Avitaminóza aneb nedostatek vitamínů. Jaká jsou její rizika?

Avitaminóza je stav charakterizovaný závažným nedostatkem až úplným chyběním vitamínů v organismu.

Nedostatek vitamínů se odehrává ve dvou rovinách – při poklesu hladiny vitamínů pod referenční hodnoty dochází nejprve k rozvoji hypovitaminózy, což je předstupeň závažného nedostatku.

Pokud hypovitaminóza není kompenzována a hladina vitamínů dále klesá, rozvíjí se závažnější a v některých případech život ohrožující stav – avitaminóza.

Zatímco hypovitaminóza se klinicky projevuje širokou škálou poruch jednotlivých funkcí organismu, při avitaminóze pozorujeme již vznik závažných onemocnění.

Závažnost, průběh a projevy avitaminózy vždy závisí na konkrétním typu vitamínu, kterého se deficit týká.

V současnosti se s avitaminózou setkáváme zejména ve vyspělých státech světa velmi výjimečně. Mnohem častěji se vyskytují různé podoby hypovitaminóz.

Vitaminová deficience může postihovat všechny věkové kategorie a obvykle souběžně koexistuje s nedostatkem minerálů (například zinku, jódu, železa atd.).

Co jsou vitamíny a jaká je jejich role?

Vitamíny jsou sloučeniny organické povahy, které mají různorodou, ale poměrně jednoduchou chemickou strukturu.

Jsou považovány za nezbytné esenciální mikroživiny, které lidský organismus není schopen tvořit samostatně (s výjimkou některých). Jsme proto odkázáni na příjem vitamínů v potravině.

Vitamíny se přirozeně vyskytují v potravině ve velmi malých množstvích.

Fyziologická funkce vitamínů je poměrně rozmanitá a zároveň pro každý vitamín jedinečná.

Obecně jsou nepostradatelné a potřebné pro normální fungování metabolických procesů, udržení zdraví a také pro normální růst a vývoj organismu.

Zasahují do řady biochemických procesů, buď přímo, nebo mnohem častěji fungují jako koenzymy. To znamená, že procesy v organismu ovlivňují sekundárním způsobem.

Jako koenzymy jsou součástí enzymů v těle a podmiňují jejich účinek. Enzymy jsou následně již schopny urychlovat nebo zpomalovat samotné biochemické procesy.

Kromě toho některé vitamíny působí jako hormony.

Základní působení vitamínů v organismu proto můžeme shrnout následovně:

• Jako hormonálně aktivní látky zasahují do hormonální regulace.
• Podílejí se na tvorbě nových buněk.
• Podporují zrání buněk.
• Mají antioxidační účinky.
• Slouží jako kofaktory, které posilují metabolické dráhy.

Vitamíny vykazují biologický efekt již při velmi nízkých koncentracích.

Náhled do historie...

Vitamíny jako chemické látky byly izolovány až na přelomu 19. a 20. století. Přispěl k tomu rozvoj analytické chemie.

Jelikož z nich první izolovanou chemickou látkou byla molekula s obsahem aminové skupiny, jako skupina dostaly pojmenování vycházející z latinských slov "vital" a "amine", což v překladu znamená životně důležité aminy.

Po objevení dalších molekul, z nichž mnohé neobsahovaly aminovou skupinu, bylo jejich pojmenování zjednodušeno na "vitamíny".

Prvním vitamínem izolovaným v krystalické formě byl v roce 1926 vitamín B1.

Vitamínům se za poslední roky věnuje zvýšená pozornost. Je to zejména díky jejich antioxidačnímu působení a pozitivnímu vlivu na obranyschopnost organismu vůči nádorovým, srdečně-cévním a degenerativním onemocněním (i u starších lidí).

Názvosloví vitamínů a jejich rozdělení

Zpočátku se rozlišovaly dva typy vitamínů. Prvním byl vitamín rozpustný v organických rozpouštědlech, který dostal pojmenování v tucích rozpustný faktor A (později nazvaný vitamín A).

Druhým byl původní "vital amine", který se nazýval ve vodě rozpustný faktor B nebo také vitamín B.

V následujících letech byly objeveny i další molekuly vitamínů a ty se pojmenovávaly písmeny v abecedním pořadí (C, D, E atd.)

Výjimku představoval vitamín K. Ten má pojmenování vycházející z jeho funkce v krevním srážení (písmeno K pochází z dánského slova pro koagulaci, podle jazyka jeho objevitele).

