Co jsou halucinace a bludy? Proč vznikají? Diagnostika a léčba

Halucinace a bludy jsou příznakem různých onemocnění, nejen psychiatrických. Souvisejí s poruchami vnímání reality, vědomí nebo myšlení.

Etiologie jejich výskytu je velmi rozmanitá. Od účinků alkoholu, narkotik až po psychiatrické nebo neurologické poruchy.

Příčiny halucinací, diagnostiku, léčbu, psychoterapii a mnoho dalších zajímavých informací najdete v článku.

Halucinace, blud nebo iluze?

Halucinace i bludy jsou poruchy smyslového vnímání a myšlení. Postižený jedinec je přesvědčen, že jde o skutečný reálný stav. Oba stavy jsou si podobné a mohou spolu úzce souviset.

Bludy

Blud je falešné, chorobně vytvořené přesvědčení. Postiženého jedince nelze přesvědčit o tom, že se nejedná o skutečnost. Tato porucha myšlení se často vyskytuje specificky u schizofrenie. Může být příznakem mnoha dalších neuropsychiatrických poruch.

Bludy se často týkají ovlivňování, ovládání, nadpřirozených schopností nebo toho, že je člověk pod kontrolou. Bludy tedy představují neústupnou víru v něco, co je nepravdivé nebo nepodložené. Jedná se o poruchu myšlení.

Halucinace

Halucinace je falešné zkreslené vnímání reality a skutečných situací, předmětů nebo subjektů. Halucinace se mohou týkat všech lidských smyslů, jako je zrak, sluch, čich, hmat nebo dokonce chuť.

Slovo halucinace je odvozeno z latinského slova "alucinari", což znamená "bloudění v mysli".

Halucinace jsou způsobeny nějakou chemickou reakcí nebo abnormalitou v mozku dotyčného jedince. Halucinace jsou příznakem některých psychických poruch, například psychózy nebo schizofrenie. Mohou však být také přímým důsledkem užívání návykových a halucinogenních látek.

Při halucinacích si člověk může, ale nemusí být vědom toho, že jeho prožitky nejsou skutečné. Halucinace mohou být pro jedince velmi nepříjemné a obtěžující (pavouci, hadi, duchové, hlasy, pachy...).

Iluze

Zatímco bludy jsou poruchou myšlení, o iluzích a halucinacích se hovoří jako o poruchách vnímání. V obou těchto případech jedinec vnímá realitu zkresleně. Na rozdíl od halucinací jsou iluze založeny na skutečném objektu. Mozek objekt vnímá, ale nesprávně ho zpracovává.

Halucinace jsou způsobeny prožíváním něčeho, co ve skutečnosti neexistuje. Iluze jsou způsobeny nesprávnou interpretací něčeho skutečného. Při iluzi jde o zkreslené vnímání situací a objektů. Příkladem je stín připomínající ducha nebo postavu. Určitý druh iluze používají také kouzelníci.

Halucinace: typy, rozdělení a příčiny

Halucinace lze rozdělit na:

• Sluchové (zvukové) halucinace – Jedná se o nejčastější typ halucinací. Jedinec slyší zvuky nebo hudbu, které jsou pro něj skutečné. Příkladem akustických halucinací jsou kroky, bouchání nebo hlasy lidí. Někteří jedinci slyší hlasy, které jim něco přikazují nebo radí.
• Vizuální (zrakové) halucinace – Tento typ běžných halucinací zahrnuje vidění věcí, které nejsou skutečné. Jedná se o předměty, tvary, světla a podobně. Může jít také o složitější zrakové halucinace v podobě zvířat, lidí nebo nadpřirozených bytostí podobných pohádkám.
• Hmatové (dotykové) halucinace – Jedinec při hmatové halucinaci cítí na svém těle určitý dotek. Obvykle se jedná o nepříjemný pocit. Příkladem je pocit brouků lezoucích po těle, svědění, pálení nebo pohyb vnitřních orgánů.
• Čichové (pachové) halucinace – Při těchto halucinacích může jedinec cítit specifické pachy, které neexistují a nikdo jiný je necítí. Jedná se především o nepříjemné cizí pachy a vůně.
• Gustatorní halucinace – Tyto halucinace vyvolávají pocit chutí v ústech, které jsou ve většině případů pro jedince cizí nebo nepříjemné.

Příčiny halucinací

Etiologie halucinací je velmi rozmanitá a multifaktoriální. Může jít o dočasné krátkodobé příčiny nebo o příznaky dlouhodobých onemocnění.

Dočasné příčiny halucinací:

• Vliv alkoholu
• Vliv omamných látek (marihuana, LSD, amfetamin, heroin, kokain a další různé halucinogeny)
• Silná dehydratace a vyčerpání organismu
• Silné emocionální jevy (smutek, trauma)
• Spánková deprivace
• Účinky anestezie
• Vysoká horečka (zejména u dětí a starších osob)

Nemoci jako příčiny halucinací

Závažná fyzická organická onemocnění mohou způsobit určité halucinace. Patří mezi ně nádor centrálního nervového systému, selhání jater, ledvin a jiných orgánů.

Dále onemocnění nervového systému, jako je neurodegenerativní Parkinsonova choroba ve vysokém stádiu, Alzheimerova choroba nebo typ epilepsie s epileptickými záchvaty.

Halucinace jsou především příznakem některých psychiatrických diagnóz. U duševních onemocnění, jako je posttraumatický stresový syndrom nebo schizofrenie, má mnoho pacientů právě zrakové a sluchové halucinace.

Dále poruchy s bludy a různé psychotické poruchy.

