Ateroskleróza: Znáte příznaky či příčiny vzniku, rizika, prevenci?

Ateroskleróza (kornatění tepen) je onemocnění cév, které má různé příčiny a závažné důsledky.

Ohledně tohoto tématu vás velmi často zajímá, co je to za onemocnění a jaké má příčiny, ale také jakými příznaky se projevuje a které cévy postihuje (aortu, tepny dolních končetin či jiné cévy). V článku se navíc dočtete také o prevenci a léčbě.

Počáteční stádium onemocnění je možné ovlivnit životosprávou a léky. Pozdější fáze je rizikem pro vznik závažných komplikací jako infarkt srdce nebo cévní mozková příhoda.

Ateroskleróza je dlouhodobé progresivní onemocnění, které postihuje tepny.

Přesněji zasahuje středně velké a velké tepny. Může zasáhnout jakoukoliv tepnu v lidském organismu, jako například aortu, koronární (srdeční) či mozkové cévy, ale také tepny dolních končetin. Jde o poškození vnitřní vrstvy cévní stěny, kterou následně pronikají tuky a krevní komponenty.

Ateroskleróza pochází řeckého athéré (kaše) a skleros (tvrdý).

Tyto látky se v cévní stěně ukládají. Časem způsobují zúžení průsvitu, tedy vnitřního průměru tepny. Toto zúžení negativně působí na proudění krve a změněný tok je rizikem pro vznik krevních sraženin (trombóz). Krevní sraženina se vytváří i v případě, že toto ložisko praskne.

Dlouhodobé zvětšování aterosklerotického ložiska (aterosklerotického plátu) má za následek zhoršený průtok krve k buňkám a tkáním. Ty jsou v nedostatečné míře okysličované a zásobené krví. Pokud jsou takto změněné koronární tepny, vzniká ischemická choroba srdce.

Zajímavé informace: o ischemické chorobě srdce v článku.

Zúžení mozkových cév je důsledkem zhoršené funkce činnosti centrální nervové soustavy, jako jsou například poruchy paměti. U cév dolních končetin dochází zase k ischemické chorobě dolních končetin. Zasažené mohou být i tepny ledvin, očí a dalších orgánů.

Při akutním zúžení průsvitu cévy nebo úplném ucpání vznikají život ohrožující stavy.

Důsledkem je prasknutí aterosklerotického plátu a následná trombóza (nasedání krevních destiček) na poškozené části cévy. Vytvořený trombus (krevní sraženina) částečně nebo úplně brání v toku krve. Vzniká například angina pectoris či infarkt srdečního svalu.

Jiným mechanismem je, pokud se přítomná krevní sraženina odtrhne a putuje cévním systémem. Krevní sraženina zapříčiní ucpání cévy i v jiné části těla. Takto odtržený trombus se nazývá embolus a způsobuje embolizaci. Známá a nebezpečná je embolie do plic, kdy embolus přechází z dolních končetin či ze srdce do mozku.

Přečtěte si také články:
Cévní mozková příhoda
Plicní embolie
Angína pectoris
Infarkt myokardu
Tromboembolická choroba

Základ: jaké vrstvy má céva?

Cévy spolu s krví zajišťují transport látek a plynů v těle.

Směrem od srdce k orgánům, tkáním a buňkám přenáší krev důležitý kyslík, živiny a ostatní krevní komponenty. Srdce slouží jako pumpa, která tlačí krev do organismu a nasává ji zpět z těla. Důležitá úloha cév je odvod produktů a odpadních zplodin metabolismu k orgánům, které je odstraňují z těla.

Cévy jsou buď krevní, nebo lymfatické. Krevní se dělí na:

• artérie (tepny) vedou krev od srdce, ve většině případů okysličenou (až na malý krevní oběh)
• vény (žíly) přivádí krev do srdce, ve většině případů odkysličenou
• kapiláry jsou nejmenší cévy a probíhá v nich výměna plynů a ostatních látek

Cévní stěna má tři základní vrstvy, které uvádíme v tabulce

Kardiovaskulární choroby, které zapříčiňuje i ateroskleróza, patří k nejčastějším příčinám nemocnosti a úmrtí na celém světě. Nejvyšší nárůst těchto nemocí je zaznamenáván od 17. století, tedy od začátku industrializace.

