Rakovina jícnu: Proč vzniká, jak se projevuje a léčí?

Rakovina jícnu (karcinom jícnu) je zhoubné nádorové onemocnění. Celosvětově má jeho výskyt stoupající tendenci.

Zasahuje třikrát častěji muže než ženy. Představuje šestou nejčastější příčinu smrti na onkologické maligní onemocnění.

O jícnu ve zkratce

Jícen (odborně též ezofagus) je dutý orgán trávicí soustavy, který spojuje hltan a žaludek. Anatomicky je uložen z větší části v hrudní dutině a asi jednou čtvrtinou v břišní dutině. Jeho délka je přibližně 20–30 centimetrů. Průsvit trubice (vnitřní průměr) má v klidu přibližně 1,5 cm a je zploštělý.

Jeho stěna je tvořena z dvou vrstev – ze svaloviny a sliznice. Vrchní část tvoří příčně pruhovaná svalovina a spodní dvě třetiny hladká svalovina. Svalstvo vytváří peristaltické pohyby a tím posouvá sousto z ústní dutiny do žaludku. Svalovina mu umožňuje i rozšíření průsvitu až na dvojnásobek, což usnadňuje průchod sousta do nižších částí traktu.

Sliznice (mukóza) je vnitřní vrstva. Skládá se z mnohovrstevného dlaždicového epitelu, z bazální membrány, lamina propria a muscularis mucosae. Ve stěně jícnu se nachází bohatá spleť cév – tepenné zásobení, žilní zásobení a lymfatická drenáž.

Nádory jícnu

Nádorové onemocnění jícnu, tak jako ostatní nádory, se objevuje jako nezhoubné nebo zhoubné. Z obou skupin známe několik druhů. Benigní útvary ve většině případů nezpůsobují potíže. Pokud ano, tak jsou zdrojem ztíženého polykání či občasného krvácení.

Na druhé straně maligní nádory jsou zdrojem větších a závažnějších potíží. I když delší dobu probíhají asymptomaticky. Jejich chování je vůči okolí invazivní a destruktivní. Jejich diagnostiku ztěžuje anatomické umístění jícnu.

Výhodou je časné zachycení změny a včasná léčba.

I v tomto případě mají velký význam preventivní prohlídky.

Nejčastěji nádory jícnu uvedené v tabulce

Příčinou rakoviny je nejčastěji vznik genetické odchylky. Tu způsobuje kombinace vnitřních a vnějších faktorů. Například při adenokarcinomu jícnu je zaznamenávána v posledních letech stoupající tendence. Jako hlavní příčina se uvádí dlouhodobé poškozování tkáně následkem GERD.

Alkoholismus a kouření zvyšují riziko vzniku rakoviny jícnu až pětinásobně.

Mezi rizikové faktory, které mohou být příčinou rakoviny jícnu, patří:

• věk nad 45 let
• pohlaví, mužské pohlaví je třikrát více náchylné
• alkoholismus, zejména koncentrovaný a tvrdý alkohol
• kouření a tabák v jakékoli formě
• strava 
  • nadměrná kořeněná strava
  • nadměrný příjem tuků, bílkovin či soli
  • příliš kofeinu
  • dlouhodobé pití horkých a kyselých nápojů, káva a čaj
  • nitrosaminy, marinované jídlo, uzeniny, grilované jídlo
  • nedostatek vitamínů, a to zejména vitamínu A
  • nedostatek minerálů, jako je například zinek či molybden
  • nízká míra vlákniny, balastních látek ve stravě
  • toxické látky a chemická aditiva v potravě
  • plísně a produkty hniloby potravin, aflatoxin, patulin
• nadváha a obezita
• environmentální zdroje, těžké kovy v přírodě, jako je olovo či kadmium
• Barrettův jícen, změna stavby epitelu jícnu následkem dlouhodobého působení kyselého prostředí při refluxní chorobě
• poleptání jícnu, při náhodné či úmyslné intoxikaci (otravě)

Mezi další rizikové faktory, takzvané prekancerózy, se řadí také hiátová hernie, Barrettův jícen a například i achalázie jícnu. Což je vlastně chyba pohyblivosti (motility) jícnu s následnou poruchou pasáže sousta do žaludku. Její příčina není známa.

Dalším příkladem je Plummer Vinson syndrom a různé striktury po poleptání.

Environmentální zdroje, špatný životní styl plus společná kombinace v dlouhodobém časovém horizontu se uvádějí jako rizikový faktor pro vznik spinocelulárního karcinomu. Při adenokarcinomu je to zejména Barrettův jícen.

Barrettův jícen je přestavba normální sliznice vlivem refluxu žaludečního a dvanáctníkového obsahu na metaplastický cylindrický epitel. Ten se nachází v nižších částech trávicího traktu. Příčinou je zejména chronická refluxní ezofagitida.

Rizikové faktory pro její vznik a pro poškození tkáně:

• kouření
• alkoholismus, ale i nárazové pití alkoholu
• porucha motility
• porucha jícnového svěrače
• hiátová hernie
• dlouhodobý GERD

I proto se adenokarcinom vyskytuje zejména ve spodní třetině jícnu. Tato komplikace (prekanceróza) představuje 30–125násobné riziko pro vznik rakoviny jícnu. Onkologická onemocnění jícnu jsou charakteristické dlouhým bezpříznakovým obdobím.

