Díte není miniatura dospelého! V cem spocívají rozdíly?

Nový život zacíná spojením mužské a ženské pohlavní bunky. Jedná se o splynutí spermie a vajícka ve vejcovodu, tzv. oplodnení. Po oplodnení se vajícko zacne delit – rust -, pricemž cestuje vejcovodem, a do delohy se dostává již jako zárodek skládající se z nekolika bunek.

Zajímavé:

Pokud jste si mysleli, že jste tatínkova nejrychlejší spermie, tak jste se velmi spletli. Spermie se pohybují rychlostí cca 5 mm za 1 minutu, což je pomalejší než pohyb šneka, který ujede cca 13 mm/s.

K jejich pohybu prispívají i stahy delohy pri orgasmu ženy.

Po dorazení spermií k vajícku dovnitr pronikne jen jedna z nich, ale nejedná se o první.

Predpokládá se, že výber té pravé spermie není náhodný, ale presný mechanismus pro nás zatím zustává záhadou.

Pokud probehne vše v porádku, tak se zárodek v deloze uhnízdí a roste 9 mesícu. Každým dnem se stále více podobá cloveku. Po porodu vidíme malého clovícka, který se neliší od dospelého.

Opak je však pravdou, a ve skutecnosti se nekteré orgány a systémy dotvárejí ješte nekolik let.

V mamincine bríšku a mimo nej

Život uvnitr delohy je bezstarostný a úplne jiný než po narození. Z tmavého, vlhkého prostredí, kde plod dostává výživu a kyslík prostrednictvím placenty, se porodem dostává na svetlo sveta.

Prvním nádechem dochází u miminka k množství zmen, kterým se musí prizpusobit.

Proc se nám líbí v mamincine bríšku?

Deloha (lat. uterus) je orgán, ve kterém dochází k rustu a vývoji detátka. Vytvárí mu mechanickou bariéru a tepelnou izolaci, aby bylo behem tohoto zranitelného období maximálne chráneno. Regulaci tepla zajištuje krevní obeh matky.

K prísunu kyslíku a živin dochází i presto, že krevní obeh matky a embrya je oddelen. Deje se tak prostrednictvím placenty. Placenta nebo i plodový kolác je docasný orgán v horní cásti delohy. Po porodu dítete dochází také k porození placenty.

Porod predstavuje pro díte velkou adaptacní zmenu

Tehotenství koncí porodem.

Tehotenství koncí porodem. Na blížící se porod upozornují rodicku mírné bolesti v podbrišku, špinení ci slabé krvácení, nepravidelné kontrakce menší intenzity, které mohou vzniknout nekolik hodin až dní pred porodem, a tlak v kríži a konecníku (tlak jako na stolici).

Tabulka porodních fází:

První nádech a další vývoj dýchací soustavy

Tesne pred porodem je dýchací soustava plodu natolik vyvinutá, aby byl schopen prvního nádechu po nem. V deloze díte sice nedýchá, ale již vykonává rychlé a nepravidelné dýchací pohyby, pripomínající dýchání.

Navzdory temto pohybum se do plic plodu nedostává plodová voda nebo jen velmi zanedbatelné množství. To se tlakem na hrudník behem porodu vytlací ven.

Následne se prvním nádechem zacnou plíce plnit vzduchem a novorozenec zacíná dýchat.

K úplnému provzdušnení plic dochází behem pár minut.

Proc je treba dávat pozor na plný nos?

Ústní i nosní dutina jsou velmi malické. Vetší cást ústní dutiny vyplnuje jazyk a hltanová mandle. To znemožnuje novorozenci dýchat pusinkou. Díte dýchá prevážne nosem.

Proto je nosní dutina v procesu dýchání velmi duležitá. Ucpaný nosík detátka muže zpusobovat prekážku v dýchání, což pres ústa neumí dostatecne vykompenzovat.

Z tohoto duvodu je velmi duležité predcházet infekcím a v prípade výtoku z nosu je treba detátko rádne odsát.

Novorozenec má krátký a vysoko uložený hrtan. Hrtanová príklopka mu svojí velikostí a uložením dovoluje soucasne prijímat potravu a dýchat.

Prudušnice, prudušky a plíce. Co je jiné, co stejné?

Dospelý clovek má prudušnici uloženou asi uprostred, v oblasti krku. Z prudušnice vycházejí dve hlavní prudušky stejné délky.

U miminka je prudušnice vejcitá a táhne se prevážne po pravé strane krku, pricemž pravá pruduška predstavuje jakoby její pokracování. Levá pruduška se sklání pod vetším úhlem a je delší.

Zajímavé:
Pravá pruduška je pokracováním prudušnice, tedy má stejný sklon a ve srovnání s levou je asi o pul centimetru kratší. Tento fakt je duležitý hlavne pri dušení se cizím telesem (fazolky, cásti hracek).

U deticek je vzhledem ke sklonu levé prudušky velmi nepravdepodobné její ucpání. Teleso se prakticky témer vždy dostává vpravo.

Poslední cástí jsou plíce, které mají u dospelého bilaterálne stejnou velikost i pres nestejný pocet plicních laloku na pravé a levé strane. Plíce plodu jsou širší a uloženy výše.

Po narození se s každým nádechem zvetšují a rozpínají.

Detská žláza je orgán, který u dospelého nenajdete

Detská žláza (lat. thymus) je docasný, žlázovitý orgán, který se nachází za hrudní kostí, pred prudušnicí již po narození. V tomto období dosahuje nejvetších rozmeru a sahá až do oblasti krku.

Thymus je cástí lymfatického systému a má duležitou roli v rámci imunitního systému. Dozrávají v ní totiž bílé krvinky, konkrétne T-lymfocyty, které jsou duležité pri boji s infekcemi.

Kolem tretího roku života zacíná zanikat, ale úplne vymizí až v období puberty.

U dospelých lidí detská žláza není, ale její nefunkcní pozustatky mohou u nekterých lidí pretrvávat ve vazivové tkáni až do stárí. Nemají žádný význam.

Jak se mení krevní obeh po porodu?

Již v prvním mesíci tehotenství se vytvárí základ srdce.

Ani zdaleka se ale nepodobá orgánu, který známe z kardiologie. Co se týce rustu a funkcnosti srdce, jde o složitý proces, který se navzdory brzkému zacátku jeho vývoje zcela dotvárí až ve veku 12 let.

Prvním nádechem se uzavírají otvory a zanikají zkraty v srdci plodu

Novorozenec porodem prechází z fetální cirkulace na normální. Rozdíly v cirkulaci plodu a dospelého jsou obrovské. Je potreba si uvedomit jeden fakt, a to ten, že plicní obeh plodu neexistuje. Do plic se dostává minimum krve.

Krev z dolní duté žíly plodu vtéká prímo do pravé síne, odkud prechází do levé síne otvorem zvaným foramen ovale. Tento otvor se uzavírá s prvním nádechem novorozence, kdy se zároven prechází na normální cirkulaci.

V nekterých prípadech k uzavrení nedochází, a krev síní se mísí. Této vývojové chybe ríkáme defekt sínového septa. Mezi komorami žádná prepážka – septum neexistuje. Vytvárí se pozdeji. V prípade, že se nevytvorí úplne, dochází k defektu komorového septa.

Krome otvoru se v srdci plodu nacházejí i zkraty na cévách, které zajištují fetální obeh. Nejznámejším je ductus botalli, který spojuje plicní kmen s hlavní srdecní tepnou – aortou. Po porodu také zaniká.

Vrozených vývojových vad srdce (VVCHS) v souvislosti s prechodem na normální obeh, prípadne poruchou vývoje je kvantum, proto nejsou uvedeny.

Srdce je tak velké jako pest jeho majitele

Srdce má obecne velikost sevrené pesti. To znamená, že jeho velikost odpovídá velikosti tela.

1. Tvar srdce je však u novorozence kulovitý, pricemž síne jsou vetší než komory. Malý objem precerpané krve a tenká svalovina srdce mají za následek jeho rychlejší akci. Novorozenec má proto srdecní frekvenci kolem 140 úderu za minutu.
2. Rychlým rustem do délky srdce nabývá kolem tretího roku života tvaru oválného. Svalovina mohutní a srdecní frekvence se pohybuje kolem 100 úderu za minutu.
3. Typický komorový tvar vzniká až kolem dvanáctého roku, kdy je akce srdce na úrovni dospelého, a to 80 úderu za minutu.

Vekem se dotvárí i srdecní ouška a chlopenní aparát, až do výsledných struktur dospelého jedince. Srdecní svalovina (hlavne komory srdce) mohutní, a už kolem sedmého roku jsou komory vetší než síne.

Poloha srdce dítete do jednoho roku je prícná. Postupne se stácí šikmo. Úplnou šikmou polohu nabývá ve veku 6 let.

Trávicí soustava a orgány brišní dutiny

Trávicí trubice a orgány trávicího traktu se vyvíjejí z puvodne rovné a primitivní trávicí trubice sestávající ze trí základních oddílu.

Prední oddíl je základem ústní dutiny, hltanu, jícnu, žaludku, dvanáctníku, jater a slinivky. Strední oddíl je predchudcem tenkého streva, slepého streva a cásti tlustého streva. Ze zadního oddílu se vytvárí zbývající cást tlustého streva a konecník.

Zajímavé: Ze slepé a nepruchozí trubice plodu se vytvárí pruchozí orgán zacínající dutinou ústní a koncící rektem. V nekterých prípadech se otvory neutvorí tak, jak by mely, a vznikají vrozené vady nepruchodnosti.

Ústní dutina je v raném veku prizpusobena k sání mléka

Ústní dutina novorozence je vzhledem k jeho celkové hmotnosti a délce velmi úzká. Zevne je lemována rty s podstatne silnou svalovinou, což umožnuje díteti pevné prisátí se k prsu. K uchopení bradavky napomáhají i dásne vystupující do ostrého hrebene.

Jazyk je v porovnání s ústní dutinou pomerne široký a svojí objemností prakticky vyplnuje celá ústa približne do 3. mesíce života.

Hrot jazyka je krátký a málo pohyblivý, casto trcí ven z pusy (komické vyplazení jazyka). Vyplivuje a vysouvá jím tuhou stravu.

Naopak koren je vetší a tlustší, což umožnuje reflexní polykání tekutiny v prvním pololetí života. Jeho povrch je pomerne suchý (nižší tvorba slin) a tvorí se na nem casto bílý povlak.

Zajímavé: Ústní a nosní dutina tvorí behem nitrodeložního vývinu jeden celek. Vznikem patra jsou rozdeleny na dve odlišné cásti nos a ústa. V prípade poruch vývoje patra casto dochází ke vzniku rozštepu.

Baculatá lícka nejsou jen krásná, ale mají i svuj význam

Pri kojení se neuplatnuje jen sací reflex a silné rty a špicaté dásne. Podílejí se na nem i baculatá lícka, která svojí stavbou vytvárejí jakýsi mekký polštárek (prevážne jej tvorí lícní tuk).

Ten zabranuje jejich propadnutí pri aktivním sání, címž je v dutine ústní udržován správný podtlak potrebný ke kojení.

Od reflexního sání po cílené kousání – vývoj chrupu

Základy mlécného chrupu vznikají již v deloze behem tehotenství, a to kolem 6. a 7. týdne. Jsou uloženy uvnitr horní celisti ješte pred naším narozením.

Do 6 mesícu jsou navenek viditelné pouze dásne usporádané do špicatého hrebene. Kolem 6. až 8. mesíce života se hreben ztrácí a pres zploštelé dásne se zacínají prorezávat mlécné zuby.

Konecný mlécný chrup je patrný kolem 2. roku veku dítete. Skládá se z 20 zubu, a to z 8 rezáku, 4 ocních zubu a 8 stolicek.

Prorezávání zubu umožnuje díteti prechod od sání ke kousání a žvýkání, které je nesmírne duležité pro príjem potravy. Krome zubu se tohoto deje úcastní také žvýkací svaly, jazyk a slinné žlázy.

Množství slin se vekem dítete zvyšuje. V novorozeneckém období je chabé, u kojencu se tvorí cca 100 ml slin za den, což je 10násobne méne než u dospelého cloveka.

Tyto zuby postupne vypadávají a jsou nahrazovány trvalým chrupem. Deje se tak ve veku 6 až 7 let. Trvalý chrup má celkem 32 zubu (8 rezáku, 4 ocní zuby, 8 trenových zubu a stolicek 12).

Hltan umožnuje reflexní polykání potravy

Tak jako všechno, i hltan miminka je menších rozmeru. U novorozence dosahuje asi 4 cm, což je jen tretina v porovnání s dospelým.

V novorozeneckém období je uložen níže než u dospelého cloveka a umožnuje polykání potravy. S vekem se prodlužuje a konecné rozmery spolu s nosohltanem dosahuje približne kolem 15. roku života.

Velikost hltanu by nebyla nicím výjimecným, ale na jeho bocní stene dominuje hltanová mandle, která paradoxne dorustá do vetších rozmeru. Za normálních okolností to není problém.

Jícen a žaludek

Jícen novorozence dosahuje 11 až 15 cm, v dospelosti asi 40 cm. V tomto veku tvorí rovnou trubici táhnoucí se prímo od hltanu po žaludek. Roste velmi rychle (rychleji než hrudní páter probíhající soubežne).

Je to práve rychlost rustu, která zpusobuje jeho esovité prohnutí dopredu v oblasti krku. Ke konecnému prohnutí dochází do 2 let života, címž se zvyšuje i jeho pružnost.

Konec jícnu nasedá na žaludek. Co se týce žaludku, je to orgán, který se v novorozeneckém období významne liší. Jednak je to z hlediska tvaru (rourovitý tvar), který zacíná nabývat základních rysu konecného tvaru již pár dní po porodu.

Sliznice žaludku dítete je tlustší, tvorená hlubšími záhyby. Záhyby zpusobují, že jeho funkcní plocha je vetší než u dospelého, i pres menší kapacitu.

Jeho kapacita je pouhých 8 ml tekutiny. Asi po týdnu se zvyšuje jeho kapacita až desetinásobne. Následne se kapacita žaludku zvyšuje každý mesíc približne o 20 až 25 ml tekutiny. V prvním roce je to skoro 300 ml, do trí let se zdvojnásobuje.

Svalovina žaludku je i pres svou hrubost pomerne slabá, což má za následek casté zvracení žaludecního obsahu zpet do jícnu a úst - ublinknutí.

Nadrozmerná játra malých detí vyplnují vetšinu prostoru bricha

Velikost jater novorozence a malých detí tvorí približne 5 % hmotnosti tela. Vekem se tento orgán zmenšuje a v dospelosti tvorí už jen 2,5 % z celkové hmotnosti. V konecném dusledku to znamená, že u detí je až dvakrát vetší.

U dospelého cloveka se játra nachází v pravé horní cásti bricha a jsou prekryta a chránena pravým žeberním obloukem. Anatomicky se skládají ze dvou laloku. Pravý lalok je podstatne vetší než levý.

U deticek je to opacne. Játra nejsou chránena žebry, u novorozence dokonce presahují žeberní oblouky, a to na pravé i levé strane.

Laloky jsou stejne velké, nekdy muže být ten levý dokonce vetší. Jejich rozmery sahají až k pupíku. Hluboko v játrech se nachází žlucník, který je vzhledem k jejich velikosti prakticky nepohyblivý.

Co se týce vývoje funkce jater, ten koncí až kolem 10 let. Prestavba se týká hlavne zmen v cévním recišti jater. Teprve po 10 letech se utvárí struktura jaterních lalucku.

Vedeli jste, že detátko má delší streva než dospelý?

Trávicí trubice plodu je sterilní. Behem nebo krátce po porodu dochází k jejímu prvotnímu osidlování bakteriemi. Mikroorganismy vnikají do streva ústy, nosem a pres konecník.

Toto osidlování je duležité pro prirozenou strevní mikroflóru, která je soucástí našeho organismu. Zacíná 2 až 3 dny po narození, kdy je do úplného vyprázdnení smolky pomalé.

Tenké strevo novorozence merí asi 40 cm. Do trí let dorustá délky 1,5 až 2 m, což je pomerne rapidní nárust.

Ve srovnání s dospelou osobou je príliš velké, což má za následek nepomerne vetší bríško detátka. Celkovým rustem tela se puvodne vypouklé bríško zploštuje.

Jeho zakrivené klky naléhají prímo na brišní stenu a nejsou chráneny pobrišnicí cca do 3 let. Pobrišnice se sice vyvíjí, ale je príliš krátká na to, aby prekryla tak dlouhé strevo.

Zajímavé:

Pri dušení se dítete cizím telesem se nesmí delat Heimlichuv manévr do 3 let.

Duvodem je krehkost streva, které není prekryto pobrišnicí (riziko ruptury strev a vylití strevního obsahu – zánet, sepse, smrt), na rozdíl od dospelého má vetší krevní zásobení (riziko krvácení, smrt) a navíc játra vyplnují vcetne strev témer celou cást dutiny od pupku vzhuru (ruptura jater, krvácení, smrt).

Tenké strevo je ve 3 letech témer stejné jako u dospelého. To se ale nedá ríci o tlustém streve, které se vyvíjí, lze ríci, behem celého detství.

Tlusté strevo novorozence je na úrovni plodu, kdy dosahuje asi 65 cm.

Teprve po pul roce se zacínají vytváret výdute podobné dospelému jedinci, do té doby nejsou prítomny. Sliznice, rasy a klky zacínají nabývat svoji podobu ve veku asi 3 roky.

Behem dalších let se ale porád vyvíjí. Normální délky dosahuje asi v 7. roce života dítete. Jeho uložení v brišní stene se neustále mení až do dospelosti.

Zajímavé: Vzhledem k nezralosti a neustále menící se poloze tlustého streva novorozence a menších detí muže snadno dojít k vydutí jeho cásti pres konecník. Nejcasteji se tak deje u stolice. Nejedná se o vážný stav, strevo se vetšinou spontánne stáhne.

Slepé strevo se liší víceméne svojí velikostí. Jeho velikost hraje roli v uložení cervovitého prívesku slepého streva – apendixu, které je podstatne vyšší v pravé cásti brišní dutiny.

Za normálních okolností je uložení apendixu zanedbatelné. Kolem 3. roku života se apendix posouvá smerem dolu. Svou konecnou topografickou polohu v pravém hypogastriu dosahuje až ve veku 14 let.

Zajímavé: Pri zánetu cervovitého prívesku – lidove zvaném zánet slepého streva, je nutné mít na zreteli, že díte nemusí mít bolesti v pravé dolní cásti bríška, ale dokonce v horních cástech bricha. Apendix casto naléhá na pravou ledvinu, nekdy dokonce na spodní cást jater.

Novorozenec má prirozene malý konecník.

Vzhledem k jeho velikosti je pomerne dlouhý a roztažitelný, i pres nepríliš silnou svalovinu jeho sveracu. Slabá svalovina zpusobuje reflexní vyprazdnování stolice, které není ovlivnitelné vulí.

Vylucovací soustava se vyvíjí rychle

Již kolem druhého mesíce tehotenství se zacínají vyvíjet ledviny a mocové cesty jako takové. Jedná se o orgánovou soustavu, která se utvárí jako jedna z prvních vubec. Do plodové vody je vylucována tekutina, která je již velmi podobná moci.

O vysokých nárocích na ledviny svedcí mokré pleny

Po porodu jsou ledviny a mocové cesty anatomicky plne vyvinuty.

Jsou hmotnostne mnohem vetší a uloženy pomerne nízko ješte v kojeneckém období. Po funkcní stránce však mají své mezery. Navzdory funkcní nezralosti je na ne kladena až dvakrát vyšší zátež.

Proc?

Strava novorozence a kojence je prevážne tekutá. Obsahuje vysoké množství vody, které se vylucuje hlavne mocovými cestami. To znamená, že díte vymocí mnohem víc než dospelý, cca 70 ml/kg.

Menší výkonnost a nižší filtracní schopnost ledvin zaprícinuje, že moc je málo koncentrovaná, což se navenek projevuje jejím bledším zbarvením.

Vývoj mocových cest nám dává odpoved, proc se deti pomocují

Z obou ledvin vystupují dva mocovody se slabou svalovinou. Jejich rychlý rust, slabá stena a nízké uložení orgánu mocové soustavy zpusobují jejich docasne vlnovitý tvar.

Práve tento tvar je duvodem castých infekcí mocových cest u detí.

Mocovody ústí do mocového mechýre. Ten se také skládá z jemné vrstvy svaloviny, která se zesiluje až v prubehu let. Na úrovni dospelého je až kolem 6. roku života.

U malých detí, hlavne v novorozeneckém a kojeneckém období, je plný mocový mechýr viditelný pouhým okem. Jeho nápln objektivne zvetšuje bríško, což dává šanci všímavým maminkám predejít menším nehodám v období odvykání plen.

Vulí ovládané mocení vidíme u asi dvouletých detí, kdy se frekvence snižuje na 10krát za den, ale nápln mechýre je vetší.

Zajímavé:

Jiste vám není cizí obraz, kdy lékar nebo sestra drží v rukou cerstve narozeného novorozence, a ten se mu vycurá rovnou do tváre. Vlivem zmeny tepelných podnetu a mechanického tlaku na brišní stenu pri pruchodu porodními cestami to lze cekat. Dobrou zprávou je, že následne prestává mocit na jeden celý den, který je treba si vychutnat.

Proc?

Po tomto tichém období mocí díte cca 30krát denne.

Nezralý kostní systém

Kostní struktura novorozencu a malých detí je velmi nezralá. Tato jejich slabost je ale mimorádne dobre kompenzována silnou okosticí – periostem -, který chrání krehký kostní skelet.

Hlavicka novorozence je proporcionálne vetší než zbytek tela

Stavba lebky novorozence a dospelého se velmi liší. Nejviditelnejším rozdílem je její velikost, ve srovnání se zbytkem tela. Navíc tvárová cást je podstatne menší než cást mozková.

Kosti tvorící lebecní klenbu jsou tenké, ale pružnejší. Mají volné spoje, což je duležité pri porodu. Na vrchu hlavy – v míste budoucích spoju – se nachází velká fontanela a v záhlaví malá fontanela. Fontanely (tzv. lupínky) jsou tvoreny vazivem v místech budoucích kostních švu.

Kosti lebky nemají houbovitou strukturu jako kosti dospelého jedince. Ta se zacíná tvorit kolem šestého mesíce a tvorba koncí kolem druhého roku.

Detátku chybí také dutiny, celistní, nosní, celní a klínová. Jejich vývoj je velmi pomalý. Základy techto dutin vidíme až u detí ve veku 2 let.

Páter tvorí až 40 % celkové délky dítete

Navzdory pomerne dlouhé páteri jsou tela novorozeneckých obratlu krátká. Délku pátere kompenzují vyšší meziobratlové ploténky.

Páter je poddajnejší a nemá ješte typické zakrivení, i když náznaky jsou již u plodu. Proto se její tvar prizpusobuje podložce. Stabilitu nabývá páter až kolem šestého roku.

K zakrivení krcní pátere dochází v období, kdy už detátko dokáže držet hlavicku zpríma. Ke krížovému zakrivení zase v období, kdy je schopno stát na nohou. Tato zakrivení mají za následek hrudní kyfózu.

Velká hlava, velký trup a krátké koncetiny

Krátké rucicky a nožicky nejsou žádnou chybou. V porovnání s lebkou a trupem rostou mnohem rychleji, pricemž nejvetší rust je zaznamenán u detí do ctyr let, tedy v období, kdy se ucí lézt a chodit.

Zmena velikosti, tvaru ci rustu kostí a kožních výbežku probíhá behem celého detství a koncí v dospelosti. Klouby jsou v detství mnohem pohyblivejší. Co se týká jejich tvaru, je to velmi individuální u každého jedince, protože jsou dány i vnejšími faktory (zátež, hmotnost, pohyblivost).

Kuže a termoregulace

Kuže plodu je v zacátku tehotenství tvorena jen jednou vrstvou bunek. Vícevrstvý epitel vzniká približne ve tretím mesíci tehotenství. Ohyby a kožní rýhy zcela chybí. To ciní kuži plodu naprosto hladkou a jemnou.

Kožní rýhy se zjevují kolem 4. mesíce vývoje plodu (základy jedinecných otisku prstu). Zrohovatelá vrstva se objevuje sporadicky až v sedmém mesíci tehotenství.

Za vlácností detské pokožky se skrývá vysoký obsah vody

Plod je v deloze chránen pred pusobením plodové vody belavou, mazlavou hmotou. Je složená z epitelových, kožních bunek, lanuga a tuku.

Tato vrstva také chrání miminko pred vznikem poranení behem porodu a krátce po nem, následne se ztencuje a úplne vymizí.

Ochlupení vzniká ješte v deloze a po narození je telícko souvisle pokryto jemnými chloupky – lanugem, krome dlaní a chodidel, které jsou hladké. Vetšina tohoto ochlupení vypadne ješte pred narozením.

Soucasne se vytvárí definitivní ochlupení. Nehty vznikají také pred narozením, mají bílé pruhy a rychle rostou.

Kuže dítete a dospelého se po vymizení ochranné vrstvy z hlediska anatomické stavby nijak neliší. Je tvorena kožními bunkami, pricemž povrchová, zrohovatelá, vrstva je slabší a tencí, proto se casto olupuje.

Jemnost a vlácnost detské pokožky i pres menší pocet elastických vláken zajištuje vysoký obsah vody – témer 80%. Je dokonce tak jemná, že skrze ni prosvítá cévní kresba.

Reakce kuže novorozence je zásaditá, na kyselou se mení až po pár týdnech. Kyselá reakce je duležitá jako obrana vuci infekci, které jsou naše ratolesti vystaveny každý den, a to soustavným kontaktem kuže s mocí ci stolicí.

Zajímavé: První 3 dny po narození se díte naprosto nepotí. Funkcnost potních žláz zacíná približne 4. den života. Pot je zásaditý a konecné kyselé pH nabývá na konci prvního mesíce.

I cernoch se narodí bílý. Jak je to možné?

Barva kuže novorozencu je u každého cloveka, bez ohledu na rasu a genetickou predispozici, stejná, protože neobsahuje žádné pigmenty. Dokonce i v prípade cernošské rasy je cerstve narozené detátko svetle ružové.

Netrvá to ale dlouho a jsou patrné rozdíly, jelikož kožní pigmenty se zacínají tvorit okamžite po narození. Následné zbarvení dítete je ovlivneno podle toho, jakou genetickou výbavu má v sobe zakódovanou.

Regulace telesné teploty

V bríšku matky je díte chráneno pred vnejšími vlivy. Krome toho teplota tela matky ovlivnuje a reguluje telesnou teplotu plodu v dobe, kdy je termoregulacní systém dítete ve stádiu vývoje.

U novorozencu dosahuje podkožní vazivo pouhých 2 mm. Také vrstva podkožního tuku je tenká, proto díte hlavne v novorozeneckém, ale i v kojeneckém veku snadno ztratí telesnou teplotu. Tím muže dojít k celkovému podchlazení i presto, že regulace telesné teploty je plne funkcní.

Zajímavé: Nejvíce telesného tepla uniká pres hlavicku, která je proporcionálne vetší v pomeru k telícku miminka. Proto je duležité nezapomínat na cepicky, které mají velký význam v prevenci hypotermie a nachlazení.

Obezretní bychom meli být i celé batolecí období, protože chlad je prícinou castých nachlazení u deticek.

Nervový systém a smysly dítete

Nervový systém je i pres svou složitost nejzralejší soustavou novorozence. Musí tomu tak být, protože je nezbytný pro samotné prežití. Dalo by se ríci, že nervová soustava je kompletní, a behem života se jen zdokonaluje. Nervové bunky plne dozrávají mezi 3 a 8 roky.

Zajímavé: Již v novorozeneckém veku se v tele dítete nachází konecný a definitivní pocet neuronu – nervových bunek. Další nevznikají. Jejich pocet už muže být jen nižší (alkohol, stárí).

Mozek a mícha

Nejvetší cást mozku tvorí prední mozek a stejne to je i u detí. U novorozence váží mozek až 390 g. U pulrocního dítete se jeho hmotnost zdvojnásobuje. V jednom roce váží neuveritelných 1200 g.

Nejmenší je celní lalok mozku, který roste rychle. Závity jsou zformovány, mení se jen jejich tvar a uložení vzhledem k fontanele v lebce.

Mícha je delší než u dospelého a u novorozence sahá až po tretí bederní obratel. Ve své podstate se zkracuje, protože behem nitrodeložního vývoje vyplnovala celou páter.

Základní smysly – jak je na tom váš mrnous?

Detátko má vyvinuty všechny smysly hned po narození. Všechno však chce svuj cas, což znamená, že vekem ješte dozrávají a stávají se dokonalejšími.

Tabulka se základními smysly cloveka:

Další zajímavé zdroje:

• cdc.gov - Child Development
• healthyparentshealthychildren.ca - How Children Grow and Develop
• ccrcca.org - Ages & Stages Child Development
• link.springer.com - Child Growth and Development
• msdmanuals.com - Physical Growth of Infants and Children
• who.int - WHO Child Growth Standards