Otok plic: Proč vzniká edém plic? Je častou příčinou smrti?

Otok plic, jinak i edém plic, souvisí s onemocněními respirační, srdečně-cévní soustavy, vzniká při selhání ledvin, i po vdechnutí cizího tělesa či při těžké alergické reakci. Většinou není přímo viditelný. A to hlavně v případě chronického, tedy dlouhodobého typu.

Hovorově se označuje také jako voda na/v plicích.

Dá se zjistit pomocí určitých příznaků, jako je například dušnost, což je pocit ztíženého dýchání nebo nedostatečného nadechnutí. Dýchání může být zároveň rychlejší, doprovázené i kašlem a vykašláváním.

Při větším rozsahu, a hlavně při akutní formě, se projevuje i navenek, a to výraznou dušností, slyšitelným bubláním či chrčením při dýchání, kašlem či vykašláváním růžové a zpěněné tekutiny.

Jaké jsou příčiny plicního edému?

Otok plic může nastat z několika příčin. Rozděluje se do hlavních skupin, podle mechanismu vzniku. A to pro poruchu permeability, tedy propustnosti cév a tkání, pro zvýšený hydrostatický tlak v plicních cévách, pro snížení onkotického tlaku, a i pro jiné složitější příčiny.

Porucha permeability, tedy propustnosti, nastává při:

• zánětu
• aspiraci, čili vdechnutí cizího tělesa či zvratků
• dráždění toxickými plyny, chemikáliemi
• inhalačním traumatu, tedy popáleninách, vdechováním zplodin hoření
• alergické reakci
• poruchách srážlivosti typu DIS, tedy diseminovaná intravaskulární koagulopatie
• selhání ledvin
• ozáření

Ke zvýšení hydrostatického tlaku dochází při:

• selhání funkce levého srdce
• chlopenní vadě v levé části srdce
• ucpání neboli obstrukci plicních žil
• vysokém průtoku krve plícemi

Snížený onkotický tlak znamená, že se v krvi nachází nízké množství albuminu, tedy bílkoviny, která zadržuje tekutinu v kolující krvi. Tento stav nastává například při hladovění, anorexii a při jiných poruchách stravování.

Mezi komplexní příčiny také patří:

• plicní embolie
• eklampsie
• chronická hypoxie, čili dlouhodobě nízká hladina kyslíku
• neurogenní plicní edém (neznamená psychicky navozený otok plic)
• předávkování heroinem

Kardiovaskulární příčiny vody na plicích

Velmi často dochází k otoku plic v důsledku problémů se srdečně-cévním systémem. Potíže může způsobit i dlouhodobě neléčená hypertenze. Typickým příkladem je selhávání funkce levého srdce. Srdce je rozděleno na dvě poloviny. Každá polovina je složena z předsíně a z komory.

NÁŠ TIP: Magazínový článek uvádí hodnoty krevního tlaku v tabulce

Pravá komora vypuzuje krev do malého, tedy plicního oběhu. Tam se krev okysličuje a následně proudí přes levou předsíň do levé komory. Levá komora pumpuje krev do aorty a odtud do celého organismu. Pokud je narušena součinnost srdečních komor, nastává problém.

Při selhání funkce levé komory se krev hromadí v oblasti levého srdce a následně i v plicním oběhu. To má za následek zvýšení hydrostatického tlaku, při zachované funkci pravé komory, a zvýšený přestup tekutiny z cév do plicního prostoru.

Důsledkem toho jsou příznaky, které svědčí o plicním edému, jako jsou například:

• dušnost
• zhoršené dýchání vleže, během spánku, podkládání několika polštářů a spánek v polosedě
• kašel, na začátku dráždivý, suchý
• při závažném edému je slyšitelné bublání či chrapot
• vykašlávání zpěněné a růžové tekutiny
• bledost
• neklid
• výraz strachu ze smrti v obličeji

Podobný mechanismus nastává při poruše chlopní, které se nacházejí v levé části srdce nebo mezi levou komorou a aortou. Zvýšený tlak tekutiny v plicích může nastat i při vysokém průtoku krve plícemi.

Ten může být důsledkem nadměrného zavodnění organismu, a to zejména při zvýšeném podávání infuzních roztoků do žíly. Srdce v té době nestíhá pumpovat zvýšený objem krve.

Do akutních chorob srdce, které se mohou projevit otokem plic, patří infarkt myokardu, tedy infarkt srdeční svaloviny. Dochází při něm k ucpání cévy, která zásobuje srdeční sval kyslíkem a živinami.

Ucpání může být následkem aterosklerózy, trombózy nebo embolie, tedy ucpání krevní sraženinou. Infarkt myokardu je akutní ischemická choroba srdeční. Přičemž většinou se ucpe jedna ze srdečních, čili koronárních, tepen.

Dochází tak k omezení až zastavení průtoku krve do srdečního svalu. Tkáň srdeční svaloviny v důsledku nedostatku kyslíku následně odumírá.

NÁŠ TIP: Více informací uvádíme v magazínovém článku První pomoc při infarktu myokardu

Edém vzniká například i při hypertrofické kardiomyopatii, což je primární onemocnění srdeční svaloviny. Onemocnění spočívá ve snížení schopnosti kontrakce nebo dilatace myokardu a může mít různé formy, například hypertrofickou, uzavřenou nebo dilatační.

Mezi typické symptomy této choroby patří:

• ztluštění nebo roztažení svaloviny srdce
• nedostatečné pumpování krve do organismu
• nadměrné prokrvení plicního řečiště
• nepravidelná činnost srdce
• dušnost
• bolest na hrudi

Mezi cévní příčiny patří ucpání plicních žil nebo plicní embolie. Při plicní embolizaci dochází k ucpání cév v plicním řečišti. Až 70–90 % případů má příčinu v onemocnění žil dolních končetin, přesněji se toto onemocnění označuje jako hluboká žilní trombóza dolních končetin.

Jedním z příznaků může být otok končetiny. Podobně jako při srdečním selhání, ale v tom případě je otok na obou končetinách. Při plicní embolii závisí její příznaky na rozsahu postižení plicního řečiště.

Příznaky při embolii do plic závisí na rozsahu uzávěru, projevuje se například:

• zrychlené dýchání
• dušnost, tedy dyspnoe
• bolest na hrudi
• při selhání srdce plicní edém
• při závažné rozsáhlé plicní embolii smrt

Problém s respiračním systémem

I při několika problémech v rámci dýchacího systému může nastat otok na plicích. Může tak nastat například při dlouhodobém zánětu průdušek. Hlavně při přidružených komplikacích.

Velmi často dochází k problémům i tehdy, jestliže vznikne z chronické bronchitidy chronická obstrukční plicní nemoc. K ní se přidruží i zhoršení činnosti srdce, což má za následek jednak otoky dolních končetin, ale také otok na plicích.

Akutní formou postižení plic je i akutní dýchací tíseň, odborně označovaná jako ARDS. Onemocnění je zánětlivé a jde o difuzní alveolární postižení, kdy dochází k plicnímu otoku, čili plicnímu edému, a to v důsledku zvýšené permeability kapilár.

Velmi často se tato nemoc vyskytuje jako následek těžkého traumatického stavu, i v důsledku plicních infekci, ale také v důsledku proniknutí vody do plic, čili například po tonutí.

Nebezpečné je vdechnutí jedovatých výparů nebo vdechnutí zvratků či jiného cizího tělesa. Akutní reakce způsobí zvýšenou propustnost tekutiny. Tyto akutní stavy jsou závažné a vyžadují okamžitou léčbu, jinak hrozí také úmrtí.

Ostatní příčiny vody na plicích

Edém vzniká i při závažném anafylaktickém šoku, tedy při rozsáhlé alergické reakci. I při otravě některými léky či při selhání ledvin a jater. Jiným příkladem je těžká intoxikace alkoholem.

Rozvinout se může i při úrazech hrudníku, při pneumotoraxu, při úrazovém šoku. Ale i při syndromu dlouhodobé komprese, čili při rabdomyolýze, označované také jako crush syndrom.

Přečtěte si také: Co v medicíně znamená slovo šok.

Dalším komplexní příčiny patří i eklampsie, což je vlastně pozdní forma gestózy. Ohrožuje na životě plod i matku, je indikací pro předčasné ukončení těhotenství.

Osobitým příkladem je výšková nemoc. Výškové onemocnění má souvislost s nedostatkem kyslíku ve vysokých nadmořských výškách a s tlakem vzduchu. Akutní výšková nemoc se může objevit už ve výšce od 2500–6000 metrů.

A to hlavně u lidí, kteří nesplní pravidla stoupání a postupují příliš rychle. Mezi příznaky onemocnění patří výskyt alespoň jednoho příznaku spolu s bolestí hlavy.

Příznaky akutní výškové nemoci, k bolesti hlavy se přidruží:

• únava
• slabost
• apatie
• nespavost
• apnoické pauzy během spánku
• nevolnost
• nechutenství
• zrychlený puls
• dušnost
• otoky končetin
• snížená produkce moči, tedy snížené močení za 24 hodin

Tyto příznaky se objevují po 6 až 48 hodinách od dosažení výšky. To, v jaké výši, je individuální, příznaky mohou být nevýrazné, ale i intenzivní. Komplikací výškové nemoci je výškový mozkový edém a výškový plicní edém.

Při výškovém otoku plic platí, že se přidružují příznaky jako:

• klidová dušnost
• zrychlená frekvence dechu
• modré zbarvení pokožky, čili cyanóza
• suchý kašel
• vykašlávání zpěněné růžové tekutiny, hlenů
• bublání, chrapot při dýchání
• nemožnost ležení pro dušnost
• bolest na hrudi
• horečka
• zvracení
• snížené močení

Léčba při horské nemoci má svou posloupnost. A to okamžité sestoupení či transport, podávání kyslíku, léková a přetlaková léčba.

Jak pomoci při plicním edému?

První pomoc zahrnuje zavolání odborné pomoci, tedy záchranné zdravotní služby. Volejte na 155. Důležitá je spolupráce s operátorem na tísňové lince.

Důležité je zachovat klid, a tedy úplný fyzický klid, čili už žádná námaha a ani jeden krok. Důležité je i psychické uklidnění. Velmi podstatná je poloha. Ta musí být v sedě nebo v polosedě. Nejlepší je, pokud jsou dolní končetiny spuštěny dolů z postele.

Potřebné je uvolnění těsného oblečení, jako je například kravata, košile, opasek. Vyvětrání vzduchu v místnosti by mělo zajistit vyšší přísun kyslíku.