Vyčerpání? Poznejte alarmující příznaky a příčiny

Vyčerpání? Poznejte alarmující příznaky a příčiny
Zdroj fotografie: Getty images

K vyčerpání dochází z různých důvodů. Může k němu dojít při zvýšené pracovní zátěži, ale také při závažném onemocnění.

Pocit únavy a vyčerpání je subjektivní pocit. Může být vyvolán změnou spánkových návyků, rutiny nebo výskytem stresorů v každodenním životě.

Bez ohledu na příčinu může únava změnit emocionální a mentální limity. V některých případech vzniká extrémní únava, kterou nazýváme exhausce. Jedná se o vyčerpání.

Exhausce (nazývaná také únava) se stává problematickou, pokud přetrvává ze dne na den. Ovlivňuje celkové zdraví a bezpečnost.

Únava může být fyzická, psychická nebo smíšená. Obvykle souvisí s větší tendencí k odpočinku.

Vyčerpání není psychickou poruchou. Někdy však může být exhausce vyvolána depresí, úzkostí, bipolární poruchou, neurologickými poruchami a poruchami spánku, anémií, poruchami elektrolytů, cukrovkou, obezitou, infekcí nebo rakovinou.

Vyčerpání se také typicky vyskytuje u roztroušené sklerózy nebo Parkinsonovy choroby.

Exhausce není důvodem k obavám, přesto však může způsobit následující komplikace:

  • nedostatek fyzické a duševní energie
  • neschopnost zůstat vzhůru (neusnout) a být ve střehu
  • vyčerpaný jedinec může usnout v nevhodnou chvíli, například při obsluze velkých strojů
  • neschopnost dokončit činnost
  • snadnější únava
  • potíže s pamětí, soustředěním a emoční stabilitou
Vyčerpání
Zdroj fotografií: Getty Images

Vyčerpání může být příznakem smutku (deprese) nebo úzkosti (anxiety). Při depresi může být spánek narušen, jeho délka se zkracuje. Pacient není schopen spát delší dobu. Velká část energie, kterou deprese vyžaduje, připravuje pacienta o běžné činnosti.

Při úzkosti se také objevuje extrémní podrážděnost a únava.

Vyčerpání může vést k únavě do té míry, že si pacient bez energie klade cíle, ale není schopen je splnit. Podobně dochází k potížím se soustředěním na úkoly, například v práci. To může vést k frustraci.

Rozlišuje se také duševní vyčerpání. K tomu dochází, když má mozek hodně podnětů, ale neodpočívá.

Duševní vyčerpání se někdy také nazývá mentální únava a dochází k němu, když:

  • dochází k časté práci nebo studiu po mnoho hodin v kuse bez přestávky
  • když je člověk každý den plně zaměstnán povinnostmi
  • když člověk žije s příznaky duševního problému
  • když člověk věnuje velké množství energie přemýšlení o starostech a problémech

Při duševní únavě může dojít ke změnám ve schopnosti myslet, řešit problémy nebo regulovat emoce. Změny se samozřejmě mohou projevit i ve vztahové oblasti a vést k sociálním změnám.

Při duševní únavě se mohou typicky projevovat některé pocity, jako je hněv, odloučení, úzkost, smutek nebo zármutek. Může se objevit syndrom vyhoření.

Při duševním vyhoření mohou typickou zvýšenou podrážděnost nebo depresi doprovázet fyzické změny, jako jsou bolesti hlavy a žaludku, problémy se spánkem nebo přibývání na váze.

