Co je dyspepsie: Jaké příznaky a průběh má porucha trávení?

Dyspepsie označuje poruchu trávení. Může pocházet z horní nebo dolní části trávicího traktu. Označuje soubor různých příznaků.

Slovo dyspepsie pochází z řečtiny dys (porucha), pepsis (trávení).

Je to souhrn různých trávicích potíží, projev gastrointestinálních chorob, ale také průvodní jev onemocnění jiných tělních systémů.

Dyspepsie se mnohokrát projevuje proměnlivými příznaky. Často se potíže opakují.

Trávicí soustava člověka ve zkratce

Trávení je součást metabolismu, pomocí které získává tělo energii.

Trávení se skládá z:

• přijetí potravy
• zpracování potravy
• vstřebávání živin
• vyloučení nestrávených zbytků

Trávicí trubici tvoří:

• ústní dutina
• hltan
• jícen
• žaludek
• tenké střevo
• tlusté střevo
• konečník
• anální otvor

Žlázy trávicí soustavy jsou:

• játra
• slinivka břišní (pankreas)
• slinné žlázy

Epidemiologie – jak je to s výskytem?

Dyspepsií trpí přibližně ¼ světové populace. Z toho jen ¼ lidí vyhledá lékaře.

Po návštěvě lékaře s poruchou trávení je přibližně jen 10 % pacientů odesláno na endoskopické vyšetření hned a 20–30 % lidí do 1 roku.

Porucha trávení se vyskytuje častěji u mladých lidí do 40 let. Spíše postihuje ženy a lidi vystavené stresovým situacím.

Dyspepsii dělíme na...

1. Primární (organickou), která je způsobena organickým onemocněním např. zánětem, vředem
2. Sekundární, která je způsobena mimostřevním onemocněním, například kardiovaskulárním, metabolickým, endokrinním, nebo vlivem léků a toxinů
3. Funkční – za funkční dyspeptický syndrom se označují ty, které nejsou spojeny s předchozími onemocněními
4. Nevyhrazené typy dyspepsie na základě psychofunkčních poruch. Sem řadíme nechutenství a zácpu při depresi, zvracení při odporném zážitku, bolest břicha při úzkosti, nucení na stolici při trémě, průjem při strachu

Rozdělení dyspepsií podle lokalizace

1. Horní dyspepsie – problémové trávení v oblasti žaludku.

2. Dolní dyspepsie – problémové trávení postihující střeva.

Funkční dyspepsie horního typu

Žaludeční dyspepsie (funkční gastropatie) se projevuje dyspeptickými příznaky z důvodu poruchy funkce žaludku. Nejčastější příčinou je porucha trávicích pohybových pochodů. Patří k nejčastějším onemocněním žaludku.

Dyspepsie horního trávicího traktu má často chronický nebo opakující se průběh.

Příznaky mohou být různé. Dominantní jsou ale bolest a břišní diskomfort v podobě nepříjemného pocitu v břiše, který nemusí být doprovázen bolestí. Může být v podobě tlaku, předčasné sytosti po jídle, s nechutenstvím, nauzeou (pocitem na zvracení).

Příznaky u všech pacientů nejsou stejné. Podle druhů problémů se rozlišují na různé funkční dyspepsie.

Dělení dyspepsie podle typu

Při refluxním typu, nazývaném také jako GERD (gastroezofágeální refluxní choroba), se žaludeční šťáva dostává návratem do jícnu a způsobuje pálení žáhy. 

Dysmotilitní typ vzniklý z omezené nebo narušené hybnosti trávicího traktu, jako může být chabý žaludek.

Při vředové dyspepsii (dráždivém žaludku) je zvýšená pohyblivost trávicího traktu a sekrece s bolestivým tlakem v epigastriu (oblast pod mečovitým výběžkem hrudní kosti, část mezi hrudníkem a střední čarou břicha). Připomíná vředové problémy, jako bolest nalačno s úlevou po najedení.

Idiopatická dyspepsie vzniká z neznámých příčin, samostatně a nezávisle na jiném onemocnění.

Aerofagie je zvýšené polykání vzduchu, který se hromadí v žaludku a způsobuje zažívací problémy.

Funkční dyspepsie dolního typu

Onemocnění dolní části trávicího traktu zahrnuje střevní dyspepsii, která je velmi nepříjemná a zhoršuje kvalitu života.

Častěji se vyskytuje u žen než u mužů.

Funkční dyspeptický syndrom je projevem různých faktorů, jako je vliv vnějšího prostředí, stres, psychosociální vlivy, osobnost člověka, abnormální motilita, viscerální senzitivita (citlivost vnitřních orgánů a kůže), potravinové alergie a jiné.

