Bechtěrevova nemoc: Jaké má příčiny a příznaky vedoucí k invaliditě?

Odhaduje se, že nemocí trpí zhruba jedno procento populace. Důvod onemocnění a jeho příčina jsou stále nejasné.

Současná medicína pokročila při jeho objasňování. Onemocnění je pojmenované podle ruského neurologa Vladimíra Bechtěreva.

Odborně se onemocnění nazývá ankylozující spondylitida nebo jednoduše Bechtěrev. Další označení jsou například morbus Bechtěrev a spondylitis ankylosans.

Bechtěrev je systémové zánětlivé onemocnění revmatického typu. Postihuju hlavně páteř, často i ramenní a bederní kloub. Naopak méně často postihuje ostatní klouby.

Ankylozující spondylitida = radiografická axiální spondylartritida. 
Spadá pod skupinu spondylartritid.

Přesná příčina onemocnění není známá. Pravděpodobně se na vzniku nemoci podílejí i rizikové faktory. To jsou například genetické a imunologické faktory a infekční onemocnění. Dokonce je při nemoci dokázán i dědičný výskyt.

Zjistila se souvislost mezi přítomností specifického antigenu HLA-B27. Nejde sanmozřejmě o kauzální vztah, protože přítomnost tohoto antigenu ještě neznamená nutnost onemocnění. Pouze zvyšuje riziko.

Příznaky nemoci nastupují jen velmi pozvolně.

Kvůli tomu ji spousta lidí přehlédne. Nejčastěji se choroba projevuje tuhnutím kloubů. Toto onemocnění je přitom chronické a klouby trpí zánětem, který souvisí i s projevy a symptomy choroby.

Postižení pohybového aparátu tohoto typu se obvykle začne projevovat už před dosažením věku 30 let. Na druhou stranu, jen málokdy se vyskytuje u dospívajících a u dětí. Postihuje přibližně 1 % populace.

Ankylozující spondylitida postihuje:

• více muže než ženy, a to v poměru 7 : 1
• nejčastěji se začíná projevovat od 20. do 30. roku života
• po 35. roce je její vznik méně častý
• nemoc po 40. roku už většinou nevzniká
• postihuje přibližně 0,2–0,9 % populace
  

  

Nejčastěji zasahuje páteř, a to hlavně její bederní část.

Ale tento chronický zánět způsobuje problémy i v ostatních částech páteře. Kromě páteře zasahuje i klouby v oblasti ramen a bedra. Méně často i ostatní klouby.

Zánětlivý proces postihuje oblast kloubu, vazy, meziobratlové ploténky a ostatní kloubní a blízké struktury. Časem dochází v těchto místech k osifikaci (kostnatění).

Kostnatění má za následek ztuhnutí páteře, a to v jakémkoliv postavení.

Kromě obtíží s pohybovým aparátem se Bechtěrev může projevit i na jiných orgánových systémech. Nemoc zasahuje oko (jako zánět oka, duhovky), ale i trávicí trakt. Postižen může být i kardiovaskulární systém (perikarditida, endokarditida, chlopenní vady), plíce či ledviny.

Vliv na vznik nemoci má přítomnost antigenu HLA-B27. Tento antigen se nicméně vyskytuje u méně než 10 procent populace. Antigen typu HLA jsou molekuly na povrchu buněk. Podle těchto molekul imunitní systém rozpoznává vlastní buňky od cizorodých.

Přítomnost tohoto antigenu nezaručuje, že nemoc vypukne. Ale pravděpodobnost s jeho přítomností narůstá až třistakrát. Až v 90 % případů je dokázaný HLA.

Rizikovým faktorem pro vznik onemocnění je i dědičnost. Bechtěrev ale není přímo dědičné onemocnění. Určitá dědičná souvislost je však dokázána. A to opět ve spojení s antigenem HLA-B27. Dědičnost tedy zvyšuje riziko pro vznik nemoci.

Typicky se toto onemocnění projevuje především na kloubech, které jsou ztuhlé a bolí. Velmi často se člověk s tímto onemocněním kvůli ztuhlosti a bolesti kloubů budí i ze spánku.

Nemoc provází chronická bolest v páteři.

Páteř se v důsledku kostnatění (tuhnutí) stává stále méně ohybnou. Progres je poměrně pomalý, ale u některých lidí postižených tímto onemocněním může dojít k úplnému znehybnění páteře.

V některých případech jsou příznaky znatelné na velkých kloubech, například bederních nebo kolenních. Méně často i na malých kloubech, jako jsou klouby prstů.

Mezi symptomy, které nemoc provázejí, patří i únava, horečka, bolesti na hrudníku při hlubokém dýchání a otoky velkých kloubů. Nad postiženým kloubem může být kůže začervenalá a může dojít i k deformacím.

Někteří lidé s tímto onemocněním mají záněty oční duhovky.

