Lécba a dieta pri pálení žáhy: Co jíst a které potraviny jsou nevhodné?

Pálení žáhy je nepríjemné a obtežující. Omezuje nás v každodenním živote a nedovoluje nám jíst všechno to, co bychom chteli. Nekteré príciny pálení žáhy jsou docasné ci rešitelné. Ostatní nám kladou dietní omezení.

Co jíst a co nejíst pri pálení?
Co nejlépe neutralizuje kyselý žaludek?

Proc dochází k pálení žáhy?

Nepríjemný pálivý pocit v jícnu (oesophagus) a krku pocitujeme tehdy, když se strava spolu se žaludecními kyselinami vrací ze žaludku (gaster) zpet smerem vzhuru. Žaludecní kyseliny, hlavne kyselina chlorovodíková (HCl), jsou dráždivé pro sliznici jícnu. Žaludecní štávy mají kyselé pH, a krome HCl obsahují prevážne vodu, pepsin, gastrin, chymosin a lipázu. Jejich pusobení pocitujeme jako pálení a pri jejich pretrvávajícím úcinku mohou poškodit sliznici oesophagu.

Specifickou komplikací poškození oesophageální sliznice je takzvaný Barretuv jícen. Jedná se o poškození sliznice, pri kterém je puvodne dlaždicový epitel nahrazen epitelem podobným tomu žaludecnímu – metaplastickým, cylindrickým epitelem. V horších prípadech dochází až ke krvácení. U pacientu s Barretovým jícnem je zvýšené riziko vzniku rakoviny v oblasti poškozené sliznice.

Duvodem refluxu a pálení je narušení antirefluxní bariéry z ruzných prícin, která je tvorena oesophageálním sveracem v jeho dolní cásti na hranici se žaludkem (pars abdominalis).

Co nás pálí?

Pálení žáhy (pyróza) nebo i lidove kyselost je vlastne palcivý pocit v jícnu vlivem návratu žaludecních štáv a kyselin, které jej vyvolávají. Jícen je první cástí samotné trávicí trubice. Je to asi 25 cm dlouhý trubicový svalový orgán zacínající za ústní dutinou a hltanem a koncící pred žaludkem.

Stena jícnu se skládá ze ctyr vrstev (tunice mucosa, tela submucosa, tunica muscularis, tunica adventitia). Sestává z hladké svaloviny, plochého a cylindrického epitelu spolu s kolagenovými a elastickými vlákny, rídkým vazivem, mucinózními žlázkami.

Gastroesophageal reflux disease - GERD – príznaky

Gastroesophageální reflux v prekladu znamená žaludkovo-jícnový. Jde o samotný dej návratu žaludecního obsahu zpet do jícnu, který odborne nazýváme i regurgitace. Hlavním príznakem je pyróza (pálení žáhy), která imituje bolesti na hrudi ruzné etiologie (príciny). Ta vyvolává nauzeu (nechutenství) až vomitus (zvracení).

Mezi mimojícnové symptomy patrí chrapot, dráždivý kašel pri aspiraci žaludecního obsahu s komplikacemi jako napríklad zápal plic (pneumonie). Casté jsou také laryngitidy z chemického dráždení laryngu. Pokud se obsah dostane až do dutiny ústní, jeho chemické složení a pH zpusobuje horkou chut v ústech, nepríjemný zápach, oslabení zubní skloviny a zvýšenou kazivost zubu.

GERD je doprovázen pálením žáhy a muže být príznakem prekyselení žaludku špatným stravováním a samotným pH refluxátu (vráceného obsahu), poruchami na úrovni sverace, vyvolávají ho nekteré druhy léku a potravin, ale vzniká i jako následek jiných onemocnení. Faktoru prispívajících k jeho vzniku je však mnohem více než napríklad tehotenství ci obezita.

Hlavní príciny pálení žáhy

Príciny pálení žáhy ruznorodé. Nejcasteji se jedná o kombinaci zvýšené kyselosti v žaludku s jiným onemocnením jako napríklad pylorostena. Porucha sverace zpusobuje návrat štáv a zvýšená acidita znásobuje palcivý pocit. Není však ani zdaleka jedinou prícinou a jejich kombinací.

Onemocnení žaludku

"Kyselost" nemusí vyvolávat pouze onemocnení jícnu, ale i sousedních orgánu jako napríklad žaludku. V žaludku se tvorí samotná kyselina chlorovodíková s ostatními složkami, které zpusobují samotný palcivý pocit, když se dostanou do vyšších partií trávicího traktu.

