Zánět ledvin, glomerulonefritida: Jaké jsou příčiny a příznaky?

Zánět ledvin, nefritida, je obecný název pro zánět tubulů, tkáně nebo glomerulů v ledvinách. Může postihnout jednu nebo obě ledviny současně.

Zánět v ledvinách ovlivňuje funkci ledvin, jejich schopnost filtrovat a vylučovat odpadní produkty. Může způsobit vylučování bílkovin do moči a zhoršit vstřebávání vody, což vede k otokům.

Ledviny

Ledvina (ren, nefros) je párový orgán. Nachází se v kyčelní oblasti těsně pod okrajem hrudního koše.

Pravá ledvina bývá níže a je o něco menší než levá.

Na vrcholu ledviny se nachází nadledvina s funkcí vylučování hormonů (mineralokortikoidy – aldosteron, glukokortikoidy – kortizol, katecholaminy – adrenalin, noradrenalin a androgeny – pohlavní hormony).

Struktura ledvin

Ledvina se skládá z kůry a dřeně.

Dřeň je tvořena pyramidálními útvary. Jejich vrchol objímají ledvinové kalichy, které mají za úkol sbírat definitivní moč. Kalichy přecházejí do ledvinové pánvičky.

Kůra ledvin obsahuje nefrony – základní strukturální a funkční jednotku ledvin.

V jedné ledvině je přibližně milion nefronů.

Nefron se skládá z Malpighiho tělíska a tubulu (soustavy kanálků). Tubulus je proximální i distální a jsou spojeny Henleovou kličkou.

Malpighiovo tělísko se skládá z glomerulu (shluku krevních kapilár) a Bowmanova váčku, který glomerulus obklopuje.

V glomerulu vzniká filtrací plazmy moč nazývaná primární moč. Primární moč je odváděna stočeným kanálkem do Henleovy kličky.

Za 24 hodin ledviny přefiltrují 2000 litrů krve. Odstraňují odpadní látky a udržují acidobazickou, vodní a minerální rovnováhu.

Tvorba moči

Glomerulus filtruje krev od krevních buněk a bílkovin.

Poté filtrát prochází v tubulech nefronu. Voda, glukóza, ionty a aminokyseliny se vstřebávají a resorbují zpět do krve. V tubulech zůstávají pouze odpadní látky, které tvoří sekundární, definitivní moč.

Sekundární moč s odpadními látkami proudí do sběrných kanálků, do ledvinných kalichů, ledvinové pánvičky, močovodu, močového měchýře, močové trubice a je vyloučena z těla do močové trubice.

Za den ledviny vyprodukují přibližně 190 až 200 litrů primární moči a vyloučí přibližně 1,5 až 2 litry definitivní moči. To nazýváme diuréza.

Hodinová diuréza je 0,5–1,5 ml na kilogram hmotnosti.

Moč je za normálních podmínek:

• Čirá
• Slámově žlutá
• Její pH je 5,5–6,5
• Obsahuje minerální látky, kreatinin, amylázu, močovinu, kyselinu močovou a další
• U zdravého člověka se v moči nevyskytují bílkoviny, cukr, bilirubin ani krev

Funkce ledvin

• Vylučovací, filtrační – filtruje krev a odstraňuje z ní odpadní látky, cizorodé látky, např. léky, a tvoří moč
• Udržují rovnováhu tekutin v těle
• Udržují rovnováhu vnitřního prostředí
• Regulují krevní tlak vylučováním hormonu reninu
• Ovlivňují tvorbu erytrocytů prostřednictvím hormonu erytropoetinu
• Aktivace vitaminu D

Zánět ledvin

V průběhu života a vlivem různých faktorů může dojít k zánětu ledvin. Záněty ledvin se dělí na několik typů podle toho, ve které části ledvin zánětlivý proces probíhá.

Typy zánětu ledvin mohou být

• Intersticiální nefritida je zánět prostoru mezi tubuly, který také způsobuje otok ledviny.
• Pyelonefritida je nejčastěji způsobena bakteriální infekcí. Způsobuje zánět v parenchymu ledviny a v ledvinné pánvičce
• Glomerulonefritida je zánět v glomerulech ledvin.

Tubulointersticiální nefritida

Při tubulointersticiální nefritidě se zánět šíří do všech tkání ledvin, což může vést k poklesu funkce ledvin.

Jedná se o infekční, alergické a toxické onemocnění. Vede ke snížení funkce ledvin.

