Léčba rakoviny jícnu: Chirurgická i onkologická

Léčba závisí na tom, v jakém stavu byla rakovina jícnu zachycena. Hodnotí se TNM systém. To znamená samotný nádor, jeho vztah k okolí, invazivní zasažení blízkých struktur, ale i lymfatických uzlin či metastazování do organismu.

Musí se přihlížet i k celkovému stavu člověka.

Důležité je histologické vyšetření odebraného materiálu. Pak se hodnotí, jestli bude léčba kurativní, nebo paliativní.

Kurativní forma zahrnuje léčbu primární příčiny.

Paliativní léčba se snaží zlepšit kvalitu života a zmírnit příznaky u nevyléčitelného onemocnění.

Chirurgická léčba má několik variací. Výběr metody se odvíjí od stagingu rakoviny, od uložení nádoru a celkového stavu pacienta. Chirurgická resekční léčba zahrnuje odstranění nádoru a lokálních lymfatických uzlin.

Operační přístup může být jako otevřená ezofagektomie, miniinvazivní ezofagektomie, torakoskopická laparoskopická ezofagektomie.

Jako náhrada chybějící části jícnu se používá:

• žaludek, nejčastěji
• část kliky tenkého střeva
• či část tlustého střeva

Dalším typem je chemoterapie, radioterapie, fotodynamická léčba, laserová léčba nebo jícnové stenty. Léčebné metody se ve většině případů kombinují. Obvykle se kombinuje chirurgická forma léčby i s ozařováním nebo chemoterapií.

Odstraňují se samozřejmě i související lymfatické uzliny kvůli zmenšení rizika recidivy.

U karcinomů, které nelze chirurgicky odstranit, se používá kombinace radioterapie a chemoterapie. Jde zejména o nádory ve značně pokročilém stadiu. V tomto případě není prognóza tak dobrá jako je to v případě chirurgického odstranění.

Problémy s polykáním mohou řešit také pomocí endoprotézy (umělé náhrady). Aplikují se v podobě stentů do jícnu. Umožní přijímat potravu, což se využívá také při nádorech, které nelze odstranit.