1. Gastritida a žaludecní vred – jsou dve onemocnení, která na sebe navazují. Vlivem ruzných patogenu se žaludecní sliznice mení a dochází k zánetlivému procesu. Je cervená, kyprá, nadmerne prokrvená a zdurelá. Projevuje se to bolestí v oblasti žaludku, zvýšenou kyselostí s možností vzniku žaludecního vredu. Obe onemocnení se mohou projevit pálením žáhy.

2. Rakovina žaludku – je zhoubné, nádorové onemocnení žaludku. Na prícine vzniku hraje významnou roli genetika, obezita, strava, kourení ci alkohol. Projevuje se bolestmi, nechutenstvím, opakovaným zvracením. Zvracení zpusobuje dráždení jícnu, jeho pálení a následné zmeny na sliznici.

3. Pylorostenóza - postihuje casto novorozence a deti v útlém veku. Charakterizuje ji hypertrofie a hyperplazie (zhmoždení tkáne) pyloru – vrátníku (horní cást žaludku). Dominantním príznakem je masivní zvracení nekdy s prímesí krve, dehydratace, slabost, malátnost, bolesti a pálení jícnu, pretrvávající pocit hladu ci vzácná stolice.

Onemocnení jícnu

1. Rakovina jícnu – jedná se o velmi závažné zhoubné onemocnení, které je dlouho asymptomatické. První projevy se objevují, až když nádor postihuje více než dve tretiny oesophagu. Zpusobuje bolesti v oblasti hrudníku, poruchy polykání z duvodu jeho zúžení a regurgitaci obsahu. Chemické složení nevhodné stravy je prícinou pálení. Vzniká hlavne u kuráku, chronických alkoholiku a lidí s nevhodnými stravovacími návyky (mastná, korenená ci príliš slaná jídla).

2. Infekcní ezofagitida – je zánetlivé onemocnení jícnu, jehož puvodcem jsou vetšinou viry (cytomealovirus, herpes virus) a mykotické infekce (candidy). Ohroženi jsou lidé s poruchou imunity nebo po casté lécbe antibiotiky. Projevuje se bolestmi, pálením žáhy, regurgitací, nechutenstvím, zvracením, poruchami polykání – bolestivé polykání.

3. Korozivní ezofagitida – jde o zánetlivou reakci jícnu pri jeho poleptání kyselinami a zásadami. Jedná se o jeho chemické poškození. Vetšinou k takovému stavu dochází pri náhodných otravách. Projevuje se silnou bolestí, poškozením sliznice, jejím poleptáním, zánetem, pálením, nauzeou a zvracením. Nebezpecí spocívá v možnosti perforace (proderavení) jícnu a prechodem infekce do hrudní dutiny.

4. Jícnové varixy – znamená rozšírení cévního pletence v oblasti jícnu. Vyvolávající prícinou prevážne v našich podmínkách je alkohol a portální hypertenze (zvýšení tlaku v jaterním obehu). Pri alkoholovém poškození bývají kombinovány s gastritidou, žaludecním vredem, jaterní cirhózou nebo alkoholickou hepatopatií, erozivním procesem jícnové a žaludecní sliznice. Projevují se bolestmi, poruchami polykání, nechutenstvím, regurgitací, pálením a v pozdním stadiu jejich rupturou s možností vykrvácení.

Potraviny, kterým bychom se meli vyhnout

1. Sladká jídla – zákusky, bonbóny, cokoláda, slazené nápoje jako napríklad cola...

2. Mastná a smažená jídla – fast food, hranolky, hamburgery, pizza, smažené veprové, ale i jiné maso, krkovicka, škvarky, slanina, sádlo...

3. Nadmerne slaná jídla – solené arašídy, celkove nadmerné solení jakýchkoli jídel

4. Korenená jídla – ruzné druhy korení, pikantní omácky, chilli

5. Mlécné výrobky – mléko, hlavne plnotucné, a smetana a prípadne výrobky z ní zhoršují reflux. Nekterí se mylne domnívají, že mléko pomáhá, a dokonce jej dodnes používají pri pálení žáhy. Jeho neutralizací mužete chvilkove pocítit úlevu, ale v konecném dusledku prispívá k acidóze.

6. Alkohol – má nepríznivý toxický úcinek na jícen, žaludek i játra.

7. Cigarety – obsahují nikotin a další rakovinotvorné látky, poškozují celý organismus v první rade orgány, se kterými cigaretový kour prichází do prímého kontaktu a to rty, kuže, sliznice dutiny ústní, hrdlo, jícen, žaludek, hrtan a dýchací cesty.

