Angína miluje teplo. Jak se s ní vypořádat během letních dnů?

Hnisavá angína je v převážné míře bakteriální onemocnění krčních (patrových) mandlí. Nesetkáváme se s ní jen v zimním období. Bakterii způsobující angínu (tonsilitidu), ale i všem ostatním bakteriálním mikroorganismům se mnohem lépe daří v teplém prostředí. Právě léto je ideální období pro vznik a rychlejší šíření onemocnění.

Angína, bolest v krku

Angína (tonsilitis acuta) je bakteriální onemocnění způsobující hnisavý zánět krčních mandlí. Až 70 % těchto zánětů způsobuje bakterie Streptococcus pyogenes. V menší míře je to také Streptococcus pneumoniae. O tonsilitidě tedy mluvíme jako o streptokokové infekci.

Původcem mohou být však i stafylokoky, méně často viry a výjimečně i plísně.

Možná jste nevěděli: Onemocněli jste v létě na angínu a váš lékař vám nepředepsal antibiotika? Možná je nepotřebujete. Pravděpodobně původcem vašich potíží bude virus. Je statisticky prokázáno, že v letním období převládají virové angíny nad bakteriálními.

TIP: magazínový článek: Správná léčba angíny u dětí

K čemu slouží krční mandle?

Krční mandle (tonsila palatina) jsou párový orgán Waldeyerova lymfatického prstence. Jsou uloženy mezi patrovými oblouky, proto se jim někdy říká také patrové mandle. Stejně jako funkce ostatních lymfatických (mízních) tkání v lidském organismu, tak i funkce mandlí se vyznačuje právě "bojem" proti infekci.

Právě krční mandle jsou tou hranicí, která nejednou zabrání proniknutí infekce dále do těla (dýchací cesty, trávicí trakt), a to právě uchycením bakterií na svém povrchu.

Jak se infekce šíří?

K přenosu infekce dochází nejčastěji kapénkovou infekcí. Bakterie nacházející se ve slinách nemocného se dostává do ovzduší během mluvení, kýchání či při kašli. Nejčastěji dochází k šíření nákazy v kolektivních zařízeních jako například školy, školky, školy v přírodě, letní tábory, společné ubytovny a jiná zařízení s vysokým počtem osob. Riziko zvyšují nevětrané místnosti.

Je možné se nakazit i velmi blízkým, přímým kontaktem s nemocnou osobou například při objetí, líbání či jiném styku. Dalším způsobem je infikování se použitím kontaminovaných předmětů. Jedná se hlavně o příbory, talíře, zubní kartáčky.

Proto velmi často dochází k přenosu u rodinných příslušníků, a to z jednoho člena rodiny na druhého. Společné obývání domu či bytu a blízký kontakt s nakaženou osobou zvyšují možnost onemocnění.

Možná jste nevěděli: Angínou se můžete nakazit ještě dříve, než se u nemocného objeví první příznaky, tedy během inkubační doby. Navzdory bezpříznakovosti v tomto období se bakterie u tohoto člověka již nachází v jeho slinách a na mandlích.

Inkubační doba angíny je poměrně krátká. Krátká inkubační doba a vysoká nakažlivost může ve zmíněných dětských kolektivech způsobit epidemii v rámci této skupiny dětí. Od prvního kontaktu s nemocným do objevení se prvních příznaků uplynou asi 2 až 4 dny. V některých případech to může být i dříve.

Jak se projevuje angína?

Hnisavý zánět hrdla začíná banálním škrábáním v krku. To se stává stále výraznějším. Přidružují se změny barvy hlasu až huhňání. Škrábání se mění v bolest v krku, která brání polykání. To bývá bolestivé u každého sousta. Zanícené mandle otékají, což zintenzivňuje již zmíněné potíže s polykáním.

Přidružují se horečky dosahující až 40 °C, někdy více. Nadměrné pocení, zvracení a dehydratace způsobují celkovou slabost, malátnost, únavu, točení hlavy, nadměrnou spavost. Teploty jsou doprovázeny bolestmi hlavy, svalů a kloubů.

Proč vzniká tak často v létě?

Proč vzniká angína v zimním období, není ničím zvláštní. Přechod z teplých do studených dnů snižuje obranyschopnost organismu. Takto oslabený jedinec je náchylnější ke vzniku různých onemocnění včetně zánětu mandlí. Promočená obuv od vody a sněhu, studené nohy, mrazivý vítr. To vše jsou faktory, které její vznik ještě podněcují. Ale jak to je s angínou v létě?

Rizikové faktory vzniku angíny v létě

Jak již bylo v úvodu zmíněno, bakteriím a všem bakteriálním infekcím se nejvíce daří v teplém a vlhkém prostředí. Pro jejich přežití a množení je to ideální klima. Správná teplota, vlhkost, pH ale také přítomnost kyslíku, oxidu uhličitého, stopových prvků, solí a minerálních látek vytvářejí pro bakterie přímo ráj.

Zajímavé: Při podmínkách vhodných pro přežití bakterie se velmi rychle množí dělením nebo rašením. Jeden rozmnožovací cyklus se nazývá generační čas a kolísá v trvání od 10 až 15 minut do 10 až 12 hodin. Přemnožením vzniká infekce.

V zimě je to nízká teplota, sníh a vítr. V létě hřeje slunce a lidé nepočítají s tím, že by mohli nachladit. Opak je však pravdou.

Chlazené nápoje s ledem, zmrzlina, klimatizace, teplota vody, studené bosé nohy, výkyvy počasí i během léta, vítr na pláži. To všechno jsou faktory vzniku angíny, které jsou nejednou podceňovány.

Babičky nikdy nepreferovaly ledové nápoje. Není to až takový nesmysl, jak by se mohlo na první pohled zdát. Působením velmi nízké teploty dostane hrdlo jako šok. Totéž platí i u zmrzliny. Následuje snížení imunity a nachlazení.

Na podobném principu jako studené nápoje fungují také klimatizační zařízení.

Rozpálený člověk si pustí klimatizaci s příliš nízkou teplotou a tělo tím utrpí šok.

Totéž platí pro koupání v nedostatečně zahřáté vodě, nedostatečném oděvu v případě ochlazení v létě nebo v oblečení mokrých plavek.

Způsoby, jak se vyhnout angíně

Jelikož angína je vysoce nakažlivá infekce, je nejpodstatnější vyhýbat se již nemocnému člověku. V případě, že se jedná o matku a dítě, je třeba minimalizovat osobní kontakt během onemocnění, vyhýbat se velmi blízkému kontaktu (polibek, objetí).

Ve společné domácnosti je třeba větrat v pravidelných intervalech, protože infekce může být rozptýlena ve vzduchu.

Podobně je to i v dětských kolektivních zařízeních. Osoba zodpovědná za tyto děti by měla v případě výskytu angíny držet nemocné dítě izolovaně od zdravých. Nejlepší je kontaktovat rodiče, aby si pro takové děťátko přišli a vzali do domácí péče.

Vyhýbat bychom se neměli jen nemocným, ale i rizikovým faktorům. Nápoje a zmrzlina by neměly mít nižší teplotu, než je teplota těla – 5 °C při kontaktu s hrdlem. Koupat se doporučuje jen ve sluncem vyhřáté vodě. V případě, že se už koupat nebudete, je třeba dát ze sebe mokré plavky pryč a obléct se do sucha.

Klimatizační zařízení všichni milují, hlavně, když je horko. Klima v místnosti by však nemělo mít velký teplotní rozdíl oproti vnějšímu prostředí a už vůbec ne oproti teplotě lidského těla.

TIP: Přečtěte si také článek v magazínu: Klimatizace a její vliv na naše zdraví

Léková a domácí terapie

Při léčbě angíny je nejdůležitější zjistit jejího původce. V létě převažují virové angíny, které ve většině nevyžadují lékovou terapii. Lze je zvládnout klidovým režimem a dostatečným přísunem tekutin a vitamínů. V závažnějších případech může lékař naordinovat antivirotika.

Bakteriální angíny jsou poměrně časté. Převládají v zimních obdobích, což ovšem neznamená, že se nemůže objevit i v létě. Lékem první volby je penicilin. V případě alergie na toto antibiotikum známe široké množství jiných antibiotik, která lze použít.

V případě angín se používají i jiné léky spolu s antibiotiky, případně antivirotiky. Jedná se o léky tlumící bolest (analgetika) a teplotu (antipyretika). Nejčastěji se používá paralen, u dětí krajky nebo nurofen. Při přetrvávající horečce lze antipyretika vzájemně kombinovat (po konzultaci se svým lékařem).

Na co je třeba dbát při léčbě angíny?

Neméně důležitý je klid na lůžku. Oddechem a spánkem se organismus regeneruje, což napomáhá v jeho lepší obranyschopnosti a rychlejšímu uzdravení.

Vyvětrané místnosti zabraňují tomu, aby se patogeny rozptýlené ve vzduchu kumulovaly v místnosti. Může to mít za následek prolongovaný průběh onemocnění nebo nakažení jiného člena rodiny.

Během onemocnění by lidé neměli zapomínat na tekutiny, jejichž množství by mělo být vyšší než za normálních okolností. Teplotou, pocením, případně zvracením ztrácíme tekutiny a minerální látky, čili je třeba je nahradit, a to ve zvýšené míře.

Dostatek ovoce a zeleniny je podstatný pro přísun vitamínů, které nám pomáhají v boji proti jakýmkoli chorobám. Nejdůležitější je dostatek vitamínu B, C, D a samozřejmě zinku.

Co s bolavým hrdlem?

Horké čaje při nachlazení jsou mýtem, který nás provází až do dnešní doby. Spousta nemocí se projevuje například vysokou teplotou, v případě angíny i bolavým hrdlem. Je naprosto nevhodné pít horké nápoje nebo polévky.

Na jedné straně při bakteriálních infekcích vytváříme patogenům vhodné (teplé) prostředí, což jim umožňuje déle přežívat a množit se, na druhé straně bráníme vlastnímu tělu tlumit vysoké teploty. Nápoje by měly být vlažné, nikdy ne ledové.

Pro zklidnění bolesti v krku a nepříjemného škrábání v krku je možné zakoupit v lékárně různé pastilky a kloktadla. Ty obsahují účinné látky, které mají analgetický a protizánětlivý účinek. Směsi bylin se používají zase k výrobě kloktadel. Vhodné kloktadlo si můžete vyrobit i doma, a to odvarem z bylin. Používá se hlavně šalvěj, heřmánek, řepík.

Přečtěte si také: Co všechno s sebou přináší léto a horko?

Otestujte se: