Zmatenost: Jaké jsou příčiny akutní, náhlé zmatenosti a dezorientace?

Zmatenost, nazvaná i dezorientace, amence nebo jinak i konfúznost, je kvalitativní porucha vědomí. Nastává porucha vnímání, myšlení, vyskytuje se nestabilnost emocí. Celkově je zmatenost porucha vnímání reality.

Může být dočasná a trvat jen chvíli, ale může být i dlouhodobá či trvalá. Vzniká akutně (náhle, rychle) nebo chronicky (dlouhodobě).

Jako taková je vlastně kognitivní poruchou. Mozek se neumí vyrovnat s nějakou novou situací. Jde o kvalitativní poruchu vědomí, může být spojena s dočasnou ztrátou paměti. Člověk si obvykle nepamatuje období dezorientace, někdy i krátký časový úsek před a po.

Dezorientace může být jen prostorová (postižený neví, kde se nachází), časová (neumí určit datum nebo aktuální čas) nebo osobní. Ale může jít o komplexní dezorientaci.

Zmatenost jako příznak onemocnění 

Zmatenost bývá typickým příznakem několika onemocnění. Například při nemocech nervového systému, při metabolických obtížích. Je součástí psychiatrických poruch.

Neurologické příčiny

Ve většině případů se zmatenost spojuje s neurologickými poruchami, nejčastěji například s Alzheimerovou chorobou. Jedná se o závažné onemocnění, které postihuje především starší lidi. Toto onemocnění způsobuje nenávratné změny v mozkových buňkách, což se projevuje zmateností a také poruchami paměti.

Někdy může být dezorientace přítomna i při Parkinsonově chorobě. Ta také bývá spojena s Alzheimerovou. V tomto případě jde zejména o problémy s koordinací pohybů.

Určitou míru vnitřní zmatenosti, i když jen v menším měřítku, mohou pociťovat i lidé s migrénou. Migréna je také onemocnění nervového systému. Projevuje se intenzivní bolestí hlavy, obvykle jen jedné poloviny hlavy, která trvá i několik hodin.

U lidí s epilepsií může být zmatenost přítomna po epileptickém záchvatu. Při celotělových křečích je přítomna porucha vědomí. Když se člověk po záchvatu probere, může být dezorientovaný.

Přítomná je také ztráta paměti, tedy retrográdní a někdy i anterográdní amnézie. Při retrográdní amnézii si člověk nepamatuje na okolnosti před záchvatem. A při anterográdní na okolnosti krátce po probuzení.

Psychiatrické poruchy

Typicky je přítomna při psychiatrických poruchách. Příkladem je delirium, často jako následek alkoholismu. Stejně jako delirium i demence může být spojena s alkoholismem. Nebo jako následek jiného onemocnění.

Informace o deliriu v samostatném článku.

Různé psychotické stavy, organický psychosyndrom. Může být součástí poruchy spánku, pozornosti. Je doprovázena psychomotorickým neklidem, třesem (tremorem). Přidružit se mohou halucinace a bludy.

Otravy, léky, psychotropní látky, alkohol a zmatenost

Většinou náhle, ale chvilkově a dočasně nastává dezorientace například při intoxikaci (otravě). Příčinou může být vysoká hladina alkoholu nebo omamné a psychotropní látky, drogy.

Intoxikace bývá náhodná, ale také úmyslná. Časté jsou otravy psychofarmaky. Otrava a také nedostatek kyslíku může být způsobena oxidem uhelnatým, při hoření, jako výfukový plyn. Tento stav přejde v momentě, kdy se organismus zbaví těchto toxických látek nebo se dotyčná osoba umístí mimo jejich působení.

Vyskytnout se může i při nesprávném užívání léků. Například u léků určených pro nespavost, nervozitu a depresi. Podobně i po narkóze, tedy v pooperačním dobdobí.

I při infarktu srdce a cévní mozkové příhodě

Při infarktu myokardu se vyskytuje přibližně ve 13% zastoupení. I když je jeho průběh asymptomatický. Infarkt je akutní ischemie, nedokrvení srdečního svalu, způsobená ucpáním cévy sraženinou, trombózou. Tento stav se projevuje také bolestí na hrudi a bolestí vystřelující do levého ramene.

Problém s orientací může nastat i při cévní mozkové příhodě. Tehdy je mechanismus podobný jako u infarktu srdečního svalu. Rozdíl je v tom, že případné zúžení nebo ucpání cévy nastává na úrovni hlavy, tedy mozku.

Vlivem akutního ucpání cévy vyživující mozek v důsledku krevní sraženiny je přerušena dodávka okysličené krve do mozku. Tento stav může způsobit dočasné, ale i trvalé poškození mozku.

Důležité je včasné rozpoznání příznaků cévní mozkové příhody, časné vyšetření, CT a účinná léčba. Při zpoždění nebo zanedbání je poškození mozku většího rozsahu. U starších osob se může zmatenost projevovat i v případě anémie, kdy je nedostatečné okysličení mozku a jiných orgánů.

Dezorientace po úrazu

Podobně nebezpečným stavem je i otřes mozku. Ten vzniká v důsledku úrazu, pádu, úderu nebo jiného zranění hlavy. Zmatenost je jedním z příznaků otřesu mozku. Kromě něj se může vyskytnout krátkodobá porucha vědomí, ale i pocit na zvracení, zvracení a ztráta paměti, podobně jako po epileptickém záchvatu.

Zánět, infekce a dezorientace

Zmatenost je typická i pro mnohá infekční a zánětlivá horečnatá onemocnění. Často se prolíná s deliriem při různých horečkách a infekčních onemocněních respiračního systému.

Mozek mohou poškodit i různé záněty, například zánět mozkových blan, odborně nazvaný meningitida. Zánět mohou vyvolat viry nebo bakterie a je více typů zánětů podle původce. Nejčastěji se projevuje bolestmi hlavy a ztuhlostí svalů na šíji.

Mezi infekční onemocnění, která mohou způsobit zmatenost, patří i kvasinková infekce, pokud napadne nervovou soustavu. Člověk trpí nespavostí, depresí, únavou a poruchami koncentrace.

Také při syfilis, což je pohlavně přenosné onemocnění. Jeho pozdní stadium se vyznačuje napadením srdce, mozku, míchy. Vede k psychickým, duševním, poruchám. Konečným stádiem je smrt.

Ostatní příčiny dezorientace

Dezorientací (zmateností) se projevují i jiná onemocnění a zhoršení zdravotního stavu. Na psychiku má vliv činnost různých tělesných systémů.

Vzniká i při onemocnění, ale i při zhoršení zdravotního stavu, jako je například:

• horečka, hlavně u malých dětí a starších lidí
• hypoglykémie, tedy málo cukru v krvi
• hyperglykémie, hodně cukru v krvi
• selhání srdce
• nízký a vysoký krevní tlak
• metabolický rozvrat
• dehydratace
• onemocnění jater, při selhání její funkce
• selhání ledvinu starších lidí i při bolesti
• podchlazení nebo přehřátí organismu
• nádor
• porucha funkce žláz s vnitřní sekrecí, štítná žláza, nadledviny
• snížené prokrvení mozku, i při respiračních onemocněních