8. Nepravidelné/nadmerné stravování – prejídání se zatežuje trávicí trakt s hromadením toxinu, acidózou (prekyselením organismu) a následnými komplikacemi. Jednou z nich je také gastritida s postupnou tvorbou vredu a refluxu.

Léky vyvolávající GERD

1. Aminophilinum - je preparát, respektive úcinná látka preparátu používaných hlavne pri lécbe dýchacích potíží. Jejich hlavní indikací jsou onemocnení dýchacího systému, jako napríklad astma nebo zánet prudušek. Mají bronchodilatacní úcinek – rozširují prudušky. Prípravek je kontraindikován pri trávicích onemocneních, napríklad pri selhávání jater ci krvácení do trávicího traktu. Nežádoucím úcinkem je nechutenství, zvracení, pálení žáhy a jiné.

2. Blokátory kalciových kanálu – se používají ke snižování krevního tlaku a pri lécbe anginy pectoris nebo laicky receno – bolestí na hrudi. Zvyšují prívod krve do srdecního svalu, címž jej lépe prokrvují a zásobují kyslíkem. Podobne jako všechny léky i blokátory kalciových kanálu mají své nežádoucí úcinky. Sice nepríliš casto, ale zpusobují potíže s játry, pankreatitidu ci gastritidu s následným gastroezofageálním refluxem. Tyto problémy pozorujeme vzácne, vetšinou pri dlouhodobém užívání léku.

3. Nitráty – známé také jako isosorbiddinitrát, isoket, monotap, olicard se využívají nejcasteji v lécbe anginy pectoris. Zvyšují prokrvení srdecního svalu, címž mírní bolesti na hrudi. Sekundárne snižují krevní tlak. Mezi negativní úcinky tedy patrí hlavne hypotenze (nízký krevní tlak) s reflexní tachykardií (zrychlená srdecní cinnost). Zpusobují také nevolnost, nauzeu, zvracení, pálení žáhy a jiné.

Jiné príciny

1. Tehotenství – je jednou z hlavních prícin pálení žáhy u žen. Vyskytuje se na zacátku z duvodu hormonálních zmen, muže doprovázet celý prubeh. Ke konci tehotenství za její vznik muže tlak plodu na žaludek a zpetný návrat žaludecního obsahu do jícnu. Každopádne se vyskytuje velmi casto, témer u každé tehotné. Dokonce patrí mezi první indikátory tehotenství.

V prvních týdnech jsou duvody pálení žáhy na hormonální bázi zpusobeny konkrétne hormonem progesteronem patrícím mezi gestageny. Dalším duvodem je také zmena motility žaludecní sliznice a castejší zpetný návrat obsahu žaludecních štáv a kyselin do jícnu.

Na konci tehotenství je plod již dostatecne velký, aby tlacil na sousední orgány. Tlací také na streva, což zpusobuje casté zácpy, ale také na žaludek. Ženy trpí nechutenstvím, nauzeou, pálením žáhy až samotným zvracením.

2. Obezita – obezita je prícinou mnoha onemocnení, nekdy je následkem i smrt. Stejne tak zpusobuje zažívací potíže v neposlední rade i pálení žáhy. Objemnost prevážne v abdominální cásti (brišní) vytvárí nadmerný tlak na žaludek a zatežuje jícnový sverac. Tím zpusobuje jeho nadmerné otevírání a únik kyselin do oesophagu.

Obezita jako taková je však vetšinou zpusobena nesprávnými stravovacími návyky, které reflux znásobují, hlavne pokud v nich pokracujeme. Nevhodná jídla jsou popsána výše v potravinách zpusobujících reflux.

3. Ascites – je nahromadení volné tekutiny v dutine brišní. Vyskytuje se hlavne jako patologický proces primárního onemocnení jater. Nejcasteji ji lze pozorovat u alkoholiku jako takzvané "pavoucí bricho". Zvetšování objemu bricha podobne jako pri tehotenství má za následek útlak, který zpusobuje zažívací potíže ve smyslu zácpy, dyspepsie, nevolnosti, nauzey, pálení žáhy, zvracení.

Zvýšený tlak však nemusí pusobit pouze na orgány trávicího traktu, ale napríklad i na plíce s následnými obtížemi pri dýchání, castejším zadýcháváním, nižší výkonností ci vlivem na pohybový aparát a celkovou mobilitu.

4. Stres – má za následek mnoho potíží. Hlavne jde o nespavost, poruchy koncentrace, zažívací potíže jako napríklad nauzea, zvracení, pálení žáhy, zácpa, prujem nebo nadmerné nadýmání a plynatost.

