Jak na zdravé zuby a proc je zubní kaz nebezpecný?

Víte, jak na zdravé zuby?
A proc je jejich zdraví a dobrá kondice duležitá?
Bolavé zuby umí potrápit a tu bolest nechce nikdo dobrovolne zažít.

K prvotnímu zpracování potravy dochází v ústní dutine. Zuby je rozdrcena na menší kousky a za pomoci slin se vytvárí sousto. Sousto následne po spolknutí smeruje pres jícen do žaludku.

Již v ústech dochází k prvnímu štepení potravinových složek. Ve slinách jsou obsaženy ruzné enzymy, a ty se úcastní trávení, a to hlavne cukru. Krome toho je význam slin také duležitý pro zvlhcování potravy.

Sliny obsahují také ruzné jiné složky. Jako napríklad ionty vápníku, chloridu, sodíku a draslíku. Jsou v nich obsaženy i stopy fluoridu. Funkce slin je také v ochrane zubu. Zuby chrání hlavne pred zubním kazem. A lysozym pomáhá pri nicení bakterií.

Zuby i spolu se slinami hrají velkou roli v príjmu stravy. Pri bolesti zubu nastupuje nechutenství a snížený príjem potravy. Nicméne, zuby se úcastní také pri tvorbe reci a ruzných zvuku. A jsou významné pri formování obliceje.

Co je zub? Strucný pohled do základní teorie

Zuby, latinsky dentes, jsou tvoreny z tvrdých tkání.

Clovek má ruzné specializované zuby, jejichž tvar se podle toho také liší. U lidí roste nejprve chrup docasný, tedy mlécný.

Tabulka znázornuje rozdíl v poctu zubu v detském veku a v dospelosti

V detství máme 20 docasných, cili mlécných zubu, odborne i dentes decidui. Ty postupne vypadávají a nahrazují je zuby stálé, latinsky dentes permanentes. Tech máme 32 kusu. Nicméne, v nekterých prípadech nemusí být tento pocet dodržen.

Trvalých zubu máme 32. Ale...

Zuby mohou chybet, napríklad stolicky neboli takzvané zuby moudrosti. V jiných prípadech muže být pocet vyšší. Tyto zmeny v poctu zubu mají i svá odborná pojmenování, a to:

• hypodoncie, tedy chybení urcitého zubu
• oligodoncie pojmenovává chybení celé jedné skupiny zubu
• anodoncie je stav, kdy chybí kompletní chrup, což je pomerne vzácná vrozená vada
• hyperdoncie - vyšší pocet zubu

Jak se zuby rozdelují?

Druh potravy a také zpusob její prípravy casem zpusobil, že se zuby úžeji specializovaly. A tím je myšleno, že se prizpusobily na urcité funkce. Jak je již uvedeno, nejprve nám vyroste docasný chrup. Ten je až následne nahrazen trvalým.

Tabulka uvádí, jak se zuby delí podle tvaru

První zuby vyrostou približne v 8. mesíci života, a to dolní rezáky.

Následne horní a ostatní zuby. Približne do druhého roku života dítete se prorežou všechny zuby. Jako poslední stolicky, a to v horní i dolní cásti.

Mlécné zuby se za trvalé zacnou menit približne v období 5.–6. roku života.

A jako první stolicky, rezáky a následne i ostatní zuby. Nekdy ve 14. až 15. roce dorustá kompletní trvalý chrup.

Poslední vyrustají tretí stolicky, oznacované také jako zuby moudrosti. Toto období zacíná nekdy v 17. roce.

A muže pokracovat až do 30. roku života.

Behem evoluce se u cloveka zkrátila celist i na základe zmeny stravovacích zvyku, a zuby moudrosti nemají casto místo.

Lidové pojmenování zubu moudrosti pravdepodobne oznacuje, že rostou až v dospelosti, neboli ve veku moudrosti, a jako poslední v poradí.

Jejich rust bývá bolestivý, prípadne vyrustají ve špatném postavení. Nekdy vubec nevyrostou. Nekdy je v prípade potíží nutný stomatochirurgický zákrok.

Nejhure se prorezávají spodní zuby moudrosti. Potíže pri jejich rustu má až každý pátý clovek.

