Co způsobuje nevolnost a co je příčinou náhlé nevolnosti?

Nevolnost je stav, kdy má člověk pocity na zvracení. Odborný termín je nausea. A ve většině případů je nevolnost způsobena příčinami v centrální nervové soustavě či v trávicí soustavě.

Pokud se vyskytují i jiné symptomy a například jde o dlouhodobější nebo akutní nevolnost, může to být příznak nějakého onemocnění v organismu. To je třeba diagnostikovat a začít co nejdříve léčit.

Nejčastěji potíže provázející nevolnost:

• nauzea, pocit na zvracení
• slabost
• bledost
• třes
• nechutenství
• závratě

Cestování a psychický faktor

Pocit nevolnosti se poměrně často spojuje například s cestováním. Nevolnost je přítomna poměrně frekventovaně. U některých lidí může být spojena i se závratěmi a zvracením. Odborný termín pro tuto nevolnost je kinetóza, tedy nemoc z pohybu.

Známe tyto druhy kinetózy:

• nevolnost při cestě v autě, autobuse nebo ve vlaku
• nevolnost v letadle
• mořská nemoc
• vesmírná nemoc, což je vlastně porucha adaptace na stav beztíže
• nevolnost v simulátoru

Také se vyskytuje při stresových situacích a trémě. U lidí se slabší psychickou odolností ji mohou vyvolat i extrémní smyslové vjemy. Obvykle je známá příčina, která vychází z vnějšího okolí. Nevolnost tohoto druhu je obvykle krátkodobá a pomine současně s vnějším podnětem.

Trávicí systém a nauzea

Nejčastěji jsou nevolnost a pocity na zvracení spojené s onemocněními trávicí soustavy. Doprovázená je bolestí břicha, zvracením. V některých případech zvýšenou tělesnou teplotou nebo horečkou.

Také může být za nevolností nadměrný příjem potravy, tedy přejedení se. Ale i nevhodná strava, jako je to například při dietní chybě. Ta může být v případě žlučníkových obtíží.

Žaludek

Peptický vřed na žaludku nebo na dvanáctníku s sebou přináší zejména bolesti břicha a zvracení. Nevolnost se často dostaví spolu se sníženou chutí k jídlu.

Problém je i při gastritidě, a to v její akutní nebo chronické formě. Gastritida vzniká podrážděním. Jde o zánět žaludku a jeho sliznice. Nauzea je přítomna i v případě rakoviny žaludku. Tehdy má člověk nejen pocity na zvracení, ale také často zvrací.

Pankreas

Také problémy se slinivkou mohou mít za následek nevolnost a pocity na zvracení. Například při pankreatitidě (zánětu slinivky) provázejí bolesti právě zvracení a celková nevolnost.

Pankreatitidu nejčastěji vyvolává alkohol, a proto je i častá u alkoholiků. Při rakovině slinivky je časté zvracení i několikrát za den.  Typickými příznaky jsou ale zejména hubnutí a bolesti břicha.

Játra a žlučník

Problémy s nevolností způsobují i onemocnění žlučníku a žlučových cest. Například při zánětu žlučníku dochází jednak k bolesti v pravém podbřišku, ale zejména k pocitům na zvracení, někdy až přímo ke zvracení.

Problémem jsou i žlučníkové kameny, které také mohou způsobit tento zánět,. Mnohdy jsou příčinou i problémy v žlučovodech, které doprovází bolest a také nauzea. Únavou a nevolností s pocity na zvracení se projevují i onemocnění jater, například zánět jater, tedy hepatitida, steatóza jater nebo cirhóza.

Peritonitida

Velmi často nastávají bolesti břicha a pocity na zvracení i peritonea, což je zánět pobřišnice (tenké membrány v břišní dutině). Může vzniknout i při apendicitidě. Následkem zánětu a odumření slepé střevo praskne a obsah střev vyvolává zánět.

Tento stav je závažný, intenzivně bolestivý. Obtíže nutí vyhledat lékařské vyšetření. Při neléčení tohoto stavu je vysoké riziko úmrtí.

Tenké a tlusté střevo

I při některých onemocněních střeva může mít člověk pocity na zvracení. Jak je to například v případě Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy. Například i při divertikulóze, což je zánětlivé onemocnění tlustého střeva, se vyskytuje nevolnost.

Ta může být průvodním příznakem při syndromu dráždivého tračníku. Zánět slepého střeva (apendicitidu) doprovázejí nevolnosti a zejména bolesti, nejprve přítomné kolem pupku, později vystřelující zejména do pravého boku.

Při zácpě je nevolnost přítomna v důsledku problémů s vyprazdňováním stolice. Dochází také k pocitu plnosti žaludku a také k bolestem břicha. Podobně i v případě střevní neprůchodnosti (odborně se tento stav nazývá ileus) se vyskytují zmíněné potíže.

Neurologické potíže

Ne vždy musí mít pocity na zvracení takový původ. Někdy jde jen o problém například ve vnitřním uchu, například při točení nebo nepředvídaném pohybu, což vyústí do nevolnosti.

Bolest hlavy, nevolnost a zvracení, ale i citlivost na světlo jsou časté při migréně. I při vertigu, tedy záchvatu závratě, se vyskytují podobné potíže. Vyskytnout se mohou u Menierovy nemoci, při vestibulárním syndromu, ale i při bolestech krční páteře.

Cukrovka

Případně i diabetickou neuropatii a cukrovku obecně mohou doprovázet nevolnosti. A to v případě, kdy je hladina cukru nízká, nebo naopak vysoká. V magazínovém článku uvádíme bližší pohled na cukrovku, hladinu cukru v krvi a také dietu.