Shrnutí příznaků při Bechtěrevově nemoci:

• chronická bolest páteře, časté jsou noční a ranní bolesti
• dlouhodobé bolesti kloubů
• bolest paty
• bolest hrudního koše, tedy i bolest na hrudi
• noční a klidové bolesti, ustupují po rozhýbání
• porucha hybnosti páteře až do rozcvičení
• při těžkém a pozdějším stupni úplné omezení pohybu páteře, a tím pádem invalidita
• ranní ztuhlost, může přetrvávat hodinu
• poškození kloubů, deformity, tvorba kulatých zad
• poškození jiných systémových orgánů a z toho vyplívající obtíže
  • srdečně-cévní systém (perikarditida, endokarditida, chlopenní vady)
  • plíce
  • trávicí trakt
  • ledviny
  • oko, vyskytuje se zánět oka, duhovky, citlivost na světlo
• únava
• zvýšení tělesné teploty
• otoky v oblasti velkých kloubů
• začervenání kůže nad kloubem
• odlučování nehtů
  

  

Při Bechtěrevově nemoci je typické prohnutí páteře i postoj, a to:

• postoj v předklonu
• vysunutá hlava
• zaoblená ramena
• zploštěný a prohnutý hrudník (kyfóza, tedy prohnutí páteře)

Onemocnění se diagnostikuje pomalu. Je to mimo jiné proto, že například ranní ztuhlost nebo bolesti kloubů spolu s jejich možnou deformací jsou poměrně neurčité příznaky.

Vyšetření zahrnuje anamnézu, odběr krve a prokázání přítomnosti antigenu HLA-B27, laboratorní testy na zjištění imunitní reakce organizmu a též se vykonává fyziologické vyšetření jednotlivých kloubů a jejich ohebnosti.

Taktéž se realizují pravidelná RTG vyšetření kvůli pozorování průběhu nemoci.

Při určování diagnózy se využívají i takzvaná modifikovaná newyorská kritéria, a to z roku 1984. Jejich cílem je určit tři klinické projevy a jeden objektivní RTG nález.

Tabulka znázorňuje newyorská kritéria hodnocení Bechtěrevovy nemoci

Následně se diagnostika opírá o přítomnost bolesti páteře, rodinnou anamnézu, zánět rohovky a zánět kloubů a šlach. Nápomocná je i dobrá reakce obtíží na nesteroidní antiflogistika, což jsou léky s analgetickým, antipyretickým a protizánětlivým účinkem.

Při identifikaci Bechtěrevovy nemoci se využívá i magnetická rezonance (MRI). V případě vypuknutí nemoci v období dospívání, tedy ve věku nižším než 16 let, se předpokládá zhoršený průběh.

Horší průběh předurčuje i výskyt zánětů kloubů mimo páteř, zánět oka či střeva a psoriázu.

Pro nemoc je typický pomalý, postupný nástup.

Prvním příznakem je ztuhnutí páteře v oblasti pánve a kříže. V tomto období se nemusí přidružovat ostatní potíže. Onemocnění se může projevit i atypicky, a to bolestivou formou v epizodách.

Bolestivá forma připomíná akutní lumbago nebo lumboischalgický syndrom. Doprovázet ji může horečka a zánět kloubů.

Postupem času se do popředí dostávají příznaky tuhnutí páteře, tedy bolest a ostatní obtíže vyplívající z degenerativních změn.

Bolest prvotně přichází zejména ráno.

Po rozcvičení člověk pociťuje zlepšení a ústup bolesti. Tato ztuhlost přetrvává obvykle do jedné hodiny od probuzení.

Bolest zhoršuje klid a pasivita.

Rozvoj onemocnění je obvykle záležitostí let. Ale ve vzácných případech může probíhat během pár měsíců.

Problémy s pohyblivostí páteře a kloubů se zhoršují. Bolestivost je stále intenzivnější. Ve většině případů končí nemoc úplným znehybněním postižených struktur, což znamená invaliditu.

Pokud se nemoc izolovala pouze na postižení páteře, označuje se jako spondylarthrosis ankylopoetica simplex. Ta se dále dělí na dvě formy.

Ascendentní forma (klasická) postihuje primárně klouby v oblasti křížové kosti, takzvané SI klouby (sakro-iliakální klouby).

Postupem času se postižení rozšiřuje na ostatní části. Tedy bederní (lumbální), hrudní a krční páteř. Descendentní forma se vyskytuje hlavně u žen a je méně častá. Postihuje převážně hřbet.

Co pomáhá při nemoci

Jak je uvedeno v části s léčbou, důležitá je úprava životního prostředí, životosprávy, při obezitě snížení hmotnosti, případně vyvarování se přibírání. Pohybová aktivita je základem. Při nemoci jsou vhodné různé cviky, aplikace tepla či biolampy.

Užitečné informace se dají získat i v klubech a na internetových fórech. Poskytují je odborníci i lidé, kteří mají s nemocí osobní zkušenosti. Každá informace může být nápomocná v boji proti zhoršení obtíží.