Letní chripky a nachlazení u detí. Víte, jak se jim vyhnout?

Deti ne zcela dobre snášejí lécebný režim, když vedí, že jejich vrstevníci si venku užívají letní radovánky. I když nemoci se mnohdy težko vyhnou, práve v léte casto zapomínáme na prevenci. V clánku uvádíme nejen nejcastejší zdravotní potíže detí, které se vyskytují v letních mesících, ale také faktory, které podporují jejich vznik.

Klimatizace a pruvan

Soucástí zlepšení komfortu v horkém léte je i používání klimatizace, a to nejen v aute. Ta nás príjemne zchladí a my se opet cítíme plní energie.

Abyste se však vyvarovali teplotnímu šoku a neskoncili s podráždeným hrdlem ci bolestí hlavy, je treba dodržovat urcité zásady.

Deti jsou citlivé na prudké zmeny teplot. Proto nastavuje klimatizaci maximálne o 6 stupnu nižší, než je teplota venkovního prostredí. Nikdy nenechávejte proudit vzduch prímo na deti, a už vubec ne na jejich tvár.

Pred koncem jízdy autem se aklimatizujte. Postupne tedy zvyšujete teplotu, aby se priblížila té venku. Pri krátkých trasách se radeji úplne vyvarujte jejímu používání.

Nesprávným používáním klimatizace nebo vystavením dítete pruvanu mu mužeme navodit zánet stredního ucha ci zánet ocních spojivek.

Nezapomínejte, že klimatizace vzduch nejen ochlazuje, ale i vysušuje. Následným vysušením sliznic lze predejít napríklad ponecháním nádoby s vodou v místnosti. Duležitý je také pitný režim.

Prectete si také clánky:
Jak používat, zda nastavit klimatizaci správne a aby neškodila?
Klimatizace a její vliv na naše zdraví

Co je teplotní šok

V horkém letním období jsme neustále vystavováni teplotním rozdílum. Jedná se o rozdíly napríklad po vstupu do klimatizovaných nákupních center, pri jízde v aute s klimatizací, ale také pri koupání v chladné vode. Deti jsou na tyto prudké zmeny nejcitlivejší.

Náhlým prechodem z chladného do horkého prostredí, a naopak muže dojít k takzvanému teplotnímu šoku. Následkem nej organismus ztrácí schopnost bránit se, a to nejen pred nachlazením a chripkou. Imunita zejména malých detí se snižuje.

Teplotní šok vzniká i pri konzumaci studených nápoju ci ledových pamlsku, jako jsou nanuky a zmrzliny.

Prehrátí a úpal

V zápalu hry a dovádení nejen deti nepozorují varovné signály prehrátí. Príliš dlouhému vystavení se slunci hrozí nejen riziko spálení sluncem, ale i navození si úpalu ci dehydratace.

Správné používání klimatizace je i u novorozence vhodnejší než jej nechat v horkém prostredí bez proudení vzduchu.

Prectete si také clánky o zdravém opalování ci ochrane pred sluncem.

Novorozenci nemají ješte vytvorenou termoregulaci. A tak jsou nejen na podchlazení, ale i na prehrátí ci úpal náchylnejší. Teplé a vlhké prostredí navíc s sebou prináší riziko vzniku potnicek, se kterými se citlivá detská pokožka setkává pomerne casto.

Ve vetrané místnosti díte lépe spí a je méne ohroženo syndromem náhlého úmrtí. Pozor však na pruvan a teplotní šok.

Zapamatujte si:

V aute nikdy nenechávejte díte o samote ani na pár minut! V horkých letních mesících se stojící auto už za okamžik zmení na horké peklo!

Letní chripka

Puvodcem typických chripkových epidemií, které známe behem jara ci podzimu, je virus influenza. Ta se však v letních mesících témer vubec nevyskytuje. Letní chripky ci nachlazení mají na svedomí zejména enteroviry. Vetšinou se projeví trídenní horeckou a lehkým zánetem hrdla. Casto se vyskytuje i zvracení, bolest hlavy ci svalu.

Mezi faktory, které podporují vznik letních chripek ci nachlazení, bývají napríklad dlouhé trávení casu v chladné vode, kombinace zpoceného tela a pruvanu, chladné nápoje, zmrzlina a podobne. Pri tom všem telo zažívá teplotní šok a oslabení imunity.

Pozor také na príjem tekutin. Jejich nedostatkem dochází k vysušení sliznic, které tak neplní svoji ochrannou funkci. Prectete si také clánek o správném pitném režimu v léte.

Pozor na to, aby díte nebylo vystaveno pruvanu, zvlášte, když se zpotí.

Opatrní je treba být také pri nadmerném slunení. To oslabuje naše telo. Organismus se tak obtížneji ubrání nemoci.

Nenechávejte deti dlouho ve studené vode ci v mokrých plavkách. Jinak jim mužete privolat nejen nachlazení, ale i zánet mocových cest.

Lécba letní chripky

Lécba se v podstate neliší od lécby klasické chripky nebo nachlazení. Je duležité, aby melo díte klid a odpocinek. Je treba mu zajistit dostatek tekutin a samozrejme vitaminu. Pri teplote nad 38,5 °C nasadte antipyretika s obsahem paracetamolu nebo brufenu. Pokud teplota neklesne do trí dnu nebo se vyskytnou jiné komplikace ci príznaky, je treba vyhledat lékare.

Angína

Infekce horních cest dýchacích se v letním období vyskytují pomerne casto. Podobne jako u letní chripky si nejen deti snadno navodí teplotní šok. Obranyschopnost tak rázem klesá. Stací se zchladit príliš studeným nápojem ci príliš velkým množstvím zmrzliny a bolestivá a nepríjemná bolest v krku je tady.

Angína se šírí kapénkovou infekcí, tedy kýcháním a kašláním nemocného cloveka.

Podle lokalizace zánetu rozlišujeme zánet hltanu – faryngitidu – nebo zánet mandlí – tonsilitidu, která se pri hnisavém zánetu nazývá angína.

Tkán mandlí má duležitou ochrannou funkci v souvislosti se vstupem choroboplodných cástic do dýchacího systému.

Angína bakteriálního puvodu se vyskytuje v léte pomerne casto. Bakteriím se totiž v teplém letním prostredí nejvíce darí. Vyvolavatelem mohou být však i stafylokoky, viry ci plísne.

Lécba se rozlišuje podle puvodce. Zatímco angínu virového puvodu zvládnete jen s klidem na lužku, vitamíny a dostatkem tekutin, u bakteriální angíny se bez antibiotik neobejdete. Samozrejme i zde je duležité, aby díte melo klid a dostatek tekutin ci vitamínu. Lékar vám poprípade muže ješte doporucit léky proti teplote – antipyretika – ci léky proti bolesti – analgetika. Pri virové angíne antivirotika.

Na bolest v krku pomohou ruzné pastilky ci kloktadla, které bežne zakoupit v lékárne. Ty mají lokální analgeticky a antipyretický úcinek.

TIP! Prectete si také clánek: Angína miluje teplo. Jak se s ní vyporádat behem letních dnu?

Zánet stredního a vnejšího ucha

Zvukovod detí je krátký, a tak jsou na zánet stredního ucha náchylnejší než dospelí. Casto se vyskytuje jako dusledek ci komplikace infektu horních cest dýchacích. Bývá tedy pridruženým onemocnením napríklad pri rýme ci angíne.

V letním období jsou zase deti ohroženy zánetem zevního ucha, takzvanou externí otitidou. K jejímu vzniku prispívá zejména dlouhý pobyt ve vode ci casté potápení. Známe ho také pod názvem plavecké ucho. Detský zvukovod je navíc od poloviny smerem k ušnímu bubínku smerující mírne dolu. A tak se voda nejen snadno dostane do této oblasti, ale zde se i déle udrží. To jsou významné faktory podporující zánet.

Více o zánetu ucha nejen u detí se doctete také v clánku: Zánet ucha v léte a voda.

Infekce mocových cest

Zánety mocových cest se nevyhýbají ani našim nejmenším. Deti do trí let nedokážou vymocit celý objem mocového mechýre najednou. Cást moci zustává v mechýri, což vytvárí ideální prostredí pro množení se bakterií. Casteji se vyskytuje u holcicek. Jejich mocová trubice je kratší a nachází se jen 1 centimetr od konecníku. Bakterie, které se prirozene nacházejí v tlustém streve, tak nemají daleko od mocových cest, kde zpusobují zánet.

Tyto potíže se však nevyhýbají ani chlapcum. Rizikovým faktorem je zejména nošení mokrých plavek, zpoceného oblecení nebo mocení do bazénu. Pri mocení se totiž snáze dostávají mikroorganismy do mocových cest, kde mohou vyvolat zánet.

Více se doctete v clánku: Zánet mocových cest.

Dbejte také na kvalitu a cistotu vody, ve které se deti koupou. Zanedbaná cistota vody v bazénu ci nevyhovující v jezerech muže zpusobit nepríjemnosti nejen v oblasti mocových cest.

Prectete si také magazínový clánek:
Koupání v jezírkách a na koupalištích prináší zdravotní rizika
Souhrn letních problému v jednom magazínovém clánku

Další zajímavé zdroje:

• alphamedical.sk - clánek o príznacích, diagnostice a lécbe chripky