Co je to chřipka? Proč vzniká, jaké má projevy, průběh a léčbu?

Chřipka je vysoce nakažlivé infekční onemocnění dýchacího ústrojí. Probíhá akutně. Může mít mírnou a nekomplikovanou formu, případně formu zhoršenou komplikacemi.

V nejtěžších případech způsobuje úmrtí.

První písemné zmínky o epidemii chřipky jsou z Atén roku 412 před naším letopočtem od Hippokrata.

Vyvolávají ji viry z čeledi Orthomyxoviridae. Rozlišujeme tři typy virů, a to A, B a C. Ty se mohou rozlišovat na rozdílné podtypy – subtypy. Jejich odlišnost a různorodost jim zabezpečují dva glykoproteiny, antigeny.

Prvním hemaglutinin H a druhým neuraminidáza N. Na jejich základě se rozlišuje subtyp chřipky, jelikož mu dávají různorodé a charakteristické vlastnosti.

Hlavní typy chřipky:

1. Chřipkový virus typu A
2. Chřipkový virus typu B 
3. Chřipkový virus typu C

Nejběžnější je právě typ A. Kromě lidí postihuje i zvířata, jako to bylo v případě pandemie ptačí či prasečí chřipky.

Chřipka má schopnost měnit svoje antigenní vlastnosti, tedy strukturu. Tyto mutace chřipce umožňují, že člověk není po prodělání jednoho typu imunní na druhý. Tento jiný a zmutovaný typ se může lišit v závažnosti a v celkovém průběhu onemocnění.

Viry chřipky se šíří vzduchem jako kapénková infekce, ale i prostřednictvím kontaminovaných předmětů. Na nich přežívají v některých případech i 48 hodin.

Do našeho těla vstupují přes ústa či nos (dýchací systém), ale i přes oční spojivku. Přispívá k tomu kašel nebo kýchání.

Závažnosti přenosu přeje i velmi krátká inkubační doba.

Uvádí se, že od nakažení po vypuknutí prvních příznaků může dojít za 12 hodin až 3 dny. Akutní vzplanutí nemoci z úplného zdraví provází příznaky, jako je slabost, únava, bolest hlavy, celého těla, svalů a kloubů. Ale i zvýšená tělesná teplota či kašel, kýchání a tvorba hlenů.

Tabulka uvádí rozdíl v typech chřipky

Chřipka je charakteristická tím, že se dokáže velmi rychle šířit. Ročně způsobuje celosvětové epidemie a pandemie. To znamená, že onemocnění zasahuje velký počet obyvatel, a to mimo okruh měst, krajů či dokonce států.

Celosvětově a celoročně postihuje 5 až 15 % populace světa.

Závažný průběh onemocnění zasahuje až 5 milionů lidí. Uvádí se, že chřipce podlehne a na její komplikace umírá celosvětově až 500 000 nemocných lidí.

Nastupuje na podzim až do konce zimy. Uvádí se, že její sezóna vrcholí v lednu až únoru.

Postihuje každou věkovou kategorii. Nejvíce ohroženou skupinou jsou senioři (nad 65 let), kteří mají i jiné a dlouhodobé zdravotní obtíže. Tato skupina je více ohrožená komplikacemi.

Dále jsou to děti, těhotné ženy a dlouhodobě nemocní lidé s onkologickými onemocněními, nemocemi respiračního či srdečního systému, ale i lidé s cukrovkou či oslabenou imunitou.

Nejčastější komplikace chřipky:

• zánět středního ucha (otitis media)
• zánět vedlejších nosních dutin (sinusitida)
• zápal plic
  • bronchopneumonie - komplikace superinfekce streptokokem nebo stafylokokem
  • primární chřipková pneumonie
• zánět srdečního svalu (myokarditida)
• Reyův syndrom - Vzácná komplikace. Vzniká na základě kombinace virového onemocnění a léčby dětí salicyláty, například acylpyrinem, který je proto v tomto období kontraindikovaný. Nedoporučuje se jej podávat dětem při horečce a bolestech. Je třeba vybrat jinou léčivou látku.
• zánět mozku, encefalitida
• dehydratace
• u dětí febrilní křeče, tedy křeče z horečky

Přečtěte si také:
Dehydratace a její příznaky
Závažnost dehydratace u dětí

I když se chřipka označuje jako respirační onemocnění, postihuje a zasahuje celý organismus.

Diagnostika chřipky není složitá a zakládá se prvotně na příznacích nemoci. Její léčba je v první řadě symptomatická, při níž se zmírňují příznaky. Antivirotika se podávají vybrané skupině rizikových lidí a při závažnějším průběhu.

