Správná léčba angíny u dětí? Jaké má příčiny a příznaky?

Angina tonsilitida nebo v latině také tonsilitis acuta je zánět krčních (patrových) mandlí (konkrétněji jde o Waldeyerův lymfatický prstenec). Jejich základním úkolem je boj proti infekci a původcem zánětu je až v téměř 70 % bakterie zvaná Streptococcus pyogens.

Nejčastěji vyskytuje u dětí, ale nemine ani dospělé.

Přesto, že se jedná o relativně častou infekci, se mohou při nesprávné léčbě v pozdějším věku objevit závažné následky s postižením srdce, chlopní, kloubů či ledvin, proto je správná léčba angíny u dětí nesmírně důležitá.

Zajímá vás:
Co způsobuje angínu a jaké má příznaky.
Může být virová?
Hnisavá či bez teploty?
Je infekční/přenosná?
Pomůže domácí léčba, nebo je nutná odborná péče?

Proč angína vzniká?

Angína (tonsilitis acuta) je bakteriální infekce krčních mandlí. Vyvolává ji v převážné míře streptokoková infekce - až v 70 % je spouštěčem Streptococcus pyogenes.

Dalšími bakteriemi, které se podílejí na jejím vzniku, jsou Streptococcus pneumoniae, ale i některé stafylokokové infekce nebo bakterie Escherichia Coli. Bakteriální, hnisavou anginou se nazývá kvůli převaze bakterií jako vyvolávajícího agens. Způsobená však může být i viry nebo plísněmi (např. candida albicans).

Krční mandle (tonsilla palatina) jsou párový orgán nacházející se postranně v dutině ústní mezi kořenem jazyka a měkkým podnebím. Patří do Wadereyova lymfatického systému. Jsou tvořeny mízní tkání stejně jako nosní mandle. Mají ochrannou funkci v boji proti infekci. Povrch mandlí je nerovný, tvořený prohlubněmi, na kterých se často zachycují choroboplodné zárodky.

Klinický průběh onemocnění

Příznaky způsobené streptokokovou infekcí lze ze širšího hlediska rozdělit na lokální – v místě působnosti vyvolávajícího agens, kde se bez léčby dále rozmnožuje -, a na celkové neboli systémové. Ty se projevují nespecifickými příznaky podobnými jako u ostatních bakteriálních infekcí.

Lokální příznaky

Když se bakterie na mandle zachytí, způsobuje zánět. Zánětlivý proces je katarální, kdy jsou sliznice zanícené, zčervenané, prosáklé a bolestivé.

Následně začíná hnisavý proces, během něhož se na mandlích vytvářejí hnisavé čepy, povlaky až hnisavé folikuly (váčky naplněné zánětlivým infiltrátem). Povlaky jsou zbarveny do bílé až žlutobílé barvy, později splývají do větších ploch. Na patře nacházíme petechiální krvácení (tečkovité – vlásečnicové).

Tyto změny se navenek projevují bolestí v krku spontánně i na dotek z přední části krku. Bolestivost může vyzařovat až do čelistí, odtud do ucha a končí v zátylku. Za provokující faktor vyšší intenzity bolesti považujeme polykání, kašlání, kýchání nebo i mluvení a pohyby hlavy – hlavně rotační.

Bolest do určité míry způsobuje potíže s polykáním v kombinaci spolu s otokem sliznic, čímž se zužuje prostor v krku. Zúžený prostor hrdla spolu se zhrublou hltanovou mandlí způsobuje také potíže s dýcháním, které je vynuceno ústy.

Ze stejné příčiny můžeme během spánku u děťátka pozorovat chrápání. Z důvodu zúžení ústí sluchové trubice bývá časté i zalehnutí v uších. Pozorujeme i změny hlasu, které připomínají spíše huhňání.

Systémové příznaky

Pro angínu jsou typické vysoké horečky s třesavkou (zimnicí). Dosahují hodnoty 39 °C a více. Teploty způsobují nadměrné pocení. Dítě je proto často dehydratované, slabé, malátné. Typická je únava a spavost. Raritní nejsou ani febrilní křeče (křeče z teploty). Méně často může dojít k blouznění a dezorientaci.

Hlavně u dětí se toto onemocnění začíná horečkou a zvracením. Úporné zvracení přispívá k prohlubování dehydratace a celkové alterace vědomí.

Postupně se přidružují i ​​další příznaky jako škrábání nebo pocit cizího tělesa či sucha v krku. Sucho v krku dráždí na kašel. Ten bývá většinou suchý a dráždivý. S každým zakašláním se stupňují i ​​bolesti v krku, což činí dítě více mrzuté, plačtivé a nespokojené.

Typicky jsou zvětšeny regionální (sousední) uzliny. Dají se nahmatat a při pohmatu a zatlačení jsou lokálně bolestivé. Jedná se o jasný příznak toho, že tělo bojuje s infekcí. Nejčastěji lze nahmatat submandibulární uzliny (podčelistní).

Jaké komplikace mohou ovlivnit průběh onemocnění?

Většina tonsilitid lze zvládnout správnou léčbou a izolací nemocného dítěte během 10 dnů, aniž by vznikly nějaké komplikace. Komplikace vznikají spíše při špatné diagnostice a následné nesprávné terapii. Přesto se s nimi můžeme setkat a je dobré o nich vědět.

Chronická angína

Vzniká jako následkem předchozích a často se opakujících akutních angín. Ty zanechávají v mandlích mikrobiální flóru, která může způsobit recidivy chronických zánětů. Projevují se stejně jako akutní zánět mandlí.

Absces mandle

Pokud se bakterie dostala do hlubších struktur mandle a okolí, může vzniknout její absces. Absces je hnisavý ohraničený zánět oválného tvaru, respektive dutinový útvar vyplněný hnisem. Většinou se tvoří při chronických tonsilitidách a postihuje jednu stranu. Mandle na straně abscesu je zvětšená, prosáklá a bolestivá.

Sepse

Pokud se bakterie přesune z ložiska (mandle) krevní cestou do krevního oběhu, je schopna se tam dále množit a způsobovat další potíže. Infekce v krvi se nazývá septikemie. Odtud se dokáže zachytit v kterémkoli orgánu těla a napadnout jej. Příznaky se liší podle toho, o který orgán se jedná. Také v těchto orgánech způsobuje metastatické abscesy.

Základní diagnostika a vyšetření

Nejdůležitější ze všeho je správná diagnostika. Nebývá náročná. Na základě anamnézy, klinického obrazu nemocného, krevních odběrů a stěru z mandle lze potvrdit nebo vyloučit.

U angíny bývá zvýšený počet leukocytů (bílých krvinek) a zvýšený titr ASLO, který dokazuje, že v krvi se nacházejí protilátky proti streptokokové infekci. Zvyšuje se sedimentace erytrocytů (červených krvinek), jejíž rychlost mění (zvyšují) bílkoviny typické pro zánět.

Jak správně léčit angínu u dětí?

Na bakteriální infekce jsou lékem první volby antibiotika. Zánět mandlí bývá způsoben hlavně streptokokovými infekcemi, což umíme dokázat podle krevních výsledků.

Tak jako tomu bylo i v minulosti od dob Fleminga, to platí i nyní, že nejúčinnějším antibiotikem proti streptokokům je fenoxymetylpenicilin, tedy běžný a často používaný penicilin.

Přípravek je třeba brát v pravidelných časových intervalech po dobu, kterou určí lékař. Časové odstupy mezi dávkováními léků musí být přesné. Pokud bychom totiž lék podali například o dvě hodiny později, mohlo by se stát, že by už nemusel účinkovat.

Možná jste nevěděli: Antibiotický účinek se po 8 až 12 hodinách (v závislosti na druhu antibiotika) snižuje a infekce se vůči němu stává odolnou. Pokud se bakterie stane rezistentní vůči konkrétnímu antibiotiku, to už nezabere a ztěžuje se další léčba.

Na bolesti, otok, škrábání a zánět v krku je v dnešní době velké množství volně prodejných preparátů ve formě sirupů či cucavých pastilek. Kromě toho, že zmírňují bolest, působí také antisepticky a dezinfikují ústní dutinu a hltan.

Vhodné jsou také léky působící protizánětlivě. Protizánětlivé a uklidňující účinky mají i některá kloktadla nebo bylinné čaje. Výrazně zmírňují otok a usnadňují děťátku snahu polykat, což je nesmírně důležité při příjmu potravy a tekutin, která by měla být bohatá na vitamíny.

Zvýšený příjem vitamínů a minerálních látek zvyšuje přirozenou obranyschopnost. Tekutiny se pocením a zvracením ztrácejí z těla příliš rychle, hlavně u dětí je to velmi nebezpečné, proto je třeba je doplňovat.

Při angíně a celkově při bakteriálních infektech není dobré podávat horké čaje a nápoje. Teplé prostředí je vhodné i pro rozmnožování bakterií, proto je třeba volit vlažné nebo jen mírně teplé tekutiny.

Pozor: Při tonsilitidě vyvolané jiným infekčním agens, například viry, je léčba antibiotiky neúčinná!!!

Léčba virových zánětů je čistě symptomatologická. Tlumí se jen příznaky, jako je horečka, zvracení, bolest, a je třeba dbát na doplnění vitamínů, minerálů a tekutin.

Při teplotě vyšší než 38 °C se doporučují zábaly hrudníku a bříška vlhkým ručníkem namočeným ve vlažné vodě. Vzhledem k tomu, že teploty při angíně bývají opravdu velmi vysoké, je někdy třeba kombinovat zábaly i s antipyretiky (léky proti horečce).

Neméně důležitý je klid na lůžku. Nemocný by se měl vyhýbat jakékoli fyzické námaze, která by zhoršila průběh onemocnění.

V minulosti se velmi často dělala tonsilektomie (odstranění mandlí). V dnešní době se doporučuje jen v některých případech. Je to hlavně při recidivující chronické tonsilitidě či abscesech, které se nepodaří odstranit antibiotickou léčbou. Dělá se, aby se zabránilo opětovnému vzplanutí infekce a následné septikémie se odstraní mandle jako zdroj bakteriální infekce – ložisko.

Co může způsobit neléčená angína z dětství v pozdějším věku?

Jak bylo již zmíněno, angína je snadno léčitelná převážně bakteriální infekce. V případě, že se v dětství její léčba zanedbá, může způsobit závažné až smrtelné následky, které se nemusí objevit hned. Nejednou se objevují nenápadně nebo se náhodně zjistí během preventivní prohlídky s odstupem několik let až desítek let.

Za nejzávažnější se pokládá revmatická horečka. Způsobují ji špatně léčené infekce vyvolané streptokokem skupiny A. Jedná se o zánětlivé onemocnění. Projevuje se záněty kloubů a pohybového ústrojí a následně postihuje i srdeční sval.

Je příčinou zánětu srdečního svalu (myokarditidu), která může vést i k srdečnímu selhání. Bakterie se také krevní cestou často usazují v oblasti srdečních chlopní.

Otestujte se