Přidružení potíží je většinou znakem závažnějšího stadia rakoviny.

Příznaky rakoviny jícnu mohou být dlouho skryty. I proto je tento druh karcinomu nebezpečný. Poměrně dlouho se neprojevuje, nádor ovšem i během tohoto asymptomatického období roste a metastazuje.

Důvodem je flexibilita svalů jícnu. Ten umí svůj vnitřní průměr zvětšit až dvojnásobně.

Tato vlastnost dává prostor pro růst nádoru. A až když vyplňuje jícen na dvě třetiny, způsobí potíže. Mezi prvotními symptomy se objevuje problém s polykáním (odborně se označuje jako dysfagie).

Při dysfagii se vyskytuje i bolest. S ní souvisí i pocit uvíznutí potraviny v krku, hrudníku.

Bolest v hrudníku se vyznačuje tím, že ji dotyčný umí přesně lokalizovat. Bolest při polykání se označuje také jako odynofagie. Následkem může být i neschopnost polknout sousto nebo slintání, kašel či chrapot hlasu.

Podobně se při karcinomu přidružuje i časté pálení žáhy a znakem pozdního stádia je i hubnutí.

Příznaky, které se vyskytují při rakovině jícnu:

Dalším symptomem může být černá dehtovitá stolice, odborně meléna. Vzniká v důsledku krvácení z nádoru. Krev prochází celým trávicím ústrojím, kde se mineralizuje. To způsobí její zbarvení do černa. Opakem je zvracení krve (hemateméza), které se vyznačuje zvracením čerstvé červené krve.

Mezi celkové příznaky patří i zvýšení tělesné teploty, nadměrné pocení, malátnost, zvýšená únavnost, celková slabost. A například i nechutenství, které podporuje hubnutí.

Vzhledem k dobrému umístění jícnu a jeho cévního zásobení se spojuje diagnóza i s komplikacemi. Ty jsou výsledkem invazivního chování rakoviny vůči jejímu okolí.

Nádor prorůstá i do jiných struktur, orgánů. Šíří se krví a také lymfou do jiných částí těla, vytváří metastázy.

Tyto a ostatní příznaky mohou být symptomem i jiného onemocnění. Proto i pro časné zachycení, diagnostiku a léčbu onemocnění je důležité včasné vyšetření.

K odhalení přítomnosti nádoru může dojít také náhodně.

V mnoha případech dochází k diagnostice karcinomu jícnu až po objevení prvotních příznaků. Uložení jícnu, lokalita skrytá před zrakem a flexibilita svalstva jícnu to jen ztěžují. 

V tuto chvíli bývá nádor v pokročilém stádiu.

Samotná diagnostika je jednoduchá. Hlavní diagnostickou metodou je endoskopické vyšetření.

To se doplňuje histologií odebraných vzorků při biopsii. Jinou možností zobrazovací metody je RTG pasáž jícnem. Případně se volí CT, MRI nebo endosonografie.

Bronchoskopií se zjišťuje poškození dýchacího systému. Laboratorní vyšetření stanoví onkomarkery a základní krevní parametry. Při diagnostice je důležitý staging rakoviny, tedy určení stadia. To obsahuje hodnocení samotného nádoru, zasažení lymfatických uzlin a metastazování neboli takzvaný TNM systém.

Důležitý je i odběr anamnézy a celkový klinický obraz.

Rakovina jícnu probíhá ze začátku asymptomaticky. To, že jsou příznaky skryté, je podmíněno uložením nádoru, který není pouhým okem viditelný. Přispívají k tomu také i vlastností stěny jícnu. Svalovina jícnu je natolik pružná, flexibilní, že se dokáže přizpůsobit spolknutým soustům.

V tom okamžiku se zvětší až dvojnásobně oproti své původní velikosti.

Následné vypuknutí příznaků je projevem vyššího a pokročilejšího stadia onemocnění. Nádor většinou zasahuje 2/3 jícnu. Jako první je typická několik měsíců přetrvávající dysfagie.

Obtíže dělá nejdříve tuhá strava, po více měsících i kašovitá potrava a následně i polykání tekutin.

Přidružuje se bolest, odynofagie. Strava vázne v jícnu. Člověk má pocit zaseknutí sousta nebo překážky v krku, hrudi. Toto místo umí dobře ukázat. Přetrvávající bolest hrudníku či zad je projevem pozdního poškození okolních tkání. Invazivní chování má na svědomí i chrapot, kašel či dušnost.

Při narušení cév nastupuje krvácení. Při mírné intenzitě je přítomna meléna (černá stolice). Pokud je ale krvácení intenzivní, dochází ke zvracení čerstvé krve.

Projevem pokročilé rakoviny je i ztráta hmotnosti.

Člověk zhubne i více než 10 kilogramů.

Takto pokročilá rakovina se vyznačuje přítomností metastáz v organismu. Ty se následně projevují podle místa a rozsahu poškození. Rakovina jícnu se dá dobře léčit, pokud je zachycena v raném stádiu. I zde vidíme, jaký význam mají preventivní prohlídky.