Psoriáza, lupénka: Neinfekční, ale dlouhodobá nemoc. Jaké má příznaky?

Lupénka (psoriáza) není ani tak nebezpečné jako spíše nepříjemné onemocnění. A to zejména po estetické stránce. Obvykle se první příznaky projevují kolem 20. roku.

Kromě pokožky psoriáza postihuje i nehty a klouby. Během života zároveň dochází k ústupům a recidivám.

Lupénka je neinfekční (nepřenosné) zánětlivé autoimunitní onemocnění kůže. Probíhá chronicky. To znamená, že její trvání je zdlouhavé. V mnoha případech přetrvává celoživotně a v některých vymizí.

Výraz psoriáza pochází ze slova psora neboli odlupování, škrábání. Latinsky i psoriasis vulgaris.

Během života se střídají období ústupu s akutním zhoršením onemocnění. Může mít rychlý náběh a intenzivnější příznaky. Chronická forma je mírnější. Onemocnění je charakteristické tvorbou šupin. Ty se tvoří hlavně na typických, takzvaných predilekčních místech.

Období střídání se nazývají také remise (ústup) a recidiva (návrat, opakování).

Nemoc se projevuje na různých částech pokožky, které jsou obvykle vystaveny většímu tlaku nebo námaze. Jde například o lokty, kolena a postihuje i kůži na nohou, malé klouby na ruce, ale třeba i nehty, konkrétně nehtová lůžka. Někdy jsou projevy málo výrazné a člověk si jich skoro ani nevšimne.

V některých případech dochází k postižení kloubů a až následně k postižení pokožky. Tehdy se hovoří také o psoriatické artritidě. Celkově podle vnějších projevů existuje řada forem a druhů lupénky.

Někdy se vyskytují příznaky a potíže jen lokálně, a to na dlaních a nohách. Jindy naopak postihuje lupénka pouze klouby. Nejméně případů je ve formě generalizované neboli celotělové psoriáze. Ta může vyústit v zánět kůže na celém těle.

Přesná příčina onemocnění není známa. Existují ale určité vlivy a rizikové faktory, které mohou onemocnění spustit. V první řadě jde o dědičnost, která může mít na svědomí zhruba třetinu případů onemocnění lupénkou.

Celosvětově může psoriáza zasahovat až 5 % populace. Nejvyšší procento postižených je přitom bílé rasy. Méně často se vyskytuje u Asiatů a nejméně u černochů.

Vliv má i autoimunitní proces. V důsledku jiného autoimunitního onemocnění se zvyšuje i šance na výskyt lupénky. Někdy mohou také některé infekce z vnějšího prostředí nebo jiné externí vlivy jako léky či zranění nastartovat vznik psoriázy.

Mezi rizikové faktory pro vznik psoriázy patří:

• dědičnost - do určité míry je dědičná a výskyt v rodině má podstatný vliv na riziko vzniku
• hormonální změny, jako například v pubertě, menopauze, po porodu
• infekce (horních cest dýchacích, tonzilitida, infekce zubu)
• cukrovka
• onemocnění jater
• obezita
• dna
• opalování
• stres a psychická zátěž
• léky, jako jsou betablokátory, antimalarika
• kouření
• alkohol
• nedostatek spánku
• rafinovaný cukr
• přetížení pokožky fyzikálními vlivy (náhlé a prudké změny teploty, tření, tlak)
• chemikálie (poleptání)

Často se ptáte:
Je psoriáza nakažlivá? 
Jak se přenáší psoriáza? 

Ne, není.

Jde o autoimunitní onemocnění, ne infekční.
Nedochází tedy k přenosu onemocnění z člověka na člověka. 

Ačkoliv jde o onemocnění kůže, zhruba u každého pátého člověka se přidají i problémy s klouby. V tomto případě je jedním z projevů onemocnění i chronický zánět jednoho nebo více kloubů. To může vést i k deformaci kloubu.

Nejčastěji má ale psoriáza formu ložiskového a lokálního onemocnění. Tehdy se lupénka projevuje červenými šupinatými ložisky na kůži, která se následně odlupují. Dochází k výsevu pupínků červené barvy s bělavými šupinkami.

Pokud psoriáza postihne nehty, dochází k výskytu žluté skvrny pod nehtem. Zároveň je postižený nehet deformovaný a matný. Pro chronickou formu onemocnění jsou typická zánětlivá ložiska s pevnými šupinami, která se mohou nacházet na různých místech těla.

Na horních a dolních končetinách se typicky tvoří menší dutinky vyplněné obvykle hnisem. Při vážných formách celotělové choroby pokrývají pokožku téměř celého těla zarudlá ložiska se šupinkami. Velmi časté je také intenzivní svědění.

Psoriáza má nicméně různé formy. Podle toho se také projevuje.

Známe tyto formy psoriázy:

• psoriasis punctata, která se projevuje výsevem malých pupínků
• psoriasis guttata neboli výsev vyrážek ve velikosti kapky, označuje se také kapková
• psoriasis nummularis, vyrážky o rozměrech až 1 cm
• psoriasis pustulosa, hlavně u dospělých, s tvorbou puchýřů, se zánětem (dlaně, chodidla či jinde po těle)
• psoriasis arthropatica, pokud jsou postiženy malé klouby, psoriatická artritida
• psoriasis flexuralis, která postihuje oblasti, jako jsou podpaží, pod prsy, slabiny a pupek, zejména ve stáří, případně se označuje jako inverzní psoriáza
• akutní exantemická forma, projevuje se hlavně u mladých, předcházejí její potíže jako při angíně či viróze
• erytrodermální forma, která se projeví rozsáhlým zarudnutím a olupováním kůže, může se vyskytovat po celém těle, s horečkou a bolestí kloubů
• chronická stacionární forma, projevuje se na predilekčních místech, jako jsou:
  • lokty
  • kolena
  • záda, oblast pasu a kříže
• forma barber, když se objevuje v oblasti dlaní, hlavně u žen ve středním věku
• zumbusch, je závažná forma generalizované psoriázy
• postižení nehtů, různé deformace nehtů, a to u 20 až 50 % postižených

Samotný výsev je samozřejmě doprovázen svěděním. Platí to všechna místa výskytu psoriázy - ve vlasech (vlasová), na hlavě, na loktech či jinde na rukou a nohou. Bolest se přidává, pokud vznikají v kůži praskliny.

Lupénka se dá určit i pohledem. Dermatolog ji umí na základě anamnézy a fyziologického vyšetření diagnostikovat již při první návštěvě ambulance. Klinické příznaky i subjektivní potíže pomáhají při diagnostice psoriázy.

Kromě toho pomáhá určit diagnózu i histologický odběr. Odebírá se vzorek z povrchu pokožky na postiženém místě nebo šupinka. Na základě laboratorních vyšetření se následně dá stanovit forma i typ lupénky.

Histologické vyšetření je zároveň důležité pro odlišení jiných diagnóz v souvislosti s kožními onemocněními. Odběr krve na krevní obraz, imunologické parametry či hladinu vitamínů, a to hlavně B12, i prvků, hlavně železa.

Při různých formách lupénky probíhá onemocnění odlišným způsobem. Při akutní formě dochází k náhlému vypuknutí, jednorázovému výsevu pupínků a zarudnutí pokožky. Mohou se přidat příznaky jako při angíně a viróze. Vyrážky intenzivně svědí.

Tento průběh je častý hlavně u mladých lidí. Kožní změny se hojí rychleji než při chronickém typu. U chronické lupénky dochází k opakování (recidivě) těchto projevů. Následně nastupuje období klidu (remise).

Při psoriatické artritidě se objevují nejprve bolesti kloubů a následně až projevy na pokožce. Lokální psoriáza má zároveň méně intenzivní průběh než generalizovaná. Jinou formu průběhu má exsudativní psoriáza. Při ní se vytvářejí ložiska pokrytá žlutými šupinami. Ložiska jsou sytě červená a ohraničená.

Po zahojení se zvyšuje pigmentace kůže v místě předchozího ložiska. V jiných případech je naopak pigmentace snížena a přítomné je lokální vyblednutí pokožky. Obtíže ustupují spontánně nebo po účinné léčbě.

Psoriáza u dětí

Lupénka se vyskytuje i v dětském věku. Rovněž v tomto období výrazně snižuje kvalitu života. A to nejen pro estetické aspekty. Její projevy jsou také nepříjemné.

Onemocnění v tomto věku může spustit třeba i angína, ale také jiné onemocnění. Spouštěčem tedy mohou být různé příčiny. Vliv má samozřejmě i životospráva, hormonální změny, fyzikální či chemické vlivy.

U dětí probíhá jinak než u dospělých. Projevit se může už v plenkovém období. Podle něj také dostala název plenková psoriáza. Zarudnutí a zánět kůže se šupinami může vyústit až ve tvorbu puchýřů. Puchýře mohou mít hnisavý obsah.

Akutní průběh psoriázy je typický spíše pro věk do 6 let. Doba od 12. roku života je spíše význačná chronickou formou. Kožní projevy se různí. Vyskytují se v podobě pruhů kdekoli na hlavě či těle. Od lupénky na čele, v okolí očí, hrudníku, přes dlaně až na chodidla.