Vyčerpání
Zdroj fotografií: Getty Images

Příčiny

Mezi příčiny únavy (vyčerpání) patří např.:

  • Závislost na alkoholu a jiných drogách
  • Hodně fyzické aktivity a žádný odpočinek
  • Desynchronóza (porucha vznikající při narušení biorytmů, například opakovaným cestováním letadlem přes různá časová pásma)
  • Nedostatek fyzické aktivity
  • Zkrácení spánku a problémy se spánkem obecně
  • Některé léky, jako jsou léky proti kašli, případně antihistaminika, antidepresiva atd.
  • Nezdravé stravovací návyky
  • Anémie (chudokrevnost)
  • Rakovina
  • Neurologická onemocnění - skleróza multiplex, Parkinsonova choroba...
  • Infekce - chřipka, tuberkulóza, malárie, HIV...
  • Diabetes mellitus (cukrovka)
  • Deprese a úzkost
  • Revmatická onemocnění
  • Onemocnění vnitřních orgánů - srdeční arytmie, onemocnění ledvin...
  • Nedostatek vitaminů

Mezi spouštěče duševní exhausce patří např.:

  • Zaměstnání, kde je osoba pod velkým tlakem
  • Narození dítěte
  • Finanční stres
  • Hodně práce bez možnosti vzít si volno
  • Nespokojenost v zaměstnání
  • Život s chronickým duševním nebo fyzickým onemocněním
  • Ztráta blízké osoby
  • Nedostatek emocionální podpory mimo zaměstnání

Zajímavá fakta

Exhausce také narušuje sociální kontakty a vztahy pacienta.

Pokud se vyčerpání opakuje, zejména bez hlavní příčiny, je vhodné vyhledat lékaře a sdělit mu své obtíže.

Stres je přirozenou reakcí organismu na nové, obávané situace, novinky. V důsledku biologických změn dochází ke zrychlení úsudku, zrychlení srdečního tepu nebo zvýšení krevního tlaku. Tyto změny mají na starosti hormonální mechanismy, především adrenalin a kortizol.

Chronický (dlouhodobý) a déletrvající stres však může vést k duševní únavě.

Chronický únavový syndrom je soubor příznaků charakterizovaný trvalou únavou trvající nejméně šest měsíců.

Pití kávy a jiných nápojů obsahujících kofein v pozdějších hodinách může vést k poruchám spánku.

Kouření cigaret a užívání tabákových výrobků obecně má stimulační účinek na nervový systém a může vést k poruchám spánku i k různým srdečním arytmiím.

Vyčerpání
Zdroj fotografií: Getty Images

Prevence a léčba

Přiměřený spánek je nesmírně důležitý. Je nutné, aby si pacient vyhradil dostatek času na spánek a během spánku odpočíval. Zároveň je důležité chodit spát tehdy, když je člověk unavený.

Mezi dietní opatření patří omezení kofeinu nebo vyřazení nikotinu. Kofein může zvyšovat celkovou podrážděnost. Je obsažen v kávě, některých čajích a energetických nápojích.

Důležité je také pečlivé a pravidelné cvičení. Zpočátku člověk pociťuje větší únavu, ale ta se postupně den ode dne zlepšuje s opakováním cvičení. Ani s cvičením se to ovšem nemá přehánět.

Někdy může cvičení příznaky únavy zesílit.

Užitečnou metodou prevence přílišné únavy je také psychoterapie. Zabývá se pochopením stresorů v prostředí a samotným stresem. Někdy může být k lepšímu zvládání stresu vhodná arteterapie, muzikoterapie nebo autogenní trénink.

Základní metodou léčby psychického vyčerpání je redukce stresu. Její součástí je také edukace. Pacient se musí naučit nejen zvládat stres, ale také pravidelně relaxovat.

V léčebném plánu mají své místo také rehabilitační a lázeňské procedury. Vhodné jsou například masáže nebo aromaterapie. Horké koupele mají uklidňující a relaxační účinek.

Klíčové je věnovat pozornost základním potřebám. K tomu patří nejen péče o výživu, pravidelná fyzická aktivita, opalování a pobyt na čerstvém vzduchu, ale také správná socializace.

V některých případech odborný lékař předepíše antidepresiva, anxiolytika nebo sedativa.

fsdílet na Facebooku

Zajímavé zdroje informací

Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.