Tlaková bolest může pocházet z různých oblastí. Například při patologických změnách prsů, při problémech s plícemi během nádorového nebo zánětlivého onemocnění.
Dokonce ji způsobují také potíže s páteří. Tehdy bolest vystřeluje dopředu na hrudník.
Srdečně-cévní onemocnění jako příčina tlaku na hrudi
Tlak na hrudi vzniká například při fyzickém zatížení a pohybové aktivitě, kdy má tělo deficit kyslíku. Doprovází pocit potíže na hrudi, a to nejčastěji u onemocnění kardiovaskulárního systému.
Ischemická choroba srdeční se projevuje svíravou tlakovou bolestí, která se označuje i angina pectoris.
Vyskytuje se bolest na hrudi a zvýšení krevního tlaku a přidružit se může bledost postiženého člověka. Bolest pociťuje člověk zejména za hrudní kostí uprostřed hrudi.
Angina pectoris může mít stabilní formu, tehdy se jí říká stabilní angina pectoris. Její průběh je vždy stejný, nemění se. Trvá do 15–20 minut. Většinou nastupuje po fyzické či psychické zátěži.
Ustupuje při přerušení aktivity, uklidnění se.
Nestabilní forma anginy pectoris je odlišná. Její původce nemusí být zjevný. Bolest na hrudi může začít bez příčiny. Charakter či intenzita se může lišit. A také přidružené příznaky. Je rizikem infarktu myokardu.
Infarkt myokardu je akutní stav, který se vyznačuje typickou bolestí na hrudi. Ta může mít různý charakter. Může se jednat například o tlak, svírání, pálení či jiný neurčitý pocit na hrudi nebo u srdce.
Přitom se tato bolest může z hrudi šířit do okolí. Vystřelování bolesti může být typicky do levé horní končetiny, do krku, čelisti, ale i do zubů či do oblasti břicha.
Při hypertenzi (vysokém krevním tlaku) dochází v některých případech k bolestem na hrudi. Ty mohou mít tlakový charakter. Přidružuje se také problém s dýcháním, tedy dušnost.
U někoho se může projevit i bušením srdce. Toto je typické hlavně tehdy, pokud člověk trpí také ischemickou chorobou srdeční. Samotný vysoký tlak způsobuje i bolesti hlavy a nadměrnou únavu.
Několik onemocnění srdce se také projevuje bolestí nebo tlakem na hrudi. Samozřejmě jsou doprovázena i jinými symptomy. Například perikarditida (zánět osrdečníku) je charakteristická bolestí na hrudi.
Vyskytuje se i únava, dušnost, bolest mezi lopatkami a někdy i bolest, která vystřeluje do krku.
Samotný zánět postihuje osrdečník, což je blána složená z dvou listů, uvnitř nichž je srdce. Onemocnění je nebezpečné v tom, že osrdečník má za úkol udržovat srdce ve fixované poloze a chrání ho před infekcemi. Může tím pádem dojít i k poruše funkce srdce.
Zánětlivé onemocnění ale může proniknout i přímo k srdci, a to v případě myokarditidy. Myokarditida je zánětu myokardu (svaloviny srdce). Její zánět mohou způsobit jak bakterie, tak viry, případně parazity.
Onemocnění vzniká infekcí ve svalovině srdce, což vyvolá imunitní odpověď. Vzniká zánět. Nebezpečí je v poškození srdečního svalu a ve vytvoření ložisek odumřelé tkáně. To má za následek poruchu funkce zbývající zdravotní tkáně.
Vzniknout může i při aneurysmatu.
Aneurysma je patologická výduť ve stěně cévy. Nejčastěji je způsobené její aterosklerózou a poškozením cévní stěny. K takovému tlaku dochází tehdy, pokud jde o aneurysma cév nacházejících se v hrudní dutině.
V hrudní dutině se kromě srdce a cév nachází respirační systém a také část trávicího systému.