Postupně došlo k objevům více vitamínů ze skupiny B, a proto se začaly označovat písmenem B a zároveň číslem (B1, B2, B3, ..., B12).

V současnosti se vitamíny rozdělují podle jejich schopnosti rozpouštět se na dvě základní skupiny – vitamíny rozpustné v tucích a vitamíny rozpustné ve vodě.

Vitamíny rozpustné v tucích nacházíme v tukové složce potravin. Obecně platí, že jsou-li tyto vitamíny přijímány ve velkých množstvích, v organismu se ukládají zejména do tukové tkáně a do jater.

Jejich zásoby jsou poměrně velké a uvolňují se postupně a pomalu, v závislosti na potřebách organismu. I proto se příznaky jejich nedostatku vyskytují až po několika měsících.

Vitamíny rozpustné ve vodě se naopak neuskladňují v organismu, resp. jejich zásoby jsou velmi malé, a proto musí být přijímány v potravině na denní bázi.

Příznaky jejich nedostatku se projeví v průběhu několika dní nebo týdnů.

Při užívání vysokých dávek těchto vitamínů obvykle nehrozí vedlejší účinky a přebytečné množství se jednoduše vylučuje z organismu močí.

Rozdělení vitamínů na základě jejich rozpustnosti je opodstatněné i z hlediska výživy. Vitamíny stejné skupiny se běžně vyskytují v potravinách současně.

Přehled vitamínů podle jejich rozpustnosti je následující:

1. Vitamíny rozpustné v tucích

• Vitamín A – retinol, (provitaminy – karotenoidy)
• Vitamín D – kalciferol (D2 – ergokalciferol, D3 – cholekalciferol)
• Vitamín E – tokoferol, tokotrienol
• Vitamín K – (K1 – fylochinon, K2 – farnochinon)

2. Vitamíny rozpustné ve vodě

• Vitamín B1 – tiamin
• Vitamín B2 – riboflavin
• Vitamín B3 – niacin
• Vitamin B5 – kyselina pantotenová
• Vitamín B6 – pyridoxin
• Vitamín B7 – biotin
• Vitamín B9 – kyselina listová
• Vitamín B12 – kyanokobalamin
• Vitamín C – kyselina askorbová

Tabulkový přehled funkcí a potravinových zdrojů vitamínu A

Vitamín A je inaktivován UV zářením. V průběhu úprav, jako je smažení nebo pečení, dochází k jeho ztrátám z potravin.

Koncentrace vitamínu A v krevní plazmě je 30–95 µg/100ml.

Tabulkový přehled funkcí a potravinových zdrojů vitamínů skupiny B

Tabulkový přehled funkcí a potravinových zdrojů vitamínu C

V průběhu skladování při pokojové teplotě, převozu nebo v průběhu úprav jako je vaření dochází k rozkladu vitamínu C.

Tabulkový přehled funkcí a potravinových zdrojů vitamínu D

Vitamín D je tvořen i v našem organismu – a to v kůži přeměnou cholesterolu za přítomnosti UV záření.

Tabulkový přehled funkcí a potravinových zdrojů vitamínu E

Vitamin E se vyskytuje v osmi základních formách – alfa, beta, gama, delta tokoferol a alfa, beta, gama, delta tokothrionol. Nejvyšší účinnost má právě alfa tokoferol.

Koncentrace vitamínu E v krevní plazmě je 300–1200 µg/dl.

Tabulkový přehled funkcí a potravinových zdrojů vitamínu K

Zdrojem vitamínu K je také střevní mikroflóra, která dokáže tento vitamín syntetizovat (Escherichia coli, bakterie rodu Proteus).

Vitamín K je citlivý na UV záření a světlo. V průběhu úprav jako je vaření dochází k jeho rozkladu.

Koncentrace vitaminu K (konkrétně fylochinonů) v krevní plazmě je 0,5–5,0ng/ml.

V současnosti se avitaminóza související s některým vitamínem vyskytuje poměrně vzácně, s výjimkou chudých nebo rozvojových států.

S mnohem vyšší frekvencí jsou pozorovány a diagnostikovány hypovitaminózy.

Nízký až téměř zanedbatelný výskyt avitaminóz souvisí zejména s jednoduchou dostupností potravin a také rozvojem potravinářského průmyslu, kdy se jednotlivé potraviny záměrně obohacují o nejrůznější látky včetně vitamínů.