Z ceho se skládají zuby?

Zub je složen z korunky a z korene. Korunku a koren spojuje krcek. Latinsky se korunka oznacuje jako corona dentis, koren radix dentis a krcek, tedy cervix dentis. Zub je dutý a tato dutina se nazývá jako cavitas dentis.

Zubní koren je ukoncen korenovým hrotem. Krome toho se v dutine zubu nachází korenový kanálek. Ten vytvárí vstup do zubní dutiny. Zubní dutinu vyplnuje zubní dren, tedy pulpa dentis.

Ve dreni se nacházejí nervy, cévy a zbytek je vyplnen vazivovou tkání. Cévy zastupují tepny, které zuby vyživují, ale také žíly. Žíly ze zubu krev odvádejí. Navíc se v zubu nacházejí i mízní cévy.

Zub se skládá z následujících tkání:

• povrchu zubu pokrývá zubní sklovina, oznacovaná také jako enamelum (latinsky) nebo email (recky)
• zubovina, jejíž latinský název je dentium, je nejvetší cástí zubu, nachází se pod sklovinou a je od ní o neco mekcí
• koren zubu je pokryt zubním cementem, neboli latinsky cementum

Zubní sklovina je nejtvrdší hmotou v našem tele. 

Uložení zubu v lužku

Zuby jsou uloženy v zubním lužku. Upevneny jsou v okostici zubním korenem. Okostici tvorí dásne, periodontální vazy, alveolární kost a cement. Známé je také oznacení závesný aparát zubu, tedy parodont.

Zub jako takový je obklopen dásnovým žlábkem, to je úzká šterbina. Dásne neboli gingiva je viditelnou cástí parodontu. Dásne pokrývá ostatní cásti a plynule prechází do ústní sliznice.

Potíže se závesným aparátem uvádejí clánky o kývání zubu a o paradentóze.

Zubní plak a zubní kaz

Tyto dva výrazy oznacují to, co má prímý vliv na zuby. I výberem nevhodných potravin negativne ovlivnujeme vznik a tvorbu zubního plaku i kazu.

Stejne jako nedostatecnou ústní hygienou.

Zubní plak je prevážne cirá a mekká vrstva na zubech. Tvorí se na nich a hlavní oblastí jeho ukládání je okraj zubu u dásne. Obsahuje ruzné bakterie. Tyto bakterie jsou živeny hlavne jednoduchými cukry, jako jsou sacharidy ci fruktóza.

Bakterie vytvárejí kyselé prostredí, to narušuje zubní sklovinu. Toho dusledkem je zubní kaz a zubní kámen.

Zubní kaz, odborne i caries dentis, je onemocnení, které má za následek rozpad zubní skloviny a také zuboviny.

Hlavním vyvolavatelem kazu jsou streptokokové bakterie, a to Streptococcus mutans a Streptococcus sobrinus. Pokud zubní kaz dosáhne zuboviny, nastupuje bolest.

Bolest je nejprve provokována, a to horkým ci studeným jídlem, tekutinami ci vzduchem.

Pokud bakterie proniknou do hlubší vrstvy, tedy do zubní drene, zpusobují zánet. Pulpitis, tedy zánet drene, vyvolává intenzivní bolest a poškození drene, které je nevratné.

Dochází k tvorbe hnisu a následne k riziku zánetu kosti, tedy periodontitide. Bolest zubu muže ustoupit. A toto ustoupení bolesti je následek poškození a odumrení zubního nervu.

Komplikací zubního kazu, a to hlavne v hlubších vrstvách zubu, je prenesení zánetu do jiných cástí organismu. Bakterie se dostávají krevní cestou i do srdce, kde mohou zpusobit zánet endokardu, cili endokarditidu.

Príkladem jsou nebezpecná onemocnení jako:

• revmatická horecka - onemocnení detského veku
• reaktivní artritida
• zánet ledvin
• zánet srdce - endokarditida a myokarditida
• zánet cév a Kawasakiho nemoc
• kožní onemocnení, psoriáza, ekzém
• onemocnení nervu
• zánet ocí
• a jiné

Na vzniku zubního kamene se rovnež podílí zubní plak. Pri ukládání minerálních látek se mekký plak mení na tvrdou hmotu. Kámen nelze odstranit ani tvrdým kartáckem.

