Snížené slzení: Jaké má příčiny a jaké příznaky se k němu přidávají?

Snížené slzení je spolu se suchým okem aktuální problém. Snížená vlhkost oka byla v minulosti dominantou seniorů. Moderní doba si nicméně vybírá svoji daň a tyto problémy zasahují i mladé.

Nedostatečné slzení = hypolakrimace. 
Lacrimalis = týkající se slz / slzný – lacrima = slza.
Hypo – stav nedostatku, snížení oproti normálnímu stavu.

Oko s poruchou slzného filmu je náchylné k infekcím a sucho negativně ovlivňuje i výživu rohovky oka, tedy jeho vnější části.

Rohovka, spojivka a celé vnější oko jsou vystaveny okolnímu světu, vnějšímu prostředí a povětrnostním podmínkám, prachu, smogu, kouři, drobným nečistotám, větru, průvanu, suchu, teplu, zimě, chladu.

Slzy omývají oko, čistí ho. Navíc jejich obsahem jsou i buňky imunitního systému, jejichž úkolem je obrana před infekcemi.

Slzy tvoří z 99 procent voda. Zbylé procento společně sdílejí soli, minerály, bílkoviny, glukóza, organické látky, buňky imunity, odloupnuté části epitelu.

Složení slz a slzného filmu má význam antibakteriální i výživný.

Slzný film pokrývá povrch rohovky, spojivky. Má nezastupitelnou roli pro správný chod zrakových funkcí a vitality oka. Slzy oko omývají a za pomoci mazových žláz a buněk z povrchu oka otevřou slzný film.

Funkce slzného filmu:

• mechanická bariéra
• antibakteriální ochrana
• očista od nečistot
• výživa oka (rohovky) a okysličování
• optické vlastnosti a součinnost při refrakci – lámání paprsků pro přesný dopad obrazu na sítnici

Slzy jsou jednou z více součástí tenkého filmu. Ten má tři vrstvy.

3 vrstvy slzného filmu:

1. mucinózní – vnitřní hlenová vrstva
   • tvoří ji buňky rohovky a spojivky
   • brání nalepení cizích předmětů na povrch oka
   • poskytuje filmu viskozitu a celistvost
   • napomáhá přilnutí slz na oko
2. vodní – slzy produkující slzné žlázy
   • zajišťuje přívod živin a kyslíku pro vnější část oka, rohovku
   • obsahuje minerály, elektrolyty a enzymy
   • omývá oko a čistí jeho povrch
   • jde o největší část filmu
3. lipoidní – vnější mazová vrstva
   • jde o maz/olej/tuk, který produkují žlázy víček, řas – Meibomovy žlázy
   • obsahuje estery, mastné kyseliny, triglyceridy
   • brání rychlému odpařování slz
   • stabilizuje film
   • zajišťuje hladký povrch

Aby byla zajištěna efektivita a funkce tohoto filmu, je důležitá správná skladba a dostatečné mrkání. Pohyb očních víček je tedy důležitou součástí kondice a vitality očí.

Co když ale mrkáme málo, nedostatečně?

Slzný film není v potřebné míře obnovován, maz a slzy nejsou roztírány po povrchu oka. Vodní vrstva se ve zvýšené míře odpařuje, voda se vypařuje, rohovka a spojivka jsou suché.

Nastupuje problém, jehož název se dostává do povědomí velkému množství lidí. A to hlavně těm, kteří pracují dlouhé hodiny za monitorem, sledují televizi. Samozřejmě k němu přispívá několik faktorů.

Syndrom suchého oka jako problém číslo 1

Suché oko nebo syndrom suchého oka se definuje jako porucha omývání očního povrchu s přidružením vady slzného filmu.

Rozlišuje se na kvalitativní a kvantitativní formu. U kvalitativní je problém ve složení a u kvantitativní v nedostatečném množství.

Jedná se tedy o nerovnováhu v tvorbě a vypařování slz
či v obsahu slz a slzného filmu
(jednoduše jde o stav snížené kvality slz a filmu).

Oko je suché, náchylné k infekcím a poraněním (drobné defekty rohovky), plus nemá dostatek živin a kyslíku pro správný chod.

Při vzniku se uvažuje nad více mechanismy. Příkladem je porucha mucinózní, vodní či tukové vrstvy, ale také vady víček či porucha epitelu rohovky.

Faktory, které přispívají ke vzniku, jsou:

• vyšší věk
• hormonální změny, a to hlavně u žen během menopauzy či v těhotenství
• záněty oka – hlavně ty chronické a opakované
• systémová onemocnění, jako je cukrovka, hypertenze, revmatická onemocnění a autoimunitní, lupus, sklerodermie
• Sjörgenův syndrom
• alergie
• úrazy oka a operace oka
• některé oční kapky
• nošení kontaktních čoček a nevhodná hygiena
• koupání v chlorované vodě
• vliv vnějšího prostředí
  • suché prostředí
  • klimatizované prostory
  • práce v prašném prostředí
  • průvan
• snížená frekvence mrkání
  • dlouhodobá práce za počítačem
  • dlouhé sledování televize a používání mobilů
  • dlouhé čtení
  • dlouhé řízení

Sníženou frekvenci mrkání zapříčiňuje každá aktivita, která vyžaduje soustředěný pohled, jako je práce za počítačem či dlouhé čtení i řízení.

+

Potíže a příznaky může zhoršovat několik negativních faktorů, jako je například nedostatek tekutin, vitamínů A a omega 3 mastných kyselin, mrazivé a suché prostředí, používání klimatizace, topení, intenzivní osvětlení, stres a psychické vypětí, časté protírání očí, ale také kouření, alkoholismus...