Negativní spolupůsobení se připisuje kouření, snížené míře pohybu a příjmu stravy bohaté na kalorie. Zvýšenému výskytu kardiovaskulárních nemocí přispívá i nadváha, obezita, hypercholesterolemie (zvýšená hladina cholesterolu v krvi) a cukrovka.

Ateroskleróza se v minulosti označovala jako degenerativní onemocnění vyššího věku. Nové poznatky názor na problematiku nemoci změnily. Stále nejsou úplně známé přesné příčiny vzniku a postupu onemocnění. Význam se přikládá obsahu a vlastnostem aterosklerotického plátu. Tyto skutečnosti určují riziko vzniku komplikací, jako je například cévní mozková příhoda, infarkt srdce či ischemická choroba dolních končetin.

Zkoumání aterosklerózy dalo základ pro vznik vícero teorií příčiny tohoto onemocnění. Ateroskleróza je proces, který má multifaktoriální původ a do značné míry je ovlivnitelný životosprávnou a léky.

Tabulka uvádí známé teorie kornatění tepen

Různé změny na úrovni endotelových buněk dávají základ pro rozvoj aterosklerózy. Ta se vyvíjí chronicky od mládí až po stáří. Prvotně je postižen endotel, přes který přestupují do cévní stěny látky z krve. Za účasti zánětlivé reakce poškození progreduje. Aterosklerotický proces se rozděluje do šesti stádií.

Stádia aterosklerotického procesu v tabulce

Onemocnění má multifaktoriální základ. Na rozvoji aterosklerózy se podílí více mechanismů a rizikových faktorů. Buď se dají, nebo nedají ovlivnit. Mezi neovlivnitelné rizikové faktory aterosklerózy patří věk, mužské pohlaví a genetická, dědičná predispozice.

Při ischemické chorobě srdeční je rizikový věk daný na 45 let pro muže a 55 pro ženy.

Ovlivnitelné rizikové faktory vzniku aterosklerózy jsou:

• vysoká hladina tuků v krvi a porucha metabolismu tuků
• vysoký příjem tuků ve stravě
• nadváha a obezita
• vysoký krevní tlak
• metabolický syndrom
• cukrovka (diabetes mellitus)
• systémový zánět
• kouření
• nadměrná konzumace alkoholu
• stres a deprese
• nedostatek pohybu
• nízké zastoupení ovoce a zeleniny ve stravě
• nízká hladina antioxidantů

Tip: Přečtěte si články o vlivu kouření a alkoholismu na zdraví

Aterosklerotický plát obsahuje 

V aterosklerotickém plátu se ukládají rozličné částice.

Nejznámější jsou tuky, tedy lipoproteiny typu LDL. LDL jsou části obsahující vysoký podíl cholesterolu. Následně jsou zde zastoupeny i endotelové buňky, buňky hladké svaloviny, zánětové buňky jako jsou monocyty, makrofágy, T lymfocyty, ale i trombocyty.

Aterosklerotický plát se rozděluje na:

• stabilní aterosklerotický plát
  • vyznačuje nekrotickým lipidovým jádrem
  • které je pokryto hrubou fibrózní čapkou
  • zmenšuje průsvit (vnitřní průměr cévy)
  • to zhoršuje prokrvení orgánu či tkáně
• nestabilní aterosklerotický plát (označuje se také jako vulnerabilní plát)
  • má tenkou fibrózní čapku
  • riziko ruptury (prasknutí)
  • následná trombóza (shlukování krevních destiček)
  • částečné nebo úplné ucpání cévy

Ateroskleróza je dlouhodobý proces, který se vyvíjí několik let, a to i desítky. Nejprve probíhá nepozorovaně a nepoznaně (asymptomaticky). Až ve chvíli, kdy jsou změny a poškození cévní stěny závažné, projeví se různými obtížemi. Ty jsou samozřejmě různé podle místa, kde se poškození nachází.

