První pomoc pri infarktu myokardu + Znamená bolest na hrudi infarkt?

Jaká je první pomoc pri srdecním infarktu?

Kardiovaskulární onemocnení jsou nejcastejší prícinou hospitalizace a úmrtí nejen v naší republice.

I pres moderní dobu, kdy se díky vcasné diagnostice a lécbe minimalizují negativní následky pro celkový zdravotní stav pacienta nebo se snižuje riziko úmrtí. Krome rizikové skupiny lidí se stále casteji vyskytují u mladších lidí, asi i pro zvýšenou míru stresu a špatnou životosprávu.

Co jsou kardiovaskulární onemocnení?

Jsou to onemocnení srdce a cév tela. Toto tvrzení je až príliš obecné. Mezi užší skupinu onemocnení se radí ischemická choroba srdecní, dolních koncetin a ischemická cévní mozková príhoda. Mají spolecné rizikové faktory.

1. vysoký krevní tlak
2. zvýšená hladina cholesterolu
3. obezita
4. snížená konzumace zeleniny a ovoce
5. kourení
6. alkohol
7. málo pohybové aktivity

Rizikové faktory lze rozdelit do dvou skupin podle toho, jak je umíme ovlivnit.

• skupina neovlivnitelných rizikových faktoru, do které patrí vek, pohlaví, rodinná a osobní anamnéza, dedicnost, rasa
• skupina ovlivnitelných rizikových faktoru, do které se zahrnují zvýšená hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, kourení, alkohol, cukrovka, obezita, nedostatek pohybové aktivity, nesprávná strava, stres a hormonální vlivy

Onemocnení kardiovaskulárního systému se u mužu vyskytují ve vetší míre i v nižším veku, u žen je rizikovým obdobím po menopauze.

Ischemická choroba srdecní

Jak už bylo napsáno, je to civilizacní onemocnení. Je zaprícineno nedostatecným prokrvením srdecního svalu (myokardu), tím sníženou hladinou kyslíku pro bunky myokardu vzhledem k potrebe. Prícinou je zúžení až uzáver srdecních tepen (vencitých, koronárních). Zúžení cév na více než 50 % je funkcne významné.

Pri zúžení nad 50 % vzniká námahová bolest na hrudi (stenokardie) - stabilní angína pectoris (AP, z reckého angeru, svíravá bolest na prsou). Námahová proto, že vzniká pri fyzické nebo psychické námaze. Ustupuje obvykle do 15 minut po prerušení fyzické aktivity, po uklidnení.

Pokud je zúžení koronárních cév více než 70 %, vzniká nestabilní angina pectoris a pri zúžení nad 95 % infarkt myokardu.

Akutní koronární syndrom = AKS

Možná jste již zachytili i tento pojem a není vám docela jasné, co znamená. Je to souhrnné oznacení nestabilní anginy pectoris (NAP), infarktu myokardu a náhlé smrti, která je následkem uzáveru koronární tepny. Akutní koronární syndrom mužete najít také pod oznacením AKS.

Pokud bychom chteli zacházet do detailu, tak AKS se dále delí podle zmen EKG na STEMI a NON STEMI (NSTEMI). Okrajove to znamená, zda je na EKG prítomna elevace ST segmentu v prípade STEMI (uzáver koronární cévy), nebo ST elevace na EKG není prítomna, tedy NONSTEMI (je zachováno alespon cástecné prokrvení).

Pacient se STEMI je indikován pro primární reperfúzní lécbu (angioplastiku) v kardiocentru (PKI centrum) do 12 hodin od vzniku potíží. Další management pacienta záchrannou službou je ideálne transport pacienta od zjištení prítomnosti ST elevace na EKG, tedy diagnostikování STEMI, a casem príjezdu do PKI centra 90 minut (90 + 30 minut = 120 minut od zjištení STEMI do príjmu v PKI centru).

• Nestabilní angina pectoris je ischemie (nedokrvení) srdecního svalu, které muže vznikat v klidu, bez námahy nebo jiného faktoru.
• Infarkt myokardu je odumrení srdecního svalu, které nastává již za 15 minut nedokrvení srdecního svalu. Konecné odumrení bunek srdecního svalstva nastává do 10–12 hodin od uzáveru.
• Náhlá smrt je definována jako úmrtí, které nastalo do jedné hodiny od vzniku potíží, a až 70 % z nich má prícinu v ischemické chorobe srdecní. A špatnou zprávou je to, že muže být prvním projevem onemocnení.

Akutní koronární syndrom je v dnešní dobe dobre zvládnutelný, ale duležitý je proces pred hospitalizací pacienta ve zdravotnickém zarízení. Proto je duležité pri príznacích kontaktovat tísnovou linku záchranné zdravotní služby.

Jak již bylo napsáno, odumírání bunek srdecního svalu nastává po 15 minutách a každé casové zdržení je v neprospech zdraví a ohrožuje život!

Co byste meli vedet o první pomoci pri infarktu myokardu?

