Jak na prevenci kardiovaskulárních onemocnění?

Srdečně-cévní onemocnění patří mezi nejčastější příčiny nemocnosti a úmrtnosti na celém světě, ve vyspělých zemích.

Uvádí se, že jim patří přibližně 50 % všech úmrtí. Následují je onkologická onemocnění a nemoci dýchacích cest.

Srdečně-cévní onemocnění = kardiovaskulární onemocnění.

Pro zopakování, mezi kardiovaskulární choroby patří:

• ateroskleróza
• ischemická choroba srdeční
• vysoký krevní tlak a hypertenzní choroba srdeční
• akutní koronární syndromy, kam se řadí angina pectoris i srdeční infarkt
• srdeční arytmie, fibrilace síní a jiné
• srdeční selhání
• zánětlivá onemocnění srdce
• revmatické choroby srdeční
• onemocnění chlopní
• cerebrovaskulární onemocnění s cévní mozkovou příhodou
• onemocnění periferních arterií, neboli tepen
• onemocnění žil s hlubokou žilní trombózou a plicní embolií

Zasahují mužské i ženské pohlaví, přičemž mezi nimi není výraznější rozdíl.

V Evropě zabijí více než 4 000 000 lidí ročně.
Z toho 55 % žen, což je asi 2,2 milionu. A 1,8 milionu mužů, tedy asi 45 %.

Nejvyšší podíl si bere ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu, ale i cévní mozková příhoda. Jejich společným a spojujícím problémem je v první řadě ateroskleróza.

Ateroskleróza je degenerativní onemocnění cévní stěny. V tomto mechanismu hraje hlavní roli ukládání tuků a tvorba aterosklerotických plátů ve zdi tepen.

Tento dlouhodobý, progresivní a chorobný proces vede k zúžení tepen. Následkem toho vzniká nedostatečné prokrvení oblasti za zúžením, tkáně, části nebo celého orgánu.

Plus...

Při poškození cévní stěny je nutno myslet i na tvorbu krevní sraženiny. A ta celý proces poruchy prokrvení znásobí.

Dalším rizikem je i to, pokud se tato krevní sraženina ze stěny tepny odtrhne a plave, putuje v krevním řečišti. Následně uvízne v jiné tepně, kde částečně nebo zcela omezí průtok krve.

Embolizace je příčinou nedokrvení oblasti za embolem. I tento mechanismus je jedním z příkladů, jak vzniká cévní mozková příhoda.

Poruchy prokrvení srdce a mozku jsou závažným zdravotním problémem. Tyto životně důležité orgány potřebují pro svou neustálou funkci dostatečný přívod kyslíku a živin.

Nedostatečný přívod krve může v jisté míře přetrvávat dlouhodobě. Následkem toho jsou chronická onemocnění. V určitém okamžiku již lidské tělo není schopno tento nedostatek kompenzovat a zdravotní stav se zhoršuje. Příkladem je ischemická choroba srdeční a chronické srdeční selhávání.

Naopak.

Známe i zdravotní potíže, které nastupují rychle, akutně.

V případě, že je přívod krve omezen ve značné míře či úplně, nastává i okamžitá porucha funkce v nedokrvené části.

Jedná se o akutní infarkt myokardu. 

Druhým takovým závažným stavem je ohrožení mozku, tj. cévní mozková příhoda (nebo také náhlá cévní mozková příhoda).

A co jiné části lidského těla?

Nedokrvením jsou samozřejmě postiženy i jiné části organismu. Od očí, přes ledviny až dolní končetiny. Poškození zraku, selhávání funkce ledvin či nedokrvení dolní končetiny, která je tak ohrožena amputací. A jiné závažné zdravotní komplikace.

Ptáte se: Co za tím vším je?

Ateroskleróza už byla zmíněna, ale ta v tom celém není sama.

Na vzniku srdečně-cévních onemocnění se podílí souhra více rizikových činitelů. Vhodné označení je také: multifaktoriální rizikové faktory.

Tyto rizikové faktory se dělí na dvě hlavní skupiny. Tu první seskupují ty, které se nedají jednáním člověka ovlivnit – neovlivnitelné.

Druhou skupinu tvoří ty, které jsou ovlivnitelné.