Srdečně-cévní příčiny

Při infarktu myokardu může být přítomna silná bolest na hrudi, neklid, nervozita. Infarkt je způsoben ucpáním srdeční cévy. Podle místa nedokrvení srdečního svalu se přidružují příznaky, jako je například nevolnost, těžkost v žaludku, zvracení, pocení, bledost.

I některá onemocnění srdce se projevují nevolností. Například jde o anginu pectoris, která je projevem ischemické choroby srdeční. Projevuje se bolestí na hrudi.

Někdy je možné pozorovat pocity nevolnosti i u perikarditidy, což je také onemocnění srdce. I při vysokém krevním tlaku mohou mít lidé problémy s nevolností a bolestmi hlavy.

Infekční onemocnění

S nevolnostmi se pojí i několik infekčních onemocnění. Může jít například o zánět mozkových blan, odborně nazvaný meningitida. Je doprovázen silnými bolestmi hlavy a také nevolností spolu se zvracením.

Podobně mozek postihuje i klíšťová encefalitida, což je virové onemocnění, které napadá nejen blány, ale i jiné části mozku. Je typické malátností. Klíšťaty se přenáší i lymská borelióza, bakteriální onemocnění, které napadá nervy a způsobuje nevolnosti.

Mezi častější infekční onemocnění patří například salmonelóza, což je průjmovitá nemoc způsobená bakterií Salmonelou. Vyvolává problémy ve střevech a typické jsou průjem, nevolnost a bolesti břicha.

Malárie je méně časté onemocnění, známé zejména z tropických zemí. Jeho charakteristické příznaky zahrnují také nevolnosti a pocity na zvracení. Ale i horečku, zimnici a bolesti svalů. Sníženou chuť k jídlu, ale i hubnutí, zvracení a nevolnosti také vyvolává infekce tasemnicí, která se dostane do organismu formou larev.

Příušnice se také mohou v některých případech projevit nevolností a jde o infekci slinných příušních žláz. Po určitých letech se projevuje častějšími nevolnostmi a zvracením i virus HIV, který způsobuje AIDS.

Otrava a nevolnost

I několik akutních a život ohrožujících stavů je spojených s nevolnostmi, které přijdou velmi náhle. Nejčastěji jde například o intoxikaci (otravu organismu) nějakou látkou, což zanechává i dlouhodobé následky.

Častá je intoxikace alkoholem, kdy nevolnost doprovází zvracení. Při těžkých otravách alkoholem hrozí bezvědomí. To je následně rizikem pro vdechnutí zvratků.

Nevolnost a zvracení je příznakem množství otrav. Při poruchách vědomí hrozí aspirace (vdechnutí) zvratků a kyselého obsahu žaludku. Tento stav ohrožuje život osoby zadušením, případně ohrožuje zdraví komplikovaným zánětem plic.

Alergie a přecitlivělost na potraviny

Při alergické reakci a anafylaktickém šoku, který je přehnanou reakcí imunitního systému na alergen, se vyskytuje nauzea. Nevolnost nastává i po jídle. Kromě ní se vyskytují i různé jiné příznaky, například kožní či otoky.

Jednou z forem je i potravinová alergie a přecitlivělost na některé složky. Tento případ zahrnuje intoleranci na laktózu, ale také lepek. Kromě toho bývá častá alergie na ořechy, vejce, sóju, exotické ovoce.

Při chřipce a onemocněních dýchacího systému

Nevolnost a těžkost na žaludku doprovázejí také několik onemocnění respiračního charakteru, například zápal plic. Časté jsou i při chřipce nebo jiných dýchacích nemocech, ať už virového, nebo bakteriálního typu.

Úraz jako příčina

Nevolnost a zvracení se mohou vyskytnout i po úraze. Typické jsou pro otřes mozku. Kromě toho se vyskytují příznaky jako krátkodobé bezvědomí, ztráta paměti na období úrazu, dezorientace. V případě úrazu hlavy, při podezření na otřes mozku, doporučujeme vyšetření.

Ženy a nevolnost

U žen během plodného období dochází k hormonálním změnám. Objevují se během ovulace, ale i při menstruaci. I období menopauzy je plné hormonálních změn. V těchto případech některé ženy udávají nevolnost, zvracení. Časté jsou bolesti podbřišku.

Kromě těchto případů se mohou potíže nastat i při cystách na vaječnících, u mimoděložního těhotenství. I při zánětech pohlavního ústrojí ženy se může vyskytnout nauzea, spolu s horečkou a bolestmi.

Nevolnost v těhotenství

Hormonální změny probíhají i v období těhotenství. Nevolnosti se mohou vyskytovat ráno, ale i během celého dne. Ranní gestóza, při které dochází k ranním nevolnostem a zvracení, je přítomna přibližně v 70 %. Nejčastěji se vyskytuje od 6. až do 14. týdne těhotenství, tedy hlavně v prvním trimestru.

Zvracení v těhotenství se odborně nazývá také emesis gravidarum. Jako pomoc při nevolnosti během těhotenství se doporučuje psychická pomoc a podpora, klid, při jídle menší porce. V některých případech pomáhá vitamín B6.

Velkou komplikací je přehnané zvracení. Odborně se označuje termínem hyperemesis gravidarum. Nadměrné zvracení ohrožuje ženu a plod, a to dehydratací a rozvratem vnitřního prostředí. V tomto případě je nutné gynekologické vyšetření.