Koronavirus – covid-19

Nový koronavirus patří do rodiny koronavirů. Vyvolává akutní respirační onemocnění covid-19.

Koronaviry tvoří širokou skupinu. Tato nová varianta nicméně dokázala způsobit pandemii. Obává se jí celý svět.

Vzplanutí epidemie začalo v Číně, přesněji ve městě Wuhan (které má přibližně 11 milionů obyvatel). Z Číny se od konce prosince 2019 virus rychle rozšířil po celém světě.

V Evropě, přesněji v Itálii, vzniklo nové epicentrum. Ale vysoké počty infikovaných lidí hlásí i jiné státy, jako je Španělsko, Německo, Francie, Švýcarsko a tak dále.

Co jsou to koronaviry? Co je to nový koronavirus a co covid-19?

Koronaviry jsou širokou rodinou virů, které postihují savce a ptáky. U lidí způsobují běžné akutní onemocnění dýchacích cest, ale také těžké formy.

U zvířat mohou vyvolat různé obtíže, jako například u ptáků dýchací onemocnění a u prasat a skotu průjmu.

Virus > Riboviria > Nidovirales > Coronaviridae > Orthocoronavirinae.

Fakta:

• typ (+) ssRNA
• velikost 120 nm
• genom má zhruba 30 000 bází
• kapénková infekce
• zoonotické onemocnění = šíření mezi zvířaty
• zoonózy – infekce přechází ze zvířete na člověka
• SARS-COV-2 se pravděpodobně přenesl z netopýra na člověka

Prostředník mezi přechodem z netopýra na člověka není dosud znám. Možný je přímý přechod, protože části těl a exkrementy netopýrů používá čínská lidová medicína.

Známé jsou 4 rody viru, které vyvolávají onemocnění u zvířat i lidí:

1. alphacoronavirus – má několik subtypů, u lidí, prasat, netopýrů
2. betacoronavirus – myší koronavirus, také u lidí, netopýrů, velbloudů, králíků, ježků, a jiných, zahrnuje SARS, MERS či SARS-CoV-2
3. gamacoronavirus – ptačí koronaviry, vyvolávají onemocnění jiných zvířat a lidí
4. deltacoronavirus – ptačí viry

Zmínky ze 60. letech 20. století jako infekční bronchitida kuřat.

Virus má název odvozen ze svého vzhledu. Ten je kulatý, oválný až podlouhlý. Z obalu vystupují výběžky, které připomínají královskou korunu i sluneční kůrou.

Lidské koronaviry

Koronaviry vyvolávají u lidí běžné, nezávažné akutní onemocnění horních dýchacích cest, které známe pod projevy nachlazení či chřipce podobného onemocnění.

Druhou skupinu ovšem tvoří ty, které se vyznačují těžkým až kritickým průběhem. Onemocnění, které vyvolají, se komplikuje a může končit smrtí.

U lidí vyvolává onemocnění 7 podtypů, a to:

1. lidský koronavirus 229E
2. lidský koronavirus OC43
3. SARS-CoV (rok 2002–2003) 
   • prvním ze závažných CoV
   • potvrzených přibližně 8098 případů
   • 774 obětí, což je přibližně 9,6% míra úmrtí
   • SARS = Severe acute respiratory syndrome
   • těžký akutní syndrom dechové nedostatečnosti = syndrom akutního respiračního selhání
4. HCoV NL63 (rok 2004)
5. HKU1 (rok 2005)
6. MERS-CoV (rok 2012)
   • druhý v pořadí ze závažných forem
   • Middle East respiratory syndrome = blízkovýchodní respirační syndrom
   • 136 registrovaných nemocných – zemřelo 58 nakažených
   • úmrtnost přibližně 43 %
   • do roku 2017 bylo hlášeno zhruba 2000 případů MERS
7. SARS-CoV-2 (2019–2020)
   • nový koronavirus, který může probíhat kriticky
   • úmrtnost odhadovaná na 2,3 % (při klinicky prokázaných a potvrzených případech)

Zhruba se tedy dělí na nezávažné a závažné formy. Závažné jsou SARS, MERS a SARS-CoV-2.

Zajímavost:
Analýza zjistila, že existují dva subtypy SARS-CoV-2.
Typ L = vyvolává 70 % onemocnění.
Typ S = 30 % případů.

Co je to covid-19?

Covid-19 (CoViD-19) z anglického Coronavirus disease 2019 = koronavirová nemoc 2019.

Akutní respirační onemocnění, které postihuje primárně horní cesty dýchací a později se může komplikovat virovým zánětem plic.