Příčina vzniku dyspepsie může být (tabulka)

Přečtěte si také články, které mohou souviset s poruchou trávení:

• Zánět slinivky břišní: Akutní, chronická či nekrotizující pankreatitida?
• Cholecystitida: Co je to zánět žlučníku, proč vzniká a jaké jsou jeho příznaky?
• Gastritida: Co vyvolává zánět žaludku a jak se projevuje? + Léčba
• Co je celiakie? V krátkosti o příčině, příznacích a léčbě?

Co způsobuje funkční dyspepsii?

• Zhoršené vyprazdňování žaludku. U některých lidí je funkce žaludku narušena, což vede ke zpomalenému vyprazdňování žaludku a k následnému hromadění potravy. Dlouhé ležení stravy v žaludku způsobuje hromadění plynů a množení bakterií.
• Potravinové alergie mohou způsobit zánětlivou reakci ve střevě.
• Helicobakter pylori, která patří k běžným žaludečním infekcím, může způsobit chronický zánět žaludku.
• Psychologické faktory zejména u lidí s citlivým nervovým systémem. Stres a napětí může fyzicky ovlivnit trávení.

Rizikové faktory

• věk nad 65 let
• kombinace NSA (nesteroidní protizánětlivé léky) s ASA (kyselina acetylsalicylová), antikoagulancii, antidepresivy, kortikoidy
• kouření
• alkohol
• vředová choroba
• úzkost, deprese
• Helicobakter pylori

Příznaky mohou být u každého člověka odlišné a proměnlivé. Příkladem je počáteční nadýmání s častým říháním. To později vymizí a objeví se pocit nedostatečného trávení v žaludku s nevolností až zvracením.

Obvykle se příznaky stupňují během dne a v noci zpravidla ustupují.

Nejčastější příznaky dyspepsie jsou:

• Bolest na různých místech v břiše
• Tlakové bolesti v oblasti břicha
• Pocit plnosti
• Pocit nedostatečného trávení, strava zůstává dlouho ležet v žaludku
• Nutkání na zvracení, pocit žaludku na vodě
• Pálení žáhy – pyróza
• Říhání a odchod plynů ze žaludku přes ústní dutinu – ructus, eruktace
• Plynatost – meteorismus
• Zvýšený odchod plynů – flatulence
• Pocit neúplného vyprázdnění
• Zácpa – obstipace
• Průjem – diarea 
• Zvracení – emesis 
• Změna frekvence stolice
• Časté a nutkavé vyprazdňování
• Nepravidelná stolice s proměnlivou konzistencí
• Bolest na hrudi

Časté příznaky horního dyspeptického syndromu:

• Nechutenství
• Pocit plnosti
• Nauzea – nutkání na zvracení
• Zvracení 
• Anorexie
• Salivace – slinění
• Bolest v epigastriu při polykání

Časté příznaky dolního dyspeptického syndromu:

• Průjem
• Zácpa
• Nadýmání
• Plynatost
• Bolestivé nutkání na stolici

Rozdělení funkční dyspepsie podle příznaků

Funkční poruchy jícnu

• Funkční pyróza (pálení žáhy) je pocit pálení za hrudním košem, bolest bez přítomnosti refluxní choroby jícnu, bez histologických známek poruch pohyblivosti žaludku
• Bolest na hrudi pravděpodobně ezofageálního původu (jícnového původu), bolest a diskomfort ve střední čáře na hrudi, která nemá palčivý charakter
• Funkční dysfagie (těžké polykání) je pocit abnormálního průchodu potravy jícnem
• Globus je pocit cizího tělesa v hrdle, který není bolestivý. Objevuje se mezi jídly

Funkční poruchy gastroduodena – žaludku a dvanáctníku

• Funkční dyspepsie je nepříjemný pocit přetrvávání potravy v žaludku, nepříjemný pocit brzy přeplněného žaludku nezávislý na množství stravy, bolest v nadbřišku a pálení v nadbřišku
• Poruchy spojené s eruktacemi (říháním): aerofagie je chorobné polykání vzduchu, který se hromadí v žaludku, ale i nespecifické nadměrné říhání bez důkazu polykání vzduchu
• Nauzea a zvracení
  • Chronická idiopatická nauzea – ​​napínání na zvracení, není vždy spojeno se zvracením a objevuje se několikrát do týdne
  • Funkční zvracení – zvracení jednou a vícekrát do týdne, bez přítomnosti nemoci z příjmu potravy
  • Syndrom cyklického zvracení – v akutních začátcích se opakují epizody zvracení, které trvají méně než týden a objevují se vícekrát do roka. V meziobdobí je člověk bez nevolnosti a zvracení
• Ruminační syndrom dospělých (snadná regurgitace), návrat nedávno požité potravy ze žaludku do úst, bez zvracení. Epizody trvají 1–2 hodiny a jsou bez předchozí nevolnosti. Často je tento příznak zaměňován s anorexií, bulimií, neboť dochází často k úbytku hmotnosti

