Máte príznaky deprese? Tento test vám to odhalí

Postihuje psychicky a emocionálne labilnejší osobnosti. Ruzné stresující, zatežující ci tragické životní události bývají však spouštecem deprese i u silnejších povah. Nekteré težké formy koncí smrtelne, a to tak, že clovek nacházející se v bezvýchodné situaci si sám sáhne na život.

Máte-li pocit, že se tato problematika týká i vás, udelejte si krátký test a zjistete, zda máte znaky ukazující na toto onemocnení.

Vcasná identifikace problému a vcasná lécba v rukou odborníka muže zabránit tragédii a zachránit tak život.

Deprese, nebo chcete-li patologická špatná nálada, se muže objevit u každého, a to kdykoli. Stres, pracovní vypetí, domácí neshody a tragédie. To a mnohem více situací je na prícine spuštení deje, který bez pomoci lékare neumí lidé sami ovládat a vzeprít se mu. Nejednou stres dospeje až tam, odkud není úniku a koncí sebevraždou.

Depresivní príznaky, deprese a bipolární afektivní porucha

Deprese patrí mezi psychiatrická onemocnení – presneji poruchy.

Konkrétneji je podkategorií poruch nálad spolu s bipolární afektivní poruchou (maniodepresivní porucha), ale i jiných psychiatrických diagnóz. Jedná se o vážné onemocnení, jehož charakteristickým znakem je dlouhodobá chronická špatná nálada (smutek, úzkost, plactivost).

V psychiatrii je nejduležitejší pri stanovení konecné diagnózy odlišit skutecný stav deprese od prechodné depresivní nálady, projevující se docasnými depresivními príznaky. Depresivní nálada muže postihnout kohokoli v závislosti na aktuální stresové situaci, ve které se v daném okamžiku jedinec nachází. Jedná se o primerenou reakci na obtížné období. Stav smutku a pocitu beznadeje je prechodný.

Depresivní príznaky

Depresivní príznaky se objevují izolovane v težkých životních situacích, pri patologické depresi, jako jedna fáze bipolární afektivní poruchy, jako soucást nebo projev jiných psychiatrických onemocnení a jako soucást celé škály fyzických onemocnení (chronické tangující bolesti, nádorová onemocnení, alkoholismus, onemocnení mozku, obezita jiné).

Pacienti behem svého utrpení, které muže být vyvoláno výše uvedenými faktory, trpí stavy smutku, beznadeje a mají pocit, že z dané situace není východiska.

Mají negativní pohled na svet, casto se izolují od svého okolí, vyhledávají samotu. Jejich mysl je zaneprázdnena daným problémem, proto se casto neumí soustredit, koncentrovat a adekvátne odpovedet. Jejich odpovedi jsou jednoduché, zpomalené a zpoždené.

Ztrácejí životní energii, jsou vycerpaní, unavení a nezvládají plnit bežné cinnosti at už doma, nebo v práci, stávají se fyzicky málo aktivními.

Na okolí casto pusobí jako "zpomalení" ci líní jedinci.

Depresivní príznaky se objevují také jako docasný stav v urcitých životních situacích, které negativne pusobí na cloveka. Muže jít napríklad o úmrtí v rodine, ztrátu zamestnání, rozvod, ekonomické problémy a jiné. Tyto okolnosti zpusobují v živote jedince náhlou negativní zmenu, se kterou se musí nejakým zpusobem vyporádat. V úvodu to vidí jako velké neštestí, myslí mu probíhá tisíc vecí.

Klade si otázky typu:

Proc se to stalo práve mne?

Komu jsem co udelal/a?

Trpí výcitkami a obvinuje z neštestí sám sebe.

POZNÁMKA: Depresivní nálada a deprese není jen stav špatné a smutné nálady na psychické úrovni, jak si vetšina lidí mylne myslí. Jedná se o vážné onemocnení celého organismu. Stejne tak je postižena i fyzická úroven (vycerpanost, chronická únava, poruchy koncentrace, poruchy pameti, snížená fyzická aktivita…).

Deprese

Prestože deprese je stále ve svete chápána jako nejaké "tabu", jde o velmi castý jev, postihuje stejne mladé i starší jedince.