Hrudní koš je složen z kostí a svalů. A také z žeber, páteře a jiných měkkých struktur. Problémy mohou vycházet z kterékoli části.
Respirační systém může být důvodem
V plicních cévách na základě krevní sraženiny vzniká překážka, a tehdy jde o plicní embolii. Ta je charakteristická bolestí a tlakem na hrudi, ale i ztíženým dýcháním.
Mnohdy je plicní embolie spojena se žilní trombózou dolních končetin. Zde se vytváří krevní sraženina, která následně putuje do plic.
Jinou příčinou z respiračního systému jsou infekce.
Zánět dolních cest dýchacích nebo plic. Zánět může postihovat i pohrudnici (pleuru). Tento zánět je označován jako pleuritida.
Bolest na hrudi může mít i jiné příčiny, jako jsou například pneumotorax a plicní hypertenze.
Nádorové onemocnění postihuje plíce, ale i jiné části respiračního systému. Vzácně mohou nádorová onemocnění vzniknout i v mediastinu.
Tyto nádory jsou většinou benigní. Na rozdíl od rakoviny plic. I tato onemocnění způsobují tlakové obtíže na hrudi.
Bolest vyzařující z trávicí soustavy
Bolest na hrudník může vyzařovat také z trávicí soustavy. Je to častým jevem hlavně při gastroezofageální refluxní nemoci (GERD), ale i při spasmu jícnu. Spasmus je stažení svaloviny jícnu, například při spolknutí horkého sousta či při jeho větší velikosti.
Mezi nepříjemně vnímané potíže, které se projevují také vyzařováním bolesti do hrudi či omezením hybnosti, patří problémy s páteří. Přetížené může být i svalstvo v dané oblasti.
Jinou příčinou je Tietzův syndrom, což je zánět chrupavek žeber.
Tlak na hrudi může vzniknout i po fraktuře hrudní kosti nebo žeber. Komplikované jsou závažnější zlomeniny hrudního koše. Může při nich nastat krvácení či pronikání vzduchu do pohrudnicové dutiny.
To ohrožuje zdraví a život postiženého.
Psychika a její souvislost s bolestmi na hrudi
Dlouhodobý stres a zvýšená psychická zátěž způsobují celkově zhoršenou kondici zdraví člověka. Samozřejmě z duševní stránky vyplývají i tělesné obtíže.
Příkladem je také úzkost. Ta může imitovat problém se srdcem. Kromě úzkosti se na tíži či tlaku na hrudi podílejí deprese, neuróza nebo neurocirkulační astenie.
Pokud se vyskytne bolest na hrudi nebo tlak v oblasti hrudníku, a to bez zjevné příčiny fyzického přetížení, je v kařdém případě lepší navštívit lékaře.
Střední zdravotnická škola v Nitře mi dala základ pro uplatnění se v oblasti zdraví a nemocí. Díky ní jsem 2 roky pracoval na traumatologické klinice a ambulanci ve FN Nitra. Od roku 2006 jsem byl zaměstnán v záchranné zdravotní službě, kde jsem setrval do roku 2017.
Bakalářské studium jsem absolvoval na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře v oboru urgentní zdravotní péče. Bakalářský titul mi umožnil pokračovat v poslání zdravotnického záchranáře. Mezitím jsem získal místo na tísňové lince 155. V přednemocniční zdravotní péči tak působím do dnešní doby.
Zájem o člověka, zdraví a i samotné nemoci jsem měl už v dětství, což mi dalo předpoklad věnovat se tomuto tématu i v dospělosti. Studium a získávání nových informací v praxi mi poskytlo skvělý podklad pro psaní odborných textů, a to v podobě článků, kterým porozumí i běžní lidé. Moje záliba v portálu Zdravotník má tak pevné základy v letech praxe i v osobním zájmu. Podobně mě zajímá i zdravá strava, výživa a celkově zdravý životní styl. Svůj volný čas vyplňuji rodinou a sportem.
Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.