První pomoc při infarktu myokardu + Znamená bolest na hrudi infarkt?

Jaká je první pomoc při srdečním infarktu?

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou hospitalizace a úmrtí nejen v naší republice.

I přes moderní dobu, kdy se díky včasné diagnostice a léčbě minimalizují negativní následky pro celkový zdravotní stav pacienta nebo se snižuje riziko úmrtí. Kromě rizikové skupiny lidí se stále častěji vyskytují u mladších lidí, asi i pro zvýšenou míru stresu a špatnou životosprávu.

Co jsou kardiovaskulární onemocnění?

Jsou to onemocnění srdce a cév těla. Toto tvrzení je až příliš obecné. Mezi užší skupinu onemocnění se řadí ischemická choroba srdeční, dolních končetin a ischemická cévní mozková příhoda. Mají společné rizikové faktory.

1. vysoký krevní tlak
2. zvýšená hladina cholesterolu
3. obezita
4. snížená konzumace zeleniny a ovoce
5. kouření
6. alkohol
7. málo pohybové aktivity

Rizikové faktory lze rozdělit do dvou skupin podle toho, jak je umíme ovlivnit.

• skupina neovlivnitelných rizikových faktorů, do které patří věk, pohlaví, rodinná a osobní anamnéza, dědičnost, rasa
• skupina ovlivnitelných rizikových faktorů, do které se zahrnují zvýšená hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, kouření, alkohol, cukrovka, obezita, nedostatek pohybové aktivity, nesprávná strava, stres a hormonální vlivy

Onemocnění kardiovaskulárního systému se u mužů vyskytují ve větší míře i v nižším věku, u žen je rizikovým obdobím po menopauze.

Ischemická choroba srdeční

Jak už bylo napsáno, je to civilizační onemocnění. Je zapříčiněno nedostatečným prokrvením srdečního svalu (myokardu), tím sníženou hladinou kyslíku pro buňky myokardu vzhledem k potřebě. Příčinou je zúžení až uzávěr srdečních tepen (věnčitých, koronárních). Zúžení cév na více než 50 % je funkčně významné.

Při zúžení nad 50 % vzniká námahová bolest na hrudi (stenokardie) - stabilní angína pectoris (AP, z řeckého angeru, svíravá bolest na prsou). Námahová proto, že vzniká při fyzické nebo psychické námaze. Ustupuje obvykle do 15 minut po přerušení fyzické aktivity, po uklidnění.

Pokud je zúžení koronárních cév více než 70 %, vzniká nestabilní angina pectoris a při zúžení nad 95 % infarkt myokardu.

Akutní koronární syndrom = AKS

Možná jste již zachytili i tento pojem a není vám docela jasné, co znamená. Je to souhrnné označení nestabilní anginy pectoris (NAP), infarktu myokardu a náhlé smrti, která je následkem uzávěru koronární tepny. Akutní koronární syndrom můžete najít také pod označením AKS.

Pokud bychom chtěli zacházet do detailů, tak AKS se dále dělí podle změn EKG na STEMI a NON STEMI (NSTEMI). Okrajově to znamená, zda je na EKG přítomna elevace ST segmentu v případě STEMI (uzávěr koronární cévy), nebo ST elevace na EKG není přítomna, tedy NONSTEMI (je zachováno alespoň částečné prokrvení).

Pacient se STEMI je indikován pro primární reperfúzní léčbu (angioplastiku) v kardiocentru (PKI centrum) do 12 hodin od vzniku potíží. Další management pacienta záchrannou službou je ideálně transport pacienta od zjištění přítomnosti ST elevace na EKG, tedy diagnostikování STEMI, a časem příjezdu do PKI centra 90 minut (90 + 30 minut = 120 minut od zjištění STEMI do příjmu v PKI centru).

• Nestabilní angina pectoris je ischemie (nedokrvení) srdečního svalu, které může vznikat v klidu, bez námahy nebo jiného faktoru.
• Infarkt myokardu je odumření srdečního svalu, které nastává již za 15 minut nedokrvení srdečního svalu. Konečné odumření buněk srdečního svalstva nastává do 10–12 hodin od uzávěru.
• Náhlá smrt je definována jako úmrtí, které nastalo do jedné hodiny od vzniku potíží, a až 70 % z nich má příčinu v ischemické chorobě srdeční. A špatnou zprávou je to, že může být prvním projevem onemocnění.

Akutní koronární syndrom je v dnešní době dobře zvládnutelný, ale důležitý je proces před hospitalizací pacienta ve zdravotnickém zařízení. Proto je důležité při příznacích kontaktovat tísňovou linku záchranné zdravotní služby.

Jak již bylo napsáno, odumírání buněk srdečního svalu nastává po 15 minutách a každé časové zdržení je v neprospěch zdraví a ohrožuje život!

Co byste měli vědět o první pomoci při infarktu myokardu?