Projevem jsou nepříjemné zdravotní potíže, které člověka obtěžují podle závažnosti. Hlavně v rámci zhoršených okolních podmínek a při delší době za monitorem.

Mezi symptomy suchého oka patří:

• pocit suchého oka
• pocit cizího tělesa v oku, písku v oku
• bolest očí a pálení, svědění, píchání, tlak v očích
• bolest hlavy
• únava očí a pocit těžkých víček
• citlivost na světlo a osvětlení obličeje
• otok víček
• zarudnutí očí, spojivek
• nedostatečné/snížené slzení
• paradoxně i zvýšené slzení
• rozmazané a mlhavé vidění, neostrý obraz

Více se dočtete v komplexním článku: 
Syndrom suchého oka: Pálení a únava očí? Vyléčí suché oko kapky?

Dlouhodobé vysedávání za počítačem, tedy zobrazovacími jednotkami, a kancelářská práce si vyžádaly i nový termín pro zdravotní potíže. Ty souvisí s tímto monotónním pracovním zatížením.

K očním příznakům se přidružují i potíže napříč celým organismem.

Slyšeli jste již termín digitální únava očí a syndrom počítačového vidění?

Syndrom suchého oka a problém se suchými sliznicemi a kůží jsou charakteristickými rysy autoimunitního onemocnění s názvem Sjögrenův, nebo také sicca – suchý syndrom.

Dotýká se žláz s vnější sekrecí, má revmatický základ a zánětlivý proces zasahuje také slzné žlázy.

Více informací nabízí článek:
Co je to Sjögrenův (sicca, suchý) syndrom? Příznaky, léčba, strava

2. Ostatní příčiny

Suché oko samozřejmě není jediným problémem. Je jich víc.

Při změnách slzení se vyskytuje několik stavů. Ty jsou charakterizovány poruchou tvorby slz, tedy slzného aparátu nebo také slzovodů.

Podstatou může být porucha funkce či ucpání/zúžení vývodu slzného aparátu a slzovodů. Následkem čehož může vzniknout buď nedostatečné, či nadměrné slzení. 

Co přesně je důvodem nedostatku slz?

Časté a opakující se záněty očního víčka, drobných žlázek očních víček, spojivky a celkově této oblasti vedou nejen k nepříjemným obtížím, ale také ke zmiňovanému syndromu.

U dětí jsou běžné záněty spojivek. Tato bakteriální infekce se šíří mezi dětmi a jejím spouštěčem může být otírání očí špinavýma rukama.

Konjunktivitida (zánět spojivky) může navíc být komplikací infekce horních cest dýchacích. Jako je i běžné nachlazení, rýma či chřipka. A to nejen v dětském věku, ale také i v dospělosti.

Shrnutí některých možných příčin a rizikových faktorů nedostatku slz:

• věk
• hormonální změny, hlavně u žen po menopauze či během těhotenství
• povětrnostní podmínky a pracovní prostředí
• znečištěný vzduch
• kouření a kouř, smog
• chemikálie a výpary
• zánět oka
  • očních víček, mazových žláz – blefaritida/meibomitida + zarudnutí víčka
  • spojivky
  • rohovky 
  • ječné a vlčí zrno
• poranění a operace oka
• suché oko a digitální únava očí
• revmatická onemocnění
• autoimunitní choroby
• porucha funkce štítné žlázy
• cukrovka
• nachlazení a jiné infekce horních cest dýchacích
• nedovírání očních víček, při poruchách víček či při vystouplých očích
• nedostatek spánku
• alkoholismus

Příznaky vyskytující se společně se sníženým slzením

Ke sníženému slzení se samozřejmě přidávají i jiné obtíže.

Příkladem symptomů je:

• podráždění a zarudnutí oka
• bolest oka, pálení, řezání, píchání, svědění
• pocit cizího předmětu v oku
• citlivost na světlo
• citlivost na kouř, chlad, suché prostředí, vítr a průvan
• otok víčka
• snížená ostrost
• zamlžené vidění
• při závažném stavu riziko poškození rohovky a porucha zraku

Těžký průběh může mít za následek poškození povrchu rohovky a zhoršení kvality zraku.

Diagnostika a léčba

První je anamnéza a za ní následuje odborné oční vyšetření. Oftalmolog sleduje oko, oblast okolo očí, přítomnost zarudnutí, zánětu + funkci mrkání.

Vyšetřuje zrakovou ostrost, přední a zadní segment oka, případně měří nitrooční tlak.

Vyšetření slouží k odhalení suchého oka i stanovení kvality a kvantity slz a slzovodů. Příkladem je i použití kontrastní tekutiny a sledování jejich toku.

Léčba samozřejmě závisí na stanovení příčiny.

Jejím cílem je obnova a zachování kvality i kvantity slzného filmu a množství slz. To je základem udržení vitality a kondice oka i zraku.

Důležitá je aplikace umělých slz. Ty nahradí přirozené slzy a napomohou ke správné funkci filmu. Případně se podávají i přípravky, které zvyšují tvorbu slz.

K léčbě může lékař doporučit kapky, masti, gely.

Případně je v některých případech ucpání odvodových slzovodů. K tomu se používají drobné silikonové či gelové zátky. Podle potřeby je lze odstranit. Chirurgickým zákrokem se uzavírají natrvalo.

Důležitá je podpůrná výživa. Vitamíny, minerály, tedy hlavně vitamín A či omega 3 mastné kyseliny, oční gymnastika a pravidelné odvracení zraku od sledovaného obsahu i pauza při pracovních povinnostech.

Pomohou také obklady, masáže víček, pomáhají k odvodu mazu z mazových žláz. Bylinkové obklady je nutno zkonzultovat s lékařem či lékárníkem v lékárně.

Za slunečného období i ochrana zraku brýlemi.