Kornatění tepen probíhá roky. V prvních stádiích není onemocnění rozpoznatelné a neprojeví se na zdravotním stavu člověka. Až postupem času, kdy aterosklerotický plát roste, nastávají obtíže s prokrvením.

Ateroskleróza není celoplošná. Způsobuje více ložisek v tepnách napříč organismem. Postihuje zejména středně velké a velké tepny. Je to zejména aorta, srdeční cévy, krční či stehenní tepny. Ale zasahuje také artérie ledvin, očí a dolních končetin.

To, jak se ateroskleróza projeví, závisí i na místě a cévě, jejíž vnitřní průměr zmenšuje.

Při postižení krčních a mozkových cév bývají přítomny neurologické obtíže, jako je například porucha paměti či demence. Při akutním poškození mozkové cévy vzniká cévní mozková příhoda. Typickými následky jsou poruchy řeči, mobility, vědomí nebo chování.

Dlouhodobý proces na koronárních cévách je příčinou chronické ischemické choroby srdce a stabilní anginy pectoris.

Když aterosklerotický plát praskne, vzniká akutní koronární syndrom. Jedná se například o nestabilní anginu pectoris nebo infarkt srdečního svalu a v případě rozsáhlého poškození srdce i náhlou kardinální smrt. I při aneurysmatu aorty se popisuje jako jedna z příčin ateroskleróza.

Tip: Článek o aneurysmatu.

Ateroskleróza cév dolních končetin se projeví zhoršením prokrvení nohou a typickými klaudikacemi. Klaudikace (odborně icluadicatio intermittens) jsou námahové bolesti dolních končetin. Postižený člověk je při chůzi bolestí donucen zpomalit či úplně zastavit. Následně po odpočinku během pár minut bolest ustupuje.

Při postižení cév oka hrozí zhoršení zraku až slepota. Ateroskleróza může být příčinou erektilní dysfunkce. Může být i příčinou ischemie (nedokrvení) jakéhokoliv jiného orgánu či gangrény (odumření) na periferii těla.

Diagnostika probíhá na základě anamnézy, klinického obrazu.

Přítomnost více rizikových faktorů předurčuje vznik onemocnění. U člověka, který byl zatím zdravý a opakované si naměří vysoký krevní tlak, je třeba vyslovit podezření na aterosklerózu.

Tehdy je třeba myslet na možné komplikace a ostatní nemoci. Doplňují se rozličná vyšetření. Tím je například laboratorní vyšetření krve, biochemie, ale i krevní obraz a zánětové parametry. Plus se provádí zobrazovací vyšetření jako ECHO, USG, RTG. Význam má i EKG.

Při angině pectoris nebo při bolestech na hrudi je potřebná diferenciální diagnostika, která může zahrnovat koronarografii. Při neurologických potížích je to angio CT či MRI. Pro vyloučení či potvrzení ischemické srdeční choroby se provádějí zátěžové testy jako ergometrie.

Při bolestech dolních končetin je to například duplexní dopplerovská ultrasonografie. Toto vyšetření využívá ultrazvuk na měření tlaku a průtoků krve v cévách.

Onemocnění má dlouholetý průběh. Člověk se s aterosklerózou nenarodí. Ta se vlivem negativních rizikových faktorů vyvíjí dlouhá léta od mládí. Nejprve nevyvolává žádné obtíže, probíhá asymptomaticky (bezpříznakově).

První projevy onemocnění se vyskytují podle místa a rozsahu poškození cévy. Přítomné mohou být neurologické, srdeční těžkosti, slabost, únava, zadýchávání se. Závažné ohrožení zdraví a života nastává zejména tehdy, kdy dojde k prasknutí aterosklerotického plátu.

Na poškozenou cévní stěnu nasedají krevní destičky (trombocyty). Vzniká trombóza a ta ještě více zmenšuje vnitřní průměr cévy. Zhoršuje se proudění a tok krve. Následně se přidružují těžkosti.

