Příznaky spojené s nervovým systémem

Mezi tyto vjemy patří zrak, sluch, chuť, čich a rovnováha. Pro člověka jsou důležité obě části nervového systému, a ty zabezpečují vnímání okolí a přijímání signálů z okolí a také rozhodování o tom, jaká bude odpověď organismu na tyto vnější podněty a signály. Právě proto narušení některé části nervové soustavy výrazně ovlivňuje schopnost organizmu reagovat na okolní podněty, ale zároveň ovlivňuje i mnohé základní životní funkce.

Problémy v rámci nervového systému nastávají nejčastěji v důsledku nemocí nebo poranění, které způsobují narušení ať už struktury nebo funkcí jednotlivých částí nervového systému. Tyto poruchy mohou být lokální, pokud se týkají jen některých částí těla a koncových nervových zakončení nebo částí mozku zodpovědných pouze za určité nervové přenosy, nebo generalizované, kdy ovlivňují v podstatě celkové fungování člověka a jeho vnímání.

Mezi lokální poruchy nervové soustavy patří například křeče, poruchy citlivosti nebo snížené vnímání nějakého smyslu a tyto poruchy nemusí znamenat ještě ohrožení na životě, pokud se vyskytují skutečně jen lokálně. Horší jsou již celoorganismové poruchy, například poruchy vědomí, které vedou dokonce někdy ke smrti. Příznaky a symptomy v rámci nervové soustavy ovlivňují častokrát i chování a jednání člověka a jeho interakci s okolím.

Příznaky spojené s vědomím

V rámci nervové soustavy je rozhodně jedním z nejnebezpečnějších příznaků problém s vědomím. Poruchy vědomí mohou vznikat na základě úrazu nebo nějaké nemoci, například při intoxikaci, akutním krvácení do mozku, delirii, epilepsii, cévní mozkové příhodě, Fallotově tetralogii, také při onemocněních se srdcem jako například hypertrofická kardiomyopatie nebo arytmie a v důsledku nedostatečného okysličení organismu nebo při zánětech mozku.

Zatímco krátkodobá ztráta vědomí, jako například při cévní mozkové příhodě, epilepsii, poruchách srdce nebo při přehřátí organismu, nemusí být až tak nebezpečná, pokud člověk na delší období upadne do bezvědomí, hrozí dokonce poškození centrální nervové soustavy. To může nastat například při otřesu mozku, abscesu mozku, tuberkulózní meningitidě nebo klíšťové encefalitidě. Dlouhodobější bezvědomí hrozí i při otravě nebo při zánětu mozkových blan.

Problémy s vnímáním podnětů

Mezi příznaky související s nervovou soustavou patří i poruchy citlivosti. Tyto se projevují buď snížením, nebo naopak zvýšením vnímání a citlivosti na okolní podněty. Jsou typické pro epilepsii, diabetickou neuropatii, cévní mozkovou příhodu nebo cukrovku. Zajímavým příznakem je i aura, která doprovází například epileptické záchvaty nebo migrénové záchvaty bolesti hlavy a jde o vnímání nereálných podnětů, například vůní nebo obrazců před očima.

V rámci problémů s vnímáním podnětů z okolí se může vyskytnout i snížené vnímání bolesti. To nastává buď problémem s receptory, nebo přímo s přenosem signálu do mozku. Velmi často je to příznak diabetické neuropatie nebo jiných nervových onemocnění periferního nervového systému. Mezi příznaky, které mohou způsobit i poruchy vnímání, patří pocit mravenčení, většinou v nohou nebo rukou. Tento příznak doprovází i některá onemocnění žil, například křečové žíly.

Poruchy kognitivních funkcí

Mezi kognitivní funkce patří například paměť, intelekt nebo řeč a poruchy těchto funkcí také úzce souvisí s neurologickou soustavou. Poruchy paměti se vyskytují například při demenci, Alzheimerově chorobě, Addisonově chorobě, zhoršená paměť je typická i pro lidi v pokročilém věku. Ty velmi často trápí také problém s racionálním uvažováním. Tento příznak je součástí projevů demence, deliria, Alzheimerovy choroby a nastává i při intoxikaci.

Problémy s řečí patří také mezi projevy v rámci nervového systému. Například zrychlená řeč je typická pro hypertyreózu, při začínající demenci a při onemocnění řeči. Celkové poruchy řeči nastávají při koktavosti, autismu, dětské mozkové obrně, Alzheimerově chorobě, případně při napadení centra řeči v mozku nádorem. Také několik život ohrožujících stavů znemožňuje postiženému mluvit, například cévní mozková příhoda nebo epiglotitida.

Příznaky spojené s pohybem a svalstvem

Obrna nemusí vždy souviset se svalstvem, ale dochází u ní k problémům při pohybu. Obrna je v podstatě ochrnutí a může být buď částečná, kdy je například problém s ovládáním končetin jedné poloviny těla, nebo úplná. Obrna může vzniknout na základě nějakých úrazů, obvykle míchy, nebo v souvislosti s onemocněními nervové soustavy nebo jednotlivých končetin. Typická je při cévní mozkové příhodě, ateroskleróze, amyotrofické laterální skleróze nebo dětské mozkové obrně.

Mnohdy s problémy nervového charakteru souvisí i zjevně nevysvětlitelné vypadávání předmětů z rukou. Tento projev je typický při zánětu nervů, problémy se svaly, ale také při poruchách jemné motoriky nebo při roztroušené skleróze. Mezi časté projevy onemocnění centrální nervové soustavy, zejména mozku, patří třes, obvykle končetin a rukou. Dochází k němu při klíšťové encefalitidě, hypertyreóze, dětské mozkové obrně a někdy i při nekróze jater.

Mezi neurologické příznaky patří i problémy ve tváři, konkrétně například mimického svalstva. Křeče mimického svalstva nastávají v důsledku ať už nedostatku hořčíku, nebo při vážném onemocnění zvaném tetanus, což je infekční choroba projevující se i prohloubeným dýcháním. Pokud člověk zpozoruje na sobě jen povislý koutek úst, který nemůže ovládat vůlí, může jít o příznak nedostatku kyslíku, například při cévní mozkové příhodě, nebo také o začínající rakovinu ústní dutiny.

Ostatní příznaky

Někdy jsou psychické a fyzické příznaky spojeny a dobrým příkladem je například psychomotorická retardace. Jde o symptom, kdy dochází k tělesnému i mentálnímu postižení, a je přítomen již od narození. Lehčí forma může být u Aspergerova syndromu, těžší je například u autismu. Také je mentální retardace, jak se tento stav nazývá, také součástí projevů Downova syndromu nebo při dětské mozkové obrně.

Také nespavost patří mezi neurologické příznaky, ačkoli tento stav může souviset i s jinými problémy. Poruchy spánku například mají lidé s hypertyreózou, Addisonovou chorobou, tuberkulózní meningitidou, během manických období v rámci maniodepresivní psychózy, ale například někdy dochází k nespavosti i bez nějaké viditelné příčiny. Tento příznak souvisí i s celkovým stavem organismu, někdy může jednoduše příliš velký stres a psychické napětí způsobit problémy se spánkem.