Rehabilitace: K čemu slouží? Typy a metody

Rehabilitace je komplexní proces zaměřený na zlepšení celkového stavu jedince, minimalizaci zdravotních deficitů a opětovné začlenění pacienta do pracovního a každodenního života.

Složky rehabilitace, metody, personál, nárok pacienta na bezplatnou rehabilitaci a mnoho dalších zajímavých informací najdete v článku.

Co je to rehabilitace a rehabilitační proces?

Rehabilitace je vzájemně propojený, cílený proces. Jejím hlavním cílem je minimalizovat negativní důsledky postižení – ať už akutního, nebo chronického.

Základním pilířem rehabilitačního procesu je léčebná rehabilitace. Velmi důležité jsou ale také složky pracovní, sociální nebo výchovné rehabilitace.

Komplexnost rehabilitačního procesu je dána fyzickou (tělesnou), duševní (psychologickou) a sociálně-profesní péčí o jedince.

Různé typy rehabilitace:

1. Léčebná rehabilitace
2. Pracovní rehabilitace
3. Sociální rehabilitace
4. Výchovná rehabilitace

Léčebná rehabilitace

Fyzioterapie, balneologie a léčebná rehabilitace patří mezi základní lékařské obory zaměřené na diagnostiku, léčbu a prevenci poruch zdraví. Jejich cílem je obnovit duševní a tělesné zdraví.

Pomocí svých dílčích oborů se zabývají prevencí, diagnostikou, léčbou a výzkumem poruch zdraví s cílem co nejvíce obnovit a zachovat tělesné, duševní a sociální funkce pacienta.

Léčebná rehabilitace je soubor diagnostických, léčebných a výchovných opatření s cílem maximálního zlepšení zdravotního stavu pacienta.

Fyzioterapie je základní součástí léčebné rehabilitace.

Fyzioterapie je lékařský obor, který se zabývá diagnostikou, léčbou a prevencí pohybového aparátu člověka. Využívá především léčebnou tělesnou výchovu, manuální techniky, postupy, metody a fyzikální terapii.

Fyzioterapeutické metody v léčebné rehabilitaci:

• Léčebná tělesná výchova (aktivní a pasivní kinezioterapie)
• Léčebné techniky (měkké, mobilizační a manipulační techniky)
• Komplexní metody a koncepty (Mosesova metoda, SM systém, Klappa climbing, Bruggerův koncept atd.)
• Metodiky založené na neuromuskulárním principu (Vojtova metoda, DNS dynamická neuromuskulární stabilizace, McKenzie metoda, SMS senzomotorická stimulace, PNF proprio neuromuskulární facilitace a další)
• Fyzikální terapie (elektroléčba, magnetoterapie, vodoléčba. mechanoterapie, fototerapie a termoterapie)

Léčebná rehabilitace se poskytuje v různých zdravotnických veřejných i soukromých zařízeních: nemocnice, ambulance, léčebna, domov důchodců, rehabilitační ústav, lázně, sanatorium a další.

V některých případech je léčebná rehabilitace poskytována externě v domácím prostředí pacienta.

Léčebnou rehabilitaci a fyzioterapii provádějí fyzioterapeuti, vyškolení rehabilitační pracovníci a zdravotní sestry s pokročilým vzděláním.

Rehabilitace a fyzioterapie je poskytována pacientům v širokém spektru diagnóz z oblasti fyziatrie, ortopedie, neurologie, chirurgie, pneumologie, gynekologie, urologie a dalších oborů.

Provádí se všude tam, kde je potřeba zlepšit a udržet funkci pohybového aparátu, kondici a celkový stav jedince.

Obecné cíle léčebné rehabilitace a fyzioterapie:

• Zvýšení svalové síly a celkové kondice
• Zlepšení hrubé a jemné motoriky
• Zlepšení stability a koordinace
• Obnovení soběstačnosti a nezávislosti
• Odstranění bolesti
• Zlepšení pohybových stereotypů, ergonomie pohybu
• Zlepšení psychického stavu a nálady

Pracovní rehabilitace

Pracovní složka rehabilitačního komplexu je činnost zaměřená na obnovu a zlepšení narušených pracovních schopností v důsledku úrazu (nemoci).

Ergoterapie se odborně nazývá pracovní terapie. Jedná se o smysluplnou činnost (práci), kterou pacient vykonává za účelem zlepšení dané pohybové dovednosti.

Ergoterapie vede ke zlepšení fyzického a psychického stavu a vede pacienta k soběstačnosti (nezávislosti).

