Nadýmání: Co způsobuje plynatost a jak se jí zbavit? + Příznaky

Plynatost, nafouklé břicho, nadýmání nebo meteorismus je důsledkem zvýšeného obsahu střevních plynů v trávicí soustavě člověka, ve střevech. Flatulence je termín pro odchod větrů přes konečník, společensky odsuzovaný děj, který je přirozený.

Odchod větrů je společensky odsuzovaný, nicméně přirozený děj.

Střevní plyny se nacházejí ve střevě z několika hlavních příčin.

1.

Prvním důvodem je příjem vzduchu a CO₂ během příjmu potravy a tekutin, jako jsou sycené, bublinkové stolní vody a slazené nápoje.

2.

Druhým přirozeným mechanismem vzniku plynů je produkce střevními mikroorganismy, čili mikroflórou, a to zejména v tlustém střevě.

3.

Třetí složkou je vznik CO₂ při neutralizaci kyseliny ze žaludku.

Důvodem nafouknutého břicha je zvýšená produkce střevních plynů nebo nadměrný příjem vzduchu nebo jeho nedostatečný odchod. Plyny z trávicího traktu mohou unikat dvěma způsoby. Přes ústa ve formě krkání nebo přes konečník v podobě větrů, kdy vzniká i typický zvuk, prdění, přechodem plynů přes konečník.

Patologický meteorismus = 25 a více úniků větrů za den po dobu dvou týdnů.

Plyny vznikají zejména v tlustém střevě jako produkt kvašení a hniloby zbytků potravy. Kromě toho, že plyny opouštějí trávicí trubici ústy nebo přes konečník, tak se ve střevě i částečně vstřebávají.

Střevní plyny obsahují:

• dusík
• kyslík
• oxid uhličitý
• vodík
• metan

Co je při větrech v normě?

Odchod plynů přes konečník má za následek typické zvuky, které se lidově označují jako prdění. A právě tento akt je ve společnosti považován za nespolečenský a lidé ho odsuzují. A to i přes fakt, že tvorba plynů a jejich odchod je přirozeným fyziologickým jevem.

Nafouknuté břicho je i důsledkem nadměrného zadržování plynů. Jako například v situaci, kdy člověk ve společnosti nemůže odchod větrů umožnit. Tak jako říhání, i větry umíme ovlivnit. Nicméně jen do doby, kdy tlak na svěrač nepřevýší jeho sílu.

A co je považované za normální?
Pokud odcházejí větry méně než 25krát za den.
U muže je to v průměru 12x během dne.
U žen 7x.
V spánku odejde přibližně 100 ml plynu za hodinu.

Kromě zadržování může být plynatost příčinou funkčních poruch, ale i jako důsledek stresu.

Důvodem nadměrného hromadění plynů ve střevě může být i jiné tělesné, tedy organické onemocnění. Následkem čeho může být nadýmání, uvádíme dále v článku.

Nejčastěji se ptáte:
Proč vzniká nadýmání?
Jak se ho zbavit?
Co pomůže zmírnit silnou, až extrémní plynatost?

Plynatost vzniká v každém věku, a to i u novorozenců či malých miminek a dětí. Podobně i v případě obou pohlaví. Příčiny nadýmání mohou být rozděleny do několika skupin.

Důvodem může být tedy špatný režim stravování, samotná potrava nebo funkční či organická porucha.

Špatný režim stravování zahrnuje nadměrné polykání vzduchu během jídla, čili aerofagii. Důvodem může být i příliš rychle jedení, přejídání. Dobře známé jsou potraviny, které způsobují zvýšenou tvorbu plynů, jako jsou například fazole či zelí.

Dobrým příkladem funkčního problému je špatná motilita žaludku, střev či nesprávná funkce konečníku. Do této skupiny patří i stále častěji se vyskytující syndrom dráždivého střeva. Organické důvody se skrývají za jiným onemocněním, jako je například zánět střeva, celiakie, a dokonce i nádor nebo neprůchodnost střeva.

V tabulce jsou uvedeny nejčastější příčiny meteorismu

Mnoho plynů a nafouknuté břicho po jídle?

Po narušení mikrobiální rovnováhy v tlustém střevě je právě strava nejčastějším důvodem nadýmání. Některé potraviny jsou předurčeny svým složením k tomu, aby způsobovaly vyšší tvorbu plynů. Příčinou jsou složené cukry, čili oligosacharidy, polysacharidy. Problém nastává i tehdy, pokud se nevhodně zkombinují bílkoviny a cukry.

