Příznaky spojené s kardiovaskulárním a lymfatickým systémem

Zpomalený tep – co znamená nízký tep pod 60 (50)? Může být nebezpečný?

Zpomalený tep

Zpomalený srdeční tep se označuje jako bradykardie. Dělí se na fyziologický (když není jeho příčinou onemocnění) a patologický (který už je příznakem onemocnění).

Vysoký krevní tlak: Co značí hypertenze, jaké má hodnoty, projevy?

Vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak se častěji vyskytuje v primární formě, kdy není jeho příčina přesně známa. Sekundární hypertenze je potom příznakem jiného onemocnění.

Nízký krevní tlak: Jaké jsou příznaky a rizika hypotenze? Je 90/60 málo?

Nízký krevní tlak

Nízký krevní tlak je stav, kdy krevní tlak klesne pod hranici 100/60. Odborně mu říkáme i hypotenze. Jeho příčina není zcela objasněna, nebo vzniká jako následek jiného onemocnění.

Zvýšená hladina železa v krvi: Jaké má příčiny a komplikace?

Zvýšená hladina železa v krvi

Železo je pro život nezbytné. Při jeho nedostatku a také přebytku může vzniknout zdravotní problém. Jeho přebytek může být zapříčiněn zvýšeným přísunem ve stravě. Ale vzniká také při chorobných stavech a onemocněních, například při poškození jater.

Zvýšená hladina cukru v krvi, hyperglykémie: Co zvyšuje cukr v krvi?

Zvýšená hladina cukru v krvi

Hyperglykémie je problém hlavně při cukrovce. Hladina cukru v krvi je vyšší, z čehož pramení další problémy. Třeba se zrakem, nervovým systémem. Ale její příčinou není jen cukrovka. Vzniká také při jiných onemocněních.

Zrychlený tep: Jaké má příčiny vysoký puls nad 90 až 100? (tachykardie)

Zrychlený tep

Srdeční činnost za normálních okolností necítíme. Při zvýšené srdeční frekvenci stoupá i rychlost tepu. A za určitých okolností už citelná je. Stoupá při zvýšené fyzické či psychické námaze. Ale často je za jejím zvýšením třeba hledat i onemocnění.

Zvětšení srdce: Z důvodu chorobné příčiny či kvůli sportu? (Kardiomegalie)

Zvětšení srdce

U sportovce je to normální stav, kdy si srdce zvyklo na zvýšenou potřebu prokrvení svalů a organismu. Jiný případ je, pokud je příčina onemocnění. Může se jednat o problém se srdečně-cévním, respiračním systémem. Zvětšení srdce nastává i v případě alkoholismu nebo po infekcích.

Tlak na hrudi: Jakou příčinu má obávaná bolest na hrudi?

Tlak na hrudi

Tlaková bolest na hrudi bývá přítomna při srdečních potížích. U nich to samozřejmě nekončí. Může ji zapříčinit i jiné onemocnění.

Rozpad červených krvinek: Co je hemolýza a proč vzniká?

Rozpad červených krvinek

Tento příznak je znakem různých onemocnění. Vzniká při anémii, jiných onemocněních krve, ale i při poškození jater či ledvin. Rozpad krve zapříčiní i působení toxinů bakterií nebo jedů. I parazit, který způsobuje malárii.

Otok: Jaké jsou příčiny edémů (nohou, rukou a těla)?

Otok

Otok je častým symptomem různých onemocnění nebo zdravotních potíží. Vzniká při nemocech cév, srdce, ale i při mnoha problémech s kůží, metabolismem a také při poraněních. Otoky mohou být generalizované, kdy vznikají celotělově, nebo lokální – postihují jen určitou část těla. Odborně se označuje jako edém.

Krvácení: Proč vzniká a jaké druhy známe? + První pomoc

Krvácení

Krev koluje v cévách a jejím hlavním úkolem je přenos kyslíku po těle. Ten je důležitý pro mozkové buňky, srdce a ostatní buňky, tkáně a orgány. Kromě kyslíku transportuje i jiné složky.

Zvětšené mízní uzliny: Bolestivé či nebolestivé a jejich příčiny?