U dětí se vyskytuje pouze ojediněle.

Může se vyskytovat akutně nebo chronicky.

Tubulointersticiální nefritida často vede k selhání ledvin.

Akutní neinfekční tubulointersticiální nefritida

Zánět v ledvině může být neinfekční. V takovém případě příčinou není infekce, ale například toxický účinek léků nebo reakce z přecitlivělosti na léky.

Hrozí přechod do chronicity. V některých případech je také příčinou renální insuficience.

Akutní infekční tubulointersticiální nefritida

Vzniká při vstupu infekce nebo jako imunitní odpověď na systémovou infekci.

Může být způsobena bakteriemi, viry, toxoplazmózou a mykoplazmaty.

Přímý průnik bakterií do ledvin může být z konečníku přesunem bakterií do močových cest. Další cestou přenosu je otrava krve a přímý přenos krví.

Leptospiróza, nazývaná také Weilova nemoc, je způsobena infekcí leptospirami. Zdrojem myši, potkani, kteří vylučují infikovanou moč. Infekce se na člověka přenese dotykem přes poraněnou kůži nebo spojivky.

Chronická tubulointersticiální nefritida

Projevuje se histologickými změnami tubulointersticia, jizvením, tubulární atrofií (zmenšováním tubulů) a intersticiální fibrózou (ztluštěním, zahuštěním tkáně).

Pyelonefritida

Pyelonefritida patří do skupiny tubulointersticiálních nefritid. Jedná se o zánětlivý proces v parenchymu ledvin a v ledvinné pánvičce. Nejčastěji je způsoben bakteriální infekcí.

Zánět ledvin může být akutní nebo chronický.

Akutní pyelonefritida

Je nejčastěji vyvolána bakteriemi, které se do ledviny dostanou postupným průnikem z močových cest.

I asymptomatický výskyt bakterií v moči nebo zánět močového měchýře mohou vést k zánětu ledvin.

Rizikové faktory

• Zvláště ohroženy jsou těhotné ženy, které mají zpomalenou peristaltiku močovodů
• Obstrukce močových cest nebo vrozené vývojové vady
• Na vzniku pyelonefritidy se mohou podílet také ledvinové kameny, úrazy močových cest, onemocnění ledvin, diabetes mellitus

Rizikovým faktorem zánětu ledvin, zejména u dětí, je vezikoureterální reflux. Při něm se moč z močového měchýře vrací do ledvin. Může se však vyskytnout i v dospělosti, kdy je odtok moči z močového měchýře zastaven například kamenem.

U diabetiků je akutní zánět ledvin 5x častější a je také častěji komplikován vznikem abscesu (dutiny vyplněné hnisem). Diabetici jsou také ohroženi vznikem emfyzematózních forem pyelonefritidy.

Emfyzematózní pyelonefritida

Je forma akutního bakteriálního zánětu s nekrotickou formou (odumření tkáně). V parenchymu dochází k tvorbě plynů.

Tato forma je vzácná. Vyskytuje se u diabetiků, ale ohroženi jsou i pacienti s obstrukčním onemocněním ledvin. Projevuje se jako akutní pyelonefritida s nevolností, zvracením. Často vede k dehydrataci.

Emfyzematózní pyelitida (pneumopyonefróza)

Je diskrétnější forma, při níž je tvorba plynu omezena na tkáň močového vývodu. Projevuje se jako emfyzematózní pyelonefritida.

Chronická pyelonefritida

Chronická pyelonefritida je charakterizována chronickým zánětem s jizvením ledvinných tubulů a intersticiální tkáně.

Chronická pyelonefritida může souviset se zánětlivými procesy probíhajícími v ledvinách, které nejsou způsobeny bakteriemi. Mohou být metabolického, chemického nebo imunologického původu.

Často je spojena se selháním ledvin.

Může vzniknout ze zánětu močových cest, z jiných onemocnění poškozujících ledviny, jako je vysoký krevní tlak, cévní onemocnění, vezikoureterální reflux (zpětný tok moči do ledviny).

Pyelonefritida u dětí

Děti častěji trpí infekcemi dolních močových cest.

Pokud není infekce včas rozpoznána nebo není adekvátně léčena, vede pyelonefritida často k jizvení ledvin. Zjizvení představuje riziko vysokého krevního tlaku, s oboustranným postižením ledvin, omezením jejich funkce. Může vést dokonce k selhání ledvin.

Rozlišení akutní cystitidy u dětí od akutní pyelonefritidy je zásadní. Musí se řešit rychle.

