Zánět dělohy: Co ho způsobuje a jaký může mít vliv na plodnost ženy?

Zánět dělohy má latinský název endometritis, endomyometritida.

Při zánětu dělohy se jedná o zánětlivé onemocnění sliznice dělohy způsobené infekcí.

Děloha je dutý orgán, uložený mezi konečníkem a močovým měchýřem v malé pánvi ženy. Skládá se z těla a děložního hrdla.

Děloha je nejdůležitějším orgánem ženského reprodukčního systému. V těhotenství je nezbytná pro růst a vývoj plodu.

Stěna dělohy se skládá ze tří vrstev:

Peritoneum je tenká vrstva tkáně obklopující dělohu, která chrání povrch dělohy.

Myometrium je střední svalová vrstva. Během těhotenství se rozšiřuje. Po porodu se v průběhu 6.-8. týdne vrací do původní velikosti.

Endometrium je vnitřní vrstva tvořená výstelkou dělohy. Endometrium se skládá ze dvou vrstev, vnější a vnitřní. Vnější vrstva se obnovuje každý měsíc po menstruaci. Vnitřní vrstva se nemění a zůstává stejná, neměnná.

Zánětem dělohy se rozumí zánět jedné z jejích částí.

Podle místa propuknutí infekce může jít o zánět uvnitř dělohy, děložního čípku nebo zánět děložního hrdla. Nejčastěji je způsoben bakteriemi: stafylokokem, streptokokem, enterokokem nebo pohlavně přenosnými chorobami.

Zánět dělohy se často vyskytuje u žen po potratu, porodu, ale i z jiných důvodů.

Rozdělení zánětů dělohy podle vrstev postižených infekcí

Může dojít k zánětu vnitřní výstelky dělohy, který nejčastěji vzniká při přijetí infekce z děložního hrdla nebo pochvy dělohy. Může vznikat z odumřelé tkáně zanechané po seškrábnutí, případně ojediněle přenosem krevním řečištěm.

Pokud se zánět šíří dále od sliznice, dochází k zánětu svaloviny těla dělohy. K tomu dochází nejčastěji po potratu. Může způsobit až zánět pobřišnice.

Zánět dělohy je jednou z příčin neplodnosti nebo nedonošení plodu a potratu.

Endometritida může postihnout všechny vrstvy endometria dělohy.

Decidua označuje výstelku dělohy na konci sekreční fáze menstruačního cyklu a v těhotenství. Pokud je decidua infikována, hovoříme o deciduitidě.

Pokud má žena dostatečnou imunitu, obvykle se infikovaná decidua během několika dní sama odloučí. Nepříjemně zapáchající poševní výtok jasně vypovídá o infekci v děloze.

Infekce, která postihla děložní svalstvo, se nazývá myometritida.

Zánět dělohy může probíhat jako akutní nebo chronická forma

Akutní zánět je krátkodobá forma zánětu, která je přechodná. Často se vyskytuje po potratech a ponechání zbytků plodu v děloze, po porodu, při pánevních zánětlivých onemocněních nebo infekcích bakteriálního či virového původu.

Chronický zánět se nejčastěji objevuje po akutní fázi. Může se vyskytovat ve slabší formě i bez počátečního akutního zánětu. Pokud přejde do chronické formy, může ohrozit plodnost ženy.

Příčina zánětu dělohy může být různá.

Nejčastěji k němu dochází po potratu nebo porodu.

Zánět může vzniknout přímo v děloze nebo může být do dělohy přenesen z okolí.

K infekci dochází, když se bakterie, které se běžně vyskytují v pochvě nebo děložním čípku, přenesou na vnitřní stranu dělohy a způsobí tam zánět. Například při otevřeném děložním čípku, během menstruace, po potratu, porodu nebo nitroděložním (IUD) zákroku.

Další možnou příčinou infekce je chirurgický zákrok provedený při císařském řezu nebo operaci dělohy, kdy je děložní tkáň narušena řezem.

Velmi vzácný je přenos krevní cestou a shora dolů, například při infekci dýchacích cest nebo tuberkulóze.

