Spalničky: Proč vznikají a jak se projevují? Jak je odlišit od neštovic?

Spalničky jsou nejzávažnějším onemocněním dětského věku a člověka vůbec. V rozvojových zemích patří mezi časté příčiny nemocnosti s vysokou mírou komplikací a smrti dětí.

Jde o vysoce infekční onemocnění, které se vyznačuje agresivní nakažlivostí jako chřipka.

Spalničky se zařazují pod exantematózní onemocnění. Znamená to, že mezi příznaky se objevuje i kožní vyrážka. Tento symptom je jedním z důležitých diagnostických dat.

Latinsky morbilli – zdrobnělina od morbus (choroba), malý mor.

Původcem onemocnění je...

RNA virus spalniček – paramyxoviridae, rod Morbillivirus. Má pouze jeden antigenní typ. Po prodělání onemocnění zanechává dlouhodobou imunitu.

Zdrojem onemocnění je...

Nakažený člověk.

Spalničky se šíří...

Vzduchem, jako kapénková infekce. Dopomáhá k tomu kašel či kýchání. Někdy i prostřednictvím kontaminovaných předmětů nebo přímým kontaktem.

Do organismu se viry dostávají přes...

Sliznice dutiny úst či nosu a dýchací cesty, ale i oční spojivky.

Předpokládaná nakažlivost (kontagiozita) je velmi vysoká. Uvádí se, že ze 100 lidí se onemocnění rozvine u 99 osob. Nejvyšší míra infekčnosti se uvádí v prodromálním stádiu.

Prodromální stádium je období výskytu prvních obtíží. A od té chvíle až po přibližně 3. den exantémového stadia. Následně míra nakažlivosti klesá.

Jaká je inkubační doba spalniček?

Inkubační doba (čas od nakažení po první příznaky) je přibližně 9 až 12 dní. Druhé stádium přichází do 2 týdnů.

Uvádí se, že do vzniku katarálního stadia je to 10 dní a do vypuknutí exantémového stadia 14 dní.

Dá se při spalničkách předpokládat sezónní výskyt?

Ano.

Nejčastěji dochází k vypuknutí v době od zimy až do jara.

Spalničky probíhají ve dvou fázích

Jde o katarální a exantematózní stádium.

Tabulka uvádí informace o stadiích spalniček

Rizikem je vznik komplikací

Informace uvádějí i fakt, že virus infikuje hlavně buňky imunitního a nervového systému – je lymfotropní a neurotropní.

Onemocnění je závažné z důvodu rizikových komplikací. Z tohoto hlediska jsou spalničky nebezpečné zejména pro děti do tří let a dospělé.

Mezi časté komplikace patří:

• zápal plic – pneumonie
• laryngitida
• encefalitida – zánět mozku
• superinfekce bakteriemi
  • zánět vedlejších nosních dutin – sinusitida
  • otitis
  • bronchopneumonie
• subakutní sklerotizující panencefalitida – jako pozdní komplikace

Příčinou onemocnění je nákaza spalničkovým virem - morbillivirus. Spalničky se přenášejí kapénkovou infekcí vzduchem, při kašli, kýchání či mluvení. Virus se dostává přes ústa nebo nos na sliznici, kde se množí.

Jinou cestou vstupu do organismu jsou i oční spojivky. Následně viry prostupují do lymfatických uzlin a do krve.

K vypuknutí onemocnění dochází téměř u 99 % vnímavých osob (u lidí bez předchozího očkování).

Spalničky jsou vysoce nakažlivé infekční onemocnění.

Nejvíce ohroženy jsou děti. Spalničky nicméně mohou vypuknout v každém věku.

Novorozenci a batolata přeočkovaných matek jsou chráněni do 6 měsíce života. Stejně tak i děti matek, které spalničky v minulosti již prodělaly. Protilátky prostupují skrze dělohu.

Ve světě, a to v rozvojových zemích, jsou stále častou příčinou úmrtí dětí, a to hlavně z důvodu vzniku komplikací.

Příznaky onemocnění se rozdělují do dvou fází. Jako první po inkubační době, a tedy po 10. až 12. dni, nastupuje prodromální stádium. Označuje se také jako katarální stádium.

Následně přibližně 14. den, tedy 3–4 dny po prodromálním, nastupuje exantematózní stádium.

Tabulka uvádí příznaky během jednotlivých fází

Uvádějí se i dvě specifické formy spalniček:

• abortivní spalničky (mitigační spalničky) - spalničky s mírným průběhem
  • při nižší hladině protilátek
  • u dětí po 6 měsíci života
  • u lidí s opožděným podáním vakcíny – očkování
  • v případě očkování, kdy byla podána nižší dávka protilátek
• fudroyantní spalničky
  • při oslabené imunitě
  • prudký průběh a krátká inkubační doba
  • přetrvávající horečky až hyperpyrexie (tělesná teplota nad 40 °C)
  • krvácení ze sliznic
  • vysoké riziko úmrtí

Diagnostika probíhá za pomoci anamnézy a klinického obrazu. A to na základě obou fází a typického postupu onemocnění.