Mezi známé a významné rizikové faktory se řadí:

1. neovlivnitelné
   • věk, u mužů nad 45 let a u žen nad 55 let
   • pohlaví, u žen stoupá riziko po menopauze
   • genetická predispozice a dědičnost
   • rasa
2. ovlivnitelné
   • ateroskleróza
   • hypertenze (vysoký krevní tlak)
   • nadváha a obezita, vysoké BMI
   • metabolický syndrom
   • porucha metabolismu tuků, vysoká hladina cholesterolu v krvi
   • diabetes mellitus (cukrovka), zvýšená hladina cukru v krvi
   • nadměrný příjmu tuků v potravě
   • příliš mnoho solí ve stravě
   • nízký příjem vlákniny, zeleniny a ovoce
   • nedostatečná pohybová aktivita a sedavý způsob života
   • kouření
   • nadměrný příjem alkoholu
   • hormonální antikoncepce
   • nadměrný stres a psychické přetížení
   • užívání drog
   • fibrilace síní a srdeční arytmie, zúžení krční tepny a jiná kardiovaskulární onemocnění
   • homocystein - aminokyselina vznikající metabolismem
   • zvýšené zánětlivé markery
   • poruchy srážení krve, trombogenní faktory
   • sociální a finanční zázemí
     • vzdělání, životní a pracovní podmínky

Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO) popisuje 7 hlavních příčin a rizikových faktorů:

1. vysoký krevní tlak
2. kouření
3. zvýšená hladina cholesterolu v krvi
4. nadváha a obezita
5. nedostatek pohybové aktivity
6. nízký příjem zeleniny a ovoce v potravě
7. nadměrné pití alkoholu

Čtěte s námi dál a dozvíte se:
Jak bojovat proti rizikovým faktorům srdečně-cévních onemocnění
Jaké principy má prevence

+ bonus: 7 zásad předcházení problémům

Jak bojovat proti rizikovým faktorům i srdečně-cévním onemocněním?

Otázka míří přímo k prevenci.

Co je prevence?

Prevence se definuje jako koordinovaný soubor opatření, která se dotýkají obyvatel, jednotlivce s cílem odstranit nebo minimalizovat vliv rizikových faktorů, v tomto případě i srdečně-cévních onemocnění.

Ve zkratce se prevence dělí na primární, sekundární a terciální.

1. primární – obsahuje soubor opatření, která mají zabránit vzniku onemocnění
2. sekundární – jejím úkolem je zachytit onemocnění ve včasném stadiu
3. terciální – prevence nebo i léčba má za úkol omezit škody zapříčiněné onemocněním

Dále následuje rehabilitace, která podporuje opětovné zapojení do života. Existuje i paliativní zdravotní péče a ta má za cíl zajistit důstojné dožívání a smrt nevyléčitelně nemocných lidí.

Nejlepší je začít primární prevencí

V každém případě je nejdůležitější předcházet onemocnění, aby vůbec nevzniklo. Případně alespoň pozdržet jeho nástup. Ne všechny faktory rozvoje nemocnosti se dají ovlivnit.

Za vhodný časový horizont se pokládá již dětské období.

Děti bychom měli vést ke zdravému životnímu stylu, kde převládá dostatečná pohybová aktivita a racionální strava.

Racionální strava = vyvážená strava s vhodným zastoupením všech látek. 
Pestrá strava = dobrá.
Jednotvárná = špatná.

Děti by samozřejmě neměly kouřit a pít alkohol.

Ve věku od 15 do 18 let se mezi hlavní rizikové faktory řadí právě nedostatek pohybu, kouření, nevhodná strava a obezita.

Přečtěte si článek o tom, jaký má vliv obezita u dětí a mladých.

V dospělosti se kromě těchto hlavních faktorů připojuje i zvyšování krevního tlaku, pracovní zátěž a pracovní prostředí, sedavý způsob života, nadbytek cholesterolu v krvi.

V průměru mezi 40. a 50. rokem života se objevují kardiovaskulární onemocnění, a to i závažné akutní stavy jako infarkt myokardu či cévní mozková příhoda.

A právě jejich rozvoji má bránit nebo je zpomalit prevence. Nezapomínejme i na preventivní prohlídku.

Jak na prevenci?

Prevence se dotýká ovlivnitelných faktorů. Podíváme se na základních 7.

1. Stop vysokému krevnímu tlaku: Kontrolujte svůj krevní tlak

Vysoký krevní tlak je samostatným onemocněním, ale na druhé straně i příznakem jiné choroby. Z pohledu příčiny vzniku se dělí na dvě formy.

První skupinu označujeme jako primární nebo esenciální hypertenzi.

Druhou skupinu nazýváme sekundární hypertenzí. Zvýšení krevního tlaku při ní způsobuje jiné onemocnění. V tomto případě je nutno nejprve přijít na vyvolávající příčinu a dostatečně léčit ji. Následně se může normalizovat i krevní tlak.

Proč vzniká primární hypertenze, nemusí být přesně známo. Podobně jako u aterosklerózy a ostatních kardiovaskulárních onemocnění se na jejím vzniku ovšem podílí multifaktoriální působení.

Ptáte se, co to znamená?

Základem je negativní působení všech rizikových faktorů, které jsou uvedeny v úvodu článku.

Jednu z hlavních příčin, a sice postupující aterosklerózu, doplňují poruchy regulace vegetativního nervového systému a převaha sympatického řízení nad parasympatikem.

Autonomní (vegetativní) nervový systém řídí všechny procesy v organismu, které neumíme vůlí ovlivnit. Jde o dýchání, trávení, hormonální sekreci, vodohospodaření a jiné důležité procesy.

Obsahuje dvě hlavní složky řízení: sympatikus a parasympatikus.

Sympatické řízení například zvyšuje krevní tlak a srdeční frekvenci, zvyšuje hladinu cukru v krvi, zastavuje činnost trávicího systému, zvyšuje tělesnou teplotu a obecně připravuje tělo na útěk nebo útok, tedy zvládnutí stresové situace.

Parasympatikus působí opačně. Má na tělo spíše utlumující účinek, kdy je potřeba nachystat dostatek energie pro stresovou situaci. Takže podporuje trávení a snižuje tlak a tep.

Ale...

Negativně k dysregulaci, tedy k poruše činnosti autonomie, přispívají právě zmiňované vnější činitele.

Počínaje kouřením, alkoholem, neutuchajícím stresem či pracovním nasazením i s nočními službami, nedostatkem odpočinku a jinými.

Optimální tlak krve by se měl pohybovat někde mezi 100/60 a 120/80.

Prehypertenze, která již může směřovat k hypertenzi, je při hodnotě tlaku nad 130/80.

Hypertenze od 140/90 a výše.

Pokud člověk přestane kouřit, nebude nadměrně pít alkohol, začne se dostatečně pohybovat a bude se vyhýbat stresu, plus upraví svoji váhu a stravovací návyky, tak si pomůže o pár čísel k dobru.

Pokud je nicméně již hypertenzní choroba rozvinuta a dosahuje vyšších čísel, je třeba ji korigovat léky. A to není záležitost na pár měsíců, ale pro dlouhodobou léčbu.

Při zanedbání totiž hrozí vypuknutí nepříjemných zdravotních komplikací.

Asi víme, o které jde: Infarkt srdečního svalu, cévní mozková příhoda a mnoho jiných problémů, které má na svědomí vysoký krevní tlak.

Je třeba si pamatovat i to, že:

Vysoký krevní tlak na začátku nebolí a nemusí se nijak projevit. I během tohoto asymptomatického (bezpříznakového) období však stále postupuje a páchá škody napříč celým lidským organismem.

V době, kdy si vybírá svoji daň, je léčba náročnější. Často jsou přítomny i ostatní zdravotní potíže. A tento stav obecně komplikuje léčbu.

Pozor...

V některých případech může být závažné ohrožení zdraví a života prvním příznakem hypertenze.

Takže i v tomto případě je lepší začít s prevencí předčasně.

Máme pro vás k dispozici články s informacemi kolem hypertenze:

• Hodnoty krevního tlaku v tabulce
• Vysoký krevní tlak v části nemoci
• Typické příznaky hypertenze
• Rizika noční hypertenze
• Co je maskovaná hypertenze
• Jak dopomoci snížení tlaku bez léků

2. Kouření a jeho negativní vliv

S kouřením se začíná už v dětském věku. A to hlavně pro příchuť dospělosti a pocitu vyrovnání se s věkem samostatnosti. Plus syndrom smečky - když kouří kamarádi, musím i já.

Celosvětovým odhadem je, že kouří více než 1,6 miliardy nad 15 let.
Kouření zkracuje život v průměru o 8 let.
9 z 10 kuřáků začíná před dovršením 18. roku života.

Obecně je známo, že kouření je příčinou rakoviny plic a různých jiných onemocnění dýchacích cest, a tedy chronické obstrukční plicní nemoci.

Tím jeho negativní dopad ovšem nekončí.

Od rakoviny rtu, hrtanu, jícnu, žaludku, tlustého střeva, konečníku, jater, prsu. Vede k riziku rozvoje téměř každého onkologického onemocnění.

Zvyšuje krevní tlak, zrychluje srdeční frekvenci, ucpává cévy, je příčinou ischemické choroby srdeční a dolních končetin. Několikanásobně zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob.

Škodí v těhotenství, ženě i plodu. Kromě nízké porodní hmotnosti se podílí i na jiných zdravotních obtížích dětí. Je nebezpečné při užívání antikoncepce pro zvýšenou náchylnost k trombóze.

Dále a dále řadou jiných zdravotních komplikací.

Škodí aktivní kouření, ale i to pasivní. Jelikož i touto formou jsme vystaveni více než 4000 nebezpečným chemikáliím.

Spousta kuřáků by chtělo přestat.

A nemůže?

Závislost na kouření má dvě strany. Jednou je fyzická a tou druhou psychická závislost. A sami kuřáci uznávají, že psychický návyk je větší problém než ten fyzický.

Touha po cigaretě a rituálu kouření je mocná. Člověk musí být silnější. Přestat se dá.

Přečtěte si také články s tématem kouření:
Kouření a jeho dopad na zdraví
Chronický zánět průdušek a kouření

K lepší motivaci přikládáme:

• za 20 minut nekouření se normalizuje krevní tlak
• po 8 hodinách je hladina CO na poloviční úrovni + hladina kyslíku stoupá na normu
• 48 hodin nekouření znamená, že se nikotin dostává z těla ven + upravuje se vnímání čichu a chuti
• po 72 hodinách se vrací energie a dýchání je lepší
• 2 týdny nekouření = zlepší se cirkulace krve
• za 9 měsíců ustupuje kašel, upravuje se dechový objem plic
• po 1 roce nekouření se snižuje riziko infarktu myokardu na polovinu
• nad 5 let si snížíte riziko cévní mozkové příhody
• po 10 letech nekouření je riziko onemocnění rakovinou plic jako u nekuřáka

3. Zvýšená hladina cholesterolu v krvi a porucha metabolismu tuků

Tuk v krvi může být zvýšen pro poruchu metabolismu tuků. Ale také pro zvýšený příjem v potravě.

Hyperlipoproteinemie je pojmenování pro rozličné chorobné stavy, které se vyznačují zvýšením hladiny tukových látek a cholesterolu v krvi.

Obecně by strava člověka měla být pestrá.

Což znamená, že by měla obsahovat všechny složky v potřebné a vhodné míře.

Nemůže být jednotvárná a neměla by být výrazně ochuzená o žádnou základní živinu. Lidský organismus potřebuje cukr, tuky i bílkoviny.

Samozřejmě i minerály a vitamíny, které si tělo neumí vyrobit samo.

Nesprávná výživa a nadbytek tuků, cholesterolu je jedním z podporujících faktorů vzniku aterosklerózy a ostatních srdečně-cévních onemocnění.

Určitě jste už slyšeli, že známe špatný a dobrý cholesterol, tedy LDL a HDL.

LDL je označení pro nízkou hustotu, tedy Low Density Lipoproteins. Jedná se o špatné tuky, které slouží k získávání energie, avšak při jejich nadbytku se ukládají v organismu i v cévách. Zvyšuje jej samozřejmě nesprávné stravování, ale také nedostatek pohybu, nadváha a obezita.

LDL do 3,5 mmol/l.

HDL je pojmenování pro vysokou hustotu, High Density Lipoproteins. Tento cholesterol působí proti LDL cholesterolu. Dalo by se říct, že jej vychytává. Plus působí protizánětlivě.

HDL 0,9 až 1,4.

Při hodnocení cholesterolu v krvi se rozpoznává celkový cholesterol, LDL, HDL + triglyceridy. Vysoká hodnota se označuje jako hypercholesterolémie.

Hladina cholesterolu v krvi do 5,2 je v pořádku.
Od 5,2 do 6,2 = zvýšená
Vysoká nad 6,2
Velmi riziková nad 7,8 mmol/litr

V zásadě platí, že je třeba přijímat:

• libové maso, ryby
• jídlo s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu
• dostatek vlákniny
• více zeleniny a ovoce
• mít dostatečný pitný režim
• důležitá je také
  • rozumná dávka pohybové aktivity
  • ideální hmotnost

4. Nadváha a obezita jako významný činitel

Nadváha či obezita jsou dalším významným rizikovým faktorem a podporují vznik kardiovaskulárních onemocnění.

Asi není třeba opakovat se a tvrdit, že je třeba stravovat se racionálně a mít vyváženou stravu.

Nadváhu a obezitu podporuje příjem nadbytku cukru a tuku. Samozřejmě, pokud se do těla dostává více energie, než se stihne spotřebovat.

Přebytek energie se ukládá. A to ve formě tuku.

K udržení optimální váhy je nutno mít vyrovnaný příjem a spotřebu energie. Každý člověk je samozřejmě jiný. Dítě spaluje energii rychleji, senior pomaleji.

Při hodnocení tělesné hmotnosti se používá i BMI (body mass index – index tělesné hmotnosti).

Přečtěte si články:
Jak vypočítat své BMI
Nadváha a obezita
Jak postupovat při hubnutí?

Hodnoty BMI v tabulce

Za nadváhou a obezitou může být několik příčin:

• hormonální vliv
• užívání některých léků
• genetika
• psychický faktor
• poruchy metabolismu
• nesprávné stravování
• nízký výdej energie a vysoký příjem energie

Při nadváze a obezitě jsou součinné také další složky. Hlavním důvodem je ovšem ukládání energie, která se nespotřebuje.

Navíc energii přijímáme v nesprávné formě a do těla se dostává více nezdravých tuků, než by mělo. Plus jednoduché cukry.

I v tomto případě je nutné myslet na:

• vyrovnaný energetický poměr
• správnou dietu
• více vlákniny, zeleniny a ovoce ve stravě
• nižší příjem špatných tuků
• preferování libového masa
• vyhýbání se nadbytku jednoduchých cukrů
• dostatek pohybové aktivity
• omezení sedavého způsobu života
• dostatečnou léčbu přidružených onemocnění, jako je cukrovka a jiné
• nepít alkohol a nekouřit!

5. Nevhodné stravovací návyky a nízký příjem zeleniny a ovoce v potravě

Body 3, 4 a 5 spolu úzce souvisí (tak jako všechny vzájemně).

Zdravý stravovací návyk je jednou z hlavních zbraní v boji proti více zdravotním komplikacím i kardiovaskulárním onemocněním.

Zastoupení základních živin v potravě by mělo být:

1. bílkoviny přibližně 0,8 gram na 1 kilogram tělesné hmotnosti
2. tuky přibližně 1 gram na 1 kilogram tělesné hmotnosti
3. cukry 6,5 gramů na 1 kilogram tělesné hmotnosti

Kromě tohoto poměru je důležitá i kvalita přijímaných složek.

Tabulka uvádí přibližné rozdělení základních živin

V zásadě a ve zkratce by při racionálním stravování mělo jít o:

• vyrovnaný energetický příjem a výdej
• rozdělení jídel na menší porce a častěji během dne
  • což eliminuje potřebu těla ukládat si energii na později
  • 5 až 6 porcí během dne
  • pozor na individuální potřeby
• výběr libového masa, ryb
• jídla s nižším obsahem tuků
• upřednostnění zdravých tuků
• zvýšení příjmu vlákniny
  • celozrnné výrobky
  • luštěniny
  • semena, navíc obsahují i zdravé tuky
  • zelenina a ovoce
• vyšší poměr zeleniny a ovoce
  • ovoce s rozumem (obsahuje jednoduché cukry, ale i potřebné vitamíny)
• méně jednoduchých cukrů a více složitých (disacharidy, trisacharidy, oligosacharidy)
• omezení sladkostí a prázdných kalorií, jako jsou slazené vody, bonbóny, sušenky, brambůrky a jiné pochutiny
• nepít alkohol
• dostatečný pitný režim
• méně solit
• pařit, vařit, nesmažit
• nejíst uzené a polotovary

Přečtěte si také články: 
Středomořská dieta, jako jedna správná možnost
Základní živiny v lidské stravě
Vláknina jako prevence i lék

6. Nedostatek pohybové aktivity a sedavý způsob života

Energetická bilance se dotýká i pohybové aktivity.

Nedostatek pohybu = nízký výdej energie.

Pokud se k tomu přidá přejídání, hrozí nám nadváha a obezita.

Nedostatek pohybu zároveň podporuje aterosklerózu, neprospívá naší páteři a kloubům. Celkově je nezdravý.

Ne každý člověk je stavěný na to, aby zaběhl jednou týdně maraton. Ale pod pohybovou aktivitou se rozumí i obyčejná chůze.

Chůze. Přesně tak. A nejlépe venku "na vzduchu".

Denně bychom se měli obdařit určitým časem procházky.

Předejdeme problémům s cévami obecně. Vysedávání za televizí a počítačem znamená nedostatečné napínání svalů dolních končetin, což zhoršuje proudění krev v nich.

A tady začínají problémy s křečovými žilami, trombózou. Zmíníme i problém s páteří a ploténkami. Pokud se přidávají ostatní faktory, riziko se zvyšuje.

A co naše děti?

Děti ve věku puberty sedají za počítače, berou do rukou tablety a mobilní telefony. Nahrazují jimi pohyb venku.

Ano, výhody dnešní moderní doby. Přinesly s sebou nicméně toto významné negativum.

Děti je nutné vést ke zdravému životnímu stylu. Jinak hrozí nárůst tělesné váhy. Samozřejmě...

Nedostatečný pohyb = problém s pohybovým aparátem, špatné držení těla. Přibližování se degenerativním změnám chrupavek, páteře v dospělosti. Mohli bychom pokračovat dál.

Podívejte se na články o problémech s páteří. Je jich celá řada a některé mohou pocházet z nedostatků v dětství.

Někomu vyhovuje chůze či nordic walking s hůlkami a turistika. Jinému plavání, jízdě na kole nebo vysoce intenzivní sporty, kardio, silový trénink.

Jedná se o individuální preference a potřeby. Perfektní je také tanec.

Je si z čeho vybrat. Jen chtít.

Vzhledem ke konkrétnímu druhu pohybové aktivity se uvádějí různá čísla.

Například:

• je potřeba trénovat 3x týdně alespoň 45 minut
• chodit je třeba denně alespoň hodinu
• potřebný je trénink na 50–60 % maximální tepové frekvence
• zvedat určitou hodnotu maximální váhy
• při vysoce intenzivním intervalovém tréninku jde o vteřiny zátěže po dobu 20–30 minut

Člověk musí hlavně chtít začít. A pokud si najde pro sebe tu vhodnou formu, je následně dobré prohloubit základní informace, a to například na internetu. Účinnější bude poradit se s trenérem a se zkušeným člověkem.

Někomu vyhovuje trénink o samotě, jiný se nechá raději vést.

Důležité je zvýšit výdej energie právě tímto způsobem a doladit k tomu i úpravu stravy a energetický příjem.

Člověk může být limitován zdravotními komplikacemi. Tehdy je třeba poradit se s odborníkem, lékařem, fyzioterapeutem o vhodné aktivitě.

Přečtěte si články: 
Vytvořte si tréninkový plán
Je kardio pro každého?
Jak pomoci kloubům

7. Nadměrné pití alkoholu

Někde jsem slyšel, že:
Alkohol je pro lidi.
Ale i to, že:
Alkohol je metlou lidstva.
Každý jednotlivec si musí vybrat to, co mu lépe sedí.

Závislost, alkoholismus ničí člověka, celé rodiny. Má dopad na peníze rodinného rozpočtu, ale i ekonomiku státu.

Nepočítáme daně, ale spíše následky. Stejně je tomu i při kouření.

Alkohol negativně působí na psychiku i celý organismus. Škodí trávicímu traktu, játrům, slinivce břišní, střevům, mozku, cévám a srdci. Dává se do souvislosti s onkologickými onemocněními. Narušuje imunitu, funkce ledvin.

Stav opilosti je rizikem úrazu.

Rozdělení lidí podle pití alkoholu:

• ti, co nepili vůbec nikdy
• abstinenti – alkohol odmítají, bez konkrétního důvodu
• konzumenti – pijí příležitostně, například pro chuť
• pijáci – musí pít alkohol pro jeho účinek
• alkoholici – pijí denně, alkohol je pro ně droga

Alkohol je propagován v médiích, reklamách. Pije se v seriálech, filmech. Je volně dostupný v obchodě.

Nesmí se samozřejmě prodávat dětem a nezletilým. Ale i tato věková kategorie se s alkoholem setká. 

V některých zemích se prodává mimo obchody s potravinami či není propagován.

Přečtěte si článek: Dopad alkoholismu na zdraví

Shrnutí prevence:

7 zásad prevence srdečně-cévních nemocí

• pohyb
• cholesterol
• strava
• nadváha, obezita
• kouření
• alkohol
• prohlídka u lékaře