Stres zpusobuje také zvýšené užívání ruzných látek jako napríklad alkoholu, cigaret, ale i zvýšený príjem ruzných jídel. Takové stravování spolu se stresujícím cinitelem je ideální kombinací podílející se na vzniku refluxu.

Jak zabránit refluxu?

Tak jako u všech onemocnení a príznaku je nejduležitejší prevence jejich vzniku. Je jednodušší a méne nárocná než následná lécba a potlacování symptomu. Pri gastroezofageálním refluxu je také treba lécit základní onemocnení a zároven soubežne s lécbou tlumit vzniklé príznaky. K tomu nám slouží léky, ale i nekteré potraviny s velmi pozitivním vlivem na trávicí trakt jako takový.

Léková terapie

Pri lécbe GERD se používají antacidy z latiny anti – proti, acidum – kyselina. Snižují kyselost v žaludku neutralizací kyseliny chlorovodíkové a snižují peptickou aktivitu. Tím ochranují sliznici žaludku, dvanáctníku, jícnu. Zamezují vzniku zánetu, vredu a nepríjemného pálení žáhy. Známé jsou napríklad Anacid, Maalox, Famotidin, Lomac, Helicid, Nolpaza ci Omeprazol.

Vhodné potraviny

Potraviny vhodné pri pálení žáhy jsou v první rade potraviny se zásaditým pH – alkalizující. Vzhledem k tomu, že kyselina se tvorí v žaludku a do jícnu se dostává pozdeji vzestupnou cestou pri poruchách jícnového sverace, je treba primárne pusobit v žaludku. Z tohoto duvodu jsou totožné s potravinami, které se doporucují pri žaludecním vredu.

Správný pitný režim – vodou se do tela dostávají duležité živiny a zplodiny metabolismu bunek jsou naopak odplavovány z tela pryc. Pomáhá udržovat zásadité prostredí organismu tím, že redí prebytek kyselin bunkami, pricemž je udržuje ve zdravém zásaditém stavu. Nejvhodnejší je hexagonální voda s pH 8,5 - zásaditá nebo i takzvaná "živá voda", která udržuje acidobazickou rovnováhu organismu. Získává se elektrolýzou pitné prefiltrované vody. Tocená voda z vodovodu tyto schopnosti nemá. Snižují je i pridávané látky jako napríklad chlór (vodovodní voda by se mela pred pitím nechat odstát nebo prevarit). Vhodné jsou i nekteré druhy caju.

