit z různých příčin, které nemusí být známy.

Z hlavních činitelů se uvádí porucha metabolismu sodíku, změny v arteriální tuhosti – tuhost cévní stěny tepen, ateroskleróza či obstrukční spánková apnoe. Příkladem je i nepoměr mezi sympatickým a parasympatickým nervovým systémem.

Predispozicí je také cukrovka, zvýšený cholesterol, kouření, alkoholismus.

Noční hypertenze může být přítomna také v případě vysokého krevního tlaku během dne.

Druhou formou je izolována noční hypertenze. V jejím případě se hodnoty tlaku během dne drží v normálních mezích. Vyznačuje se stoupáním tlaku v noci, tedy během spánku.

Izolovaná noční hypertenze se definuje jako:

Průměrný krevní tlak v noci 120/70 a více,
přičemž průměrný krevní tlak během dne je pod úrovní 135/85 mmHg.

Tento druh noční hypertenze se vyskytuje hlavně u obyvatel Číny a Japonska či Jihoafričanů. V Evropě jde přibližně o prevalenci 6–8 %.

Vysoký krevní tlak v noci je zvyšujícím rizikovým faktorem pro zdravotní komplikace. A to hlavně ve smyslu orgánového poškození napříč celým organismem.

Poškození orgánů a zvýšená míra úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění jsou dopadem noční hypertenze.

Zvýšený krevní tlak v noci způsobuje nadměrnou zátěž srdce, cév či ledvin.

Zvýšení rizika výskytu komplikací:

• srdečně-cévního systému
• hypertrofie levé komory
• poruchy srdečního rytmu
• ischemická choroba srdce
• srdeční selhávání
• infarkt myokardu
• cévní mozková příhoda - ischemická nebo krvácivá

Čím vyšší je hodnota tlaku, tím stoupá i riziko. Plus, zatěžující je situace u lidí se závažnou hypertenzí, cukrovkou, poškozením ledvin či poruchou autonomního nervového systému.

Riziko o to víc stoupá hlavně u kategorie lidí nad 70 let.

Kdy se volí tato metoda měření tlaku po dobu 24 hodin?

24hodinové monitorování krevního tlaku má svůj význam u lidí, kteří ještě nejsou léčeni k hypertenzi. Samozřejmě, stejně i u lidí již léčených, když to situace vyžaduje.

V souvislosti s indikací se uvádějí určité body:

• podezření na hypertenzi
• podezření na hypotenzi - nízký krevní tlak
• opakované kolapsové stavy
• diagnostika hypertenze v těhotenství
• určení závažnosti hypertenzní choroby
• ověření účinnosti léčby hypertenze a její opodstatnění
• diagnostika stavů jako je:
  • syndrom bílého pláště
  • maskovaná hypertenze
  • izolovaná noční hypertenze
  • hypertenze rezistentní k léčbě

Více informací o příznacích, průběhu a léčbě hypertenze se dozvíte v samostatném článku: 
Vysoký krevní tlak.

Nezapomínejte...

Při hypertenzi je důležité dodržovat určité zásady, a to:

1. pravidelné měření krevního tlaku
2. dodržování léčby a doporučení lékaře
3. redukce hmotnosti a udržení normální hmotnosti
4. nekouřit
5. omezit alkohol
6. dostatek ovoce a zeleniny ve stravě
7. snížit příjem kuchyňské soli a sodíku
8. rozumné používání tuků a olejů
9. dostatek tělesného pohybu, omezit sedavý způsob života
10. denní a noční režim, střídání aktivity a dostatečný spánek, spánková hygiena

Domácí kontrola tlaku

U hypertoniků, tedy lidí, kteří se léčí na vysoký krevní tlak, by mělo být domácí měření a kontrola tlaku samozřejmostí.

Kontrola tlaku v domácím prostředí by měla být pravidelná.

Samozřejmě, člověk by si měl určitě změřit krevní tlak při výskytu zdravotních obtíží. Ty mohou souviset s kolísáním krevního tlaku do vysokých či nízkých hodnot.