Léčba u dětí je jiná než u dospělých. Každá hodina neléčené pyelonefritidy zvyšuje riziko jizvení ledvinného parenchymu.

Pyelonefritida v těhotenství

V těhotenství je pyelonefritida jednou z nejčastějších komplikací močových cest. Vyskytuje se přibližně u 2 % těhotných žen.

V těhotenství se jedná o závažnou infekci, která může vést k septickému šoku a předčasnému porodu.

Vysoká teplota ohrožuje dítě, protože se zrychluje metabolismus a plod vyžaduje zvýšený přísun kyslíku krví.

Glomerulonefritida

Patří mezi poměrně častá a závažná onemocnění postihující glomeruly, ledvinné klky.

Akutní glomerulonefritida se také nazývá nefritický syndrom.

Na jejím vzniku se podílejí imunitní a chorobu vyvolávající mechanismy. V takových situacích se tvoří tzv. imunokomplexy. Napadají glomerulus, stěnu kapilár a zvyšují jejich propustnost.

Na vzniku imunokomplexů se podílejí antigeny (bakterie, viry a další) nebo tvorba protilátek proti ledvinám.

Glomerulonefritida může být primární nebo sekundární. Primární se vyskytuje samostatně, postihuje pouze ledvinné glomeruly. Sekundární se projevuje jako součást jiného onemocnění. Glomeruly mohou být postiženy při systémovém, cévním, metabolickém onemocnění postihujícím i jiné orgány (lupus, diabetes).

Nejčastěji se vyskytuje u dospívajících a u dětí do 3 let věku.

Možné komplikace glomerulonefritidy:

• Akutní selhání ledvin
• Chronické onemocnění ledvin
• Vysoký krevní tlak
• Nefrotický syndrom

Přečtěte si také naše články:

• Onemocnění ledvin: od zánětu přes kameny až po selhání? A jejich příznaky
• Péče o ledviny: jak je regenerovat a posílit??

Infekce ledvin je obvykle komplikována zánětem močového měchýře.

Bakterie, které způsobily zánět v močovém měchýři, se mohou dostat do ledvin.

Tubulointersticiální nefritida je nejčastěji způsobena nesteroidními protizánětlivými léky (snižují horečku, zánět, bolest) nebo viry (Hantavirus, Cytomegalovirus, virus Epsteina-Barrové).

Bakterie E. coli je zodpovědná za 85 % případů akutní pyelonefritidy. Dalšími mohou být Klepsiella, Proteus.

Přečtěte si:

• Escherichia coli: Jaké infekce způsobuje a jaká je jejich léčba? (E. coli)
• Co přesně je hantavirus, který se nedávno objevil v Číně?
• Mononukleóza: virus Epsteina-Barrové EBV, jak ho neznáme? + Příznaky

Glomerulonefritida

Příčinou glomerulonefritidy může být infekční onemocnění. Příčina může v některých případech být také neznámá.

Mezi infekční příčiny patří např.:

Akutní postinfekční postreptokoková glomerulonefritida – Vzniká náhlým postižením glomerulů po infekčním onemocnění. Původcem onemocnění jsou nefritogenní kmeny – hemolytické streptokoky.

Streptokoková infekce se často vyskytuje v dýchacích cestách.

Kdy a proč dochází ke glomerulonefritidě?

Akutní postinfekční glomerulonefritida může vzniknout po prodělání infekce způsobené:

• Pneumokoky, stafylokoky, viry hepatitidy B, toxoplazmózou a dalšími bakteriálními, virovými a parazitárními onemocněními
• Po prodělání bakteriální endokarditidy
• HIV

Přečtěte si také:

• Bakterie, viry a další: Jako původci závažných onemocnění?

Mezi další příčiny patří autoimunitní onemocnění způsobené útokem imunitního systému na vlastní zdravé tkáně.