Je rizikem pro vznik zánetu dásne. Sám o sobe není bolestivý.

Jak si udržet zdravé zuby?

Od teoretického základu se presouváme k praktickým radám. Jak dobre víme, zuby jsou duležité pro naše stravování. Samozrejme, jejich role je i estetická. Dodávají naší tvári tvar.

Prirozene jsou viditelné pri mluvení a asi nejvíce pri smíchu. Ten dokáže odhalit jakýkoli problém s chrupem u každého cloveka. Kondici našich zubu ovlivnuje úroven a zpusob hygieny, ale také strava a stravovací návyky.

Co negativne ovlivnuje zuby?

Negativne chrup ovlivnuje nevhodná strava, ve které je vyšší zastoupení jednoduchých cukru, tedy sacharidu, a fruktózy. To jsou hlavne sladkosti, cukroví, ale také med, brambory, pecivo, ovoce, sušené mléko, ovoce.

Mezi nevhodné zlozvyky patrí kourení. Dlouhodobé kourení mení zbarvení zubu, a to do žlutých až hnedých odstínu. Kuráci jsou náchylnejší k paradentóze. Zbarvení ovlivnuje i casté popíjení kávy a cerného caje.

Podobne i kyselé potraviny vyvolávají problémy. A to jsou napríklad citrusy nebo štávy z nich ci slazené nápoje. Proto je duležité, abychom zuby jejich vlivum vystavovali co nejkratší dobu. To znamená, že je treba se vyhnout zdlouhavému popíjení takových nápoju.

A nejlepší je po konzumaci ovoce, kyselé stravy ci nápoju vypláchnout si ústa cistou vodou.

Bezprostrední cištení zubním kartáckem není v tomto prípade doporuceno.

Nejlepší je s cištením zubu pockat nekolik minut.
Po jídle postacuje približne 15 minut.
Pokud jsme jedli ci pili kyselé, i 20 minut.

Rizikové faktory, které negativne ovlivnují zuby:

• cukroví, žvýkací a tvrdé bonbóny
• koláce, zákusky
• citrusové plody
• energetické nápoje
• káva a caj
• slazené vody
• džusy, také cerstvé štávy, hlavne z citrusu
• minerální vody, hlavne slazené
• kyselé okurky
• víno
• ocet
• soda bikarbona
• slané pražené bramburky, krekry, ale i sušenky
• a jiná nevhodná, rafinovaná strava
• nesprávná a nedostatecná hygiena
• tvrdý zubní kartácek
• kourení

Co našim zubum prospívá?

Nejen pravidelná hygiena, ale také její správná forma je duležitá. Rovnež i strava má zásadní význam pro kondici chrupu. Prospívá jim žvýkání. Samozrejme nejen žvýkacek, ale také cerstvé zeleniny ci ovoce.

Hygiena je základ

To, cím nejvíce mužeme pomoci našim zubum, je dostatecná a také správná ústní hygiena. Duležité je pravidelné cištení zubu. To by melo být minimálne dvakrát za den.

Samozrejme nejlépe po každém jídle.

Opatrnost je ale treba zachovat v prípade, pokud jsme jedli kyselé potraviny. Také když jsme pili pro zuby agresivní, slazené nápoje. Nejvíce oslabují naši sklovinu energetické nápoje a slazené minerální vody.

V tom prípade je nutné, aby se cištení zubu s kartáckem odložilo minimálne o 20 minut. Pauza cištení zubu po jídle by mela být pokaždé alespon 15 minut.

Nevhodný je v tomto, ale i obecne, tvrdý zubní kartácek. Lepší je kartácek s mekkými štetinami. Potreba je zaradit do ústní hygieny mezizubní kartácky ci zubní nit.

Zubní kartácek by se mel menit každé 2 mesíce.

Pomáhají vycištení mezizubních prostor. A to na místech, kde se za normálních okolností s klasickým kartáckem nedostaneme. V techto prostorách se hromadí kousky stravy, které tam následne podporují množení kazotvorných bakterií.

Nedostatecne ošetrené, slabe cištené mezizubní prostory podporují tvorbu plaku. Plak následne pomáhá k usídlení bakterií. V konecném dusledku vzniká uvádený zubní kaz ci kámen.

Pri ústní hygiene se mohou využívat i ústní vody. Je však treba dát pozor na jejich složení. Alkohol pusobí agresivne, proto je treba v prípade jeho prítomnosti v ústní vode dodržovat doporucenou délku vyplachování.

I správná zubní pasta je duležitá pri péci o zuby. Není pasta jako pasta. Vhodnejší pro zuby jsou pasty s obsahem fluoridu. Podporuje totiž zubní sklovinu.

Žvýkacky bez cukru jsou ve prospech

Podobne i žvýkacky bez cukru umí pomoci. A zvlášte tehdy, pokud nemáte možnost cištení zubu. Pri žvýkání techto žvýkacek dochází ke zvýšené tvorbe slin.

Sliny mají antibakteriální úcinek, odplavují kyselé a sladké. Opakem jsou sladké ci kyselé žvýkacky. Navíc pomáhají také pri mechanickém cištení zubu od zbytku potravy.

Pri zdraví zubu záleží také na výber stravy

Další dopomoc umíme zubum poskytnout vhodnou stravou. Nejlepší pro zuby je nerafinovaná strava. To vlastne znamená taková, která není nijak upravována. Príkladem je cerstvá zelenina.

Nejlepší pro zdravé zuby, ale také dásne je celistvé syrové jídlo s vysokým obsahem vlákniny. Jako je zelenina a ovoce. Pri konzumaci takových jídel pomáhá hlavne žvýkání. Žvýkání procvicuje zuby a jejich závesný aparát. Což je ciní pevnejšími.

Krome toho tyto syrové potraviny nezanechávají mezi zuby tolik necistot. Dokonce pri kousání a žvýkání pomáhají k cištení zubu od hrubých necistot. Výhodou je také masírování dásní.

Nápomocné jsou i potraviny s vyšším obsahem vitamínu A, C, D ci minerálu a stopových prvku, a to fosforu, vápníku a bílkovin. To jsou napríklad ryby, mlécné výrobky, zelená zelenina. Mezi potraviny, které prospívají chrupu, patrí i orechy.

Vhodný je zelený caj. Také cerstvé ovocné štávy. Nicméne, u ovocných štáv je nejlepší jejich jednorázové vypití nebo pití pres brcko. Ani teplota nápoju by nemela být príliš vysoká ci naopak príliš nízká.

Pití pomocí brcka minimalizuje kontakt tekutiny se zuby.

Také rozdelení jídel behem dne má svou roli. Duležité jsou prestávky mezi jídly, které by mely trvat nejméne 2 hodiny, optimálne alespon 3 hodiny.

Príklady potravin a tekutin, které jsou vhodné:

• mlécné výrobky
• ryby
• mrkev
• celer
• petržel
• lušteniny
• cibule
• jablko
• hruška
• jahody
• kiwi
• orechy, mandle
• mák
• sezam a sezamový olej
• mléko
• voda
• zelený caj

Preventivní prohlídka a návšteva odborníka

Duležité je, abychom nezapomneli na pravidelné odborné prohlídky u stomatologa. Jednou rocne je státem hrazena zubní preventivní prohlídka. Nicméne, nejvhodnejší je kontrolovat chrup dvakrát za rok.

Pomoc pro zuby a také naše poucení a rady o správné hygiene dutiny úst nám umí poskytnout i dentální hygiena.

Informace o zubech v jiných zdrojích

• wikiskripta.eu - o zubech na Wikiskriptech
• damskajazda.webnoviny.sk - clánek o zdravých zubech
• v anglictine
  • nidcr.nih.gov - The Tooth Decay Process: How to Reverse It and Avoid a Cavity
  • dentistry.uic.edu - The Best Foods For A Healthy Smile and Whole Body
  • urmc.rochester.edu - The Best and Worst Foods for Your Teeth

Kvíz o zubech

Krátký kvíz dokáže, jestli vás neco v clánku zaujalo natolik, že jste si to zapamatovali.