Deprese jako součást nemoci? Jaké jsou její projevy a fyzické příznaky?

Deprese je patologická změna nálady. Projevuje se trvalým pocitem smutku a ztrátou zájmu. Onemocnění zvané depresivní porucha ovlivňuje pocity, myšlení i chování. Vede k různým emočním a fyzickým problémům.

Člověk s depresí má potíže s vykonáváním běžných denních činností. Nemá zájem o své okolí a blízké. Může mít pocit, že ho už v životě nic netěší a že za to život nestojí.

Deprese není chvilková slabost. Nelze se z ní vyspat nebo se "změnit". Deprese obvykle vyžaduje dlouhodobou léčbu.

V psychiatrii jako lékařském oboru je klasifikována jako afektivní porucha.

Patří k nejčastějším duševním onemocněním vůbec. Je také příznakem mnoha fyzických onemocnění. Přibližně 10–15 % světové populace alespoň jednou za život prožije depresivní epizodu.

Nejzávažnějším důsledkem neléčené deprese je riziko spáchání sebevraždy (suicidia).

Nepříjemné jsou i její doprovodné somatické (fyzické) projevy. Může se jednat o kardiovaskulární, gastroenterologická nebo neurologická onemocnění.

Většina pacientů i v dnešní době zůstává bez povšimnutí a bez pomoci. Deprese je jako psychická porucha stále stigmatizována.

Přibližně 60 % lidí s depresí nevyhledá lékařskou pomoc. Bojí se pocitu selhání, nepochopení ze strany rodiny nebo posměchu v práci.

Co se děje v mozku?

Deprese má svůj molekulární původ. Jedná se o poruchu regulace a interakce mezi dostupností neurotransmiterů, jejich receptory a citlivostí.

Nejznámějším neurotransmiterem spojovaným s depresí je serotonin a porucha jeho aktivity v centrálním nervovém systému.

Další neurotransmitery zodpovědné za rozvoj afektivních poruch jsou:

• noradrenalin
• dopamin
• glutamát
• neurotrofický faktor BDNF

Deprese se může projevit jako příznak některých tělesných onemocnění nebo přijít náhle

Lidé s určitým typem osobnosti mají předpoklady k depresi. Mohou být fyzicky zcela zdraví. Ale při těžším životním období a emočním stresu se u nich objeví depresivní nálada nebo dokonce depresivní porucha.

Jsou to lidé s těmito povahovými rysy:

• pořádkumilovnost
• svědomitost
• pečlivost
• soustředěnost na výkon
• závislost na důvěrných osobních vztazích
• posedlost
• zdrženlivost
• rozvážnost
• dominance

U jiných lidí je deprese příznakem chronického onemocnění. 

Příkladem jsou např.:

• neurodegenerativní onemocnění (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba)
• ischemická cévní mozková příhoda
• roztroušená skleróza
• epilepsie
• migréna
• onkologická onemocnění
• infekční onemocnění (encefalitida, endokarditida, hepatitida, mononukleóza, syfilis, tuberkulóza)
• makulární degenerace
• endokrinologická onemocnění (hypotyreóza, struma, hypoparatyreóza, Addisonova choroba, Cushingův syndrom a další)
• menopauza
• chronická bolest

Psychiatrické poruchy, které způsobují příznaky deprese:

• Bipolární porucha – Jedná se o psychiatrickou poruchu. Jsou pro ni typické změny nálady od mánie po deprese. Někdy je obtížné odlišit bipolární poruchu od deprese.
• Cyklotymická porucha – Zahrnuje mírnější vzestupy a pády než u bipolární poruchy.
• Perzistentní depresivní porucha – Označuje se také jako dystymie. Je to méně závažná, ale chronická forma deprese. Obvykle není zcela invalidizující. Ale přetrvávající depresivní nálada omezuje běžné fungování v každodenních činnostech a plnohodnotný život.
• Premenstruační dysforická porucha – Jedná se o příznaky deprese spojené s hormonálními změnami. Začínají týden před menstruací a zlepšují se během několika dní po jejím začátku. Po skončení menstruace obvykle vymizí.
• Poporodní deprese – Tato psychická porucha se objevuje u žen po porodu. Nejčastěji vzniká několik dní po porodu. Může se objevit i rok po narození dítěte. Je to o něco závažnější stav než poporodní blues. Blues trvá několik dní po porodu a lze ho zvládnout bez pomoci lékařů. Poporodní deprese vyžaduje terapeutický zásah a často i užívání antidepresiv.

Deprese není jen pocit smutku. Má více příznaků

Deprese se může vyskytnout jen jednou za život, ale u většiny lidí se vyskytuje opakovaně.

Během depresivní epizody se příznaky objevují v průběhu celého dne, téměř každý den. Zahrnují:

• pocit smutku (od normálního, běžně pociťovaného smutku se liší nepřiměřenou intenzitou bez zjevného podnětu a dlouhým trváním)
• plačtivost
• prázdnota nebo beznaděj
• výbuchy hněvu
• podrážděnost nebo frustrace i z maličkostí
• ztráta zájmu a potěšení ze všech činností, jako je sex, koníčky nebo sport
• poruchy spánku, včetně nespavosti nebo příliš dlouhého spánku
• únava a nedostatek energie
• snížená chuť k jídlu a úbytek hmotnosti nebo zvýšená chuť k jídlu a nárůst hmotnosti
• úzkost, panika nebo neklid
• zpomalené myšlení, mluvení nebo pohyby těla
• pocity bezcennosti nebo viny, fixace na minulá selhání nebo sebeobviňování
• potíže s myšlením, soustředěním, rozhodováním a zapamatováním
• časté nebo opakující se myšlenky na smrt, sebevražedné myšlenky, pokusy o sebevraždu
• nevysvětlitelné fyzické problémy, jako jsou bolesti zad nebo hlavy
• psychotické příznaky zvané depresivní bludy:
  • Autoakuzační – Pacient se obviňuje z neštěstí postihujícího nevinné lidi, nejčastěji blízké členy rodiny. Může jít i o cizí lidi, např. oběti globálních katastrof.
  • Insuficienční – Pacient se považuje za zcela neschopného.
  • Ruinační – Pacient má neodbytnou představu, že skončí „na mizině“. Obává se ztráty veškerého majetku a chudoby.
  • Nihilistický – V extrémních případech deprese pacient popírá existenci vlastní osoby nebo přítomnost svých vnitřních orgánů. Může jít také o existenci člena rodiny.
  • Hypochondrický – Pacient trpí bludem, že má nevyléčitelnou, smrtelnou, často neznámou a vzácnou chorobu.

Deprese může postihnout i děti

Příznaky deprese se mohou v různém věku lišit.

U dětí a dospívajících jsou podobné jako u dospělých. Existuje několik rozdílů.

U dětí patří mezi příznaky kromě smutku také podrážděnost, vztahovačnost, strach, fyzicky nevysvětlitelná bolest, úbytek hmotnosti, zanedbávání školy nebo záškoláctví.

U dospívajících se k běžným příznakům přidávají podrážděnost, negativní pocity, pocity bezcennosti, hněv, špatné školní výsledky, zhoršený prospěch, rekreační užívání drog nebo alkoholu, přejídání se, spaní přes den, sebepoškozování, ztráta zájmu o koníčky a vyhýbání se kontaktu s přáteli.

Deprese postihuje mnoho seniorů, ale není běžnou součástí stárnutí

Depresi u starších členů rodiny nikdy neberte na lehkou váhu. Velmi často zůstává u seniorů nediagnostikována a neléčena. Většinou si sami nechtějí přiznat problém vyhledat pomoc.

Příznaky deprese u starších dospělých mohou být méně zjevné. Patří k nim:

• zhoršená paměť nebo změny osobnosti
• fyzická bolest
• nesnesitelná únava
• ztráta chuti k jídlu
• problémy se spánkem
• dříve aktivní senioři nyní chtějí zůstat doma, nechodí do společnosti a nepodnikají nové věci
• sebevražedné myšlenky, zejména u starších mužů

Nepřehlížejte depresi! Vyžaduje pozornost a léčbu

Léčba deprese má několik důležitých kroků:

1. Samotná diagnóza deprese, tj. zjištění všech příznaků, symptomů a známek
2. Odborné psychiatrické vyšetření a pohovor s terapeutem, stanovení harmonogramu pravidelných kontrol a pozorování
3. Určení příčiny deprese, pokud existuje příčina
4. Vhodná medikamentózní léčba a sledování její účinnosti
5. Snaha o postupné vyřešení všech příčin deprese, zvládnutí jejích příznaků a nakonec i samotného depresivního stavu

Většinu antidepresiv indikuje a předepisuje psychiatr. Následně sleduje jejich účinnost. Praktický lékař pro dospělé může předepsat léky ze skupiny tricyklických (TCA) a tetracyklických (TeCA) antidepresiv a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).

Nepřestávejte užívat antidepresiva, i když se cítíte lépe

Antidepresiva nejsou primárně návykové léky, ale někdy se může objevit tzv. fyzická závislost. Liší se od závislosti při užívání drog.

Náhlé samovolné vysazení léků nebo vynechání několika dávek může způsobit abstinenční příznaky a náhle zhoršit depresi.

Některá antidepresiva mohou být nebezpečná pro plod v těhotenství nebo při kojení. Pokud během léčby otěhotníte, poraďte se o dalším užívání s lékařem. Nepokoušejte se ukončit léčbu na vlastní pěst. Důvěřujte radám svého psychiatra.

Psychoterapie je důležitou součástí léčby

Existuje několik velmi účinných typů psychoterapie. Příkladem je kognitivně behaviorální terapie nebo interpersonální terapie.

Psychoterapie vám může pomoci přizpůsobit se aktuální životní etapě, vyrovnat se s krizí nebo jinými aktuálními obtížemi. Identifikuje negativní přesvědčení a chování. Naučí vás nahradit je zdravými a pozitivními myšlenkami.

Důležité je rozvíjet pozitivní interakce s ostatními lidmi ve vašem okolí. Naučíte se stanovovat si realistické životní cíle a postupně jich dosahovat.

Psychoterapie by měla trvat minimálně 6–8 týdnů pravidelných sezení, v ideálním případě až 4 měsíce. Měla by trvat až do zlepšení příznaků deprese. 

Další informace naleznete také v článcích:

• Máte příznaky deprese? Tento test to odhalí
• Deprese v těhotenství. Co ji u budoucích maminek způsobuje?
• Alkohol: Jak ovlivňuje psychiku člověka? Co způsobuje kromě deprese?
• Úzkost, strach, deprese nebo jiné příznaky? Příčiny vedou do minulosti
• Co je to chronický únavový syndrom? Není to jen obyčejná únava
• Témata v sekci:
  • Psychika, mysl, nálada, úzkost nebo deprese – články v časopisech
  • Stres a psychika, spánek – souhrn všech témat