Vitamin D a jeho účinky. Naše zdraví, pevné kosti či silná imunita?

Vitamin D je velmi důležitý pro správný růst kostí a zdravé zuby. Tady jeho role nekončí. V našem organismu je potřebný pro řadu dalších funkcí.

Významnou roli má při obranných neboli imunitních reakcích. Jeho nedostatek souvisí s autoimunitními onemocněními, cukrovkou, srdečně-cévními chorobami. Velkou roli plní během těhotenství, při vývoji plodu, novorozence či malých dětí.

Označuje se také jako sluneční vitamín.
Co je vitamin D, jaké úkoly pro zdraví plní a jaké má na zdraví účinky?
Co je jeho zdrojem, jaké jsou jeho správné hodnoty a dávky?

Co je vitamín D?

Tento vitamín tvoří biologicky aktivní látky, které se označují jako kalciferoly. Náš organismus je získává při slunění pomocí slunečního záření typu UVB nebo i potravou.

Známe základní typy vitaminu D:

• ergokalciferol, což je vlastně vitamin D2, rostlinného původu
• cholekalciferol, tedy D3, živočišného původu, vzniká v lidské kůži
• ostatní formy jsou D1, D4 a D5

I když je vitamin D označován jako vitamin, jeho úkoly a funkce daleko překračují tento pojem. Vhodnější je označení také jako hormon.

Vitamin D je vitamín rozpustný v tucích.
Ve vodě je rozpustný například vitamín C.

Účastní se při regulaci metabolismu vápníku, ve střevě stimuluje vstřebávání různých minerálů. Následně napomáhá při imunitních pochodech. Jeho nedostatek je rizikem vzniku autoimunitních onemocnění.

Jak vzniká?

Podstatné množství, a to až 90 % tohoto vitaminu, vzniká v kůži.

Sluneční, ultrafialové záření typu UVB působí na kůži. Během tohoto procesu je pro syntézu nutná i určitá forma cholesterolu, a to je 7-dehydrocholesterol.

Následně se v játrech a v ledvinách tento prohormon přeměňuje na důležitou formu a označuje se jako kalcitriol (1,25-dihydroxycholekalciferol). V této podobě je biologicky aktivní a v našem organismu plní různé potřebné a důležité funkce.

Při jeho tvorbě je důležité sluneční záření, které nám slunce poskytuje během teplých měsíců.
Během podzimu a zimy je jeho produkce omezena.
Proto je třeba ho dostat do těla jinou formou.

Tabulka uvádí stručný pohled na proces tvorby

Jaké role v organismu sehrává?

Kalcitriol, přeměněný vitamin D, je steroidní hormon. Jeho nejznámějším úkolem je regulace vstřebávání vápníku a fosfátů ve střevě. Lidé si ho proto spojují s kostmi a při jeho nedostatku s osteoporózou či křivicí.

Tabulka uvádí nejvýznamnější spektrum účinků vitamínu D a potíže při jeho nedostatku

Těhotenství a dětské období

Správná hladina vitaminu D je důležitá i během těhotenství. Samozřejmě i pro ženu. Snížené hladiny se spojují s těhotenskou cukrovkou či preeklampsií.

Plánujete těhotenství nebo jste těhotná? Čtěte také:
Jak rozpoznat preeklampsii

Hlavní význam pro dítě spočívá již v nitroděložním vývoji plodu.

Vitamín D je zodpovědný za vývoj celé kostry plodu. Nedostatečná hladina během těhotenství může být u dítěte příčinou rozvoje astmatu, různých alergií či autoimunitních onemocnění. Důležitý je také pro dosažení normální porodní hmotnosti novorozence.

Hodnotný je i při tvorbě mateřského mléka. Stejně tak i pro růst kostí a zdraví chrupu u kojenců a malých dětí. Obecně známé onemocnění z nedostatku vitamínu D u dětí je křivice.

Účinky vitaminu D probíhají napříč celým organismem. Jak známo, i ty zatím neodhalené funkce dokazují jeho významnou potřebu. To, kde ho získáme, částečně ovládáme.