Bakterie rozkládající bílkoviny produkují sirovodík, a ten i charakteristicky zapáchá. Mikroorganismy rozkládající cukry následně produkují střevní plyny, které sice nezapáchají, ale tvoří je ve vyšší míře. Tyto plyny jsou metan a CO₂.

Toto mohou být důvody nadýmání po jídle:

• hltavě a rychlé jedení, tedy polykání vzduchu
• přejídání
• luštěniny, a to zejména fazole, čočka, hrách, cizrna
• zelná zelenina, jako je zelí, kapusta, květák, brokolice
• meloun, paprika, okurka
• některé druhy sýrů
• kondenzované mléko
• sladké tvarohové a mléčné výrobky
• vejce
• cibule, česnek, pórek
• kořenová zelenina, jako je ředkvička, červená řepa
• droždí, kvasnice
• pivo
• pšenice, otruby, oves
• u někoho i mléko a mléčné výrobky
• kořeněná jídla
• sušené švestky, rozinky a jiné sušené ovoce
• sycené nápoje, šumáky
• pití brčkem
• hltavé pití tekutin
• sladkosti, tvrdé bonbóny, lízátka
• žvýkačky
• mastné jídlo
• smažené jídlo
• umělá sladidla

Příznakem nadýmání je typické nafouknuté břicho a pocit balónu, míče v břiše. Plyny jsou ve vyšší míře produkované a zadržované v trávicím traktu. Ty buď odcházejí ústy při říhání, čili eruktaci, nebo přes anální otvor, tedy jako větry - prdění. Charakteristický zvuk vytváří průchod vzduchu přes anální otvor a jeho chvění.

Plyny obsahují 90 % dusíku a kyslíku, méně zastoupen je oxid uhličitý, v malé míře i metan či vodík.

Kromě pocitu plného břicha se vyskytují i symptomy jako přelévání střevního obsahu, které také doprovází charakteristický zvuk, kručení v břiše. Bolest břicha je také jedním z projevů plynatosti. Plyny rozšiřují střeva, což vytváří bolest.

Zvýšenou bolestivost břicha i křeče v břiše způsobuje i zadržování plynů. Střevo se snaží posouvat plyny dále, uzavřený anální otvor ale vytváří překážku. Stejně je to i při střevní neprůchodnosti nebo při jiné překážce ve střevě. Tou může být i nádor či zácpa.

Při nadýmání se vyskytují potíže jako:

• pocit plnosti
• diskomfort v břiše, neurčitý pocit nepohody v oblasti břicha
• nafouknuté břicho
• tlak v břiše, pocit balónu v břiše
• tvrdé břicho
• bolest v oblasti břicha, kterou způsobuje roztahování střev
• křeče v břiše, v podbřišku
• kručení
• zvýšený odchod větrů
• říhání, hlavně při funkčních poruchách ve vyšších částech trávicí soustavy
• nechutenství
• zácpa
• průjem

Dlouhodobé zadržování plynů může vést ke chronické poruše trávení.
Intenzivní bolesti břicha nastávají, pokud se plyny hromadí v slezinném nebo jaterním ohnutí tlustého střeva.

Diagnostikování nadýmání ve většině případů není problematické. Lékař na základě anamnézy zjišťuje klinický průběh, obraz. Samozřejmě, nadýmání jako takové není samostatnou chorobou, ale je ve většině případů přidruženým příznakem.

Podle MKN 10 Mezinárodní klasifikace nemocí, R14 Flatulence a podobné poruchy:

• nafouknutost břicha (plynová)
• nadýmání
• říhání
• bolesti ze střevních plynů
• meteorismus (břišní/střevní)
• nezahrnuje: psychogenní aerofagii (F45.3)

Při diagnostice se lékař soustředí na odhalení hlavní příčiny nafouknutého břicha a plynatosti. Zjišťuje stravovací návyky, druh přijímané potravy a tekutin. Ale i to, jak dlouho potíže přetrvávají. Zda není původcem stres, syndrom dráždivého střeva nebo jiná funkční či organická porucha, onemocnění.

Diferenciální diagnostika tedy zahrnuje i odběr krve a laboratorní vyšetření. Následně zobrazovací metody, jako je RTG, USG, CT či endoskopické vyšetřovací metody. Případně se může doplnit ERCP. Ale i test na potravinovou intoleranci (laktózu, lepek).

Pamatujte si:
Pokud je problém dlouhodobý, je potřebné odborné vyšetření. A to zejména v případě, že se přidruží potíže jako přetrvávající bolest břicha, zácpa či průjem. Neodkladnou pomoc vyžaduje krvácení z konečníku a když je krev příměsí ve stolici.