Mezi ně patří např.:

• Chronické zánětlivé onemocnění – lupus
• Imunitní systém vytváří protilátky proti vlastním tkáním v ledvinách a plicích - Goodpastureův syndrom
• IgA nefropatie způsobená hromaděním protilátek v glomerulech

Další příčiny:

• Zánět cév – vaskulitida
• Sklerotické stavy: vysoký krevní tlak, diabetes melitus

Chronická tubulointersticiální nefritida

Příčiny:

• Obstrukce bránící odtoku moči – obstrukční uropatie
• Pyelonefritida
• Imunologická reakce
• Po užívání léků – poléková nefrotoxicita při toxické reakci na léky (analgetika, antiflogistika)
• Metabolická onemocnění – diabetes mellitus, nefrokalcinóza, nefrolitiáza a další
• Vrozená a systémová onemocnění

Prevence infekcí močových cest a zánětů ledvin

• Adekvátní hygiena – dostatečná, ale ne nadměrná péče o genitálie, zejména u žen. Nadměrné mytí a používání mýdla dráždí kůži a sliznice genitálií.
• Všechny ženy a dívky by se měly po močení utírat zepředu dozadu (po močení, po stolici).
• Častější výměna vložek. Pro ženy je důležité často měnit menstruační vložky během menstruace.
• Nošení vhodného spodního prádla (bavlněné spodní prádlo a vyhýbání se kalhotkám typu "tanga", které na sebe vážou bakterie z konečníku a zvyšují riziko jejich přesunu do genitálií).
• Po pohlavním styku se doporučuje močit. Pokud se bakterie dostaly do močové trubice, doporučuje se močit, aby se vyloučily.
• Nezadržování moči.
• Dostatečný pitný režim, aby ledviny mohly správně fungovat a vylučovat moč. Doporučuje se voda, slabé čaje a minerální vody. Na záněty močových cest je vhodný heřmánkový, urologický čaj, brusinková šťáva nebo směs řepíku, zlatobýlu a hluchavky.
• Vyhněte se chladu v oblasti pánve, beder a nohou.
• Neužívejte nadměrné dávky vitaminu C a vápníku, které podporují tvorbu ledvinových kamenů.
• Při přebalování novorozence a u kojenců čistěte dítě zepředu dozadu, abyste zabránili přenosu bakterií ze stolice do močových cest.
• Po plavání ve veřejném bazénu a po opuštění vody se převlékněte z plavek. Nenechávejte je mokré na sobě.

Zánět ledvin (nefritida) není vždy rozpoznatelný podle příznaků.

Mezi varovné příznaky zánětu mohou patřit:

• Zpěněná, bublinkovitá moč nebo tmavě zbarvená moč
• Snížená frekvence močení
• Otoky kotníků, nohou
• Přibývání na váze v důsledku zadržování vody v těle
• Bolest hlavy
• Ospalost
• Vysoký krevní tlak

Tubulointersticiální nefritida

U neinfekční nefritidy jsou příznaky zpočátku různorodé.

Může se projevovat jako zánět močových cest:

• zvýšená teplota
• bolestivé, obtížné močení – dysurie
• viditelná změna barvy moči na bílou – pyurie, moč je zakalená s viditelnými známkami hnisu
• bolest v křížové oblasti
• přítomnost bílkovin v moči – proteinurie
• krev v moči – hematurie

Přečtěte si také:

• Krev v moči. Jako příznak těchto onemocnění byste to určitě nečekali
• Zakalená moč: jaké jsou její příčiny bledá, bílá, zpěněná nebo zakalená moč?
• Tmavá moč: jaké jsou její hlavní příčiny?.
• Zapáchající moč

Tubulointersticiální nefritida není kvůli nespecifickým příznakům vždy odhalena včas.

Příznaky tubulointersticiální nefritidy

• Zvýšená teplota, horečka (která se nemusí projevit, především v důsledku užívání léků, které snižují tělesnou teplotu)
• Únava
• Nechutenství k jídlu, zvracení
• Bolest hlavy
• U dětí bolesti břicha
• Snížené vylučování moči – oligurie
• Nadměrné vylučování moči – polyurie
• Krev v moči – hematurie
• Bolest kloubů
• U reakcí z přecitlivělosti se příznaky objevují několik dní nebo i týdnů po podání léku jako makulopapulózní exantém (kožní výsev různé velikosti)
• Zvětšení ledvin, které je v některých případech hmatné
• Bolest v bederní oblasti nebo v boku
• Citlivost v boku
• Otok obličeje a dolních končetin
• Zvýšený krevní tlak
• Příznaky selhání ledvin

Chronická tubulointersticiální nefritida

Příznaky, které by ukazovaly na zhoršující se chronické onemocnění ledvin, většinou chybí.

Někdy se projevuje pouze mírně zvýšeným krevním tlakem.

S postupující nefritidou se začínají objevovat příznaky selhání ledvin, jako např.:

• svědění těla
• únava
• nechutenství
• nevolnost, zvracení
• potíže s dýcháním

Analgetická nefropatie vzniká v důsledku dlouhodobého užívání analgetik (aspirin, paracetamol a další). Často se objevují příznaky žaludečního vředu a zažívací problémy, anémie. Později se objevuje také vysoký krevní tlak. Užívání analgetik představuje zvýšené riziko vzniku rakoviny ledvin.

Pyelonefritida

Při akutní pyelonefritidě ledviny značně otékají a na kůře se mohou objevit abscesy.

Příznaky akutní pyelonefritidy:

• Bolest při močení
• Nutkání na močení
• Nutkání na močení v noci
• Krev v moči
• Celkové potíže
• Nevolnost až zvracení, někdy průjem
• Zvýšená teplota, obvykle až 39 °C, někdy až 40 °C
• Zvýšený puls
• Třesavka, zimnice
• Bolest v boku
• Malátnost
• Typická bolest ledvin je běžná: tupá bolest v místě ledviny, která nevyzařuje do okolí
• Moč: zakalená, zapáchající
• Při použití testovacího proužku je pozitivní přítomnost bílkovin, krve, leukocytů, dusitanů

Chronická pyelonefritida

Při chronické pyelonefritidě je ledvina menší, zmenšená a na povrchu zjizvená.

Ledvina má asymetrický tvar.

U chronické pyelonefritidy se mohou vyskytovat známky akutního zánětu. Může být také zcela bezpříznaková nebo jen s mírnými příznaky, kterých si člověk nevšimne nebo jim nepřikládá význam.

Glomerulonefritida

Příznaky: 

• Zbarvení moči do růžova nebo tmavě hněda – hematurie, což znamená krev v moči
• Pěnivá nebo bublinkovitá moč – proteinurie, z nadměrného množství bílkovin v moči
• Vysoký krevní tlak
• Otoky obličeje, rukou a nohou způsobené zadržováním vody v moči
• Snížený počet močení než obvykle
• Nevolnost, zvracení
• Svalové křeče
• Únava
• Nefritický syndrom – aktuální postižení glomerulů
• Nefrotický syndrom – dlouhodobé poškození glomerulů
• Akutní nebo chronické poškození ledvin
• Selhání ledvin

Rozdíl mezi nefritickým a nefrotickým syndromem (tabulka)

Akutní postinfekční glomerulonefritida

Vyskytuje se 1–3 týdny po prodělání streptokokové infekce v krku (angíny) nebo 3–6 týdnů po streptokokové infekci kůže.

Vyskytuje se u osob, jejichž streptokoková infekce nebyla léčena antibiotiky nebo byla léčba nedostatečná.

Příznaky:

• Krev v moči, která nemusí být viditelná pouhým okem, až po viditelné krvavé zabarvení moči. Moč může mít až červenou, tmavě hnědou barvu
• Arteriální hypertenze
• Bolest hlavy
• Poruchy vidění
• Mírné otoky – otoky očních víček, obličeje, rukou, nohou
• Snížené močení
• Proteinurie – vysoké hladiny bílkovin v moči

Rychle progredující glomerulonefritida

V průběhu týdnů až měsíců progreduje do selhání ledvin.

Projevuje se jako nefritický syndrom:

• Krev v moči
• Snížený výdej moči
• Otok obličeje, končetin, rukou, břicha
• Vysoký krevní tlak
• Rozmazané vidění
• Nevolnost
• Kašel s hlenem, který může být zpěněný, nafialovělý
• Dušnost

Chronická glomerulonefritida

Průběh onemocnění je pomalý.

Chronický nefrotický syndrom se projevuje:

• Krev v moči
• Proteinurie – zvýšené vylučování bílkovin močí
• Vysoký krevní tlak
• Otoky
• Snížení glomerulární filtrace
• Renální insuficience

Základem vyšetření je získání anamnézy předchozí infekce močových cest, zjištění otoku, informací o moči a močení, změření krevního tlaku.

Odběr krve

Odebírá se krev na biochemické vyšetření. Sleduje se hladina močoviny, kreatininu, která naznačí probíhající problém v ledvinách. Dále se sleduje mineralogram, zejména hladina draslíku, celkové bílkoviny, albuminu, kyseliny močové a další.

Odběr krve na imunologické vyšetření – vyšetření imunoglobulinů v krvi (u glomerulonefritidy).

Z krevního obrazu se pozoruje anémie a zvýšený počet leukocytů, které svědčí o probíhajícím zánětu v těle.

Při vysokých teplotách se odebírá hemokultura ke zjištění přítomnosti bakterií v krvi.

Vyšetření moči

Nejdůležitější vyšetřovací metodou je vyšetření moči, jejího množství, barvy, zápachu, zákalu, specifické hmotnosti a vyšetření močového sedimentu.

Odebírá se vzorek moči na kultivaci. Na kultivaci se posílá sterilní střední proud moči.

Mezi funkční vyšetření patří:

Clearance kreatininu – sběr moči za 12 nebo 24 hodin a odběr krve. Toto vyšetření vypovídá o rychlosti glomerulární filtrace a funkci ledvin.

Hamburgerův sediment – vyšetření moči, při kterém se sbírá moč po dobu 3 hodin od 6 do 9 hodin ráno. Měří se její množství, specifická hmotnost a analyzuje se přítomnost leukocytů, krve, válců v moči.

Kvantitativní proteinurie – sběr moči po dobu 24 hodin za účelem stanovení celkového množství bílkovin v moči za 24 hodin.

Další vyšetřovací metody

• Ultrazvukové vyšetření ke zjištění obstrukce horních močových cest a otoku ledvin
• Rentgenové vyšetření. Vylučovací urografie a cystografie, která se provádí po vymočení
• Statická scintigrafie (k ověření zánětu v ledvině), izotopová mikční cystografie (při podezření na vezikoureterální reflux)
• CT vyšetření ledvin
• Urologické vyšetření
• Biopsie ledviny

Diagnostika v dětství

Zánět ledvin se může vyskytnout u dětí, zejména u novorozenců a malých dětí. Děti mnohdy nedokážou říct, co je bolí a trápí.

Cílem pediatra je, aby nedošlo k poškození ledvin v důsledku zánětu.

Moč u dětí s plenkami se sbírá do sběrného sáčku a posílá se na kultivaci.

Pediatr postupuje podle zavedené metody Jodalových kritérií.

Pravděpodobnost akutní pyelonefritidy je tehdy, když má dítě:

• Teplota vyšší než 38,5 °C
• FW – sedimentace krve je vyšší než 25 mm v první hodině
• Je přítomna leukocytóza – zvýšený počet leukocytů v krvi
• Zvýšené hodnoty CRP (zánětlivé parametry)
• Vyšetření moči: v moči jsou přítomny válce leukocytů

Tubulointersticiální nefritida se často projevuje jako akutní zánět se selháním ledvin. Někdy je asymptomatická a zjistí se až při sběru moči na vyšetření.

Akutní pyelonefritida

Infekce v ledvině se šíří z ledvinné pánvičky do kůry. Pánev, kalich a dřeň ledviny jsou nejprve postiženy zánětem a infiltrací bílými krvinkami.

Průběh je náhlý během několika hodin až jednoho dne.

Osoba vyhledá lékařskou pomoc pro výstup teploty a tupou bolest v jedné, případně obou stranách křížové oblasti.

Glomerulonefritida

Podle časového průběhu se dělí na:

• Akutní glomerulonefritida – Má náhlý začátek a během několika dnů dochází k poklesu funkce ledvin. Při léčbě se funkce ledvin upraví během několika týdnů.
• Subakutní glomerulonefritida – Rychle progredující, v případě nesprávné nebo opožděné léčby dochází k selhání ledvin.
• Chronická glomerulonefritida – Vyvíjí se pomalu v průběhu let a způsobuje renální insuficienci.

Zánět ledvin v těhotenství

Onemocnění močových cest a ledvin může komplikovat průběh těhotenství.

Ledviny jsou během těhotenství více zatěžovány a musí filtrovat více krve.

První příznaky zánětu močových cest se projevují častým močením nebo bolestí či pálením při močení. Neměly by být ignorovány, protože infekce se může rozšířit dále do ledvin.

Zánět nejčastěji postihuje pravou ledvinu a projevuje se bolestí v bocích dolní části zad.

V některých případech se může jednat o asymptomatický průběh zánětu ledvin. V takovém případě je velmi obtížné zánět rozpoznat. Neléčený zánět může způsobit předčasný porod, zejména ve třetím trimestru.

Naopak v časných stadiích těhotenství existuje v důsledku onemocnění také riziko potratu.

Léčba probíhá formou hospitalizace a podávání antibiotik přímo do žíly, zejména v prvních dnech. Antibiotika vhodná během těhotenství se podávají tak, aby neohrozila vývoj plodu.