Svalové křeče: Jaké mají příčiny, nejen kvůli nedostatku hořčíku?

Jako první uveďme primární svalové křeče, jež mohou být běžnou reakcí na přetížení určitého svalu nebo svalové skupiny, například při nadměrné fyzické či sportovní činnosti.

Sekundární svalové křeče jsou projevem nějakého základního onemocnění, například onemocnění ledvin, poruchy elektrolytů, při cukrovce nebo i při jaterních onemocněních.

Primární a sekundární svalové křeče

Svalová křeč odborně je nazývaná také krampus. Je vlastně vůlí neovládaným stahováním svalu nebo skupiny svalů. Tyto křeče mohou vznikat jako následek neznámé příčiny. Tehdy je nazýváme primární. Jejich výskyt je poměrně častý.

Odhaduje se, že během života s nimi má zkušenost až 75 % populace.

Pokud je ale svalová křeč následkem nějakého známého onemocnění, tak jí říkáme sekundární. Nejčastěji se vyskytují při cukrovce, onemocněních jater (cirhóza), nedostatečné ledvinné činnosti, u dialyzovaných pacientů, při poruchách elektrolytů.

Dále jsou přítomny u pacientů s onemocněními štítné žlázy, jako následek neurologických onemocnění a také jako následek užívání léků.

U dětí se vyskytují i ​​takzvané febrilní křeče, které mají souvislost s horečkou a po jejím snížení ustupují.

Křeče svalů mohou být lokální, které postihují jen určitý sval nebo skupinu svalů, nebo generalizované, tedy celotělové křeče svalstva, které jsou častokrát doprovázené bezvědomím.

Primární příčiny svalových křečí

Jak již bylo uvedeno, nejsou projevem onemocnění. Po vyšetření tedy není známa žádná diagnóza. Jejich výskyt je také u zdravých lidí. Mezi rizikové skupiny patří:

• věk nad 50 let
• v těhotenství jsou 7x častější
• plochá noha
• bolestivé kožní onemocnění, varixy na dolních končetinách
• konzumace alkoholu

Svalové křeče v klidu bývají přítomny u většiny lidí v noci (asi 70 % případů). Přes den se vyskytují v nižší míře. Jako hlavní svalové partie bývají postiženy svaly nohou, lýtka, stehenní svaly.

Noční svalové křeče mají za výsledek zhoršenou kvalitu spánku.

Jejich příčinou je i svalová námaha, sportovní aktivita a také nadměrné zatížení svalstva. Ovlivňuje je i únava nebo vyčerpání. Nejčastější zkušenost s nimi mají fotbalisté.

Přítomny mohou být i při dehydrataci, jako následek průjmu nebo při práci v příliš horkých podmínkách.

Rovněž jejich výskyt ovlivňuje i nedostatek některých minerálů, mezi hlavní patří hořčík – magnesium.

Hořčík navíc ovlivňuje několik fyziologických tělesných funkcí:

• nervovou činnost
• nervosvalový přenos vzruchů
• svalový tonus a činnost svalů
• což souvisí se srdečně-cévním systémem a regulací krevního tlaku
• důležitý i pro trávicí systém
• regulace vápníku, a tím i kvality kostí a zubů
• transport kyslíku a cukru
• funkci štítné žlázy
• funkci prostaty

Nedostatek hořčíku se může projevit jako:

• bolest hlavy
• slabost
• porucha koncentrace
• nervozita
• vysoký krevní tlak
• bušení srdce
• průjem
• zvracení
• svalové křeče
• mravenčení v končetinách

Sekundární svalové křeče

Bývají následkem známého onemocnění. Někdy jsou jejich prvním příznakem a při pátrání po příčině se zjistí, že jejich spuštěč je právě nějaké zatím nezjištěné onemocnění.

Neurologická onemocnění a křeče

Svalové křeče jsou typické pro několik nervových onemocnění, například i pro epilepsii. Jedná se o nemoc, která se projevuje epileptickými záchvaty. Během nich dochází právě ke svalovým křečím a při generalizované formě také ke zmiňovanému bezvědomí.

V některých případech myopatie, zejména pokud jde o svalovou dystrofii, což je jedna z jejích forem, se objevují svalové bolesti a také svalové křeče a tato nemoc je častá zejména u dětí v předškolním věku. Jiným příkladem je amyotrofická laterální skleróza (ALS).

Svalové křeče, ale i snížená citlivost například na rukou a nohou se projevují i ​​při zánětu nervů, neboli neuritidě. Časté jsou i pocity brnění, ztuhlosti nebo pálení postižené končetiny a přítomna je i svalová slabost.

Problémy s ovládáním a koordinací pohybů mají i lidé s Parkinsonovou chorobou, která vzniká v důsledku úbytku mozkových buněk. Na začátku se projevuje jemnými svalovými křečemi, které pak přerostou do ztuhlosti i třesení svalstva.

Svalové křeče, cévy, metabolismus

U některých chorob cév mohou vznikat problémy zejména v končetinách. Například při ischemické chorobě dolních končetin dochází k poruchám prokrvení zejména na konci dolních končetin a člověk trpí svalovými záškuby a křečemi.

Jako sekundární se vyskytují například u fenylketonurie, což je metabolická porucha aromatických kyselin ovlivněna zejména dědičnými predispozicemi. Při celiakii jako důsledek problémů se vstřebáváním živin a různým kostním a pohybovým poruchám.

I při infekčních onemocněních

Několik infekčních onemocnění se může projevovat problémy se svalstvem. Při zánětu mozkových blan se může infekce dostat do celého těla, člověk může pociťovat bolesti svalů a někdy i křeče ve svalech. Dobrým příkladem je také tetanus.

Při infekci tasemnicí nastává onemocnění zvané tenióza a postihuje primárně trávicí soustavu. Tasemnice žije ve střevě hostitele. Pokud se infekce rozšíří i do mozku, nastávají poruchy vidění, bolesti hlavy, psychické poruchy a křeče.

Křeče při oslabené imunitě

Vážnou parazitární infekcí je i toxoplazmóza, která má vážnější průběh u lidí s oslabenou imunitou. Typické jsou bolesti hlavy, malátnost a může dojít k napadení mozku, poruchám vědomí, částečné obrně a křečím.

U lidí s onemocněním AIDS, což je onemocnění imunitního systému, které způsobuje virus HIV. Mohou se projevovat v případě komplikací, kdy postihnou člověka různé neuropsychiatrické poruchy a poruchy vědomí.

Léky, alkohol, drogy v souvislosti se svalovými křečemi

Zvláštní skupinou jsou křeče, které se vyskytují na základě užívání léků. V minulosti k nim docházelo například při užívání diuretik, což jsou léky na odvodnění. V dnešní době se jedná hlavně o statiny a fibráty, které jsou určeny k léčbě zvýšené hladiny cholesterolu.

Je třeba zmínit i to, že svalové křeče jsou často důsledkem dlouhodobého alkoholizmu. Stejně se vyskytují i při zneužívání jiných návykových látek a častý výskyt svalových křečí je i v případě předávkování, čili intoxikace léky. Dalším případem je, kdy k nim dochází například při otravách houbami.