S hypovitaminózami se proto nesetkáváme kvůli nedostatku vitamínů v potravině, ale příčinou je spíše zdravotní hledisko – výskyt různých poruch vstřebávání, chorobně zvýšené vylučování nebo stavy, kdy organismus vyžaduje vyšší dávky vitamínů.

Obecně můžeme zmínit několik příčin hypovitaminózy, které se dají vztáhnout na všechny druhy vitamínů.

Mezi nejčastější společné příčiny vzniku nedostatku nebo až úplného deficitu vitamínů v organismu řadíme:

• Nedostatečný příjem vitamínů v potravě – chybění nebo nedostatečná kvantita čerstvých a pestrých potravin.
• Jednotvárná výživa – vegetariáni, vegani, chybění živočišné potravy.
• Převaha v konzumaci potravin konzervovaných nebo vařených při vysokých teplotách – vaření, smažení, pečení může inaktivovat některé druhy vitamínů.
• Přítomnost antivitaminů – jde o chemické látky s podobnou strukturou jako vitamíny, které díky této podobnosti obsazují vazební místa pro vitamíny na receptorech nebo systémech, a tím blokují jejich působení.
• Poruchy absorpce v trávicím traktu – malabsorpční poruchy, celiakie, Crohnova choroba, zánětlivá onemocnění, onemocnění jater a slinivky břišní, žloutenka, průjmy, užívání antibiotik apod.
• Poruchy vylučování způsobující nadměrnou eliminaci vitamínů – onemocnění ledvin.
• Stavy se zvýšenými nároky na příjem vitamínů než za normálních okolností – těhotenství, kojení, období růstu a vývoje, stres, zvýšená fyzická námaha, chronická onemocnění, infekce atd.
• Dietní chyby a závislosti – nadměrný příjem sacharidů, alkoholismus, drogy.
• Některé léky.

Příkladem antivitaminu pro vitamin K je dikumarol, který se používá k léčbě pacientů náchylných k tvorbě krevních sraženin.

Pro vitamin B9 (kyselina listová) je antivitaminem léčivo methotrexát, 5-fluorouracil nebo aminopterin, používané k léčbě nádorových onemocnění.

Kromě zmíněných příčin rozeznáváme i další specifické příčiny, které jsou již ale vázány na konkrétní druh vitamínu.

Příčinou nedostatku vitamínů rozpustných v tucích může být malabsorpce tuků.

Dialyzovaní pacienti mohou zaznamenávat výskyt deficitu vitamínu B1 nebo B9.

Na vzniku nedostatečného množství vitamínu B12 se mohou podílet chirurgické zákroky v trávicím traktu nebo užívání léků ke snížení tvorby žaludeční kyseliny (vitamín B12 je v potravě vázán na bílkovinu, z níž se uvolňuje pouze působením žaludeční kyseliny).

Nedostatek vitamínu je C je typický pro jarní období, v důsledku nízkého obsahu vitamínu v potravě (jarní únava).

V případě vitamínu D může být deficit způsoben nedostatečnou expozicí slunečnímu záření, vyskytuje se u lidí s tmavou pokožkou.

U předčasně narozených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností často vzniká nedostatek vitamínu E.

U vitamínu K se u novorozenců setkáváme s hemoragickou chorobou, která vzniká z důvodu nízkého průchodu vitamínu přes placentu, nízkého množství vitamínu v mateřském mléce a nízké produkce vitamínu ve střevech v prvních týdnech.

Příznaky snížené hladiny nebo deficitu jsou zvláštní a charakteristické pro každý druh vitamínu.

Charakter těchto příznaků je téměř vždy možné odvodit od biologické funkce jednotlivých vitamínů.

V následující části uvádíme souhrn nejčastějších příznaků, poruch nebo onemocnění, které v souvislosti s daným vitamínovým deficitem pozorujeme.