Příklady onemocnění s možným výskytem halucinací:

• Schizofrenie
• Posttraumatický syndrom
• Demence
• Alzheimerova choroba
• Parkinsonova choroba
• Epilepsie
• Narkolepsie
• Bipolární porucha
• Psychóza
• Psychotická deprese

Bludy: typy, dělení a příčiny

Bludy i halucinace se vyskytují především jako příznaky duševních (psychiatrických) a neurologických poruch. Příkladem je také schizofrenie nebo psychotické onemocnění.

Bludy lze na základě jejich povahy rozdělit na:

• Expanzivní bludy – Jedinec přeceňuje své skutečné vlastnosti. Má pocit přehnané síly, schopností a vlastní výjimečnosti. Expanzivní bludy se dělí na megalomanské (přeceňování vlastní důležitosti), náboženské (víra v původ), extrapotentní (přeceňování vlastních sil), reformistické (přesvědčení provést revoluční změny ve společnosti) a další.
• Depresivní bludy – Jedinec naopak podléhá nepodloženému přesvědčení o vlastní bezvýznamnosti a slabosti. Dále se dělí na bludy mikromanické (podceňování sebe sama), hypochondrické (přesvědčení o nemocech), autokauzální (nesmyslné sebeobviňování), bázlivé (strach z katastrofických a negativních událostí), dysmorfofobické (přesvědčení o negativním vzhledu části těla) a další.
• Paranoidní bludy – Dělí se na perzekuční (přesvědčení o pronásledování a odposlouchávání jinou osobou), transformační (přesvědčení o změně osobnosti a těla), metamorfózní (přesvědčení o proměně v jinou bytost nebo zvíře), emulativní (neopodstatněná chorobná žárlivost) a další.

Etiologie bludů

Bludy se vyskytují především u jedinců s neurologickým a psychiatrickým onemocněním. Příkladem jsou neurodegenerativní poruchy (Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, roztroušená skleróza, Pickova choroba...) a další onemocnění nervového a cévního systému (nádor, krvácení, úraz, ateroskleróza...).

Dále se mohou vyskytnout při závažných metabolických a endokrinních onemocněních (Addisonův, Cushingův syndrom...), nedostatku vitamínů (B12, kyselina listová) a při působení psychoaktivních narkotik, drog a toxinů.

Diagnostika a léčba halucinací a bludů

Halucinace a bludy jsou poruchy vnímání a myšlení. Pacient je přesvědčen, že se jedná o realitu. Ať už se jedná o krátkodobý, nebo dlouhodobý stav, je nutné odborné posouzení zdravotního stavu. V případě potřeby by měl být stanoven terapeutický plán.

Zpočátku lékař odebere komplexní anamnézu, posoudí základní zdravotní stav pacienta a klinické příznaky. Praktický lékař zváží příznaky popsané pacientem. S největší pravděpodobností pacienta odešle ke specialistovi – neurologovi nebo psychiatrovi.

Diagnóza halucinací a bludů se většinou stanoví jako rozhovor s lékařem psychiatrem. Může být indikováno neurologické vyšetření k vyloučení organické příčiny halucinací.

Důkladná diagnóza a znalost etiologie halucinací je nezbytná pro stanovení léčebného plánu a pomoc pacientovi.

Léčba psychických poruch probíhá především formou sezení s terapeutem, úpravou životního stylu a medikamentózní terapií.

• Medikamentózní terapie
• Psychoterapie
• Úprava životního stylu

Farmakoterapie se používá především ke zmírnění nepříjemných příznaků onemocnění (schizofrenie, Alzheimerova choroba, psychóza, demence, deprese...). Při organické příčině ve smyslu nálezu v centrální nervové soustavě je možná i chirurgická léčba.

Antipsychotika (neuroleptika) jsou typem léků, které se používají především k léčbě psychóz, poruch myšlení (bludů) a vnímání (halucinací). Projevují se především svým účinkem na dopaminové a serotoninové receptory centrálního nervového systému.

Antidepresiva jsou léky, které díky svému účinku na chemické reakce mozku zlepšily možnosti léčby depresivních a úzkostných poruch.

Často se používá kombinovaná farmakologická léčba (antipsychotika, antidepresiva...) a psychoterapie (kognitivně behaviorální terapie).

Psychoterapie spočívá v budování úzkého terapeutického vztahu mezi terapeutem a jedincem trpícím bludy nebo halucinacemi. Vyžaduje zájem a spolupráce pacienta.

Psychoterapie podporuje zvládání nežádoucích stavů, úzkosti a patologického myšlení s bludy. V důsledku toho zlepšuje celkovou kvalitu života pacienta.

Při výběru přesného typu psychoterapie je rozhodujících několik faktorů. Psychoterapeut může pacientovi navrhnout typ terapie a metody s ohledem na jeho zdravotní problém a osobnost. Pacient podle informací od terapeuta rozhoduje, co mu nejlépe vyhovuje.

Kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc lékaře?

Pokud vy nebo někdo z vašich známých pociťuje jakýkoli typ halucinací nebo bludů, je vhodné lékařské vyšetření. Duševní zdraví je stejně důležité jako zdraví fyzické.

Halucinace mohou být nebezpečné, proto se neostýchejte o nich hovořit s blízkými a odborníkem.

Halucinace mohou u jedince vyvolat pocit úzkosti, paranoie a strachu. To následně může vést k výraznému snížení komfortu každodenního života.

Psychický stav zasahuje do pracovní i sociální oblasti života.

Neléčené psychické problémy mohou způsobit problémy v osobních vztazích, rodinném a pracovním životě i na samotném trhu práce.