Předtím, než se člověk s příznaky dostane do rukou odborníků, je důležité, abyste zajistili pár jednoduchých úkonů:

• klid na lůžku v polosedě. Zobecnit bychom to mohli tím, že postiženého jednoduše usadíte, podepřete. Není-li po ruce lůžko, křeslo, sedačka, pak zem. V té chvíli je důležité přerušit jakoukoli fyzickou či psychickou námahu, zátěž. Klidné by mělo zůstat i okolí. Každé rozrušení je nevhodné
• uvolnit oděv kolem krku a pasu. Pokud se jedná o člověka v obleku, tak kravata pryč
• otevřete okno, vyvětrejte místnost
• přivolejte záchrannou zdravotní službu (číslo tísňové linky záchranné zdravotní služby na našem území je 155, pokud si ve stresové situaci vzpomenete na 112, je to v pořádku)
• v případě, že je člověk léčen na ischemickou chorobu srdeční a má předepsané léky od lékaře, podáme je. Nitroglycerin pod jazyk (NTG nebo jiné nitráty, sprej pod jazyk) a Anopyrin (kyselinu acetylsalicylovou). NTG je určen pro případy bolesti na hrudi, a ne k podání při jakékoli nevolnosti. Důležitým údajem je i momentální hodnota krevního tlaku, která by měla být v případě podání NTG nad 100 systolického krevního tlaku
• v případě zástavy dýchání a krevního oběhu je nejdůležitější začít provádět kardiopulmonální resuscitaci (KPR). Tak známé mačkání hrudníku, například z filmů, ale také z kurzů první pomoci (v autoškole). Pokud si náhodou nevzpomínáte na přesný postup, při volání na 155 vám operátor záchranné zdravotní služby ochotně pomůže a navede vás na správný postup. Důležitá je spolupráce s linkou 155.

Při zastavení krevního oběhu mozkové buňky odumírají již po pěti minutách. A pro život zachraňující úkon potřebujeme jen ruce a ochotu pomoci. A samozřejmě, nebát se poskytnout pomoc.

Doporučení pro veřejnost zahrnuje po určení typických obtíží infarktu myokardu přivolání záchranné zdravotní služby. Ta na základě informací od pacienta (anamnézy) a vyšetření (EKG, krevní tlak, puls) určí, zda se jedná o infarkt myokardu. Pokud ano, je důležité dostat postiženého do nemocnice co nejdříve.

Léčba se volí na základě komplexních informací. V dnešní době je AKS dobře zvládnutelný, díky koronární angioplastice. Možná jste už slyšeli lidově zvané balónky cév. Zdravotnické zařízení s touto možností léčby je nazýváno kardiocentrum, jinak PKI centrum. Na územní naší republiky jich máme několik.

Ne každá bolesti na hrudi nebo v hrudi = infarkt myokardu!

Pokud je člověk léčen na ischemickou chorobu srdeční (AP, NAP) nebo již v minulosti měl infarkt myokardu, rozpozná, zda jsou bolesti na hrudi kardiálního původu, nebo ne. Důležité je mít na paměti, že ne každá bolest na hrudi, v hrudníku či na prsou znamená infarkt myokardu. Může se jednat o stejně závažné, méně závažné, ale také nezávažné potíže nebo onemocnění a jeho příznaky.

• úzkost, která je navozena psychicky
• spasmy (křeče) svalů, úrazy hrudníku, zlomeniny žeber, hrudní kosti
• záněty dýchacích cest, PNO (pneumotorax – vzduch v pleurální dutině), plicní hypertenze, plicní embolie, plicní emfyzém
• perikarditida, aneurysma aorty
• GERD je gastroezofageální reflux, pálení žáhy, hiátová hernie, vředová choroba žaludku a duodena, žlučníkové kameny, kolikaneuralgie, například při herpes zoster, bolesti páteře (při hernii disku) a jiných onemocněních páteře

Jakékoli zhoršení zdravotního stavu můžete konzultovat s vaším praktickým lékařem. Bolest na hrudi se může opakovat, může mít mnoho podob a ještě více příčin.

Ne každé píchnutí na hrudi, v hrudníku nebo na prsou je srdeční infarkt.

Ten se může projevovat typicky i atypicky. Někdy může proběhnout asymptomaticky, tedy bez příznaků.

Každý člověk je osobitý, u někoho mají potíže lehčí průběh, u někoho naopak. Práh bolesti je také u každého rozdílný. Lidé léčení na cukrovku nemusí bolest pociťovat vůbec. Srdeční sval je zásoben několika koronárními cévami a uzávěr cévy může nastat na jakémkoli místě, následně podle daného výskytu se projevuje.

Otestujte své znalosti

10 otázek, které prověří to, co jste si o tématu zapamatovali.

Zdroje

• redcross.org.uk - Learn first aid for someone who may be having a heart attack
• sja.org.uk - Heart attack
• mountsinai.org - Heart attack first aid