Slepota: Jaké druhy známe a co znamená částečná, praktická?

Slepota i přes moderní dobu po celém světě postihuje velký počet lidí. Mnohdy nav9c zbytečně. Proč? Pro nedostatek informací nebo nedostupnost odborného vyšetření a léčby?

Časté dotazy:
Příznakem čeho je slepota?
Jaké má druhy a co znamená výraz praktická slepota?
Jaké projevy může člověk pociťovat v začátcích a na co je třeba dát pozor?
Jak se léčí?

Na jaké druhy se rozděluje?

Slepota může být vrozená nebo získaná.

Dále je částečná nebo úplná. Při částečné dochází ke snížení zrakových schopností, tento druh slepoty je označován také jako praktická slepota.

Při úplné formě slepoty – chybí schopnost vnímání zrakem.

Příznak slepota

Slepota je symptom, který vzniká následkem onemocnění oka. Bývá nervového, cévního nebo jiného charakteru. Případně může jít i o problém přímo v mozku a je velmi důležité co nejdříve po výskytu slepoty vyhledat lékařské ošetření.

Výhodou při onemocnění zraku je jejich snadná diagnostika a dobrá úspěšnost léčení. Toto platí hlavně ve vyspělých zemích, kde je úroveň zdravotnictví na vysoké úrovni.

V rozvojových zemích je situace jiná. Hlavním důvodem je ekonomická nedostupnost. Následně horší dosažitelnost a přístup k lékařské péči. Čehož výsledkem je vysoké procento neopodstatněně nemocných.

Odhad je 40 milionů lidí trpících na slepotu. Z toho má šanci 70–80 % na částečné až úplné vyléčení.

Člověk může v začátcích pociťovat projevy jako:

• postupné zhoršování zraku a snižování zrakové ostrosti, na blízko či do dálky
• postupné zamlžení obrazu a jeho šednutí, rozmazání
• zhoršené vidění během šera, za soumraku
• výpadky zrakového pole, clona v obraze nebo tmavé šmouhy
• blikání v zorném poli
• porucha rozpoznávání barev

Věk, degenerace a genetika

Stáří je jednou z příčin poruch zraku. V nejhorším případě dochází k úplné ztrátě schopnosti vidět. Jedním z příkladů je degenerativní onemocnění makuly.

Osobitou skupinu tvoří poruchy na genetickém základě. Albinismus je častou příčinou poruch zraku. Nejčastěji je přítomna částečná, tedy praktická slepota. Avšak vyskytují se i případy s úplnou slepotou.

Slepota a úraz

I při různých úrazech a zraněních hrozí člověku slepota. Do slepoty následkem úrazu patří hlavně úrazy oka samotného. Mezi jiné příčiny spadají úrazy hlavy, mozku.

Může jít o různá poškození zrakového nervu, zrakové dráhy nebo přímo o poškození zrakového centra v mozkovém laloku. Mnohdy dochází ke ztrátě zraku následkem krvácení do mozku nebo jeho zánětu.

Zánět jako příčina

Slepota může být trvalá, ale i dočasná a může postihovat jedno nebo obě oči. Například při zánětu nervu, konkrétně zrakového nervu, může dojít k dočasné ztrátě vidění. Pokud se zánět neléčí, hrozí trvalá ztráta zraku.

Někdy se objevují i problémy se zamlženým viděním nebo ztrátou barevného vidění. Klasickým symptomem je také bolest při pohybu oka. Taková slepota je vyvolána zánětem optického nervu, který přenáší zrakové vjemy z oka do mozku.

Možná jste už slyšeli o výrazu sněžná slepota. Vzniká na základě zánětu oční rohovky. Nechráněný zrak je vystaven nadměrné dávce slunečního záření. I v tomto případě je důležitá správná léčba.

Cukrovkou ke slepotě

U lidí s cukrovkou se vyskytuje diabetická retinopatie. Dochází při ní k patologickým změnám v sítnici a cévách. Poškození cév zásobujících oko má za následek poruchy zraku až úplnou slepotu.

Někdy však může toto onemocnění souviset i s vysokým krevním tlakem nebo zánětem cév. Může dojít buď jen k porušení cév sítnice, nebo i přímo k porušení sítnice. Onemocnění patří mezi cévní choroby sítnice a projevuje se nejprve zhoršením zraku nebo výpadky zorného pole, ale při komplikacích může nastat i slepota.

Amauróza, což je odborný název pro slepotu, může vzniknout také na podkladě některých metabolických onemocnění. Dobrým příkladem je ateroskleróza. Zde nastává ukládání látek, zejména tuků, do stěn tepen a jde o dlouhodobý a degenerativní proces.

K problémům s viděním dochází tehdy, pokud ateroskleróza postihne tepny, které zásobují oko. Poškození zraku a někdy až slepota mohou nastat například i při obrně, konkrétně při dětské mozkové obrně.

Nervový systém a porucha zraku

Co se týče onemocnění nervového systému, řada z nich může zapříčinit také zhoršení zraku. V některých případech mohou skončit i oslepnutím postiženého člověka.

Ztráta zraku někdy doprovází i epileptické záchvaty. Člověk má tehdy problémy s viděním, ať už periferním nebo má výpadky zrakového pole. Může dojít dočasně i k úplné ztrátě zraku.

Oslepnutí na jedno oko může nastat i při cévní mozkové příhodě, což je akutní onemocnění způsobené přerušením dodávky kyslíku a krve do některé části mozku. Toto přerušení může být způsobeno buď vytvořením krevní sraženiny nebo prasknutím oslabené cévy a krvácením do mozku.

Slepota u dětí

Vyskytují se i případy s dědičnou slepotou. To znamená, že dítě se už narodí slepé. Jiným příkladem je, když slepota vznikne jako následek onemocnění během těhotenství. Například v případě zarděnek vzniká vrozený šedý zákal. U předčasně narozených dětí se může vyskytnout retinopatie nedonošených.

Nejčastější důvody slepoty

Mezi nejčastěji se vyskytující řadíme tyto tři příčiny:

• šedý zákal (katarakta)
• zelený zákal (glaukom)
• záněty a infekce spojivek a rohovky

Dočasná slepota nastává například při zánětech přímo v oku. Pokud se neléčí, může jít o trvalou ztrátu zraku. Takovým příkladem je také infekce rohovky. V rozvojových zemích je právě tato příčina jednou z nejčastějších.

I několik onemocnění srdečně-cévního systému, například srdeční vady, může v některých případech způsobovat slepotu. Proto je třeba tento symptom nezanedbat. Důležité je dodržování léčby a pravidelné lékařské kontroly.