Nejčastějšími původci běžných infekcí jsou streptokoky, stafylokoky, enterokoky, echerichia coli, ale také chlamydia trachomatis, mykoplazma a další bakterie.

Zánět související s porodem nebo potratem

Většina případů zánětu dělohy souvisí s porodem. Jedná se o nejčastější poporodní infekci.

Po spontánním porodu je výskyt 1–2%.

Po vaginálním porodu mohou některé faktory toto riziko zvýšit na 5–6 %.

Děloha je sterilní. Nesterilní se stává až po prasknutí plodového vaku během porodu. Bakterie se tak mohou přesunout do vnitřní části dělohy. Riziko hrozí také při císařském řezu, kdy je děložní tkáň narušena.

K výskytu může dojít při otevření děložního hrdla po porodu nebo operaci, kdy se bakterie dostanou do dělohy.

Po císařském řezu je až 25krát vyšší riziko děložní infekce.

Rizikové faktory jsou:

• Infekce plodového vaku nebo plodové vody
• Nízké hygienické návyky
• Prodloužený porod
• Vícenásobné vyšetření děložního hrdla
• Nízký věk matky
• Obezita
• Plodová voda zbarvená mekoniem, první stolicí plodu
• Kolonizace pochvy bakteriemi, jako jsou streptokoky, chlamydie trachomatis a další

Zánět nesouvisející s potratem a porodem

U žen, které nerodily, je příčinou časný začátek pohlavního života, střídání sexuálních partnerů, špatné hygienické návyky, promiskuita.

Původcem zánětu dělohy mohou být sexuálně přenosné infekce, chlamydie, kapavka nebo bakterie.

Může k němu dojít také při chirurgických zákrocích, jako je odběr vzorku děložní tkáně pro biopsii, dilatace děložního hrdla nebo kyretáž.

Dochází k němu rovněž po vyšetřeních, jako je hysteroskopie. Do dělohy je při ní zavedena sonda s kamerou, která hledá abnormality.

Může se vyskytnout po zavedení pesaru nebo nitroděložního tělíska, ale riziko je velmi nízké (0,1 %).

Vysoké riziko je při neodborné manipulaci v dutině děložní. V minulosti byly časté po kriminálních potratech, kdy byly také příčinou úmrtí žen.

Příznaky se mohou lišit.

Intenzita a výskyt příznaků jsou u každé ženy individuální. Závisí na tom, v jaké vrstvě dělohy se zánět nachází, jaká bakterie infekci způsobila a také na imunitě organismu.

Ženy s oslabenou imunitou nebo po vyčerpávajícím porodu či potratu mohou infekci a zánět dělohy hůře snášet. Klinické projevy jsou u nich intenzivnější.

Příznaky zánětu dělohy

• Typické a počáteční příznaky začínají vzestupem teploty až horečkou se zimnicí
• Pocit napětí v podbřišku, později jsou bolesti intenzivního charakteru
• Bolest v podbřišku, pánvi nebo v okolí konečníku
• Vaginální krvácení vyskytující se mimo menstruační cyklus
• Neobvyklý vaginální výtok, který je charakteristický pro původce infekce. Zpočátku bývá výtok vodnatý, s přítomností hnisu až krve. U kapavkové infekce je výtok rybího zápachu
• Ospalost, únava, nevolnost, která souvisí s onemocněním
• Obstipace (zácpa), flatulence (nadměrná plynatost) při defekaci, může se objevit pocit nepohodlí při defekaci až bolest v malé pánvi

V časném akutním stadiu se objevuje dysmenorea, silná bolestivá menstruace.

Naopak při přechodu do chronické formy dochází k velmi slabé menstruaci až amenoree, úplnému vynechání menstruace. Nastává úplná sterilita.