Jelikož jde o onemocnení, které se radí mezi psychiatrické diagnózy, lidé o nem nechtejí otevrene mluvit a stydí se vyhledat odbornou pomoc. To je duvodem progrese onemocnení u daného jedince a castým duvodem sebevražd. Bez ohledu na to, zda jsme, nebo nejsme ochotni si to priznat, depresí trpí stále více lidí.

Podle Svetové zdravotnické organizace se jedná až o 350 000 000 nemocných, a to jsou císla zahrnující jednotlivce, kterí vyhledali odbornou pomoc.

Odhaduje se, že lidí trpících depresí, kterí pomoc nevyhledali, muže být mnohem více.

Tímto vysokým poctem nemocných se deprese zaradila na ctvrté místo nejcastejších onemocnení. Stoupající incidence onemocnení ji muže již v roce 2020 posunout až na druhé místo (Marie Ocisková a Jan Praško, 2015).

Deprese je charakterizována patologickým smutkem.

Ten trvá dlouhodobe, casto je kombinován s pocitem úzkosti a nemocného doslova týrá. Prevládá u nej pesimistická nálada a myšlení, není schopen se radovat ani z vecí, které mu dríve pusobily radost. Ztrácí zájem nejen o cinnosti, ale i o lidi. Uzavírá se sám do sebe, zacíná se obvinovat.

Teživé myšlenky jsou nejcasteji v noci, což zpusobuje poruchy spánku ve smyslu castého probouzení se v noci, brzkého buzení se ráno a následne ospalosti a únavy v následující den.

Pacient je fyzicky nevýkonný, vše mu trvá nadmerne dlouho, do každé cinnosti se pouští opoždene a každá z denních cinností jej nadmíru vycerpává. Soubežne lze pozorovat poruchy koncentrace a krátkodobé pameti.

Bipolární afektivní porucha

Je závažná psychiatrická porucha nebo lépe receno onemocnení, spadající do poruch nálad, které, jak již z názvu vyplývá, je charakterizováno dvema protichudnými póly.

Na jedné strane se projevuje manickou fází, která se vyznacuje nadmernou elevací nálady v porovnání s fází deprese, která je druhým protipólem této poruchy.

Manická fáze je fáze nabuzení a nadmerného vzrušení, kdy má pacient bez ohledu na vážnost situace nadmerne vysoké sebevedomí, hodne energie, je hyperaktivní, hodne mluví a o všem premýšlí. Nekdy muže dojít k takzvanému myšlenkovému trysku, který má za následek "slovní salát". Slovnímu salátu rozumí pouze dotycný, protistrana nerozumí, co komunikuje.

Nadmerná vzrušivost casto vede k agresivnímu chování postiženého.

Depresivní fáze je naopak fází hypoaktivity, smutku, stavu úzkosti a sníženého sebevedomí. Nemocný komunikuje minimálne, neumí se koncentrovat, rychle odpovedet ci reagovat. Neumí si zapamatovat co bylo receno v krátkém casovém horizontu, a proto ani neumí adekvátne odpovedet a zareagovat.

V této fázi nehrozí agresivní chování, pacient je spíše úzkostlivý, plactivý a uzavrený.

Pri bipolární afektivní poruše (BAP), také nazývané také maniodepresivní porucha, se jednotlivé fáze strídají obvykle behem nekolika hodin.

BAP má podle statistik na svedomí 25 až 60 % pokusu o sebevraždu, z toho 5 až 20 % jsou dokonané sebevraždy.

Málokdy se vyskytuje jako samostatná diagnóza, vetšinou je prítomno i jiné psychické onemocnení.

Co je prícinou depresivních stavu?

Prícin depresivních stavu je široké množství. Významnou roli hraje však hlavne genetická predispozice, exogenní vlivy (tragická událost, návykové látky) nebo organické poškození mozku.

Na základe jednotlivých vyvolávajících faktoru patologicky špatné nálady rozdelujeme deprese do dvou kategorií. Další popisované rozdelení je na základe príznaku, které jsou v popredí u konkrétního pacienta, a rozdelení z nosologického hlediska.