Hodnoty tlaku naměřené doma by měly být zapsány v deníku. Na jejich základě umí lékař zhodnotit dosavadní léčbu a potřebu její úpravy.

Vhodné jsou digitální tlakoměry na rameno. Zápěstní tlakoměry jsou nespolehlivé.

Člověk si opakovaně zaznamená hodnoty TK a srdeční frekvence. Při hodnotách je nutné značit si také čas měření a datum.

Domácí způsob je nápomocný i vzhledem k absenci napětí při měření tlaku u lékaře. Tehdy může mít dotyčný člověk obavy a zvýšené psychické napětí. To se může odrazit při naměření vyšších hodnot tlaku.

Tento jev se označuje a je znám jako syndrom i fenomén bílého pláště.

To jsou hodnoty tlaku vyšší při měření u lékaře nebo v nemocnici. Uvádí se 10–20% výskyt.

Při měření je třeba dodržovat správný postup měření. A to:

1. měření v klidném prostředí
2. měření tlaku na rameni
3. vhodná šířka manžety pro měření tlaku
4. klidná poloha vsedě, alespoň 5 minut
5. po těžší fyzické aktivitě klid i více než 30 minut
6. před měřením nekouřit a nepít alkohol
7. vyvarovat se stresu
8. vyhrnutý rukáv nemůže škrtit končetinu nad manžetou tlakoměru
9. manžeta ve výši srdce
10. měření na rameni, kde jsou opakovaně vyšší hodnoty TK
11. měření tlaku před užitím léků na tlak
12. při měření se nemluví a nehýbe
13. dvě měření za sebou s odstupem minuty
14. průměr hodnot nebo druhá hodnota TK bude ta orientační hodnota
15. třetí měření – při příliš velkém rozdíly dvou tlaků

V případě závažnější arytmie nemusí tlakoměr naměřit správné hodnoty krevního tlaku. Tehdy je lepší kontrola u odpovědného lékaře. Kromě změření tlaku krve umí doplnit i EKG vyšetření.

Při domácím monitorování krevního tlaku pro účel zhodnocení lékařem je vhodné dodržet:

Opakované denní měření ráno a večer.
Alespoň 7 dní v týdnu.
Před užitím léků.
Zapsání hodnot s časem.

Domácí monitorování doplní měření a monitorování tlaku lékařem. Poslouží při zhodnocení léčby a určí, zda je účinná, nebo je třeba ji změnit.

Kromě zapsání naměřených hodnot a časových údajů je vhodné poznamenat si také zdravotní potíže, které se při epizodě zvýšeného tlaku vyskytly.

Pacient by měl být poučen, svým praktickým lékařem nebo lékařem internistou či kardiologem, co má dělat při zvýšení krevního tlaku. Jaké léky si může doplnit. Případně mu lékař předepíše lék pro užití pouze v případě epizody hypertenze.

Při naměření příliš vysokých hodnot tlaku a zdravotních problémech doporučujeme kontaktovat nebo vyhledat odbornou pomoc.

Závažné zvýšení krevního tlaku a ohrožení zdraví či života = kontaktovat tísňovou linku záchranné zdravotní služby = číslo 155.

Přečtěte si také: Hypertenzní krize.

A před koncem ještě jedno důležité upozornění:

Každodenní bezúčelné měření krevního tlaku se:

NEDOPORUČUJE!

Zbytečně stresuje člověka a příbuzné.

Zdroje

• solen.sk - Prognostický význam noční hypertenze v pdf
• solen.cz - v pdf Izolovaná noční hypertenze
• solen.cz - odborně o managementu farmakoterapie a 24 hodinovém monitoringu
• internimedicina.cz - MASKOVANÁ HYPERTENZE A AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ KREVNÍHO TLAKU, doc. MUDr. Andrej Dukát, CSc.II. interní klinika LF UK a FN, Bratislava