Vitamín A

• Poruchy zraku – problémy s adaptací očí na šero nebo šeroslepost, noční slepota, suchost spojivek, poškození rohovky, citlivost na světlo, v závažnějších případech slepota
• Postižení sliznic a kůže (suchost, odlupování, svědění), anémie
• Změny na epitelech vedoucí k infekcím dýchacích cest, průjmům, zánětům střev, tvorbě kamenů v močových cestách
• Porucha plodnosti (až neplodnost)
• Poškození kostí a zpomalení tvorby zubní skloviny
• Zpomalení růstu a snížení kognitivních funkcí (myšlení a paměť)

Vitamín B1 – tiamin

• Příznaky hypovitaminózy jsou únava, slabost, nespavost, nechutenství, depresivní nálada, halucinace
• Postižení orgánů s vysokým energetickým obratem – srdce, játra, ledviny, nervový systém a kosterní svaly
• Avitaminóza vede ke vzniku onemocnění, jako je beri-beri nebo Wernicke-Korsakovovův syndrom
• Suchá forma beri-beri se projevuje degenerací nervů, poruchami citlivosti končetin, slabostí a ochabnutím svalstva
• Srdeční forma beri-beri je charakteristická přítomností otoků, zvýšeným srdečním rytmem, zvětšením srdečního svalu až selháním srdce
• Wernicke-Korsakovovův syndrom postihuje nervový systém a je typický při alkoholismu – zmatenost, dezorientace, ochrnutí očních svalů, dvojité vidění, porucha hybnosti a ztráta paměti

Vitamín B2 – riboflavin

• Zánět koutků úst, zánět ústní sliznice a jazyka, bledost a olupování ústní sliznice
• Zánět očních spojivek, přerůstání cév přes rohovku, zvětšení víček, oční zákaly
• Anémie
• Kožní onemocnění, suchost kůže, akné

Vitamín B3 – niacin

• Pelagra – onemocnění tří D – dermatitida (zánět kůže), diarea (průjem), demence (zmatenost)
• Porucha vstřebávání vitamínu B12

Vitamín B5 – kyselina pantotenová

• Kožní poruchy – záněty, ztráta pigmentu, vypadávání vlasů
• Únava, slabost, bolest hlavy, nespavost, nechutenství, zažívací potíže
• Anémie, ztráta citlivosti, pocit pálení na končetinách

Vitamín B6 – pyridoxin

• Svalová slabost, výskyt křečí
• Anémie, ovlivnění imunity
• Nevolnost, zvracení, průjmy, onemocnění kůže, zánět očních spojivek
• Zmatenost, útlum

Vitamín B7 – biotin, nazývaný i vitamín H

• Kožní vyrážky zejména v oblasti obočí a obličeje
• Nevolnost, nechutenství
• Vzácně svalová slabost

Vitamín B9 – kyselina listová

• Deficit se projevuje především na rychle se dělících buňkách
• Poruchy krve – nedostatek krevních destiček, červených a bílých krvinek
• Poruchy růstu, celková slabost, únava
• Záněty v ústní dutině, zažívací potíže
• Zvyšuje se množství aminokyseliny homocysteinu, který je považován za rizikový faktor aterosklerózy a srdečních onemocnění

Vitamín B12 – kyanokobalamin

• Poruchy krve – nedostatek krevních destiček, červených a bílých krvinek
• Nervová poškození – porucha růstu a citlivosti, snížené svalové napětí, ochablost svalů, křeče, abnormální pohyby, paralýza, ztráta paměti, deprese, změna osobnosti
• Zvyšuje se množství aminokyseliny homocysteinu, který je považován za rizikový faktor aterosklerózy a srdečních onemocnění

Vitamín C

• Příznaky hypovitaminózy zahrnují únavu či zvýšenou náchylnost k infekcím
• Krvácivé stavy, jako je drobné krvácení do kůže, sliznic, kloubů, svalů nebo v trávicím traktu, zvýšená tvorba modřin, anémie
• Svalová slabost a bolest kostí
• Zánět, zarudnutí a otok dásní
• Celkově zhoršené hojení ran
• Avitaminóza vede ke vzniku kurdějí – otok a krvácení dásní, vypadávání zubů, podkožní krvácení, tvorba modřin, bolest a krvácení do kloubů, měknutí a porucha růstu kostí (zejména u dětí). Tyto poruchy souvisejí s narušenou tvorbou kolagenu a projeví se přibližně po 1 až 3 měsících

Vitamín D

• Onemocnění kostí vedoucí k měknutí, deformacím a zlomeninám – křivice (rachitida) u dětí, osteomalacie u dospělých
• Svalové poškození, snížení svalové síly a napětí
• Snížená hladina vápníku a fosforu v organismu
• Zvýšená náchylnost k infekcím
• Přispívá k rozvoji srdečně-cévních onemocnění, mentálních (deprese, schizofrenie) a autoimunitních onemocnění