Rozdelení deprese na základe pusobení jednotlivých faktoru

1. exogenní deprese – nebo i takzvané psychosociální vznikají na základe pusobení nejakého vnejšího faktoru. Již z názvu vyplývá, že se jedná o pusobení nejakého vnejšího cinitele na psychiku a mysl cloveka. Vnejším cinitelem muže být i jiná osoba, respektive spolecnost, jejíž vliv má na jednotlivce negativní dopad, který je puvodcem jeho špatné nálady.
   • Radíme sem i tragické události jako napríklad úmrtí nebo težké onemocnení v rodine, rozvod, ztráta zamestnání, nedostatek financí, celkový nezdar.
2. endogenní deprese – jsou deprese, u kterých se predpokládá pusobení vnitrního cinitele. Pod pojmem vnitrní cinitel rozumíme zejména samotnou osobnost cloveka, jeho povahové rysy a chování.
   • Na osobnost cloveka ve významné míre pusobí genetika.
   • Rodinné zázemí v útlém detství a pozdeji vliv spolecnosti v dobe, kdy se osobnost vytvárí.

Rozdelení deprese z nosologického hlediska

1. psychogenní deprese – jsou deprese vzniklé na základe urcitého faktoru, který pusobí prímo na psychiku cloveka a jeho prožívání.

Zarazujeme sem ruzná psychická traumata napríklad ze ztráty blízkého cloveka, posttraumatická reakce jako následek z predchozí negativní zkušenosti (obet únosu, znásilnení, prepadení, dopravní nehody).

2. organické deprese – vznikají na základe organického onemocnení ci prímo poškození mozku.

Jedná se o ruzné chorobné stavy, které mají za následek poruchy ve vnímání jednotlivce a ovlivnují jeho náladu. Jedná se hlavne o prímé poškození mozku napríklad úrazem, onemocnením (nádorem), otravou toxickými látkami ci poškozením mozku návykovými látkami (alkohol, drogy).

Poškození mozku zpusobují také ruzné bakteriální nebo virové infekce (meningitida).

Do této kategorie patrí i jiná onemocnení organismu jako napríklad cévní onemocnení s následným nedokrvením ci nedokyslicením mozku, metabolická onemocnení jako napríklad cukrovka, ale i ruzné dlouhodobé bolestivé stavy ci stavy zpusobující u pacienta invaliditu nebo omezení, které má významný vliv na jeho prožívání.

Rozdelení deprese na základe klinického obrazu (príznaku)

1. apatické deprese – se projevují prevážne apatií (útlumem). Pacient témer vubec nereaguje na vnejší podnety, pusobí lhostejne, bezcitne, nemá zájem o vnejší aspekty a spolecnost. Vnejší svet jako by pro nemocného prestal existovat. Stav apatie vetšinou zpozoruje okolí, pricemž jedinec si takového chování nemusí být v dané chvíli vedomý.
2. agitované deprese – se projevují opacne než apatické. Agitovanost znamená chorobný neklid. Pacient je neklidný vnitrne, cítí se nesvuj, stále nad necím premýšlí, hledá rešení. Nejednou se muže objevit i psychomotorická agitovanost, kdy se k vnitrnímu nepokoji pridružuje i motorický neklid. Ten mužeme pozorovat hlavne na reci a gestikulaci pacienta. Nemocný si napríklad neustále chytá ruce, hraje si s prsty nebo nejakým predmetem, nevydrží na jednom míste, prešlapuje, mení polohy.
3. psychotické deprese – jde o nejzávažnejší typ depresivní poruchy. Patologicky špatná nálada je kombinována i s jinými psychotickými projevy nebo je deprese jen projevem jiného duševního onemocnení, prípadne jde o kombinaci deprese a jiného duševního onemocnení. Tento typ deprese se navenek manifestuje špatnou náladou, úzkostí, plactivostí, ke kterým se pridružuje paranoia, halucinace (sluchové ci vizuální).

Jak se projevuje deprese?

Jednotlivé projevy deprese závisí na nekolika faktorech.

Mezi ne patrí povahové rysy nemocného, rešitelnost/nerešitelnost situace, stupen deprese, samotný postoj pacienta ke své diagnóze a zahájení terapie ci pomoc okolí hlavne správný postoj rodiny.

1. psychické potíže – v popredí je zaneprázdnenost mysli otázkou a hledáním odpovedí a východisek na to, co depresi spustilo. Tento problém je pro pacienta prvoradý a neumí se toho zbavit.