Jednodušší klasifikace je rozdělení na dvě formy

Dráždivý žaludek – hyperstenická dyspepsie

Dráždivý žaludek je charakteristický zvýšenou reakcí, a to v podobě křečí, bolesti, pálení žáhy, kyselá regurgitace (opětovný návrat stravy do dutiny ústní), zvracení.

Dráždivý žaludek je často doprovázen intolerancí alkoholu, kávy a dráždivé stravy.

Bolesti v epigastriu se objevují po jídle s úlevou po vytrávení. Může vznikat bolest nalačno, která vymizí po najedení.

Chuť k jídlu bývá dobrá.

Tento typ je označován také jako pseudoulcerózní syndrom.

Zvracení může být dráždivé s malým obsahem zvratků nebo zvracení většího množství s obsahem žaludeční kyseliny. Po vyvracení dochází k úlevě.

Chabý žaludek – hypostenická dyspepsie

Chabý žaludek se projevuje sníženou chutí k jídlu, předčasnou sytostí, pocitem tlaku a plnosti po jídle, nauzeou a pocitem pomalého trávení.

Chuť k jídlu je slabší.

Tento typ patří k dysmotilitním typům.

Celá funkce trávicího traktu je snížena.

Neurodigestivní astenie se vyznačuje poruchou gastrointestinálního traktu a sníženou výkonností, dlouhotrvajícími a proměnlivými problémy, intolerancí některých jídel.

Celkové problémy se projevují jako celková onemocnění.

Jsou projevem poruch nervového systému jako:

• nespavost
• nervozita
• únava
• anxiozita – stav úzkosti u řady psychoneuróz
• deprese
• hypochondrie – strach a vymýšlení nemoci
• obsese – vtíravé myšlenky
• posedlost
• tiky
• neurotická řeč
• poruchy koncentrace
• pocení
• akrohyperhidróza – zvýšené pocení na rukou a nohou
• chladná akra – koncové části těla, končetiny, nos, brada
• dermografismus – kožní reakce jako zblednutí nebo zarudnutí
• erythema pudendi
• pulzní labilita – rychlé změny v srdečním pulzu
• tachykardie – zrychlený srdeční puls
• palpitace – bušení srdce

Projevy kolísají během roku s nepravidelnými intervaly.

Střevní dyspeptický syndrom

Je charakteristický 

• nepříjemným pocitem v celém břiše, někdy jen v okolí pupku
• pocitem tlaku a plnosti
• křečemi a přeléváním střevního obsahu
• flatulencí (plynatostí)
• vystupňovanými střevními zvuky, zvýšenými střevními pohyby projevujícími se poruchou motility (hybnosti střev)
• poruchami vylučování stolice
• poruchou sekrece odchodu hlenu ve stolici
• poruchami střevního chemismu ovlivněnými střevní mikroflórou, kde je převaha kvasných a hnilobných dějů

Rozdělení

Dráždivý tračník – bolesti břicha, nepravidelná stolice, pocit nutkání k vyprázdnění, pocit nedostatečného vyprázdnění + označuje se také jako syndrom dráždivého tračníku. 

Funkční průjmy – bezbolestné řídké stolice, bez jiných symptomů.

Spastická zácpa je doprovázena nepříjemnými bolestmi břicha různé intenzity. Nutkání na stolici nebývá přítomno a stolice odchází až po několika dnech. Stolice mívá tvar bobkovitý nebo stužkovitý.

Kvasná, hnilobná dyspepsie je spojena se střevní hypermobilitou (nadměrným pohybem střev) spojenou s kvasnými nebo hnilobnými organismy.

Syndrom pravé jámy kyčelní. Typicky jsou charakteristické bolesti v oblasti pravé jámy kyčelní, které jsou doprovázeny plynatostí, nadměrným odchodem plynů konečníkem a nepravidelnou průjmovou stolicí.

Důkladná anamnéza je základem pro správnou diagnostiku.

Diagnostika se zaměřuje zejména na symptomy a vyloučení primární nebo sekundární příčiny.

Je zaměřena na charakteristické projevy a časový průběh vzhledem k psychické a fyzické zátěži.

Zjišťuje se současná léčba a lékové interakce, které by mohly zapříčinit zažívací problémy, míra rizika malignity, informace o předchozích onemocněních.