Existují i méně populární zdroje, které uvádíme dále v článku.

Hlavní, ale i méně známé zdroje vitamínu D

Vitamin D3 si naše tělo vyrábí samo. A to prostřednictvím kůže a slunečního záření. Asi každý ví, že při slunění dochází k jeho syntéze. Takto tělo získá až 90 % potřebného vitamínu.

Během 30minutového opalování na letním slunci si tělo vyrobí 10 000 až 12 000 jednotek. V letních měsících si takto organismus vytvoří zásobu na 2–4 měsíce.

Nejlepší slunce je přitom na jaře a během léta.
Během tohoto období obsahuje potřebné spektrum paprsků – záření typu UVB.

Během podzimních měsíců (zejména listopad) a zimy (do února) je sluneční záření pro tvorbu vitamínu D neúčinné.

Syntézu vitaminu D ovlivňují různé faktory, jako je:

• roční období
• zeměpisná lokalita, severské a jižanské země od 40 ° během zimy
• část dne
• rasa, pigment kůže, tmavá či silnější pokožka potřebuje pro tvorbu stejného množství delší dobu
• ve vyšším věku se snižuje schopnost tvořit vitamin D v kůži, nad 65 let přibližně o 75 %
• použití ochranných krémů
• plocha vystavené kůže slunci

Přečtěte si také články o krásně opálené pokožce a způsobu ochrany kůže před slunečním zářením

Uvádíme méně známé zdroje, ze kterých můžeme čerpat vitamín D

Kromě slunce lze vitamin D získat i z jiných zdrojů. Nejvíce ho obsahuje maso ryb a rybí tuk.

Dále jsou to vajíčka, ale také mléčné výrobky a játra. Rostliny obsahují minimální množství, je to například špenát.

Některé potraviny jej obsahují v přirozené formě. Do jiných se uměle přidává.

Tento proces se označuje jako fortifikace.

Pomáhá obohacovat například mléčné výrobky či různé rostlinné tuky a pomazánky.

Přirozeně se nachází také v některých houbách. Ty obsahují formu D2. Houby jsou nízkoenergetické, tedy vhodné při dietách nebo ve vegetariánské stravě jako určitá náhrada živočišných výrobků.

U hub je třeba dávat pozor na ty jedovaté. Příznaky otravy houbami uvádí článek v magazínu.

Tabulka uvádí některé potraviny s obsahem vitaminu D na 100 gramů

Fortifikované potraviny jsou v některých (zejména severských) zemích ve vyšším zastoupení. Je to nařízeno i zákonně. 

Nejčastěji jsou to mléčné výrobky, mléko, různé jogurtové nápoje a rostlinné tuky či kakao. Jejich cena je ve většině případů o něco vyšší.

Potřebná denní dávka

Správná dávka vitaminu D se mění v závislosti na věku. Je potřebný již během růstu plodu v děloze.

Minimální denní potřeba vitaminu D pro různé věkové kategorie:

• kojenecký věk do 1 roku života = 100 IU
• děti nad 1 rok = 600 IU
• dospělí do 70 let = 1500–2000 IU
• nad 70 let = minimálně 800 IU, ale vhodná je dávka jako v dospělosti
• těhotné a kojící ženy = minimálně 600, avšak nejvhodnější 1500 IU

V různých článcích najdete hodnoty vitaminu D uváděné v µg. Přepočet je následující:
1 µg = 40 IU vitaminu D

Proč je ho v našem těle málo?

To, kolik vitaminu D v krvi máme, závisí na několika vnitřních i vnějších faktorech. Mezi vnitřní patří například genetický vliv či obezita.

U novorozenců je to hladina v krvi matky během těhotenství, u kojenců v mateřském mléce během kojení. U malých dětí ovlivňuje nedostatečné dodávání do organismu doplňky výživy, jako jsou například kapky s jeho obsahem.

Dále má negativní dopad i nízká hladina v potravě. Nejvýznamnější složkou je nedostatek slunečního záření.

