Zánet, bolest ci svedení ucha v léte? Z vody, pruvanu i klimatizace

Príznaky jako bolest ucha nebo ušní boltce, zejména pri jejich zatlacení, výtok z ucha a porucha sluchu jsou základními symptomy pri zánetech ucha.

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v léte - slunce, teplo, úrazy a onemocnení

Zánet ucha – otitida

Odborne se zánet ucha nazývá otitida. Rozdeluje se na zánet stredního ucha – otitis media – a zánet zevního ucha – otitis externa.

Zánet stredního ucha

Zánet stredního ucha úzce souvisí s onemocnením horních cest dýchacích. Je to zpusobeno jejich anatomií a funkcností. Casto bývá jejich pridruženým onemocnením. Nejcasteji se vyskytuje pri zánetu hltanu a rýme.

U detí bývá sluchová trubice ješte krátká, takže zánet stredního ucha je casto spojen práve s obdobím detství, ale nevyhýbá se ani dospelým. Je definován jako akutní vzniklé príznaky spojené se zánetem a prítomností tekutiny ve stredním uchu.

Až 90 % detí prekoná zánet stredního ucha v období do 6 let.

Prubeh onemocnení nebývá stejný, a to zejména v ruzných vekových kategoriích. U malých detí do 1 roku jsou v popredí zejména celkové príznaky jako:

• horecka
• nechutenství
• zvracení
• pokles hmotnosti

Bolest v uchu dávají deti najevo plácem. Zpusobuje i jejich nespavost. Primárne ji vyvolá virus, ke kterému se pridá bakteriální infekce.

Pri typickém prubehu jsou u dospelých výrazné príznaky a zánet stredního ucha se snadno diagnostikuje.

Po akutním zánetu hltanu, nebo casto již behem nej, dochází k zvetšující se bolesti ucha a muže být i porucha sluchu na strane postižení. Zvukovod bývá naplnen hnisavou tekutinou.

Zánet stredního ucha, který se vyskytne v dospelém veku, bývá nekdy recidivující – opakující se zánet z detství, o kterém postižený ani nemusel vedet.

Pri jeho projevení, jelikož je pridruženým onemocnením zánetu horních cest dýchacích, se musí soucasne myslet i na jejich lécbu. Pokud by byla nesprávná, mohl by tento zánet prejít do chronického a vážne poškodit sluch postiženého.

Prectete si také: Clánek o zánetu stredního ucha.

Zánet zevního ucha nebo plavecké ucho

Zánet zevního ucha nebo zvukovodu mívá vnejší i vnitrní faktory.

Mezi vnejší patrí:

• macerace kuže – tedy její rozmocení tekutinou, v léte zejména vodou z bazénu a vodních nádrží, nebo prímo zánetlivou tekutinou
• mechanické poškození kuže
• chemické poškození kuže

Jejich vlivem se snižuje pružnost kuže zevního zvukovodu. To má za následek snížení funkce mazových žlázek, které se v nem nacházejí. Tím poklesne produkce mastných kyselin, které jsou soucástí ušního mazu a slouží jako prevence pred mikroorganismy.

Jeho ochranná funkce se tedy sníží a zvukovod bude náchylnejší k infekcím.

Rovnež pri castém vymývání zvukovodu mýdlem nebo šamponem se ušní maz vyplavuje a nemuže tedy plnit svuj význam. Kuže se stává suchou a na jejím povrchu se snadno usadí nechtené bakterie. Velkou záteží bývá i prašné prostredí a nadmerná vlhkost.

Výrazne infekcní prostredí, které má velký a castý vliv na zánet zevního ucha, je voda v bazénech. Predevším termální, která obsahuje chlór a bakterie rodu Pseudomonas aeruginosa.

Výsledkem je castá externí otitida – zánet ucha, nazývaný také plavecké ucho, a to zejména v léte. Postihuje všechny vekové kategorie.

Deti jsou však na toto onemocnení náchylnejší, vzhledem k jejich delšímu pobytu ve vode a s tím spojeným aktivitám.

U nich je zvýšené riziko, že se voda dostane do zvukovodu a udrží se tam delší dobu. To je možné díky jeho anatomickému tvaru, který se od své poloviny dovnitr k ušnímu bubínku svažuje mírne smerem dolu.

Zánet ucha bývá zpusoben casto i zbytecným a nadmerným mechanickým cištením vnejších zvukovodu a odstranováním ušního mazu.

Nesprávné používání vatových kosmetických tycinek zabranuje samocistícímu procesu ucha. Maz se tycinkou natlací až na ušní bubínek, kde zaschne a pusobí jako cizí teleso.

Dochází k podráždení pokožky ve zvukovodu a vzniku zánetu.

Castým faktorem vzniku je pruvan a nachlazení. Dopomáhají otevrená okna, i behem jízdy autem, klimatizace ci ventilátory.

• Jaký vliv má klimatizace na naše zdraví? Muže škodit?
• Jak používat ci nastavit klimatizaci správne a aby nám neškodila?

Mezi vnitrní faktory vzniku zánetu ucha patrí zejména stavy vedoucí k oslabení organismu. Jsou to ruzná akutní nebo chronická onemocnení:

• cukrovka
• snížená hladina vitamínu
• casté fyzické pretížení
• casté vystavení stresovým situacím

Príznaky zánetu zevního ucha

Všechno to vetšinou zacíná svedením ve zvukovodu. Vetšinou se tomu však nepripisuje velký význam. Už samotné svedení je však nízkým stupnem bolesti. Ta se postupem casu zvýraznuje a postižený zjistí, že ulevování si škrábáním se v uchu už nestací.

Casto se k tomu používají již zmínené kosmetické tycinky, což prubeh onemocnení ješte více zhoršuje. Bolest je lokalizována v oblasti vnejšího zvukovodu a zvýraznuje se zatažením ušního laloku, nebo tlakem na ušní chrupavku v míste, kde vyústuje zvukovod, takzvaný tragus. Intenzivní bývá zejména v noci.

Pridružuje se porucha sluchu. Ta je zpusobena otokem zvukovodu a zánetlivou tekutinou, která se v nem nachází. Pokud se delší dobu neodstranovala, muže nepríjemne zapáchat. Zvukovod muže být oteklý do takové míry, že se nedá porádne vyšetrit.

Bolest se muže zvetšovat, pokud se zánet zacal šírit na chrupavku nebo okostici. Zánet zvukovodu bývá casto spojen se zvetšením príslušných lymfatických uzlin a bolestí v oblasti za ušní boltcem.

Symptomy zevního zánetu ucha bývají ruzné. Mezi nejcastejší patrí:

• bolest v oblasti zvukovodu
• svedení, tlak ci jiné nepríjemné pocity v oblasti ucha
• výtok z ucha
• porucha sluchu
• otok v oblasti zvukovodu a/nebo ušního boltce
• zvýšená telesná teplota
• zvetšené príslušné mízní uzliny

V tabulce jsou uvedeny rozdíly mezi zánetem zevního a stredního ucha

Formy akutního zánetu ucha

Akutní zánet zvukovodu má ruzné podoby.

Ohranicený zánet zevního ucha – jedná se o ohranicený zánet zevního zvukovodu, nacházející se v nekteré jeho cásti.

Difúzní zánet zevního ucha – pronikající zánet, který postihuje celý zvukovod. Napadá kuži zvukovodu i hloubeji v jeho kostené cásti. Muže být bakteriální, ale také mykotický. Z príznaku se vyskytují:

• bolest, která nemusí být intenzivní
• otok
• porucha sluchu
• vytékající hnis, který zpusobuje rozleptání a zánet kuže i na ušním boltci

Na rozdíl od zánetu stredního ucha u postižených nepretrvává zvýšená telesná teplota.

Virový zánet zevního ucha – nejcasteji se vyskytuje pri chripkové epidemii, ale vyvolávají ho i herpetické viry. Postižení mají intenzivní bolest ucha a mírnou poruchu sluchu. V zevním zvukovodu se tvorí puchýre naplnené krví, které se chirurgicky rozrežou, a príznaky se zmírní.

Maligní zánet zevního ucha – muže se vyskytovat u pacientu s porušenou imunitou, s težkou formou cukrovky, nebo u onkologických pacientu lécených chemoterapií.

Zánet se na zacátku projevuje jako akutní zánet zevního ucha, který prechází do chronického zánetu. Pozdeji zacne nicit kost zvukovodu a muže zpusobit ochrnutí oblicejového nervu.

Mykotický zánet zevního ucha – vyskytuje se u lidí, kterí se déle zdržují ve vlhkém prostredí. Je zpusobován ruznými houbami a plísnemi. Na kuži zvukovodu se vyskytují povlaky, které jsou zabarveny podle druhu plísne od žluté až po zelenocernou. Vyskytuje se svedení zvukovodu a zhoršení sluchu.

Lécba zánetu zevního ucha

Lécba záleží na puvodci zánetu.

Pokud byl zánet vyvolaný bakteriemi, tak se pristupuje ke každodenní lokální lécbe pomocí prostredku vyvolávajících zmenu kyselosti prostredí. Tedy ty, které mení prostredí zvukovodu na kyselé:

• 3% roztok kyseliny borové s alkoholem
• Burrowuv roztok
• výplachy chloraminem

Lokálne se mohou aplikovat roztoky širokospektrých antibiotik, pokud zánet neustupuje, podávají se podle výsledku krevních testu antibiotika i systémove.

Mykotické zánety se lécí denním cištením a odsáváním obsahu zvukovodu. Aplikují se antimykotické roztoky nebo se podávají antimykotika systémove. Krome pravidelného ošetrení lécba techto zánetu vyžaduje další pokracování, alespon 2 týdny po vymizení príznaku. Lokálne se podávají antimykotika, aby se zabránilo návratu onemocnení.

Zánety vyvolané herpetickým virem se lécí pomocí antivirotik, vitamínu skupiny B a kortikosteroidu.

Jelikož jsou všechny zánety zevního ucha doprovázeny nepríjemnou bolestí, pristupuje se v jejich lécbe i k podávání léku proti bolesti – analgetik.