V úvahu se bere věk pacienta, nevysvětlitelné hubnutí, změny ve vyprazdňování, mírné zvýšení teploty, nejasné malabsorpce (poruchy trávení a vstřebávání živin).

Objektivní vyšetření

Sleduje se, zda pacient nemá chladné a zpocené akrální části, třes prstů a víček, kožní zarudnutí, svědivé ekzémy na kůži, červený dermografismus (reakce kůže na mechanické podráždění, ohraničené zarudnutí po škrábnutí), neurotické chování, pulzní labilitu (rychlé změny v srdečním tepu), šlachovou hyperreflexi, které by mohly souviset s jinými onemocněními.

Fyzikální vyšetření

• Vyšetření per rectum (přes konečník)
• Vyšetření břicha pohmatem, při vyšetření břicha se zjistí citlivost v epigastriu ve střední čáře

Laboratorní vyšetření:

• Vyšetření krve, moči a stolice hodně napoví o zdravotním stavu člověka a vyloučí jiná onemocnění (biochemické vyšetření krve, sedimentace, krevní obraz, jaterní testy, glykémie a hladiny amyláz v krvi, CRP vyšetření stolice na okultní krvácení, na parazity, vyšetření amyláz v krvi a moči, případně vyšetření na potravinové intolerance)

Endoskopické vyšetření

Endoskopie je nejbezpečnější metodou k vyloučení onemocnění a měla by se dělat při každém typu dyspepsie. Je to diagnostická zobrazovací metoda pro optické vyšetření tělních dutin pomocí přístroje endoskopu.

• Gastroskopie – vyšetření žaludku a dvanáctníku
• Kolonoskopie – vyšetření tenkého a tlustého střeva
• Fibroskopie – vyšetření tenkého střeva

U žen se doporučuje i gynekologické vyšetření.

Další zobrazovací metody jsou sonografické vyšetření, RTG žaludku, CT vyšetření a MRI vyšetření.

Běžný je terapeutický nebo diagnosticko-terapeutický test, kdy se po dobu dvou týdnů podávají léky ke zmírnění příznaků, jako inhibitory protonové pumpy, prokinetika, spasmolytika, eubiotika.

Průběh dyspepsie je u každého jedince odlišný. Zatímco u někoho se projevuje nechutenstvím a bolestmi břicha, u jiných mohou přetrvávat průjmy bez bolesti. Závisí na lokalizaci postižení trávicího traktu a na původci problémů.

Dyspepsie mívá i proměnlivá období. Člověk se cítí dobře, nemá žádné problémy, a náhle vzniknou problémy v různých podobách. Ty se mohou opakovat během roku, s různě dlouhým trváním.

Podle průběhu dyspepsie rozdělujeme na

Akutní formu, která trvá 7–10 dní a je obvykle infekčního původu nebo z důvodu požití zkažené potraviny.

Chronickou formu, jejíž trvání je 12 a více týdnů v posledním roce, a to i přerušovaně.

Dyspepsie a těhotenství

Těhotenství se často pojí s trávicími obtížemi, které se objevují od začátku těhotenství, a zejména od 27. týdne těhotenství. 

U mnoha žen během těhotenství se vyskytuje dyspepsie. Nejčastěji se objevuje ve formě pálení žáhy způsobeného refluxem žaludeční kyseliny ze žaludku do jícnu, nevolnosti, pocitu špatného trávení, nadýmání a zácpy.

Mohou být způsobeny růstem děťátka a zvětšující dělohou, která tlačí na žaludek, ale i hormonálními změnami. Zvýšené hladiny některých hormonů během těhotenství způsobují uvolnění svalstva a svaloviny svěrače jícnu.

Dyspepsie neohrožuje ženu během těhotenství ani vyvíjející se dítě. Patří k nepříjemným obtížím, které těhotenství doprovází.

Vhodná strava a zdravý životní styl pomáhají zmírnit příznaky.

V případě přetrvávání dyspeptických příznaků, které jsou nepříjemné, se poraďte se svým gynekologem nebo lékárníkem o vhodné formě léku na zmírnění příznaků.

Je třeba mít na mysli, že ne všechny léky na trávicí problémy je vhodné užívat během těhotenství.

Jaké stravě se vyhnout při trávicích obtížích?

Nevhodné potraviny, které zvyšují kyselost v žaludku, jsou rajčata, čokoláda, mastná a kořeněná jídla, všechny ovocné šťávy, horké nápoje, káva, alkoholické nápoje.

Přečtěte si také článek:
Reflux: Léčba a dieta při pálení žáhy, které potraviny jsou nevhodné?