Následkem prioritního postavení jedné myšlenky je pacient nesoustredený na všechno ostatní, co pro nej už prioritu prestává predstavovat. Vyskytuje se zhoršená koncentrace, nesoustredenost, zhoršená komunikace s okolím a je narušena krátkodobá pamet.

Vlivem psychických potíží se výrazne snižuje schopnost rozhodovat se. Prevažují negativní emoce, a to patologicky špatná nálada doprovázená úzkostí, plactivostí, ataky pláce hlavne v soukromí. Ojedinele se muže pridružit paranoia ci halucinace.

V nekterých prípadech deprese koncí i sáhnutím si na život (sebevraždu predcházejí myšlenky na sebevraždu a sebeobvinování).

2. poruchy spánku – patrí také do podskupiny psychických potíží a pretrvávání poruch spánku je úzce spjato s problémy fyzickými, které vznikají i na základe nespavosti. Nespavost (insomnie) a casné ranní probouzení jsou pro depresi typické. Zpusobují výraznou ospalost behem dne a prohlubují únavu, vycerpanost a poruchy koncentrace.

3. fyzické potíže – prevládá únava, malátnost, vycerpanost. Nemocný je slabý, celkove pocituje slabost tela a svalu, podlamují se mu kolena, mohou se roztrást nohy, které ho už sotva drží.

Casté jsou závrate, mžitky pred ocima a kolapsy z vycerpání. Pacient je fyzicky nevýkonný, což zhoršují poruchy príjmu potravy. Ve vetšine prípadu se jedná o nechutenství k jídlu, v prípade sebeobvinování se pacient týrá hladovkou. Sporadicky a pri lehké forme deprese mužeme pozorovat prípadne prejídání.

4. potíže v sociální interakci – introvertní (antisociální) chování se projevuje uzavrením se do sebe. Nemocný vyhledává samotu a cílene se vyhýbá kontaktu s lidmi a se spolecností jako takovou. V prípade, že se vyskytne ve spolecnosti, necítí se tam dobre, neumí navazovat vztahy jako dríve (nechce), má problémy s koncentrací a komunikací.

Pacient se snaží za každou cenu dostat co nejdríve do své samoty, kde zase hodne premýšlí. Psychické problémy a problémy s komunikací s lidmi následne zpusobují problémy v práci, spolecnosti, ale i v rodine a koncí poškozením vztahu a ztrátou blízkých lidí.

5. sexuální potíže – prevládá ztráta chuti na sex, prípadný pohlavní styk nemocného nenaplnuje a necítí se behem nej dobre.

POZOR:
Kombinací všech techto kategorií resp. oblastí, které jsou depresí zasaženy, se následne objevují i ekonomické problémy. Pacient vzhledem k poruchám soustredení, komunikace, uzavrenosti, vycerpanosti nepodává v práci dostatecný výkon. Je rovnež vysoké riziko pochybení a následné ztráty zamestnání, což má za následek ekonomické problémy a prohlubování deprese.

Stupne deprese

Na základe vyvolávajícího faktoru, ale i délce jeho pusobnosti se stav deprese nemusí u každého projevit stejne.

Prubeh onemocnení bývá od lehkého až po hlubokou depresi. Na hloubce deprese závisí i její lécba prípadne prognóza.

Hranice mezi jednotlivými stupni jsou krehké - i z lehké deprese se casem muže vyvinout težký stav vedoucí až k sebevražde.

• Lehký stupen deprese – projevuje se špatnou a smutnou náladou, premýšlením nad daným problémem, hledáním rešení.
  • Vetšinou nepusobí závažnejší obtíže na pracovišti nebo ve spolecnosti.
  • Nemocný je schopen i nadále vykonávat bežné cinnosti nebo je jejich provádení jen mírne narušeno.
  • Pacienta pohlcuje hlavne pri usínání a v klidovém období, kdy ve vyšší míre premýšlí nad situací, která špatnou náladu vyvolala.
  • Má sklon k vyhledávání samoty.

• Stredne težký stupen deprese – projevuje se závažnejším stupnem depresivní nálady a také její epizody se vyskytují casteji.
  • Pacient zacíná mít problémy s vykonáváním vetšiny bežných cinností.
  • Je úzkostlivý, plactivý.
  • Mimo spolecnost se vyskytují záchvaty deprese a pláce.
  • Pacient trpí nespavostí, nechutí k jídlu, únavou a snižuje se jeho fyzická výkonnost.
  • Zmeny v prožívání jsou patrné i okolí.