Následně je důležité laboratorní prokázání viru spalniček. Dělají se krevní vyšetření. Krevní obraz, jaterní testy a sérologie. Při sérologickém vyšetření je to IgM, IgG. Přímým důkaz poskytuje RT-PCR.

Doplňuje se stěr z nosohltanu a kultivace.

Při vyslovení diagnózy jsou přítomna:

1. Klinická kritéria
   • horečka
   • a makulopapulární vyrážka
   • plus kašel nebo rýma, nebo zarudnutí spojivek
2. Laboratorní kritéria – splněn alespoň jeden parametr
   • pozitivní IgM
   • izolace viru
   • důkaz NK RT-PCR
   • vzestup IgG při dvou vzorcích
3. Epidemiologické kritérium
   • přítomnost epidemie (přenosu mezi osobami)

Následně nastupuje klasifikace případu:

• možný – splněna klinická kritéria
• pravděpodobný – splněna klinická kritéria, přítomnost epidemiologické souvislosti
• potvrzený – osoba nebyla očkována a splňuje klinická a laboratorní kritéria

Onemocnění probíhá typicky.

Většinou po 10. dni inkubační doby nastupují příznaky virového onemocnění. Jako je to například při chřipce. Toto katarální stádium se vyznačuje zvýšením tělesné teploty až horečkou, rýmou a suchým kašlem.

Plus...

Charakteristicky pro spalničky se na sliznici dutiny úst a patře tvoří bledé skvrny na červeném pozadí.

Následně po 4. dni přechází onemocnění do druhého exantémového stadia.

Exantematózní stádium začíná druhým prudkým vystoupením tělesné teploty.

Za ušima a na záhlaví se vytvoří zarudlé pupence. Ty postupují dále na obličej, trup a na končetiny. Zarudnutí může splývat.

Tento stav trvá přibližně 4 dny. Následně exantém postupně mizí. Vyrážka bledne a kůže se loupe.

Celkově může onemocnění trvat 14 dní a čas do úplného vyléčení bývá také 2 týdny. Asi u každého 5. případu se musí předpokládat komplikovaný průběh.

Očkování jako jediný způsob účinné prevence

Očkování (aktivní imunizace) je jedinou účinnou formou prevence.

Evropský informační portál o očkování uvádí, že účinnost vakcinace u zdravých dětí očkovaných dvěma dávkami dosahuje přibližně 97–99 %.

Běžně se očkuje v 15. měsíci života vakcínou, která obsahuje živé oslabené kmeny virů spalniček (morbilli), parotitidy (příušnic) a zarděnek (rubeoly) – takzvaná třísložková vakcína MMR.

Druhá přeočkování se provádí v 11. roce života.

Důležité je vědět, že tyto oslabené viry nejsou zdrojem onemocnění.

Vakcína nezpůsobí vypuknutí onemocnění. Jejím úkolem je stimulovat imunitní systém pro tvorbu protilátek. Následně po přeočkování se vytvoří imunitní paměť.

V době do 12. dne po očkování se může u člověka projevit fyziologická postvakcinační reakce. Označuje se také jako postvakcinační syndrom.

Přidruží se příznaky jako:

• zvýšení tělesné teploty
• zánět hrdla
• zarudnutí spojivek
• mírný výsev vyrážek na obličeji nebo hrudi – asi u 7 % očkovaných
• v některých případech zduření lymfatických uzlin
• bolest kloubů
• při horečce u malých dětí i febrilní křeče

Obtíže jsou pouze u očkovaného a nejsou přenosné. Pozvolně vymizí.

V případě neočkovaných je třeba se vyhýbat nemocným osobám. Případně podání vakcíny časně po kontaktu s nemocným člověkem. Další možnost je podání lidského imunoglobulinu G u lidí s oslabenou imunitou.

Těhotenství a spalničky

Důležitá je ochrana v období těhotenství. Onemocnění by mohlo uškodit nejen těhotné, ale i plodu. Nejvyšší míra rizika je v prvním trimestru.

Spalničky mohou způsobit rozštěp rtu, hluchotu, srdeční poruchy, mentální postižení, v extrémních případech hrozí i potrat. Čím dříve těhotná žena dostane spalničky v těhotenství, tím vyšší je riziko poškození plodu, předčasného porodu či potratu.

Během těhotenství je očkování kontraindikováno. Po očkování se doporučuje neotěhotnět během tří měsíců.

Spalničky, nebo plané neštovice?

Obě onemocnění jsou vysoce infekční a typická pro dětský věk. Stejně se vyznačují počátečními chřipkovými potížemi a kožním výsevem vyrážek. Nejsou to ale totožná onemocnění.

Tabulka: Spalničky, či plané neštovice?