Absenci slunce zapříčiňuje sedavý způsob života, ale také zbytečný strach ze zhoubného onkologického onemocnění kůže. Melanom je strašákem dnešní doby, slunci se ale nemůžeme zcela vyhýbat.

Dalo by se říci, že hlavní příčinou je špatný životní styl. Většina času strávená sedavou prací, v interiéru, hraním si za počítačem či sledováním televize, u dětí i dospělých si vybírá svoji daň.

Kromě toho se na nedostatku vitamínu D podílí nižší příjem potravin, jako jsou ryby a rybí tuk. Kromě vitaminu D obsahují také zdravé nenasycené mastné kyseliny.

Zajímavé informace: O mastných kyselinách

Nejčastěji jsou jeho nedostatkem ohroženi starší lidé, a to zejména ti umístění v sociálních zařízeních, částečně či zcela imobilní. Ale i diabetici či lidé zotavující se z nemoci nebo zranění.

Podobně také lidé obézní. Tuková tkáň vychytává vitamin D, což způsobuje snížení hladiny v krvi.

Normální hladina vitaminu D v krvi

Při hodnocení hladiny vitaminu D v krvi se za normu považuje hodnota nad 75 nmol na jeden litr krve. Uvádí se, že významné pozitivní projevy má při hladině nad 100 nmol/l.

Můžeme se vitaminem D předávkovat?

Vitamin D je rozpustný v tucích. To vede k možnosti intoxikace, hypervitaminózy neboli předávkování. Negativní účinky nadbytku vitaminu D v krvi se udávají při dlouhodobě vyšší hladině než 250 nmol/l.

Ale.

Nemusíte se obávat pobývat na slunci. Předávkování se vitamínem D ze slunce neexistuje.

Jediná forma nadbytku může být způsobena umělým a nadměrným dodáváním do organismu. Příkladem by byla kombinace opalování, příjem potravin s vysokým obsahem a současná konzumace doplňků výživy, tablet s vysokým obsahem vitaminu.

Dlouhodobé nadužívání vitaminu D je u dětí nad 25 mikrogramů (1000 IU denně), u dospělých více než 50 mikrogramů (2000 IU denně).

Jaké projevy má hypervitaminóza, tedy nadbytek vitaminu D?

Dlouhodobě zvýšená hladina vitaminu D způsobuje odbourávání vápníku z kostí a jeho zvýšenou hladinu v krvi. Následkem toho je ukládání kalcia v měkkých tkáních.

Dochází například ke kalcifikaci cév, poškození srdce či ledvin.

Častěji se vyskytuje předávkování doplňky stravy u kojenců, když bývá delší dobu podávána nadměrná dávka.

U malých dětí se předávkování projevuje jako svalová slabost, ochabnutí, zvýšená dráždivost, nadměrná žízeň a časté močení, ale také se zvracením.

To postupně způsobuje dehydrataci či zácpu.

Mezi projevy předávkování patří u dospělých například:

• nevolnost
• zvracení
• nechutenství
• nadměrná žízeň
• slabost
• únava
• nervozita
• zácpa
• dehydratace
• hubnutí

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v létě - slunce, teplo, úrazy a onemocnění

Jaká je forma kontroly jeho momentální hladiny v krvi?

V dnešní době se neprovádí screeningové vyšetření hladiny vitaminu D v populaci. Škoda. Ordinuje jej praktický lékař při diferenciální diagnostice nebo třeba imunolog při poruše imunity.

Vyšetření na vlastní žádost a bez lékařského doporučení se obvykle hradí z vlastních financí. Dělá se na pracovišti biochemie. A to po odebrání krve a jejím laboratorním vyšetření.

V zimě je jeho hladina nejnižší

Období od podzimu až po konec zimy se vyznačuje sníženou tvorbou vitaminu D v kůži. Důsledkem je i nedostatečná míra UVB záření. Zvyšuje se potřeba přísunu potravou nebo výživovými doplňky.