A to například v podobě náhlé cévní mozkové příhody nebo jako anginózní bolesti na hrudi při angině pectoris. Úplné nedokrvení buněk srdečního svalu končí infarktem srdce.

Pokud způsobuje problém fyzická zátěž, chůze na delší vzdálenost nebo po schodech, člověk se zadýchává a otékají mu nohy, je třeba myslet na ischemickou chorobu srdce. I při bolestech dolních končetin, které nastupují při chůzi, je třeba myslet na aterosklerózu.

Akutní zhoršení může značit i změna zbarvení pokožky (modrá, fialová, bledá až šedá). Pokožka je na dotyk studenější. Bolest má ischemický charakter. Ten jistě každý dobře pozná. V lehu nebo v nepohodlné a nepřirozené poloze nastupuje nepříjemné a výrazně bolestivé brnění v končetině.

Ateroskleróza – dieta a cvičení + další formy prevence

První pomoc pro lidi trpící aterosklerózou je dieta a pohyb.

Změna celkové životosprávy spolu s úpravou jídelníčku by měla první volbou. Význam v tomto případě mají i preventivní vyšetření u praktického lékaře a případně i u specialistů, jako je internista a kardiolog.

Dostatečný pohyb a racionální výživa jsou základem pro prevenci. Prevence je důležitá a má za úkol zabránit vzniku samotného onemocnění už od dětského věku. Děti jsou v dnešní době méně aktivní, což přispívá k jejich nadváze a obezitě. Riziková je nadváha a obezita u dětí a mladistvých. Způsobuje vznik onemocnění v dospělosti.

Zajímavé informace uvádíme v magazínovém článku:
Obezita u dětí a mladých, co proti ní dělat?

Cvičení jako takové také pomáhá v každém věku. Ideální je každodenní cvičení nižší intenzity alespoň 30 až 40 minut denně nebo fyzická aktivita s vyšší intenzitou několikrát týdně. Vhodné je silové cvičení, ale také pohyb, který rozproudí krev v organismu, jako je běh, rychlá chůze, jízda na kole, plavání.

Ve vyšším věku a při zdravotních omezeních jsou vhodné i pravidelné procházky.

Dalším typem je statické cvičení a procvičování s vahou vlastního těla, přičemž důležité je zadýchat se. Přirozeně toto neplatí pro pacienta, který trpí onemocněním srdce. Ten by měl být obeznámený se svými možnostmi od lékaře. Co se týká zvyšování fyzické aktivity a cvičení, je třeba dbát na postupnou změnu. Nárazové zatížení může mít za následek poškození pohybového aparátu, kloubů a svalů.

V rámci změny životosprávy se doporučuje omezit kouření. Uvádí se, že malé množství alkoholu snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění. Ale pravidelné každodenní pití většího množství alkoholu má naopak negativní účinky na celý organismus.

Co se týče diety, existuje více typů, například francouzská. Středomořský způsob stravování má údajný preventivní vliv proti srdečně-cévním chorobám. V obou případech jde o zvýšený příjem ovoce a zeleniny a také o vyvážený poměr omega-3 a omega mastných kyselin.

Přečtěte si magazínový článek:
Středomořská dieta a její vliv na zdraví člověka

Důležitý je také příjem nenasycených mastných kyselin. Francouzská dieta se soustředí také na zvýšený příjem zeleniny, ovoce a mléčných tuků. Středomořská dieta obsahuje více obilovin, olivového oleje a mořských plodů.

Jde zejména o mořské ryby a rybí produkty s dominancí EPA a DHA, které mají antisklerotický a antiarytmický účinek. V rámci mořských plodů se konzumuje především tuňák, makrela, losos, sardinky, mořské řasy a rybí oleje.

Naopak lidé s aterosklerózou by se měli vyhýbat bílkovinovým potravinám, jako je maso, sýry, jogurty, tvaroh. Omezit je třeba i cukr a cukrářské výrobky. Pokud už jíte maso, vybírejte si libové, vyhněte se smaženým jídlům a nejezte uzeniny ani vnitřnosti.