Zvětšené mízní uzliny

Lymfatická tkáň má obrannou roli. Mezi první kontakt s vnějším prostředím patří krční a nosní mandle. Důležité jsou však i uzliny v ostatních regionech. Co značí jejich zvětšení?

Bolestivé lymfatické uzliny: Co znamená, když bolí a jsou zvětšené?

Bolestivé lymfatické uzliny

Bolestivé uzliny jsou příznakem zánětu v dané oblasti jejich zvětšení. Signalizují záněty horních cest dýchacích, a to zvětšením a dotykovou bolestivostí uzlin v oblasti hlavy a krku. Mohou být příznakem zánětu prsní žlázy, a to v podpaží. Stejně tak i v případě zánětu na jakémkoli místě těla.

Kardiovaskulární a lymfatický systém tvoří oběhovou soustavu člověka, která je zodpovědná za pohyb tělních tekutin, které obsahují látky potřebné pro výživu buněk a organismu. Zároveň se pomocí krve a lymfy odvádějí produkty látkového metabolismu, takže kromě přepravní funkce je úkolem těchto systémů i udržování stabilního vnitřního prostředí. Oběhová soustava člověka je tvořena srdcem, krevními cévami a lymfatickými cévami.

Problémy v těchto částech se vyskytují nejčastěji v souvislosti s onemocněními srdce nebo cévního systému, přičemž některé příznaky mohou být vyvolány i na podkladě infekčních nebo zánětlivých procesů v těle a souvisejí s imunitní reakcí organismu. Jde například o zvětšení lymfatických uzlin. Lymfatický systém jako takový je jednosměrný a jeho úkolem odvádět z buněk a mezibuněčných prostor toxické, škodlivé a nepotřebné látky či tkáňový mok do krve.

Lymfatické uzliny, které jsou součástí lymfatického systému, zase mají primárně imunitní funkci, jelikož se podílejí na tvorbě lymfocytů a protilátek imunitního systému. Co se týká krevního oběhu, centrem a motorem je srdce, které pomocí stahů rozvádí okysličenou krev do těla a odkysličenou krev do plic. Za jeden den dokáže srdce přečerpat takto až 8000litrovou nádrž krve. Oběhová krevní soustava se dělí na malou, což je plicní oběh, a velkou, což je celotělový oběh.

Jelikož cílem celého kardiovaskulárního systému je transport kyslíku, živin, hormonů, minerálů a jiných potřebných látek do těla a zároveň transport produktů metabolismu a oxidu uhličitého směrem ven z těla, jakékoli příznaky a symptomy indikující poruchy práce a funkčnosti tohoto systému je třeba brát vážně, protože mohou vést až k život ohrožujícím stavům. Některé příznaky znamenají onemocnění jen srdce, jiné se týkají cév, žil a tepen.

Lymfatické uzliny

Lymfatické uzliny obvykle mohou být zvětšeny při zánětech nebo infekcích v organismu, přičemž například nebolestivé zvětšení může v některých případech spolu s jinými příznaky indikovat i nádorové onemocnění v blízkosti zvětšených lymfatických uzlin, například při rakovině štítné žlázy, leukémii a různých. Zároveň ale jde o příznak infekčních chorob, jako například infekční mononukleóza, AIDS, lymská borelióza nebo angína.

Pokud jsou lymfatické uzliny bolestivé, jde také o projev přítomnosti infekce nebo zánětu v organismu podle toho, kde jsou tyto bolestivé uzliny lokalizované. Projevují se takto například mor, plané neštovice, spála, mastitida, zánětlivá a infekční onemocnění horní části dýchacích cest, někdy i herpetické nebo pohlavně přenosné choroby a podobně. V organismu se uzliny nacházejí na různých místech, nejčastěji se zduří na krku a pod dolní čelistí.

Problémy s červenými krvinkami

V rámci transportu kyslíku mají nezastupitelnou roli červené krvinky. Ty ale mohou trápit také různá onemocnění nebo problémy, které se projevují v rámci celého srdečně-cévního systému. Například při chudokrevnosti dochází ke snížení koncentrace hemoglobinu, a tak nejsou červené krvinky schopny dostatečně okysličit organismus. Nevyzrálost červených krvinek může poukazovat na anémii, akutní myeloidní leukémii nebo myelodysplastický syndrom.

Pokud dochází rovnou k rozpadu červených krvinek, poukazuje to na vážný problém s počtem krvinek a dochází k selhávání prokrvení celého těla. Tento příznak se váže například k malárii, anémii, žloutence nebo některým dědičným onemocněním krve a krevního oběhu. Snížení počtu červených krvinek je zase nejcharakterističtější příznak chudokrevnosti. Někdy mohou být krvinky také zmenšené nebo zvětšené také při anémii nebo při leukémii, tzn. rakovině krve.

Nízký a vysoký krevní tlak

Mezi nejčastější problémy srdečně-cévního systému patří problémy s krevním tlakem. U mladých lidí je poměrně častý nízký krevní tlak, hypotenze, který se ale může časem a věkem upravit. Pokud jde o dlouhodobější výskyt, může se jednat o příznak nějaké nemoci, například plicní embolie, nastává také při akutním zánětu slinivky břišní, při diabetické neuropatii, hepatorenálním syndromu, Addisonově chorobě, bulimii, salmonelóze nebo při anorexii.

Hypotenze je dost častá i při dehydrataci a nedostatku tekutin, nastává také při některých srdečních onemocněních nebo narušení rovnováhy a někdy provází i přetažení organismu, únavu nebo nevolnosti a zvracení. Její opakem je hypertenze, tedy zvýšený tlak, což v praxi znamená, že se hodnota tlaku dostane nad hranici 160/65 mmHg. Primárně se takový tlak projevuje při bolestech hlavy, poruchách spánku, únavě, ale nejčastěji při kardiovaskulárních problémech.

Vysoký krevní tlak je typický pro aterosklerotické změny, koarktaci aorty, metabolický syndrom, arytmii, ale například také pro hypertyreózu, tedy zvýšenou funkci štítné žlázy, která zapříčiňuje nadměrnou produkci hormonů. Také se vyskytuje při Cushingově syndromu nebo Connově syndromu. Zvýšený tlak v abnormálních hodnotách nad 220/110 mmHg je příznakem závažných stavů ohrožujících až život, jako například krvácení do mozku nebo intoxikace.

Problémy se srdcem

Problémy se srdcem mohou být buď vrozené, nebo získané během života. Například zvětšení srdce souvisí zejména s vrozenými poruchami a defekty a nastává například při hypertrofické kardiomyopatii, případně jako následek obezity během života. Nadměrné bušení srdce je spojeno se změnou rytmu jeho práce a pokud není způsobeno například stresem nebo vnějším faktorem, jde o příznak související buď s poruchami srdce, nebo jinými změnami v organismu.

Může jít například o změnu hladiny hormonů, menopauzu nebo ileus, ale nejčastěji je bušení spojené s arytmií a zánětlivými chorobami v srdci. Celkově nepravidelná činnost srdce je příznak, který si jistě zaslouží zvýšenou pozornost, protože může znamenat několik vážnějších chorob. Jde o jeden ze symptomů například Connova syndromu, fibrilace síní srdce, defektů uvnitř srdce, ale také nastává například při selhání jater a krvácení do mozku.

V souvislosti s kardiovaskulárním systémem mohou nastat i problémy s tepem. Zpomalený tep může být přítomen při onemocnění štítné žlázy, arytmii, anorexii, intoxikaci nebo při krvácení do mozku, ale i při poruchách srdečního převodního systému. Naopak zrychlený tep je příznakem zrychlení metabolismu, ale i žlučníkových kamenů, diabetické neuropatie a při onemocnění aorty. Někdy doprovází i aterosklerózu, anémii a typicky arytmii srdce.

Krvácení je vždy nebezpečné

Krevní výron je jeden z příznaků poškození cévního systému a vzniká při úrazech, krvácení do kloubů a nazývá se lidově modřina. Obvykle je fialovomodrá, postupně bledne. Problém je však větší krvácení, které může být vnitřní nebo vnější. Zevně nastává nejčastěji při úrazech a poškození pokožky, ale někdy například i z hemeroidů při jejich podráždění nebo formou krvácení z nosu či úst, kdy by měl člověk vždy navštívit lékaře.

Vnější krvácení je také příznakem hemoragických horeček jako Ebola. Nadměrné krvácení doprovází také poruchy srážlivosti krve nebo leukémii. Velmi nebezpečné je vnitřní krvácení, například do mozku, které může být až život ohrožujícím stavem. Slabší je vnitřní krvácení například ze žaludečních vředů. Opakem krvácení je nadměrná tvorba krevních sraženin, kdy se krev shlukuje. Nebezpečné to je zejména v cévách a žilách, kde dochází k ucpání průtoku a například infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.

Příznaky související se žilami

V souvislosti se žilami se také vyskytuje několik symptomů, které mohou upozornit na nějaký problém nebo chorobný stav a zhoršení zdravotní situace v organismu. Například rozšířené žíly jsou přítomny při portální hypertenzi, což je nemoc související i s vysokým tlakem, také při cirhóze jater, při varikokéle a typicky jsou rozšířené žíly hlavní příznak tzv. křečových žil, nejčastěji na dolních končetinách. V blízkosti análního otvoru se jim říká také hemeroidy.

Při defektech v žilách nebo zánětech v cévním a žilním systému se projeví obvykle ztvrdnutí žíly. Zároveň při ztvrdlých žilách dochází k problémům i v transportu krve, což může způsobit další patologické projevy. Dochází totiž ke zpomalení žilního odtoku a nejčastějším důsledkem je flebitida, zánět žíly. I při bércových vředech a křečových žilách mohou žíly ztvrdnout.

V žilách se může vyskytovat i zvýšení jejich náplně, zejména se to týká krčních žil. Tento symptom indikuje onemocnění srdce a kardiovaskulárního systému přímo, přičemž jde nejčastěji o příznak hepatopatie, což je selhávání pravé strany srdce, kdy selhává pravá srdeční komora. Také při plicní embolii nebo při chronické respirační nedostatečnosti lze zpozorovat zvětšení krčních žil. Několik selhání srdce se projevuje také tímto příznakem.

Hladina látek v krvi

Hladina látek v krvi může pomoci indikovat různé metabolické choroby nebo onemocnění krve a krvetvorby. Například snížená hladina železa v krvi nejčastěji souvisí s chudokrevností, anémií, což je krevní onemocnění způsobené problémy s červenými krvinkami. Někdy to však také může znamenat poruchy vstřebávání železa ve střevním systému. Naopak zvýšená hladina železa ukazuje buď na poruchy metabolismu, nebo na hemochromatózu, což je vážné onemocnění.

Pokud je v krvi zvýšena hladina vápníku, znamená to jeho nadměrné odbourávání z kostí a zároveň zvýšené riziko častých zlomenin, ale může jít i o zvýšenou absorpci ze střev. Tímto příznakem se projevují například hyperparathreóza, Pagetova choroba nebo hyperkalcémie. Zvýšená hladina cukru v krvi zase typicky znamená příznak cukrovky neboli diabetu, ale je to spojeno i s obezitou, zvýšenou tvorbou kortizolu nebo metabolickými onemocněními.

Otoky a jiné

Otok vzniká v důsledku onemocnění žil, cév, srdce a v lokálních případech i na podkladě poranění nebo problémů s odvodem krve. Otok se typicky projevuje při úrazech, kdy došlo k poškození cévního nebo pohybového systému, ale například i při některých kožních abscesech. Častý je otok v souvislosti s lymfedémem, tuberkulózou kostí a kloubů, při anafylaktickém šoku, což je akutní imunitní reakce na alergii. Otok se může vytvořit prakticky kdekoli na těle.

Problémem je i nadměrné hromadění krve v plicích, čemuž se říká překrvení plic, a tento stav nejčastěji nastává v důsledku onemocnění plic a dolních cest dýchacích. Velmi důležité je okamžitě zavolat lékařskou pomoc, protože nadměrné zaplavení plic krví je život ohrožující stav. Dochází k hromadění krve v plicním řečišti před srdcem, typicky například při chronické bronchitidě, hypertrofické kardiomyopatii, případně u astmatu i dlouhodobě.