Průběh onemocnění je bezpříznakový, mírný, středně těžký až kritický. Někdy se komplikuje selháním dýchání, orgánů a šokovým stavem a může končit smrtí.

Covid-19 zapříčiňuje SARS-CoV-2.
Jde o akutní respirační onemocnění.
V první řadě zasahuje horní cesty dýchací.
Zde virus prostupuje do hostitelských buněk.

Následně se v případě závažnějšího průběhu rozšiřuje do dolních cest dýchacích a plic. Vyvolává oboustranný virový zánět plic.

Výsledkem může být komplikovaný závažný akutní respirační syndrom.

Poprvé bylo onemocnění pozorováno koncem roku 2019 v Číně. Město Wuhan se stává epicentrem šíření.

Uvažuje se nad prvotním ohniskem na wuhanském tržišti, kde jsou lidé v úzkém kontaktu se zvířaty.

V roce 2020 vypukla pandemie, která zasáhla celý svět.

Příčinou šíření je kapénková infekce.

Virus se šíří kašlem, kýcháním a blízkým kontaktem, rozhovorem. Jelikož se částečky viru nacházejí v tělních tekutinách a v hlenu nakaženého člověka, přenašeče.

Infikovaný aerosol může kontaminovat okolní předměty, každodenně užívané věci a jiné blízké objekty z prostředí, kde se pohybuje člověk.

Je dokázáno, že virus ve vzduchu přetrvává 30 minut až 3 hodiny a může se přesunout až na 4,5 metru.

Navíc...

Virus přežívá delší čas i na materiálech jako:
Papír, karton (24 hodin).
Plast (až 5 dní).
Latex (více než 8 hodin).

K šíření přispívá přímý přenos kašlem, kdy se kontaminovaný aerosol dostává přes nos a ústa do těla zdravého člověka.

1 zakašlání vypudí do okolí až 3000 kapiček respiračních virů, a to při onemocnění covid-19 či chřipce.

Rizikový je i nepřímý přenos kontaminovanýma rukama, a to při dotyku obličeje, očí, nosu a úst.

Proto se při prevenci šíření zdůrazňuje hygiena a očista prostředí.

Příznaky vypuknou po inkubační době.

Inkubační čas je v průměru 5–6 dní. Celkově je stanoven na 1 až 14 dní.

Virus vyvolá akutní respirační onemocnění.

Covid-19 se vyznačuje hlavními příznaky:

1. únava, slabost, malátnost
2. bolest celého těla, kloubů, svalů, hlavy
3. zvýšení tělesné teploty až horečka (tělesná teplota nad 38 °C)
4. zimnice / třesavka
5. suchý kašel
6. dušnost

Onemocnění má v tomto stádiu projevy jako jiné akutní respirační onemocnění (ARO), příkladem je chřipka a jí podobné choroby.

Při onemocnění se vyskytují také ostatní symptomy. Později bylo pozorováním zjištěno, že jde o přibližné procentuální přerozdělení symptomů.

Procentuální znázornění obtíží při covid-19:

• horečka u 87,9 % případů
• suchý kašel má 67,7 % nemocných
• únava u 38,1 %
• zahlenění 33,4 %
• dušnost 18,6 %
• bolest kloubů a svalů 14,8 %
• bolest krku 13,9 %
• bolest hlavy 13,6 %
• zimnice 11,4 %
• nevolnost a zvracení 5 %
• rýma 4,8 %
• průjem 3,7 %
• vykašlávání krve 0,9 %
• zánět spojivek 0,8 %
• ztráta čichu a chuti

Ze studie u 138 hospitalizovaných pacientů ve Wuhanu probíhalo:

• 98,6 % případů s horečkou
• 69,6 % s únavou
• 59,4 % i se suchým kašlem

Méně časté příznaky jsou zažívací potíže, bolesti břicha, průjem či zvracení.

Diagnostika covid-19 probíhá pomocí stěru z dýchacích cest či odběru krve. Stěr se provádí za pomoci odběrových setů, dělá se výtěr z nosohltanu (naso i orofaryngu).

Laboratorně se dokazuje přítomnost viru pomocí metody RT-PCR nebo vyšetřením protilátek. Doplní se také krevní obraz, CRP, sedimentace erytrocytů FW a další parametry dle obtíží.

Při zánětu plic je na RTG přítomen obraz infiltrace plicní tkáně.

Doplnit se mohou zobrazovací metody, jako je CT a jiné, a to podle probíhajícího stavu.

Důležitá je samozřejmě anamnéza.

Covid-19 se vyznačuje tím, že jeho průběh je variabilní.