• Spirulina - je rasa zelenomodré barvy zásaditého pH cistí žaludecní sliznici, címž prispívá ke správné funkci žaludku a detoxikuje organismus. Tím snižuje a potlacuje nadmernou tvorbu žaludecních kyselin a snižuje riziko vzniku refluxu. Obsahuje mnoho minerálních látek jako napríklad železo, kremík, vápník, fytonutrienty, enzymy, vitamíny, chlorofyl a aminokyseliny. Podobné úcinky má také rasa chlorella pyrenoidosa produkující trávicí enzymy. Ta má ovšem vetší úcinky na sliznici streva a jeho správnou funkci. Vhodná je spíše pri obtížích se stolicí – zácpa.
• Mezi zeleninu, která napomáhá pri lécbe vredu a následnému gastroezofageálnímu refluxu, radíme brokolici. Obsahuje vitamin B, C, E a provitamin A. Je zdrojem železa a kyseliny listové také betakarotenu, vápníku, síry, zinku a fosforu. Zabíjí Helykobactera pylori, který zpusobuje vznik žaludecních vredu a pálení žáhy.
• Paprika má vysoké množství vitamínu A, B, C, E, K, železa, kyseliny listové, karotenoidu, horcíku, vápníku a vlákniny. Obsahuje také draslík napomáhající pri hospodarení s vodou.
• Špenát je zdrojem vitamínu A, B6, E, K, železa, vápníku, horcíku, kyseliny listové, kyseliny L-askorbové, kobalaminu, flavonoidu s antioxidacními úcinky. Je výborným pomocníkem v boji proti pálení žáhy, gastritide ci vredech.
• Zelí obsahuje vitamin B, B12, C, E a K, selen, draslík, železo, zinek, vápník, betakaroten, vlákninu. Vysoké množství vlákniny príznive ovlivnuje trávení, zabranuje vzniku žaludecních vredu a cerstvá štáva ze zelí se používá k pálení žáhy.
• Celer jako zdroj B-komplexu obsahuje všechny vitamíny kategorie B. Najdeme v nem i vitamíny A, C, E a K. Z minerálních látek jsou to železo, zinek, draslík, horcík, chrom, sodík, vápník ci jód.
• Mrkev je nositelem vitamínu A, B, C, D, E, železa, vápníku a draslíku. Napomáhá pri metabolismu, detoxikaci organismu a napomáhá správnému trávení, címž zabranuje prekyselení organismu, vzniku zánetu, vredu a refluxu.
• Brambory mají v sobe vitamíny B1, B2, B3, B5, B6, B9, C, K, PP, železo, draslík, zinek, sodík, mangan, fosfor a vápník. Brambory pozitivne ovlivnují trávení z duvodu vysokého obsahu vitamínu C a sacharidu, Práve sacharidum vdecíme za pocit plnosti. Bramborová štáva se používá k zánetu žaludku, i jako prevence vredové choroby a pálení žáhy.
• Avokádo obsahuje vitamíny A, B, C, E, K, obrovské množství draslíku, železo, kyselinu listovou, zinek, mangan, med, fosfor, thiamin, riboflavin ci niacin. Pro jeho pozitivní protizánetlivé úcinky je vhodný v boji již pri vzniklé gastritide, vredech. Lécbou zánetlivých procesu na žaludku zmírnuje aciditu a zklidnuje palcivý pocit v jícnu.
• Protizánetlive a proti prekyselení organismu príznive pusobí hrozny. Jedna bobule hroznu obsahuje 80% vody, sacharidy, vitamíny B6, C a E a z minerálních látek jsou to železo, horcík, vápník, sodík, med, mangan, fosfor. Obnovuje bunecnou strukturu, napomáhá trávení, podílí se na metabolismu tuku a pusobí detoxikacne.
• Merunky jsou zdrojem betakarotenu, draslíku, fosforu, horcíku, vápníku vitamínu A, B1, B2, B6, C a K. Regenerují bunky, príznive ovlivnují sliznice (i žaludku a oesophagu) hlavne u kuráku, a celkove pomáhají trávicímu systému.
• Jablka obsahují vitamíny A, B, C, E, K, kyselinu listovou, kyselinu pantotenovou, draslík, fosfor, horcík a sodík. Dezinfikují dutinu ústní, jícen, zbavují telo toxinu vlivem jablecných kyselin, pomáhají lécit onemocnení jater a žlucníku, regulují kyselost žaludku – zabranují její zvýšené acidite címž preventivne zabranují refluxní chorobe. Mají význam v pri prevenci a lécbe zvýšené kyselosti žaludku, gastritide, vzniku refluxu a žaludecních vredu.
• Broskve jsou zdrojem vitamínu A, C, antioxidantu, draslíku, horcíku, selenu, zinku a vlákniny. Pusobí na organismus detoxikacne (zbavují nás škodlivých toxinu) a projímave, címž procištují trávicí trakt, napomáhají pri prevenci vzniku zánetu žaludku, zánetu jícnu, refluxu, vzniku vredové choroby a podporují hubnutí.
• Banán je jednou z nejvhodnejších potravin, protože nejméne dráždí jak sliznici žaludku, tak jícnu. Je rezervoárem vitamínu A, B, C, E, K, niacinu, kyseliny listové a pantotenové. Napomáhá trávení a doporucuje se hlavne pri gastritide, vredech žaludku a oesophagu. Nemeli by ho vynechat z jídelnícku kuráci, protože zmírnuje abstinencní príznaky. Stejne tak lidé závislí na alkoholu, kterí mají zvýšené riziko výše popsaných onemocnení, by se mu nemeli vyhýbat.
• Boruvky obsahují vitamin A, B, C, E, K, železo, vápník, sodík, zinek, selen, mangan, horcík, draslík, fosfor a kyselinu listovou a pantotenovou. Pusobí protizánetlive a detoxikacne. Napomáhají trávení a jako jedine zmírnují zvracení a zabranují tím zvýšenému riziku pálení žáhy.
• Pampeliška lékarská – napomáhá trávení detoxikací žaludecní sliznice, prispívá k její správné funkci, odstranuje nebezpecné zplodiny látkové premeny. Tím zamezuje nadmernému prekyselení žaludku a následnému pálení žáhy.

Pri gastritide, vredové chorobe a GERD je treba uprednostnit celozrnné pecivo pred bílým, libové maso pred tucným a také a je duležitá i príprava. Zelenina a ovoce jsou nejvhodnejší v syrovém stavu krome brokolice pro zvýšený obsah síry, která se vyparuje varem. Uklidnujícím zpusobem pusobí na sliznici žaludku a jícnu již zminovaný banán ci tvaroh.

Otestujte se: