Zánět vaječníků (ooforitida) a zánět děložních přídatných orgánů (adnexitida)

Zánět vaječníků zvaný ooforitida je poměrně závažné infekční onemocnění.

V některých případech zánět postihuje pouze vaječník, ale ve většině případů se současně se zánětem vaječníku vyskytuje i zánět vejcovodu. Názývá se salpingo-oophoritis nebo adnexitida. Jde o jedno z častých zánětlivých onemocnění ženských pohlavních orgánů.

Adnexitida je zánět adnexů dělohy, tj. děložních přídatných orgánů, které tvoří vejcovod a vaječník.

Vaječníky (ovaria) jsou párové vnitřní pohlavní orgány ženy, které produkují ženské pohlavní buňky vajíčka a pohlavní hormon estrogen.

Vejcovod (tuba uterina) je párový orgán spojující dělohu s vaječníky. Má tvar trubice vycházející z rohů dělohy a zakončené nálevkovitým rozšířeným koncem obklopujícím vaječník.

Zánět vaječníků je nezřídka doprovázen zánětem v oblasti vaječníků, celé pánevní oblasti, tedy zánětem sliznice dělohy a okolních tkání.

Často je způsoben bakteriální infekcí nebo je důsledkem chronického pánevního zánětu.

Riziko zánětu vaječníků se zvyšuje v raných fázích sexuálního života. Souvisí to se sexuálním životem a intimní hygienou.

Nejvíce jsou postiženy ženy ve fertilním věku mezi 20. a 30. rokem života.

Méně často jsou postiženy dívky v pubertě nebo ženy po menopauze.

Nejčastěji se infekce šíří z děložního čípku do dělohy, dále do vejcovodů a nakonec do vaječníků. Nakonec se při komplikacích může zánět rozšířit i na pobřišnici a břišní stěnu. Tento zánět nemůže vzniknout z prochladnutí, ale prochladnutí k rozvoji infekce významně přispívá.

Onemocnění způsobují bakterie, vzácně také viry.

Infekce se do vaječníků a vejcovodů dostává různými cestami. Buď vzestupnou, nebo sestupnou cestou.

Vzestupná cesta přenosu infekce

Vzestupná cesta znamená, že se infekce dostane zdola nahoru, tedy z pochvy, dělohy do vaječníku.

Původce zánětu může být přítomen v pochvě. Jakmile se přemnoží a překročí bariéru, způsobí zánět. Nejčastějším přenosem infekce je pohlavní styk.

Zánět se může šířit také po porodu, po potratu, po menstruačním krvácení nebo po operaci děložního hrdla. Porod, potrat, zavedení nitroděložního tělíska však patří mezi méně časté příčiny zánětu vaječníků.

Sestupná cesta přenosu infekce

Sestupnou cestou se rozumí, pokud zánět přichází ze vzdálených ložisek krevní nebo lymfatickou cestou.

Například z gastrointestinálního traktu. Ze střevního traktu se nejčastěji přenáší ze zánětu slepého střeva (apendicitidy), únikem výpotku vzniklého po jeho zánětu.

Krevní cestou může vzniknout zánět s probíhající infekcí v těle, často při chronické tonzilitidě a u žen s oslabenou imunitou.

Autoimunitní zánět vaječníku – autoimunitní ooforitida

Infekcí vyvolaný zánět vaječníků se odlišuje od autoimunitní ooforitidy, která je způsobena poruchou imunitního systému.

Imunitní systém napadá vaječníky. Považuje je za cizí těleso, způsobuje zánět, dokonce atrofii (snížení funkce a jeho zmenšení).

Tyto zánětlivé změny na vaječníku poškozují jeho funkci. Hlavními příznaky jsou nepravidelná až chybějící menstruace, křeče v břiše, nadýmání, nevolnost.

Autoimunitní ooforitida může být součástí autoimunitního syndromu.

Běžnými původci zánětu vaječníků jsou

• Kmeny E. coli
• Proteus
• Enterokoky
• Streptokoky
• Stafylokoky
• Neisseria gonorrhoeae - původce kapavky
• Chlamydia trachomatis

Rizikové faktory zahrnují

• Nachlazení
• Hormonální výkyvy
• Špatná hygiena
• Častý nechráněný sex
• Střídání sexuálních partnerů

Zánět vaječníků nevzniká kvůli nachlazení, nachlazení je pouze rizikovým faktorem.

Ženy s oslabenou imunitou jsou vystaveny zvýšenému riziku.

Pro zánět vaječníku je typická bolest v podbřišku.

V počátečních fázích zánětu může být bolest mírnější a spíše se jedná o pobolívání. Později se však mění v trvalou bolest intenzivnějšího charakteru. Záleží na tom, jak rychle zánět roste.

Nejčastěji se bolest objevuje na pravé straně nebo v celém podbřišku. Velmi vzácně se může objevit na levé straně.

Dospívající dívky často pociťují opakující se bolesti v podbřišku, které zaznamenají při změně polohy nebo při otřesu. Bolest vystřeluje do kříže, stehen nebo velkých stydkých pysků.

Bolest v podbřišku se stupňuje. Bolest se stává silnější a je doprovázena křečemi v podbřišku.

Zvýšená tělesná teplota se objevuje nepravidelně a může trvat až týden.

Vysoké horečky jsou u mladých žen se zánětem vaječníků méně časté.

Výtok z pohlavních orgánů není pravidlem. Vyskytuje se u méně než poloviny žen. Výtok může být zapáchající, nazelenalé nebo žluté barvy.

Menstruace bývá bolestivější i u žen, které dříve netrpěly žádnými bolestmi při menstruaci.

Může se objevit i krvácení mimo menstruační cyklus.

Bolest při pohlavním styku.

Zrychlený puls.

Silná bolest během ovulace.

Horečka při těžkém zánětu je často doprovázena únavou, zimnicí a nechutenstvím.

Může se také objevit pocit pálení nebo bolest při močení.

Časté nucení na močení.

Průjem nebo zácpa.

Přetrvávající zánět může vést i ke slepení vejcovodů, což vede k neplodnosti. Při částečném slepení existuje vysoké riziko mimoděložního těhotenství.

V některých případech se nemusí vyskytnout žádné příznaky a diagnostikovaný zánět vaječníků zůstane jen po náhlém záchvatu pánevní bolesti.

Někdy jsou příznaky mírné, sotva rozpoznatelné.

Zánět vaječníků diagnostikuje gynekolog na základě komplexního vyšetření.

Palpační vyšetření, vyšetření pohmatem přes pochvu a dutinu břišní nemusí zánět potvrdit. V počátcích zánětu není bolestivost na pohmat výrazná.

Při probíhajícím zánětu jsou vaječníky citlivé až bolestivé. Později dochází k otoku vejcovodu, vaječníku nebo dělohy, které mohou být při palpaci výrazně zduřelé a bolestivé.

Vyšetření krve a moči se zaměřuje na počet bílých krvinek, které jsou při zánětlivém procesu v těle zvýšené, a také na hodnoty CRP.

K identifikaci původce infekce se odebere stěr z děložního čípku, který se vyšetří a odešle do laboratoře na kultivaci.

Kultivační stěry odebrané z pochvy a děložního čípku jsou v 50–70 % shodné s kultivací z vaječníků.

Sonografické vyšetření malé pánve prokazuje zánětlivé změny, zduření vaječníku a vejcovodu.

Další invazivní metodou je endoskopické vyšetření, laparoskopie. Umožňuje odběr materiálu k vyšetření a může odhalit příčinu pánevní bolesti. K tomuto vyšetření se přistupuje spíše u dospělých žen než u dospívajících a dětí.

Záněty vaječníků a vejcovodů se často objevují současně.

K zánětu postihujícímu pouze vaječník dochází při zánětu slepého střeva nebo po přenosu zánětu krevní nebo lymfatickou cestou.

Častější je však přenos zánětu z pochvy, dělohy, přes vejcovod do vaječníku.

Podle délky trvání zánětu a jeho charakteru se záněty vaječníků dělí na akutní a chronické.

Akutní zánět

Akutní zánět je náhlý, doprovázený bolestí v podbřišku. U dospívajících dívek nemá zánět tak silný průběh jako u dospělých žen. Typický je otok vejcovodu a výrazná bolestivost vaječníku při vyšetření pohmatem.

Chronický zánět

Chronický zánět je méně výrazný. Bývá doprovázen poruchami menstruace, bolestivostí při pohlavním styku.

Zánět se z vaječníku může rozšířit i do okolí, až na pobřišnici. Při hnisavém zánětu se může vytvořit absces nebo se v Douglasově prostoru může hromadit hnis.

Hnisavý zánět může způsobit postupné zužování vejcovodu, až dojde k jeho úplnému uzavření.

Pokud se zánět neléčí, může dojít k poškození vaječníku a následně k absenci menstruace – amenoree.

Přechod zánětu na pobřišnici může vést ke střevní neprůchodnosti (tzv. ileu), která vyžaduje chirurgické řešení.

Neléčený a postupující zánět vaječníku může vést k zánětlivému adnextumoru (nespecifikovaný nádor vejcovodu, vaječníku) nebo k tuboovariálnímu abscesu, hnisem naplněné dutině ve vaječníku. Pokud absces praskne, může se rozvinout sepse (lidově nazývaná otrava krve), která ohrožuje život.

Komplikace

Při zánětu vaječníků může dojít ke srůstům, abscesům a nahromadění hnisu ve vaječníku nebo vejcovodu.

Nebezpečným následkem zánětu může být až sterilita, tedy neplodnost.

Při pokračujícím zánětu se může zánět rozšířit do okolí, postihnout okolní orgány a způsobit další komplikace.

Prevence

• Chráněný pohlavní styk
• Nestřídání sexuálních partnerů
• Dostatečná hygiena
• Posilování imunity

Přečtěte si také:
Cysty na vaječnících: Je prasknutí nebezpečné? A co v těhotenství?
Rakovina vaječníků: Jak ji včas rozpoznat? Příčiny a jak ji lze léčit?

Těhotenství a plodnost

Pokud není zánět vaječníků včas zachycen a léčen, může ovlivnit plodnost.

V důsledku zjizvení tkáně a slepení dochází k ucpání vejcovodu.

V případě částečného slepení nebo zjizvení vejcovodu existuje zvýšené riziko mimoděložního těhotenství.

Někdy je možné zablokování odstranit chirurgicky. To pomůže dosáhnout normálního oplodnění. Pokud tyto blokády nelze odstranit, doporučuje se mimotělní oplodnění (IVF), umělé oplodnění, při kterém se slepené vejcovody obejdou.

Pokud jsou poškozeny oba vaječníky, zůstává možností otěhotnění a donošení plodu pouze darování vajíček a IVF.

Během těhotenství a potvrzení zánětu je třeba zánět léčit. Podávají se antibiotika, která jsou šetrná a neohrožují plod. Samotná léčba může být delší a komplikovanější než mimo těhotenství.