Co si predstavit pod pojmem zanícené hrdlo?

Máte zanícené a bolestivé hrdlo? Bolí, škrábe, zhoršuje se to pri polykání a neprestává?

Zimní období je typické zvýšeným výskytem zánetu horních cest dýchacích. Proc tomu tak je a jaké jsou hlavní príciny?

Dnešní clánek se skládá ze dvou cástí.
První se venuje hrdlu a jeho zánetum.
A samozrejme i tomu, co je nejcasteji vyvolává.

Druhá, samostatná, dává prostor a pozornost lécbe zánetu hrdla a lidovým radám, jak mužeme urychlit uzdravení.

Zánet hrdla je jedním z príznaku, který doprovází onemocnení horních cest dýchacích.

Mezi ostatní patrí napríklad zvýšená telesná teplota až horecka,
kterou casto doprovází zimnice, tedy tres,
ale také celková slabost, únava, vycerpanost ci
bolest celého tela, svalu, kloubu a hlavy.

Prectete si také clánky:
Naše zdraví v léte - slunce, teplo, úrazy a onemocnení
Vliv klimatizace na naše zdraví
Správné používání klimatizace

Co zpusobuje zánet?

Zánet nejcasteji zpusobují bakterie a viry. Méne casto jsou to kvasinky.

Stává se napríklad pri chripce, že se k základnímu onemocnení pridruží bakteriální zánet. Tehdy je onemocnení kombinováno virem a také bakterií.

Z ríše bakterií vyvolávají zánet hrdla hlavne:

• Streptococcus pyogenes
• Streptococcus pneumoniae
• Staphylococcus aureus
• Haemophillus influenzae
• Neisseria gonorrhoeae
• Arcanobacterium haemolyticum

Mezi viry patrí nejcasteji:

• chripkový virus
• paramyxoviry
• koronaviry
• pikornaviry
• adenoviry
• RS viry
• rinoviry
• herpes virus
• Coxsackie a ECHO viry
• morbilózní virus
• EBV a CMV pri infekcní mononukleóze

Mykotické infekce jsou méne casté. Vznikají hlavne pri oslabené imunite. Druhou prícinou muže být výskyt po lécbe antibiotiky, kdy je oslabena vlastní mikrobiální flóra. Puvodcem je nejcasteji kvasinka Candida albicans.

Cásti hrdla

Hrdlo jako takové se rozdeluje do více cástí. Ty lze zaradit pod horní dýchací cesty a z cásti dutinu ústní. Následne mužeme prozkoumat nejcastejší príciny zánetu hrdla.

Jednotlivé cásti jsou hltan, hrtan. Hlasivky a mandle jsou jejich soucástí. Každá z techto cástí muže být postižena zánetem.

Ten se projevuje otokem, zarudnutím, bolestí, obtížemi s polykáním. Bolest muže být pálivá, píchavá, v krku muže škrábat. Casto je pridružená rýma nebo kašel.

Zánet hltanu

Hltan odborne se nazývá také pharynx a jeho zánet pharingitida (faryngitida). Má tri cásti, nosní, ústní a hrtanovou. Každá z techto cástí muže být postižena zánetem.

Známe akutní zánet hltanu. Ten se projevuje nejcasteji bolestí v krku, pri polykání je zhoršená, prítomno bývá i zdurení krcních uzlin.

Chronický zánet hltanu predstavuje hlavne opakované dlouhodobé zánety. Ty mohou být zpusobeny špatným prelécením akutního zánetu. Ale jak jeho prícina muže být také príliš suché prostredí, kourení, tvrdý alkohol. Vyskytuje se také pri gastroezofagiálním refluxu.

Tuto oblast muže postihnout také herpangína. Ta je zaprícinena fekálne-orálním prenosem coxsackie viru. Nejcasteji u detí. Pro nedodržení hygieny (neumyté ruce).

Když je sliznice hltanu zanícená, na mekkém patre a na mandlích se objevují malé vrídky. Prítomná je bolest v krku, zhoršená pri polykání, a také celkové potíže, jako horecka, slabost.

Zánet nosohltanu je jedním príkladem zánetu jedné jeho cásti. Odborne se nazývá také nasopharingitida. Patrí mezi nejcastejší. Vyvolávají ho jak viry, tak bakterie.

Zánet krcních mandlí

Odborne se nazývá také tonsilitida nebo tonsilitis acuta, lze nalézt i tonsilopharyngitis. Dríve ho známe pod názvem angína. Angína je svíravá bolest, preložená z latinského angeru, což znamená svírání.

Stejne tak se muže jednat o akutní nebo chronické onemocnení. U obou typu jsou projevy totožné. Jde hlavne o otok hrdla, patra, bolest v krku, zhoršená polykáním, prítomen je zápach z úst.

Samozrejme jsou pridruženy i celkové príznaky. A to hlavne horecka, slabost, bolest hlavy, nechutenství. Velmi casté je zdurení krcních lymfatických uzlin.

Nejhorší pri angíne jsou její komplikace. Pod ne spadají lokální potíže jako absces, flegmona a zánet stredního ucha.

Krome lokálních komplikací se vyskytují také celkové. Sepse, revmatická horecka, zánet myokardu, endokardu nebo i závažná meningitida.

Proto je duležitá její vcasná lécba. Pri zanedbání hrozí práve zminované komplikace. Pokud se akutní angína nelécí, po opakovaných zánetech se stává chronická.

Zánet hrtanu

Jinak ho znáte i pod názvem laryngitida. Ta je nocní murou maminek. Nejcasteji postihuje práve deti. A u nich má také nejhorší prubeh.

Je vyvolána viry a její príznaky jsou štekavý kašel, zpusobený zúženým prusvitem dýchacích cest. Telesná teplota nebývá vyšší než 38,5 °C. Prítomen je chraplavý hlas.

Nejcasteji se vyskytuje hlavne u detí do 3 let. V detském období je nebezpecná pro zúžení dýchacích cest otokem. Dýchací cesty nejsou v tomto období ješte plne vyvinuty.

Zánet hlasivek

Hlasivky, odborne zvané glottis, jsou soucástí hrtanu. Tedy k jejich zánetu prichází hlavne pri laryngitidách. A muže být také akutní nebo chronický.

Pri zánetu v této oblasti je typický chrapot hlasu, oslabení hlasu nebo až ztráta hlasu. Pri chronické forme hrozí i dlouhodobá ztráta hlasu.

Zánet hrtanové príklopky

Je bakteriální zánet hrtanové klopy samotné, ale i jejího okolí. Nejcasteji se vyskytuje u detí do 6 let. Je nebezpecný hlavne svým náhlým nástupem. Odborne se nazývá epiglotitida.

Nebezpecný je hlavne pro otok v dané oblasti a ztížené dýchání. Krome toho je prítomna bolest, ztížené polykání a s ním spojené slinení, horecky a tichá ztížená rec.

Prumerný výskyt je ve veku 3–4 roky. Rodice si casto pletou laryngitidu s epiglotitidou. Prirozene se bojí udušení dítete. A práve v tomto prípade je epiglotitida nebezpecnejší.

TIP: v clánku o nemoci laryngitida si mužete prohlédnout tabulku s hlavním rozdílem laryngitidy a epiglotitidy.

Hluboké krcní infekce

Nejsou sice casté, ale jsou významné. Hlavne pro riziko šírení at už smerem nahoru do nitrolební oblasti nebo dolu do hrudní oblasti.

Ohroženi jsou hlavne lidé s oslabenou imunitou, cukrovkári, starší lidé a onkologicky nemocní lidé. Tento druh zánetu se šírí hlavne z mandlí nebo z porouchaného zubu.

Jeho príznaky jsou hlavne bolest a otok v krku, což zhoršuje polykání, otok krku a jeho omezená hybnost. Pridružit se muže také ztížené dýchání.

Krome místních príznaku se vyskytují i ty celkové. To jsou hlavne horecka, zimnice, nevolnost, slabost, zrychlený tep, zminované zhoršené dýchání.

Zánety v krku v tehotenství

V tehotenství je zánet v krku a jeho lécba mírne zkomplikována. Treba dát pozor hlavne na telesnou teplotu. Ta by nemela presáhnout 38 °C.

Ohledne léku je treba konzultovat lékare. Ten umí zodpovedne poradit, jak zánet hrdla lécit. Vetšina léku má v tehotenství zákaz.

Rovnež umí poradit i ohledne domácích receptu. Ne každá bylinka je v tehotenství vhodná. Pri vyšší dávce by mohla vyvolat nežádoucí efekt.

Zánet hrdla a deti

Období detství je specifické. Nelze ríci, že to, co platí na dospelého, tak ve stejné nebo nižší míre platí i u dítete. Tak tomu není.

Detský vek je zvláštní anatomickými odlišnostmi. A pri zánetech hrdla obzvlášt. Pomery v jejich dýchacích cestách jsou rozdílné. K tomu je treba prihlížet i pri zánetech hrdla.

Zánet hrdla u detí a miminek muže zpusobit zúžení dýchacích cest. Zhorší se cesta pro prunik vzduchu, a to na základe otoku. Nejvážnejší jsou epiglotitida a laryngitida.

Proto pri výskytu potíží je nejlepší volbou návšteva lékare. Ten díte vyšetrí a doporucí nejlepší zpusob lécby.

Musí být pri zánetu hrdla horecka?

Dobrá otázka. Ale odpoved není jednoznacná. Vetšinou je zvýšená teplota pruvodním príznakem pri zánetech v krku. Nekdy vystupuje až do horecky.

Zvýšená telesná teplota je od 37 °C do 37,9 °C a nad 38 °C hovoríme o horecce.

Ale existují i zánety v krku bez teploty. Nebo je teplota mírne zvýšena pod úroven 37 °C. I k telesné teplote je treba pristupovat individuálne.

Jsou lidé, kterí neznají, co je zvýšená telesná teplota nebo horecka. Nebo na ni zapomneli a zažili ji pred desetiletími. Jejich organismus pracuje bez jejího použití.

Kvíz o zánetu hrdla

Opakování problematiky formou kvízu.

Informace z jiných zdroju

• wikiskripta.eu - informace o chronickém zánetu mandlí z Wikiskript
• wikiskripta.eu - Wikiskripta a informace o epiglotitide
• wikiskripta.eu - Informace o laryngitide na Wikiskriptech