Specifická ergoterapie se také zaměřuje na přesné pracovní dovednosti, které bude pacient potřebovat při návratu do svého původního nebo nového zaměstnání.

Zvyšuje se svalová síla, kondice, jemná a hrubá motorika a celková obratnost jedince.

Ergoterapie zahrnuje také testování a hodnocení stavu soběstačnosti pacienta z hlediska běžných denních činností, jako je stravování, vaření, nakupování, osobní hygiena, používání toalety, přesuny z lůžka atd.

Ergoterapie také smysluplně vyplňuje čas, který pacient stráví při případné dlouhodobé hospitalizaci.

Příkladem jsou různé dílny v rehabilitačních zařízeních (práce se dřevem, výtvarná dílna, šití). Jedinec se zabaví a zároveň podpoří léčbu zlepšením motoriky pohybového aparátu.

Chráněná dílna je naproti tomu specifické zařízení, které se využívá při pracovní, sociální a výchovné rehabilitaci. V chráněné dílně mohou pracovat jedinci se změněnou pracovní schopností.

Pracovní rehabilitaci provádí především ergoterapeut, fyzioterapeut nebo rehabilitační pracovník, případně ve spolupráci se sociálním pracovníkem.

Sociální rehabilitace

Sociální složka rehabilitačního procesu je činnost, jejímž cílem je podpořit samostatnost, soběstačnost a maximální začlenění pacienta do společnosti.

Cílem je zajistit důstojný a hodnotný život s maximální možnou nezávislostí na ostatních a adaptací na práci a běžný život.

Sociální rehabilitace úzce souvisí s ergoterapií. Jedná se o proces, při kterém osoba s dlouhodobým zdravotním postižením absolvuje nácvik dovedností potřebných k dosažení stanovených cílů soběstačnosti (s ohledem na zdravotní postižení).

Obsahem sociální rehabilitace je nácvik mobility, lokomoce, soběstačnosti, komunikace a sociální adaptace.

Specializovanou součástí jsou také terénní sociální služby a integrační centrum. Zprostředkovává péči a pomáhá přizpůsobit specifické bydlení.

Sociální rehabilitace se poskytuje v různých zdravotnických zařízeních: v zařízení pro seniory, v domově sociálních služeb, v denním stacionáři nebo v jiných specializovaných sociálních zařízeních.

Sociální rehabilitaci provádí vyškolený sociální pracovník. Sociální pracovník je realizátorem úkolů sociální práce. Pomáhá člověku vytvořit rovnováhu mezi jeho možnostmi, potřebami a požadavky z hlediska sociálního prostředí.

Výchovná rehabilitace

Poslední složkou rehabilitačního procesu je výchovná rehabilitace. Úzce souvisí s ostatními složkami rehabilitace.

Jedná se o soubor odborných pedagogických činností a postupů s cílem rozvíjet osobnost a vzdělání osob se zdravotním postižením.

Příkladem může být edukace pacienta s kardiovaskulárním onemocněním o rizikových faktorech, životním stylu, prevenci a předcházení zhoršování onemocnění.

U pacientů s onemocněním pohybového aparátu je to například pohybový edukační program o soběstačnosti, ergonomii pohybu a zdravém pohybu s cílem zabránit recidivě onemocnění.

Edukační rehabilitace má mnoho podob a forem. Jednou z nich je odborná pedagogická činnost zaměřená na socializaci jedince. Zaměřuje se na vzdělávání, výcvik a přípravu na soběstačný život.

Provádí se především prostřednictvím dosažení pozitivních změn ve výchově a vzdělávání jedince. Uplatňují se speciální výchovné a reedukační metody.

Pracovníci rehabilitačního procesu

Rehabilitační proces je realizován díky multidisciplinárnímu týmu pracovníků. Aby bylo co nejlépe dosaženo stanoveného cíle terapie, je nezbytné propojení a spolupráce různých lékařských a humanitních oborů.

• Ošetřující lékaři (rehabilitační lékař, neurolog, ortoped...)
• Fyzioterapeut
• Ergoterapeut
• Zdravotní sestra
• Sociální pracovník

Fyzioterapeut se zabývá diagnostikou, léčbou a prevencí poruch pohybového aparátu s cílem minimalizovat zdravotní deficity a zlepšit celkový stav.

Ergoterapeut se zabývá obnovou/zlepšením motorických funkcí a dovedností pro vykonávání běžných denních činností a pracovních aktivit.

Sociální pracovník se zabývá sociální pomocí jednotlivcům, skupinám nebo komunitám s adaptací, soběstačností a sociální integrací.