Predtím, než se clovek s príznaky dostane do rukou odborníku, je duležité, abyste zajistili pár jednoduchých úkonu:

• klid na lužku v polosede. Zobecnit bychom to mohli tím, že postiženého jednoduše usadíte, podeprete. Není-li po ruce lužko, kreslo, sedacka, pak zem. V té chvíli je duležité prerušit jakoukoli fyzickou ci psychickou námahu, zátež. Klidné by melo zustat i okolí. Každé rozrušení je nevhodné
• uvolnit odev kolem krku a pasu. Pokud se jedná o cloveka v obleku, tak kravata pryc
• otevrete okno, vyvetrejte místnost
• privolejte záchrannou zdravotní službu (císlo tísnové linky záchranné zdravotní služby na našem území je 155, pokud si ve stresové situaci vzpomenete na 112, je to v porádku)
• v prípade, že je clovek lécen na ischemickou chorobu srdecní a má predepsané léky od lékare, podáme je. Nitroglycerin pod jazyk (NTG nebo jiné nitráty, sprej pod jazyk) a Anopyrin (kyselinu acetylsalicylovou). NTG je urcen pro prípady bolesti na hrudi, a ne k podání pri jakékoli nevolnosti. Duležitým údajem je i momentální hodnota krevního tlaku, která by mela být v prípade podání NTG nad 100 systolického krevního tlaku
• v prípade zástavy dýchání a krevního obehu je nejduležitejší zacít provádet kardiopulmonální resuscitaci (KPR). Tak známé mackání hrudníku, napríklad z filmu, ale také z kurzu první pomoci (v autoškole). Pokud si náhodou nevzpomínáte na presný postup, pri volání na 155 vám operátor záchranné zdravotní služby ochotne pomuže a navede vás na správný postup. Duležitá je spolupráce s linkou 155.

Pri zastavení krevního obehu mozkové bunky odumírají již po peti minutách. A pro život zachranující úkon potrebujeme jen ruce a ochotu pomoci. A samozrejme, nebát se poskytnout pomoc.

Doporucení pro verejnost zahrnuje po urcení typických obtíží infarktu myokardu privolání záchranné zdravotní služby. Ta na základe informací od pacienta (anamnézy) a vyšetrení (EKG, krevní tlak, puls) urcí, zda se jedná o infarkt myokardu. Pokud ano, je duležité dostat postiženého do nemocnice co nejdríve.

Lécba se volí na základe komplexních informací. V dnešní dobe je AKS dobre zvládnutelný, díky koronární angioplastice. Možná jste už slyšeli lidove zvané balónky cév. Zdravotnické zarízení s touto možností lécby je nazýváno kardiocentrum, jinak PKI centrum. Na územní naší republiky jich máme nekolik.

Ne každá bolesti na hrudi nebo v hrudi = infarkt myokardu!

Pokud je clovek lécen na ischemickou chorobu srdecní (AP, NAP) nebo již v minulosti mel infarkt myokardu, rozpozná, zda jsou bolesti na hrudi kardiálního puvodu, nebo ne. Duležité je mít na pameti, že ne každá bolest na hrudi, v hrudníku ci na prsou znamená infarkt myokardu. Muže se jednat o stejne závažné, méne závažné, ale také nezávažné potíže nebo onemocnení a jeho príznaky.

• úzkost, která je navozena psychicky
• spasmy (krece) svalu, úrazy hrudníku, zlomeniny žeber, hrudní kosti
• zánety dýchacích cest, PNO (pneumotorax – vzduch v pleurální dutine), plicní hypertenze, plicní embolie, plicní emfyzém
• perikarditida, aneurysma aorty
• GERD je gastroezofageální reflux, pálení žáhy, hiátová hernie, vredová choroba žaludku a duodena, žlucníkové kameny, kolikaneuralgie, napríklad pri herpes zoster, bolesti pátere (pri hernii disku) a jiných onemocneních pátere

Jakékoli zhoršení zdravotního stavu mužete konzultovat s vaším praktickým lékarem. Bolest na hrudi se muže opakovat, muže mít mnoho podob a ješte více prícin.

Ne každé píchnutí na hrudi, v hrudníku nebo na prsou je srdecní infarkt.

Ten se muže projevovat typicky i atypicky. Nekdy muže probehnout asymptomaticky, tedy bez príznaku.

Každý clovek je osobitý, u nekoho mají potíže lehcí prubeh, u nekoho naopak. Práh bolesti je také u každého rozdílný. Lidé lécení na cukrovku nemusí bolest pocitovat vubec. Srdecní sval je zásoben nekolika koronárními cévami a uzáver cévy muže nastat na jakémkoli míste, následne podle daného výskytu se projevuje.

Otestujte své znalosti

10 otázek, které proverí to, co jste si o tématu zapamatovali.

Zdroje

• redcross.org.uk - Learn first aid for someone who may be having a heart attack
• sja.org.uk - Heart attack
• mountsinai.org - Heart attack first aid