Antibiotická léčba je neúčinná. 
Antibiotika jsou určená výhradně na léčbu bakteriálních nemocí.
Používají se jedině při superinfekci bakteriální nákazou nebo jako její prevence.

Nevyhnutelný je i léčebný režim, který zahrnuje klid na lůžku a odpočinek. Důležitá je dostatečná délka a izolace od ostatních lidí.

Chřipka má každoroční i celosvětový ekonomický dopad. Je totiž příčinou neschopnosti práce i absence školní docházky u dětí.

Je to chřipka, nachlazení, či rýma?

Chřipka je veřejností často zanedbávaná a lidé ji označují jako nevýznamné onemocnění. Ale její léčba a prevence má svůj význam. Často se zaměňuje s nachlazením, rýmou nebo jinou virózou.

Jak odlišit chřipku od nachlazení či rýmy - uvádíme v tabulce

 Jak rozlišit chřipku od nachlazení či rýmy? Pomohou vám v tom i informace z následujících článků:

• Jaká onemocnění zahrnuje pojem zánětlivé hrdlo
• Prochladnutí u dětí – nejen v létě
• Specifika chřipky u dětí
• Na co si dávat pozor při chřipce v těhotenství
• Základní informace o rýmě
• Co je to zánět středního ucha

Chřipku způsobují středně velké viry, influenza viry. Jejich velikost je přibližně 90–120 nm. Řadí se do čeledi Orthomyxoviridae.

Rozlišují se tři typy A, B a C.

Influenzavirus typu A se vyskytuje u lidí a i u zvířat, jako jsou například ptáci (A Avian), prasata (A Swine) či koně (A Equi). 
Influenzavirus typu B a C vyvolává nemoc pouze u člověka.

Kromě toho se viry dělí i podle složení a kombinace hemaglutininu (H) a neuraminidázy (N). Označují se jako antigeny, které mají význam v imunitní reakci organismu. Příkladem nebezpečných typů pro člověka jsou H1, H2, H3 či N1 a N2.

Známe například tyto kmeny viru chřipky, uvádíme je v tabulce

Vznik více typů a subtypů zabezpečuje vlastnosti výborné proměnlivosti.

Nejvyšší proměnlivost má chřipka typu A. Dochází ke změně na úrovni H i N. Tato mutace probíhá ve dvou formách.

2 formy změn, označují se jako:

1. antigenní posun - drift, který má za následek menší změny a dochází k němu častěji
   • tyto menší změny mají za následek vznik každoročních epidemií či pandemií
2. antigenní záměna - shift, který se podílí na vzniku nového subtypu
   • méně často, a to jednou za 10 až 40 let
   • nejkratší interval trval 9 let
   • příkladem je ptačí či prasečí chřipka

Virus chřipky B je v tomto směru stabilnější. Vyvolává mírnější a sporadické (méně časté) infekce a menší epidemie. Má lehký průběh.

Typ C pravděpodobně nevykazuje změny, nebo nebyly dokázány, a neobsahuje neuraminidázu. Při nakažení tímto typem nevznikají zdravotně významná onemocnění. Průběh je mírný a často i bezpříznakový.

Výskyt chřipky

Různorodost chřipky je její výhodou. Každoročně způsobuje onemocnění v rozličném rozsahu, a to až ve smyslu epidemie či méně často pandemie. Chřipka má typický sezónní výskyt.

Nástup chřipkového období (sezóny) je na podzim, přibližně od 1. října, až do jara, tedy přibližně do 30 dubna.

Nejvyššího vrcholu dosahuje v lednu až začátkem února.

Jak se chřipka šíří?

Přenos virusů probíhá vzduchem, tj. kapénkovou infekcí. Přispívá k tomu kašel či kýchání, ale i mluvení či přímý kontakt. V příznivých podmínkách se virus dokonce dožívá až 48 hodin, a to i na rukách, hygienických kapesníčcích nebo předmětech.

Virus chřipky přežívá i v mrazech. Mrazivý vzduch snadněji vysuší sliznici nosu, což snižuje její obranyschopnost a zvyšuje šanci průniku infekce.

Zdrojem viru je nemocný člověk, který vylučuje částečky z dýchacího systému. Virus do zdravého organismu proniká opět přes ústa, nos či dýchací cesty. K průniku může dojít i přes oční spojivky.

Uvádí se i transplacentární přenos, tedy z těhotné ženy na plod.

Proto má vyloučení z nemocného kolektivu a domácí léčba velký význam. Plus je potřebná důkladná a zvýšená osobní hygiena a mytí rukou. Případně dezinfekce klik dveří a jiných předmětů častého styku a přímého kontaktu. Podobně jako používání jednorázových papírových kapesníčků.

K přenosu nemoci přispívá také dětský kolektiv, ale i jakékoliv hromadné seskupení lidí.

Hlavně v prvním dni nemoci se vylučuje velké množství viru do okolí.
Jeden milimetr sekretu, tedy hlenů, obsahuje miliony částeček viru.
Pro vypuknutí nemoci jich postačuje několik desítek.

K přenosu chřipky přispívá:

• krátkodobá imunita, která nepřetrvává po celý rok
• šíření vzduchem
• nízká dávka virů potřebná k infikování
• pobyt v uzavřených prostorech
• nedostatečné větraní
• vzduchotechnika
• společenství lidí, nákupní centra, stanice a podobně

Virus se rozšiřuje už od konce inkubační doby, která trvá od 12 hodin až 3 dny, někdy 10 dní. V případě dětí může být i delší. 

Onemocnění je primárně označováno jako respirační. Přenáší se vzduchem. Po krátké inkubační době následuje akutní stádium.

Chřipka se vyznačuje typickými obtížemi, jako jsou:

• slabost, malátnost a únava, která přetrvává i dva týdny
• bolest celého těla
• bolest svalů a kloubů
• náhle zvýšení tělesné teploty, a to až horečka, často i nad 39 °C
• zimnice, třes
• pocit sucha v nose a v ústech
• suchý až dráždivý kašel, později i vykašlávání hlenů
• bolest hlavy
• rýma
• kýchaní
• bolest hrdla
• pálení za hrudní kostí
• začervenání očních spojivek
• nechutenství
• nevolnost
• pocit na zvracení, nauzea
• trávicí obtíže až průjem

Příznaky chřipky ustupují většinou za 5–7 dní. Únava a slabost přetrvávají i déle. Větším problémem může být vypuknutí komplikací.

Mezi časté komplikace patří zánět středního ucha u dětí, ale i přidružená bakteriální infekce (superinfekce) horních cest dýchacích.

Nebezpečný je zápal plic. Může být primárně vyvolaný chřipkou, nebo sekundárně též jako superinfekce bakteriemi. Přidružuje se dušnost, zrychlené dýchání, neklid či cyanóza.

Mezi vzácnější komplikace patří onemocnění spojená se srdečně-cévním systémem, jako je například myokarditida či encefalitida (zánět mozku).

U dětí je riziková laryngitida, a u malých dětí se uvádí respirační selhání a spojitost se syndromem náhlého úmrtí kojenců. 

Diagnostika je jednoduchá hlavně v období epidemie. Opírá se o klinický obraz, tedy přítomné příznaky a anamnézu.

Odlišení od ostatních reparačních onemocnění na základě příznaků je však složité. Možná a snadná je záměna s adenovirem, rinovirem, RS virózou, enterovirózou, parainfluenzou. Jednoznačnou odpověď poskytuje jedině laboratorní diagnostika.

Proto se doplňuje laboratorní vyšetření.

Základem je stěr ze sliznice dýchacích cest a izolace viru. Dělá se stěr z nosohltanu a kultivace virů.

Rychlou volbou je detekce antigenu ELISA – výsledek je do 30 minut. Případně do 24 hodin PCR (polymerová řetězová reakce), což je důkaz RNA viru.

Další metodou je například HIT (hemaglutinační inhibiční test),  EIA (enzymatické imunoanalýzy), KFR (fixace komplementu) či neutralizace viru VNT.

Chřipka je akutní respirační onemocnění, které má i celkový dopad a příznaky. Po velmi krátké inkubační době nastává náhlé zhoršení zdravotního stavu z plného zdraví.

Vyskytuje se slabost, únava a malátnost. K ní se přidružuje zimnice, třes a náhlé zvýšení tělesné teploty až vysoká horečka, a to i do 40 °C. Typická je bolest svalů, kloubů a celého těla. Velmi častá je bolest hlavy a začervenání očních spojivek. Oči jsou podrážděné, pálí a svědí.

Přidružují se ostatní uvedené symptomy, jako je například kašel. Ten je nejprve zpravidla suchý a dráždivý. Později i vlhký s vykašláváním hlenu.

Ve většině případů probíhá všeobecně lehce.

Těžkosti ustupují do 5–7 dní. Obyčejně ještě několik dní přetrvává slabost a únava.

Situace se mění, pokud se onemocnění komplikuje. V tomto čase se mohou vyskytovat různorodé obtíže. Ty jsou závislé na místě postižení orgánu či orgánového systému.

Určité skupiny lidí jsou náchylné na zhoršený a těžší průběh chřipky.

Komplikace chřipky je potřeba předpokládat u více skupin lidí. Příkladem jsou malé děti, senioři, ale i lidé s chronickými onemocněními, a to srdce, dýchacího systému, lidé s cukrovkou a oslabenou imunitou. 

Prevence chřipky

Při chřipce, ale i chřipce podobných nemocech je důležitá hlavně prevence.

Důležitá je dlouhodobá prevence a hlavně ta, která by měla začít před sezónou.

Preventivní opatření zahrnují například:

1. správná životospráva
2. dostatečný pohyb venku, na čerstvém vzduchu
3. cvičení a dobrá fyzická kondice
4. otužování
5. dostatečný odpočinek a spánek
6. snížení stresu a psychické zátěže
7. dostatečná hygiena, a to hlavně v chřipkovém období, mytí rukou
8. používání jednorázových kapesníků
9. časté větrání
10. v sezóně omezení hromadných akcí, jako je kino, divadlo, koncerty a podobně
11. přiměřené oblečení
12. vhodné potraviny
13. dostatek ovoce a zeleniny 
    • česnek
    • citrusy
    • čaje
    • kyselá kapusta
    • salát
    • špenát
    • brokolice a podobně...
14. doplňky výživy
    • vitamín C a D
    • zinek
    • probiotika
    • kolostrum
    • betaglukan
    • echinacea

Spousta lidí chřipku podceňuje. Přechodí ji.

Tento způsob zvyšuje riziko vzniku komplikací. Ty mohou mít o mnoho horší dopad na zdraví či život člověka. A to v dlouhodobém časovém horizontu – kvůli dlouhodobým následkům.

Vakcinace a její význam

Změny v antigenním složení jsou podkladem k vypuknutí každoročních epidemií. Ale přesto se uvádí, že vakcinace jedním kmenem H a N částečně zabezpečí odolnost pro příbuzné kmeny.

Dojde-li však k antigennímu posunu, tedy driftu, vakcinace nezabezpečí imunitu. Tyto změny jsou podkladem zkoumání a tvorby účinné vakcína na nadcházející rok.

Složení vakcíny určuje každoročně Světová zdravotnická organizace (WHO). Řídí se podle vyskytnutých subtypů chřipky v předcházejícím období epidemie.

Očkování na chřipku tvoří nejdostupnější a nejúčinnější formu ochrany před chřipkou. Zabezpečí tvorbu protilátek (přibližně během 14 dní). Má úspěšnost v rozmezí 70–90 %. Případně zmírňuje celkový průběh nemoci a snižuje riziko komplikací.

Doporučuje se očkování před chřipkovou sezónou, koncem září až v říjnu. A to každoročně, jelikož má virus schopnost měnit své vlastnosti.

Očkování je bezpečné a vhodné pro dospělé i malé děti. Očkují se děti již od 6 měsíce života.

Světová zdravotnická organizace v roce 1999 zřídila Strategickou poradní skupinu expertů pro imunizaci (The Strategic Advisory Group of Experts SAGE on Immunization). Ta má na starosti vakcíny a imunizace, jejich výzkum a i dodávání.

Doporučená vakcinace podle WHO:

• při dlouhodobých onemocněních  
  • dlouhodobé onemocnění respiračního systému
  • srdečně-cévní onemocnění
  • onemocnění ledvin
  • cukrovka
  • poruchy imunity
  • při ozařovaní, léčbě cytostatiky
• děti a mládež
  • nad 6 měsíců
  • předškolní a školní věk
• lidé na 65 let a i jejich rodinní příslušníci
• zdravotničtí pracovníci a lidé pracující ve zdravotnických či sociálních zařízeních
• těhotné ženy
• vojáci
• policisté
• lidé pracující v bankách, obchodech, na poště či v dopravě
• sportovci

Očkování v těhotenství

Doporučuje se před hlavní chřipkovou sezónou, tedy od října až po prosinec.

Očkovací vakcíny jsou každoročně upravované podle zadání Světové zdravotnické organizace. Obsahují neživé části viru, které jsou pro těhotenství bezpečné.

Očkovací látka proti chřipce je bezpečná před i během těhotenství a není problém s očkováním ani po porodu.

Část imunity přechází i na dítě v děloze. Po porodu prostřednictvím kojení i v mateřském mléku. To zabezpečuje ochranu před onemocněním i pro dítě.

Očkovací látky s obsahem živých částí jsou v období těhotenství zakázány.

V případě zhoršení zdravotního stavu je vždy samozřejmě doporučované odborné vyšetření.