Poporodní příznaky:

• Teplota stoupá na 39–40 °C
• Rychlý puls 100–140/minutu
• Nechutenství k jídlu
• Úbytek hmotnosti
• Mírně zvýšené leukocyty v laboratorních krevních testech
• Bolest v oblasti pod žaludkem
• Zapáchající a hnisavé lochie (očistky), vaginální výtok v poporodním období

Příznaky chronické formy jsou:

Chronická forma je často asymptomatická nebo jsou příznaky jen minimální.

• Abnormální děložní krvácení
• Dysmenorea – bolestivá menstruace doprovázená křečemi
• Dyspareunie – bolest při pohlavním styku
• Zapáchající hnisavý výtok s častým močením, podobný zánětu močových cest
• Mírně zvýšená teplota až horečka

Každá žena by měla navštívit svého gynekologa, jakmile se objeví první příznaky. Včasná a rychlá diagnóza je důležitá zejména pro ženy, které plánují těhotenství.

Lékař musí odlišit zánět dělohy od zánětu močových cest, vaječníků, vejcovodů nebo zánětu okolních tkání.

Pro stanovení diagnózy žena podstoupí několik vyšetření.

Při palpačním gynekologickém vyšetření lékař vyšetřuje pánev. Pozoruje měkčí dělohu, která je na dotek bolestivá. Bolest se může objevit v celé pánevní oblasti. Pozoruje děložní křeče a poševní výtok.

Odebere krev na vyšetření, které ukáže na zvýšené zánětlivé parametry.

Provede stěr z pochvy na kultivaci, aby zjistila přítomnost chlamydií, kapavky a dalších bakterií.

Sonografie, transvaginální sonografie, při vyšetření je patrná změna sliznice pochvy, známky krvácení a zvýšená tloušťka sliznice.

Endometriální biopsie, při které se odebere malé množství děložní sliznice k vyšetření.

Laparoskopie, hysteroskopie umožňuje nahlédnout přímo do dělohy.

Při hysteroskopii jsou na děložní sliznici viditelné jasně červené skvrny s bílými tečkami nebo drobné bílé skvrny, které snadno krvácejí. Jsou viditelné otoky a výskyt mikropolypů.

Při slabé infekci děložní sliznice se zánět během menstruace odloučí a děloha se spontánně zahojí. Při proniknutí do hlubších vrstev dělohy vzniká endomyometritida, která postihuje i děložní svalstvo.

Pokud se neléčí, může se zánět rozšířit dále do děložního hrdla. Pokud se zanítí horní tkáň obklopující dělohu, může se zánět rozšířit i na vejcovody.

Neléčená infekce vede k reprodukčním komplikacím a problémům s plodností.

Možné komplikace po prodělání zánětu dělohy:

Zánět v oblasti pánve, zánět pánevní pobřišnice – tenké blány, která pokrývá vnitřní břišní dutinu a orgány.

Neplodnost

Septikemie, lidově nazývaná otrava krve, kdy se bakterie dostanou do krevního oběhu. Se sepsí úzce souvisí septický šok. Dochází k těžké infekci krve, která vede až k nízkému krevnímu tlaku a dalším zdravotním komplikacím. Jedná se o nebezpečný a život ohrožující stav.

Chronický zánět dělohy je přetrvávající zánět vnitřní výstelky dělohy. Tento stav je často spojen s předchozím neúspěšným uhnízděním oplodněného vajíčka in vitro, po opakovaných potratech, předčasných porodech.

Endometritida a endometrióza

Tato onemocnění se od sebe liší, přestože obě postihují děložní sliznici.

Endometritida vzniká, když se děložní sliznice zanítí v důsledku infekce. Způsobuje bolesti břicha, pánevní bolesti a další komplikace.

Endometritida se léčí snadněji a rychleji než endometrióza.

Endometrióza není způsobena infekcí a nezpůsobuje zánět.

Více informací o endometrióze si přečtěte v článku.

Endometritida a těhotenství

Zánět dělohy má velký vliv na těhotenství.

Brání ženě ve schopnosti otěhotnět.

Zánět může způsobit zjizvení dělohy. To ztěžuje oplodněnému vajíčku normální uhnízdění a normální vývoj v děloze, což způsobuje následný potrat.