Průběh nadýmání je individuální a závislý na vyvolávající příčině. Pokud potíže začnou 30 minut po jídle, předpokládá se problém v horní části trávicí trubice. Příkladem může být funkční porucha pohyblivosti žaludku či abnormality v žlučníkových nebo pankreatických cestách.

Samozřejmě, pokud jsou důvodem potraviny (zelenina), které podporují tvorbu plynů, tak se potíže objevují v delším časovém intervalu. Podobně je tomu v případě potravinové intolerance.

Zvýšenou pozornost by měl člověk věnovat zejména tomu, když se nadýmání objevuje po každém jídle a je nadměrné a neustávající. Může to být znakem alergie na lepek (z pečiva) či laktózu (z mléčných výrobků).

Časté nadýmání zažívají i ženy v těhotenství či například před menstruací. Nafouklé břicho se vyskytuje na začátku těhotenství, z důvodu různých změn v organismu ženy. Později je to kvůli zvětšování plodu, dělohy, tím utlačování břišních orgánů a střev.

Podobně by se o plynatosti mohlo mluvit u novorozenců. Jejich trávicí trakt si musí zvyknout na příjem mateřského mléka. Podobně je to i u miminek, malých dětí, a hlavně u chlapců, kteří jsou na plynatost a břišní křeče náchylnější. Jejich trávicí systém si musí navyknout na tuhou stravu a mléko. I v tomto období se vyskytují potravinové intolerance, nesmíme na to zapomínat.

Bolestivé nadýmání může krátkodobě způsobit i zadržování plynů. Přidružuje se pocit plnosti, břišního diskomfortu, přelévání střev, následně bolesti až křeče v břiše či v podbřišku. Ve většině případů následný odchod větrů pomůže a uleví od potíží.

Pozor je třeba dát na dlouhodobé zadržování plynů. To může vést ke chronickým problémům s trávením. Nicméně, někdy jsou potřebné léky.

Co pomáhá při problému s nafouknutým břichem?

Ptáte se, co může pomoci při nafouknutém břiše? Nebo je něco, co slouží preventivně?

Ano, existují jednoduché kroky, které působí pozitivně, a zároveň i preventivně. Člověk si nemusí uvědomovat, že dělá chybu při způsobu stravování nebo že jeho jídelníček obsahuje chybu.

Luštěniny způsobují zvýšenou tvorbu střevních plynů, nicméně jsou nezastupitelnou a velmi důležitou potravinou. Proto je nelze ze stravy zcela vyloučit.

Flatulenci a plynatost pomohou zmírnit tyto kroky, uvedené v tabulce

Známe bylinky a přírodní produkty, co pomohou:

• kmín
• fenykl
• majoránka
• rozmarýn
• šalvěj
• bazalka
• máta peprná
• meduňka
• kopr
• anýz
• puškvorec
• koriandr

Jak správně na luštěniny?

Některé luštěniny, jako například velké a červené fazole či cizrnu, je potřeba před vařením namočit do vody. A to alespoň na 6–8 hodin. Voda by měla sahat přibližně 3 cm nad úroveň luštěnin. Tekutinu je nutné následně vylít, nesmí se použít k vaření. Pak se vaří v čisté vodě asi 1–2 hodiny. Menší luštěniny lze máčet 4 hodiny a vařit alespoň 40 minut.

Loupaný hrách či loupanou čočku není třeba namáčet před samotným vařením. A stačí jim vaření na 30–45 minut. Konzervované luštěniny je třeba propláchnout čistou vodou.

Luštěniny mají nezastupitelnou roli ve výživě lidí, ale i zvířat. Také jsou důležité v potravinářském průmyslu, při výrobě škrobu a v tukovém průmyslu. Obsahují potřebné bílkoviny, tuky či vlákninu. Obsahují vitamíny ze skupiny B komplexu, minerální látky jako draslík, vápník, fosfor. Sója je také luštěnina, která obsahuje lecitin, který snižuje cholesterol v krvi.

Luštěniny a naše zdraví obecně:

1. nízký obsah tuků
2. obsahují hlavně nenasycené mastné kyseliny a Omega 3
3. obsahují esenciální aminokyseliny
4. vysoký obsah vlákniny
5. vhodný zdroj energie
6. podporují imunitní systém
7. obsah vitamínů B komplexu
   • nejvíce vitamínů je ve slupce luštěnin
8. obsahují minerály jako vápník, hořčík, draslík, zinek či fosfor a železo
9. podporují mozkové funkce
10. mají nízký glykemický index