Co je flegmóna: Jak vypadá, jaká má rizika? Příznaky a diagnostika

Jedná se o agresivní infekci způsobenou stafylokokovou bakterií Staphylococcus aureus nebo streptokokem Streptococcus pyogenes. Projevuje se červenými zánětlivými ložisky na kůži lokalizovanými zejména na dolních a horních končetinách.

Nejčastěji bývají flegmónou postiženy dolní končetiny (holenní část).

Zánět je neohraničený a může postihovat i lymfatický a krevní systém. Existuje i flegmóna vnitřních orgánů.

Toto onemocnění je odborně nazýváno také jako celulitis (celulitida), což však v povědomí široké veřejnosti označuje estetický příznak pomerančové kůže a problematiky lymfatického systému.

Často se flegmóna plete s abscesem. Absces je však ohraničený zánět, který vytváří lokalizovaná ložiska hnisu. Naopak flegmóna je neohraničený zánětlivý proces a punkce hnisu není tak jednoduchá.

Co je zánět?

Zánět je obranný mechanismus organismu reagující na určité poškození nebo přítomnost patogenního mikroorganismu.

Jedná se o biochemický proces. Jeho projevem je bolest, zarudnutí, otok, zvýšená lokální teplota a případně narušená funkce segmentu.

Bakterie nejčastěji proniká do těla prostřednictvím poškozeného kožního krytu jedince (pořezáním, poškrábáním, popálením, bodnutím hmyzu a podobně).

Onemocnění se přenáší přímým mezilidským kontaktem s infikovanou osobou nebo kontaktem s infekčním kontaminovaným předmětem.

V některých případech probíhá onemocnění v mírné formě. Pokud ale infekce pronikne do nižších vrstev měkkých struktur a cévního řečiště, dochází k rychlému šíření infekce.

Flegmóna kůže má většinou poměrně brzký nástup a rychlý průběh. Projevy zánětlivého procesu se mohou začít rozvíjet již do pár hodin po průniku infekce do těla.

Ve vyšší míře jsou k rozvoji flegmonózního zánětu kůže náchylné osoby se slabým imunitním systémem a nedostatečnou obranyschopností.

Je častá lokální bolestivost, citlivost a vyšší teplota okolní tkáně. Může dojít o otoku dané končetiny. Projevem je zvětšení, resp. zduření přidružených lymfatických uzlin.

S postupující infekcí se začíná hromadit hnis v hlubších vrstvách kůže.

Onemocnění je doprovázeno i přidruženými projevy, jako je zvýšení tělesné teploty, horečka, zimnice, zvětšení lymfatických uzlin, zvýšená únava, nadměrné pocení, nechutenství, bolest hlavy a mnohé jiné.

Pokud nedojde ke stanovení léčby, flegmonózní zánět může proniknout do okolní tkáně. Může zasáhnout krevní nebo lymfatické cévy a nervy.

Následnými komplikacemi při neléčení flegmóny mohou být i cévní trombóza, sepse, lymfangitida, meningitida, zánět kloubních struktur a jiné.

Při neléčení flegmóny může docházet ve vyšších stádiích onemocnění k odumření tkáně a vzniku gangrény – nekróza tkáně způsobená bakteriální infekcí.

V nejhorších případech hrozí v důsledku gangrény a rozšíření infekce amputace infikované končetiny.

Rizikem flegmóny je tedy možný průnik infekce do cévního řečiště a vnitřních orgánů těla. Při napadení orgánů infekci je typická bolestivost dané oblasti a zhoršení funkce orgánu.

Flegmóna je nebezpečný stav, který při zanedbání léčby může vést až k otravě krve.

Nejčastější příznaky flegmóny:

• Červené zánětlivé ložisko kůže
• Lokální bolestivost a citlivost
• Otok končetiny
• Tvorba hnisavých ložisek
• Zvýšená lokální teplota
• Zvýšená tělesná teplota
• Horečka, zimnice
• Zvýšená únava
• Nechutenství
• Nadměrné pocení
• Bolest hlavy

Kromě diagnostického postupu pohledem a pohmatem se může využít i fyzikální přístrojové vyšetření MRI (magnetická rezonance) nebo CT (počítačová tomografie), které určí přesnou rozsáhlost zánětu v tkáních pacienta.

Důležité je i odebrání krevního vzorku pacienta. Při flegmóně je přítomno větší množství bílých krvinek a CRP (C-reaktivní protein) poukazujících na aktuální zánětlivý proces v organismu.

Častým diagnostickým postupem je odebrání vzorku sekretu z místa zánětlivého ložiska, který je následně laboratorně vyhodnocen. Určuje se přítomnost konkrétní bakterie v odebraném vzorku.

Prevence vzniku flegmóny

Prevence vůči bakteriálním infekcím jako taková neexistuje. Prevencí je však eliminace rizika průniku bakterie do organismu. V případě streptokokové/stafylokokové kožní bakterie se jedná o eliminaci kožních poranění, pořezání, popálení či bodnutí hmyzem.

V případě narušení kožního krytu je nutné okamžité omytí a dezinfekce postiženého místa. V případě většího nebo nespecifického poranění je vždy třeba navštívit lékaře.

Dalším důležitým bodem prevence a snazšího průběhu infekčních onemocnění je silný imunitní systém a obranyschopnost organismu. Čím odolnější jsou lymfatické buňky, tím vyšší je šance na snazší průběh vzniklých onemocnění.

Vhodná je vyvážená a plnohodnotná strava, příjem bílkovin, dostatečná pohybová aktivita, přísun potřebných vitamínů a minerálů, dodržování léčby jiných případných diagnóz, dodržování hygienických standardů a v neposlední řadě pravidelné preventivní kontroly u lékaře.