Průběh onemocnění může být:

1. bezpříznakový = asymptomatický – neznáme %
2. mírný - 80,9 % případů
3. středně těžký – 13,8 % případů
4. kritický – 4,7 % případů

Celkový počet nakažených s mírnými obtížemi bude vyšší, jelikož nebyl testován každý člověk.

U většiny lidí je přítomna horečka. K té se přidružuje zimnice, slabost a únava. Bolest celého těla, svalů a hlavy jsou také souběžnými projevy.

Tento průběh je přítomen přibližně u 80 % nemocných.

U 13,8 % případů se do 24 až 48 hodin vyvíjí oboustranná pneumoniee (zápal plic). K němu patří i dušnost. Přibližně 5 % nemocných potřebuje intenzivní léčbu.

Rizikem je změna stavu v selhání dýchání. Následně může stav progredovat do multiorgánového selhání až šokového stavu.

Nejzávažnější komplikací se tak stává smrt.

Rizikový průběh se předpokládá u:

• starších lidí nad 65 let, hlavně nad 70. a 80. rok života
• u lidí s chronickými onemocněními, srdce, plic, cukrovkou
• u lidí s oslabenou imunitou
• u kuřáků

Studie z pozorování 138 hospitalizovaných ukázala:

Od prvního příznaku po dušnost uběhlo 5 dní, po hospitalizaci přibližně 7 dní, po ARDS (syndrom akutní respirační tísně) 8 dní.

ARDS se vyvinula u 20 % hospitalizovaných a umělá plicní ventilace byla třeba u 12,3 %. Dále bylo zjištěno, že 10. den je významný v progresi onemocnění.

Doba léčby v případě mírných forem byla přibližně 2 týdny.

Těžké stavy vyžadovaly léčbu od 3 až do 6 týdnů.

Při kritických formách uběhlo od prvního příznaku po smrt přibližně 8 týdnů.

Úmrtnost na covid-19 podle věkové kategorie:

• 14,8% po 80. roce života = nejvyšší míra úmrtí
• 8,0% od 70. do 80. roku života
• 3,6% po 60. roce života
• 1,3% v období po 50. roku
• 0,4% u 40letých
• 0,2% do věku 38 let

Celková úmrtnost je přibližně 2,3 %.

Ptáte se na přibližnou dobu trvání obtíží?

Doba léčení nezávažných forem covid-19 je přibližně 14 dní. I po odeznění onemocnění přetrvává slabost, únava, zvýšená vyčerpatelnost. A to i více než 2 týdny.

Jak probíhá onemocnění u dětí?

U dětí má obecně mírný průběh. Jsou ale známy i případy úmrtí dětí na covid-19.

Z pozorování z Číny se zjistilo, že virus se mezi dětmi šíří poměrně rychle. I proto jsou významným článkem v přenášení SARS-CoV-2.

U dětí většinou onemocnění probíhá mírně.

Závažné komplikace se mohou vyskytnout u dětí s dlouhodobým onemocněním.

Stejně jako u dospělých i u dětí probíhá onemocnění bezpříznakově nebo v mírné formě. V klinickém obraze s horečkou, malátností a slabostí i suchým kašlem.

Onemocnění bylo prokázáno i u novorozenců. Přenos nastal během několika dnů po porodu od pozitivně testované matky či jiného člena rodiny.

Celkově u dětí se může...

Přidružují se trávicí potíže, zvracení, rýma, bolest v krku.

Covid-19 a těhotenství

Jakékoliv virové onemocnění může během těhotenství probíhat s vyšší intenzitou. Platí to při chřipce i při covid-19.

Zatím se nepotvrdilo, že by onemocnění mělo horší průběh. Nepotvrdilo se však ani to, že by virus procházel přes placentu na plod. Není prokázán ani přenos z rodičky na novorozence.

Covid-19 není dostatečně prozkoumaný, a proto jsou odpovědi na toto téma stále otevřené.

Více o novém koronaviru vám nabízíme i v článcích:

• Co je nový koronavirus a covid-19? Jak se projevuje a šíří? Dá se léčit?
• Nový koronavirus: Příznaky, podobnost a odlišnosti s chřipkou
• Nový koronavirus: Jak se přenáší a jak se dá chránit?
• Jaký je průběh onemocnění u koronaviru covid-19?
• Jak se chránit před novým koronavirem covid-19? Přinášíme 8 efektivních zásad a opatření
• Jak dlouho přežije nový koronavirus na plastu, papíru či na mobilu, jiných površích a ve vzduchu?
• Koronavirus covid-19: Nová vakcína a dosavadní léčba
• Jaký respirátor je účinný proti koronaviru/covid-19? Je potřebná ochrana FFP1, FFP2 či FFP3? Nebo stačí rouška?