• Težký stupen deprese – jde o nejtežší formu, kdy je ohrožen život pacienta.
  • Prevažuje patologicky špatná nálada, o které se dá ríci, že je stálá.
  • Pacient je utažen, vycerpaný jak psychicky, tak fyzicky.
  • Casté jsou poruchy spánku prevážne nespavost.
  • Poruchy príjmu potravy (hladovení), sebeobvinování.
  • Nevyhledává spolecnost, prevažuje názor bezvýchodné situace, se kterým je ztotožnen.
  • Nejednou bývá jediným východiskem (pro pacienta) ukoncení života.

Co delat, pokud máte príznaky charakteristické pro depresi?

Všechna psychiatrická onemocnení a stejne tak deprese vyvolávají u pacientu ostych z priznání si této diagnózy a ve spolecnosti diskriminaci a separaci ostatních od nemocného.

Z nejasného duvodu okolí pristupuje k psychiatrickým diagnózám velmi opatrne.

Pod psychiatrickým onemocnením si mnoho lidí predstavuje halucinace, paranoiu, agresivitu a nebezpecné chování nemocného jedince, což ve vetšine prípadu není pravdivou informací. Vetšina psychiatrických onemocnení nepredstavuje nebezpecí pro okolí a jednou z nich je také deprese. Ta predstavuje nejvetší riziko pro nemocného, pokud nezahájí správný prístup a nezacne se lécit.

Farmakologická lécba deprese

Podstatou zahájení farmakologické lécby je uvedomení si a priznání pacienta, že trpí duševním onemocnením. Pokud se s tímto faktem vcas ztotožní, nastupuje na radu správná diagnostika cestou odborníka – v tomto prípade psychiatra.

Teprve po diagnostikování deprese lékar urcí lécivo, které je na základe stupne a prevládajících symptomu tou nejvhodnejší alternativou pro konkrétního pacienta.

UPOZORNENÍ:
Nástup úcinku léciv na depresi i jiná psychiatrická onemocnení je v trvání približne 2 týdny (hlavne antidepresiva mají prodloužený nástup úcinku).
Je podstatné, aby byl o tomto pacient dostatecne informován a neprekvapilo ho, že po pár dnech stále nepocituje zlepšení jeho stavu.
Presný úcinek léciva lze správne hodnotit až po uplynutí približne 3 týdnu. Lécba deprese vyžaduje cas a trpelivost ze strany nemocného, aby byla efektivní.

Antidepresiva jsou nejcasteji využívaným lékem k lécbe deprese prípadne v lécbe jiných onemocnení jako napríklad dysthymie, poruchy príjmu potravy, cyklotymie nebo se podávají pri chronické bolesti. Jejich využití je i ve stresových situacích hlavne u pacientu trpících na vysoký krevní tlak a zvýšenou srdecní cinnost, kde se podávají soucasne s antihypertenzivy a léky na tachykardii.

Známe nekolik druhu antidepresiv:

• SSRI (inhibitory zpetného vychytávání serotoninu - tzv. hormonu štestí) - napríklad Seropram, Seroxat, Prozac, Paxil, Zoloft, Deprenon, Deprex, Fevarin, Citalec, Citalopram, Arketis, Paretin, Paroxetin a jiné...
• IMAO (inhibitory monoaminooxidázy) - napríklad Parnat, Aurorix, Nuredal...
• tricyklická širokospektrá antidepresiva - napríklad Melipramin, Amitriptylin, Anafranil...
• tetracyklická antidepresiva - napríklad Remeron, Mirzaten, Mirtazapin, Esprital
• antidepresiva IV. a V. generace - napríklad Efectin

Otestujte se:

Tento test je pouze orientacní.

Konecnou diagnózu – DEPRESE – muže stanovit pouze psychiatr na základe anamnestických údaju a dlouhodobejšího sledování pacienta.

Pokud si myslíte, že máte problém, vyhledejte odbornou pomoc a nespoléhejte se na predpokládaný výsledek tohoto a jiných testu.