Jaké jsou nejcastejší príciny bušení srdce, pocitu tlukotu, preskakování?

Bušení srdce, také palpitace. Jedná se o pocit tlukotu srdce, muže být rychlý, naopak pomalý, nebo si clovek stežuje na pocit preskakování srdce.

Ptáte se:
Co muže být prícinou?
Jedná se o závažný srdecní problém?
Nebo mohu pocitovat chvení srdce i pro méne závažné prípady?
Príkladem je pocit bušení z pátere, v tehotenství, pri námaze ci psychickém rozrušení ci po alkoholu?

Srdecní cinnost clovek necítí, a to hlavne v klidu. Neuvedomuje si ji.

Opakem jsou situace, kdy je bití srdce cítit. Je to napríklad pri zvýšeném nároku na potrebu kyslíku a živin.

Tento zvýšený nárok vzniká hlavne pri fyzické aktivite, ale také pri psychické záteži. Tou muže být také stres ci úzkost. Krome záteže je srdecní cinnost možné cítit i pri ruzných onemocneních a zmenách probíhajících v organismu.

Lidé popisují tento pocit, zážitek, jako bušení srdce.

Vjem charakterizují jako silné, pomalé nebo rychlé bušení srdce, nepravidelnou cinnost, vynechávání tepu. Casto jde o nepríjemnou zkušenost, která trvá jen chvíli nebo se opakuje, vrací.

Nekdy se mení frekvence a délka prestávek. V nekterých prípadech pretrvává.

Bušení srdce, odborne palpitace, má také pridružené príznaky. Lidé ho mohou pocitovat soucasne. V nekterých prípadech je prítomno pouze bušení, jindy probíhá soubežne jeden nebo více symptomu.

Mezi popisované obtíže patrí:

• bušení, chvení srdce (silné, rychlé, pomalé, nepravidelné, vynechávání)
• pocit bušení na levé strane hrudníku, v krku, nekdy až ve spánkové oblasti, v uchu, ale také v briše
• bolest na hrudi, jako napríklad tlak, tíha, jako kdyby kámen na hrudi, jiný neurcitý pocit
• dušnost, pocit nedostatku vzduchu nebo i jako pocit nedostatecného nadechnutí
• bledost nebo i zarudnutí ve tvári
• pocení
• tres tela, hlavne koncetin
• trnutí koncetin a úst, pokud se pridruží i hyperventilace
• závrate
• bolest hlavy
• pocit na zvracení, až zvracení
• mdloba, kolaps až ztráta vedomí

Podle pruvodních symptomu se nekdy dá predpokládat vyvolávající prícina. Samozrejme, objektivní záver lze urcit až po odborném vyšetrení.

Pri vyšetrení spolupracuje praktický lékar, internista, kardiolog, endokrinolog. A podle primárního onemocnení ostatní lékari specialisté.

O bušení srdce také v príznacích.

Možné príciny bušení srdce

Palpitace mužeme rozdelit do dvou skupin. A to podle toho, zda je jejich prícina kardiální, tedy srdecní, nebo problém vznikl mimo srdce. A rozdíl je i v tom, zda jsou potíže následkem onemocnení, nebo ne.

Prícina bušení je mimo srdce

Srdecní cinnost není v klidu vnímána.

To se mení pri záteži. Sval potrebuje pro svoji cinnost kyslík a výživné látky. Proto se pri fyzické námaze zvyšuje srdecní cinnost. A v té dobe je možné cítit práci srdce.

Podobne je to i pri psychické záteži. Stres, úzkost, únava, strach, pracovní vypetí a jiná duševní námaha, ale i psychické poruchy vyvolávají pocit bušení srdce. Psychika a telo jsou propojeny. Vnitrní vnímání a pocity se projevují i tímto smerem.

Jinou prícinou muže být požití stimulacních látek.

Takovou látkou je napríklad i kofein. Ten je obsažen v káve a energetických nápojích. Podobne pusobí i tein, který je obsažen v caji. Nekterí lidé na tyto látky reagují citliveji.

Zvláštní skupinou jsou nekteré drogy a léky ovlivnující, stimulující organismus. Jako je napríklad pervitin, kokain, extáze. Pocit bušení muže u nekoho vyvolat také alkohol nebo nikotin.

Mezi léky se muže zaradit digoxin, tricyklická antidepresiva, katecholaminy, léky na hubnutí. Problém muže nastat i tehdy, je-li clovek dlouhodobe lécen na srdecní potíže a poruchy srdecního rytmu a náhle vysadí lécbu. Mezi takové léky patrí skupina betablokátoru.

Bušení se muže vyskytnout i v prípade, že se zvýší telesná teplota. Náš organismus reaguje zvýšením srdecní cinnosti. A to hlavne pri horecce, která vetším podílem zatežuje organismus.

Mezi ostatní onemocnení, která jsou za prícinou bušení, mužeme zaradit poruchy funkce štítné žlázy, zvýšenou produkci hormonu drene nadledvinek, jako pri onemocnení feochromocytom.

I hypoglykémie, tedy snížená hladina cukru v krvi, je stavem, kdy se muže vyskytnout. Stejne je tomu i pri dehydrataci. I anémie je jedno z onemocnení, kdy se muže vyskytnout zrychlená cinnost srdce, a tedy i pocit bušení.

Prícina pro zrychlenou práci srdce je také bolest. Bolest silné intenzity pri dlouhodobých onemocneních, ale také akutní bolest napríklad pri úrazech. A pri úrazu je možný vznik krvácení. Pokud je krvácení intenzivní a clovek ztratí více krve (náhle již pri ztráte 500 ml krve), potom srdce ztrátu kompenzuje zrychlenou cinností.

Opakem je dlouhodobé krvácení. I to muže být prícinou. Vetšinou tento stav vzniká pri onemocneních, napr. pri krvácení do trávicího traktu. V tomto prípade je prítomna také anémie. V techto prípadech je znám pojem šok, což ale neznací psychickou zátež.

Závažné jsou stavy, pokud dochází ke snížené hladine kyslíku v krvi. Mezi takové chorobné procesy se radí onemocnení respiracního (dýchacího) systému. Príkladem je chronická obstrukcní bronchitida, astma a jiná onemocnení plic.

Tehotenství a hormonální zmeny behem menstruacního cyklu a ovulace mohou znamenat odchylky v srdecní cinnosti. V tomto prípade ale jiste doporucujeme vyšetrení u gynekologa.

Porucha srdecní cinnosti a její nepríjemné subjektivní vnímání je prítomno i pri zmene hladiny nekterých stopových prvku, tedy minerálu. Jak je tomu napríklad pri vysoké nebo nízké hladine draslíku, vápníku a horcíku.

Srdecne-cévní potíže jako prícina palpitací

Mezi tyto príciny se radí nízký krevní tlak, tedy hypotenze. I pri naopak vysokém krevním tlaku, hypertenzi, nekterí lidé udávají pocit bušení. Krome odchylek krevního tlaku známe i jiná onemocnení.

A to jsou ischemická choroba srdecní, pri které dochází ke sníženému zásobení srdecního svalu kyslíkem, a jiná onemocnení koronárních cév. Ta jsou závažná. Lidé léceni na srdce znají anginu pectoris.

Což je vlastne bolest následkem sníženého prokrvení, a tedy i okyslicení srdce. Pri onemocneních srdecních cév je vysoké riziko akutního nedokrvení myokardu, tedy vzniku infarktu srdecního svalu.

Ostatní jsou napríklad kardiomyopatie, endokarditida, perikarditida, chronické srdecní selhávání, vrozené vývojové vady srdce. Nicméne, nejcasteji vzniká bušení následkem poruch srdecního rytmu.

Arytmie je porucha srdecního rytmu, jeho frekvence a šírení. Tento pojem sdružuje nekolik typu a klasifikuje se na základe nekolika kritérií. Krome bradykardie a tachykardie známe také supraventrikulární tachykardii, fibrilaci a flutter síní a komor, AV blok, extrasystoly a množství jiných poruch srdecního rytmu.

Otestujte své znalosti o bušení srdce

Jak jste se seznámili s problematikou o bušení srdce? 6 lehkých otázek o daném tématu.

Více informací mužete získat ze zdroju

• wikiskripta.eu - informace o poruchách srdecního rytmu
• solen.sk - clánek o poruchách srdecního rytmu u detí