Co je flegmóna: Jak vypadá, jaká má rizika? Příznaky a diagnostika

Flegmóna je označení pro neohraničený zánětlivý proces v měkkých strukturách lidského těla. Šíří se pomocí pojivových tkání měkkých struktur (svaly, fascie, podkoží, kůže...).

Jedná se o agresivní infekci způsobenou stafylokokovou bakterií Staphylococcus aureus nebo streptokokem Streptococcus pyogenes. Projevuje se červenými zánětlivými ložisky na kůži lokalizovanými zejména na dolních a horních končetinách.

Nejčastěji bývají flegmónou postiženy dolní končetiny (holenní část).

Zánět je neohraničený a může postihovat i lymfatický a krevní systém, přičemž existuje i flegmóna vnitřních orgánů.

Toto onemocnění je odborně nazýváno také jako celulitis (celulitida), což však v povědomí široké veřejnosti označuje estetický příznak pomerančové kůže a problematiky lymfatického systému.

Často se flegmóna plete s abscesem. Absces je však ohraničený zánět, který vytváří lokalizovaná ložiska hnisu. Naopak flegmóna je neohraničený zánětlivý proces a punkce hnisu není tak jednoduchá.

Co je zánět?

Zánět je obranný mechanismus organismu reagující na určité poškození nebo přítomnost patogenního mikroorganismu.

Jedná se o biochemický proces, jehož projevem je bolest, zarudnutí, otok, zvýšená lokální teplota a případně narušená funkce segmentu.

Etiologie vzniku flegmóny je podmíněna průnikem bakterie do organismu. Jedná se nejčastěji o stafylokoky, streptokoky a méně často koliformní bakterie a jiné patogenní mikroby.

Bakterie nejčastěji proniká do těla prostřednictvím poškozeného kožního krytu jedince (pořezáním, poškrábáním, popálením, bodnutím hmyzu a podobně).

Onemocnění se přenáší přímým mezilidským kontaktem s infikovanou osobou nebo kontaktem s infekčním kontaminovaným předmětem.

V některých případech probíhá onemocnění v mírné formě, ale pokud infekce pronikne do nižších vrstev měkkých struktur a cévního řečiště, dochází k rychlému šíření infekce.

Flegmóna kůže má většinou poměrně brzký nástup a rychlý průběh. Projevy zánětlivého procesu se mohou začít rozvíjet již do pár hodin po průniku infekce do těla.

Ve vyšší míře jsou k rozvoji flegmonózního zánětu kůže náchylné osoby se slabým imunitním systémem a nedostatečnou obranyschopností.

První příznaky infekce se mohou projevit již po pár hodinách od průniku bakterie do těla. Nejpozději však do pár dní. Typickým projevem je tvorba červeného zánětlivého ložiska.

Je častá lokální bolestivost, citlivost a vyšší teplota okolní tkáně. Může dojít o otoku dané končetiny. Projevem je zvětšení, resp. zduření přidružených lymfatických uzlin.

S postupující infekcí se začíná hromadit hnis v hlubších vrstvách kůže.

Onemocnění je doprovázeno i přidruženými projevy, jako je zvýšení tělesné teploty, horečka, zimnice, zvětšení lymfatických uzlin, zvýšená únava, nadměrné pocení, nechutenství, bolest hlavy a mnohé jiné.

Pokud nedojde ke stanovení léčby, flegmonózní zánět může proniknout do okolní tkáně a může zasáhnout krevní nebo lymfatické cévy a nervy.

Následnými komplikacemi při neléčení flegmóny mohou být i cévní trombóza, sepse, lymfangitida, meningitida, zánět kloubních struktur a jiné.

Při neléčení flegmóny může docházet ve vyšších stádiích onemocnění k odumření tkáně a vzniku gangrény – nekróza tkáně způsobená bakteriální infekcí.

V nejhorších případech hrozí v důsledku gangrény a rozšíření infekce amputace infikované končetiny.

Rizikem flegmóny je tedy možný průnik infekce do cévního řečiště a vnitřních orgánů těla. Při napadení orgánů infekci je typická bolestivost dané oblasti a zhoršení funkce orgánu.

Flegmóna je nebezpečný stav, který při zanedbání léčby může vést až k otravě krve.

Nejčastější příznaky flegmóny:

• Červené zánětlivé ložisko kůže
• Lokální bolestivost a citlivost
• Otok končetiny
• Tvorba hnisavých ložisek
• Zvýšená lokální teplota
• Zvýšená tělesná teplota
• Horečka, zimnice
• Zvýšená únava
• Nechutenství
• Nadměrné pocení
• Bolest hlavy

Diagnostika, při které je buď potvrzena, nebo vyvrácena diagnóza, probíhá pomocí odborného vyšetření lékaře.

Kromě diagnostického postupu pohledem a pohmatem se může využít i fyzikální přístrojové vyšetření MRI (magnetická rezonance) nebo CT (počítačová tomografie), které určí přesnou rozsáhlost zánětu v tkáních pacienta.

Důležité je i odebrání krevního vzorku pacienta, přičemž při flegmóně je přítomno větší množství bílých krvinek a CRP (C-reaktivní protein) poukazujících na aktuální zánětlivý proces v organismu.

Častým diagnostickým postupem je odebrání vzorku sekretu z místa zánětlivého ložiska, který je následně laboratorně vyhodnocen. Určuje se přítomnost konkrétní bakterie v odebraném vzorku.

Prevence vzniku flegmóny

Prevence vůči bakteriálním infekcím jako taková neexistuje. Prevencí je však eliminace rizika průniku bakterie do organismu. V případě streptokokové/stafylokokové kožní bakterie se jedná o eliminaci kožních poranění, pořezání, popálení či bodnutí hmyzem.

V případě narušení kožního krytu je nutné okamžité omytí a dezinfekce postiženého místa. V případě většího nebo nespecifického poranění je vždy třeba navštívit lékaře.

Dalším důležitým bodem prevence a snazšího průběhu infekčních onemocnění je silný imunitní systém a obranyschopnost organismu. Čím odolnější jsou lymfatické buňky, tím vyšší je šance na snazší průběh vzniklých onemocnění.

Vhodná je vyvážená a plnohodnotná strava, příjem bílkovin, dostatečná pohybová aktivita, přísun potřebných vitamínů a minerálů, dodržování léčby jiných případných diagnóz, dodržování hygienických standardů a v neposlední řadě pravidelné preventivní kontroly u lékaře.