Vitamín E

• Nervové a svalové poruchy – degenerace nervů, poruchy chůze, poškození šlach
• Anémie způsobená rozpadem červených krvinek, poruchy propustnosti cév, krvácení do oční sítnice
• Poruchy plodnosti (až neplodnost)

Vitamín K

• Hemoragická nemoc novorozenců – krvácení do sliznic a orgánů z důvodu snížení množství faktorů srážení krve
• Poruchy srážení krve
• Krvácivé stavy u dospělých – krvácení z nosu, v trávicím nebo močově-pohlavním traktu, svalech nebo v podkoží

Diagnostika hypovitaminózy a avitaminózy se uskutečňuje různými metodami, které se opět dají vztáhnout na všechny druhy vitamínů nebo jsou specifické pro konkrétní druh vitamínu.

Nejčastější společné metody, které se při diagnostice využívají, jsou následující:

• Krevní testy – vyšetřením krve lze stanovit hladinu jednotlivých vitamínů v krevním séru a vyhodnotit případné snížení nebo deficit.
• Sledování příznaků nebo v závažnějších případech již přítomnost poruchy a onemocnění, charakteristických pro deficit daného typu vitamínu.
• Sledování odpovědi organismu na podávání jednotlivých vitamínů. Při zlepšení stavu lze stanovit nedostatek daného typu vitamínu.
• Stanovení přítomnosti vitamínů v moči – na základě množství vyloučených vitamínů, resp. jejich prekurzorů nebo již metabolitů do moči, je možné určit jejich hladinu v organismu.

Mezi specifické diagnostické metody, které jsou již vázány na konkrétní druh vitamínu, řadíme například oční vyšetření a zjišťování přítomnosti poruch oka, to v případě podezření na nedostatek vitamínu A.

Stanovení hladiny homocysteinu a kyseliny metylmalonové u vitamínu B12. Při nedostatku tohoto vitamínu se jejich hladiny zvyšují a způsobují vznik srdečně-cévních onemocnění.

Při podezření na nedostatek vitamínu C se provádí vyšetření pevnosti kapilár a také se měří čas krvácení.

Sledování hladiny vápníku a fosforu či radiografické vyšetření kostí je typické při deficitu vitamínu D.

Několik krevních vyšetření se provádí při chybění vitaminu K a vitaminu B9 – zrání červených krvinek, vyšetření krevních destiček, protrombinový čas, hladina fibrinogenu apod.

Vitaminu B9 se týká také hodnocení tvorby nukleových kyselin.

Deficit vitamínů vzniká na dvou úrovních. Na první úrovni hovoříme o hypovitaminóze, kdy dochází k poklesu hladiny vitamínů pod referenční hodnoty.

Snížení hladin vitamínů v organismu je proces rozvíjející se několik týdnů až měsíců.

Hypovitaminóza některých vitamínů se ani nemusí projevovat navenek viditelnými nebo citelnými příznaky. Týká se to zejména přechodných nebo lehkých forem hypovitaminóz.

Při dlouhodobých nebo závažnějších formách hypovitaminóz pozorujeme rozvoj široké škály poruch jednotlivých funkcí organismu.

Rychlost rozvoje příznaků nedostatku závisí na charakteru a typu vitamínů.

Vitamíny rozpustné v tucích se ve velké míře ukládají do tukových složek organismu, z nichž se uvolňují postupně a pomalu. Proto jsou příznaky jejich nedostatku pozorovatelné až po několika měsících.

Naopak vitamíny rozpustné ve vodě se v organismu uskladňují ve velmi malých až téměř nulových množstvích, a proto se příznaky jejich nedostatku projeví do několika dní až týdnů.

V případě, že pokles hladiny vitamínů není kompenzován, tzn. žádným způsobem se neléčí, pokles se prohlubuje. Dostává se do druhé úrovně – vzniká avitaminóza.

Avitaminóza je charakterizována závažným nedostatkem až úplným chyběním vitamínů v organismu. Je vzácná a vyvíjí se dlouhodobě.

Při avitaminóze pozorujeme již vznik závažných onemocnění a poruch organismu. Některé mohou mít trvalé až smrtelné následky.

Jednotlivé chorobné projevy hypovitaminózy a také onemocnění a poruchy organismu související s úplným deficitem konkrétních druhů vitamínů jsou uvedeny v části o příznacích.