Jaké jsou příznaky dehydratace? Víte, jak tělo opět zavodnit?

Jaké jsou příčiny a nejčastější příznaky dehydratace? Víte, že se projevuje v každém tělesném systému jinak? Může být dehydratace akutní nebo chronická? A jak tělo rehydratovat a znovu zavodnit?

Čtěte s námi a dozvíte se spoustu zajímavých informací.

Voda tvoří 70 % zemského povrchu. Z toho 98 % tvoří slaná voda a pouze 2 % sladká voda. A z těchto 2 % se největší podíl nachází v ledovcích.

Lidské tělo je z velké části tvořeno vodou. Přesněji řečeno, 75 % těla tvoří voda. Zbytek, 25 %, je tvořen pevnými látkami. Nejvyšší podíl vody je v těle novorozenců.

U novorozence tvoří 75-80 %. V průběhu života podíl vody v těle kolísá, tj. klesá. V dospělosti a u starších lidí se podíl vody snižuje na přibližně 55-60 %.

Kolik tekutin bychom měli denně vypít?

Stejně jako se v průběhu života mění celkový objem vody v těle, mění se i potřeba vody.

Průměrný denní příjem vody je uveden v následující tabulce. Tato denní hodnota platí pro stav, kdy nedochází ke zvýšené potřebě nebo ztrátě tekutin. Za normálních, klidových podmínek.

Denní potřeba vody podle věku v tabulce

Z tabulky vyplývá, že pokud dospělý muž váží 80 kg, měl by jeho denní příjem tekutin být 1600–3600 ml. Samozřejmě při zachování normálních podmínek.

Pokud se zvýší potřeba nebo výdej tekutin, zvýší se i celkový příjem. Při zvýšené fyzické námaze, dokonce i při delším mluvení, ale i při vysokých okolních teplotách se zvyšují ztráty tekutin.

Jaké jsou příčiny ztráty tekutin z těla?

K dehydrataci dochází v důsledku sníženého přísunu tekutin do organismu. Je tomu tak při nedostatku vody, při sníženém příjmu, ale také při stavech, kdy člověk není schopen přijímat tekutiny. Takové stavy jsou například v bezvědomí, při zanedbané péči nebo v důsledku poruchy polykání.

Dalším způsobem, jak dochází k dehydrataci, je zvýšená ztráta vody z těla. Příčiny ztráty jsou různé. A zahrnují fyziologické procesy i onemocnění.

Ke ztrátě tekutin z těla dochází těmito způsoby:

• kůží, například při nadměrném pocení, také v důsledku horečky, při zvýšené fyzické námaze.
• přes plíce, při zrychleném dýchání, také při fyzické námaze
• ledvinami, např. při diabetes insipidus
• zažívacím traktem, v případě zvracení nebo průjmu
• nedostatek ADH, což je antidiuretický hormon, který reguluje vylučování tekutin ledvinami.

Za normálních okolností vylučuje člověk přibližně 1,5-2,5 litru tekutin denně.

Ztráty tekutin za normálních okolností:

• Dýcháním se ztratí asi 500-800 ml
• Pocením 500 ml
• Přibližně 500-800 ml odchází z těla močí

Situace se samozřejmě mění, pokud se například zvýší nároky. Při sportovní aktivitě pak může ztráta pocením činit i více než litr tekutin a totéž platí při pocení v horkém počasí.

Při zvýšené fyzické aktivitě se také může dýcháním vyloučit až třikrát více tekutin. V chladném a suchém počasí se kůže rychleji vysušuje a vydechuje se více vodních par. Při konzumaci alkoholu se zvyšuje objem moči.

Podívejme se na všechny letní problémy společně: Naše zdraví v létě - slunce, horko, úrazy a nemoci

Na sníženém příjmu tekutin a zvýšených ztrátách tekutin z těla se podílí několik rizikových faktorů, mezi které patří např.:

• dětství a věk nad 65 let
• zvýšená fyzická aktivita, sport a zvýšené pocení
• vysoká okolní teplota
• horečka a zvýšené pocení, ale také zrychlené dýchání při horečce
• infekční onemocnění, při kterých se může vyskytnout horečka a zrychlené dýchání
• zvracení
• průjem
• snížený příjem tekutin v důsledku neschopnosti sebeobsluhy, snížený pocit žízně
• poranění s krvácením, popáleniny
• cukrovka
• plicní onemocnění
• onemocnění ledvin
• další metabolická onemocnění
• léky, jako jsou diuretika, antidepresiva, projímadla

Dehydratace je v dnešní době častější, než bychom si mohli myslet. Může být způsobena také nahrazováním vody jinými zdroji tekutin. Například balenými slazenými nápoji, kávou, čajem, alkoholem a nesprávným pitným režimem.

Čaj, káva a alkohol jsou příkladem toho, že ne každá tekutá látka patří do pitného režimu. Naopak, tyto tekutiny nás navíc připravují o mililitry tělesných tekutin.

Káva a čaj mají totiž diuretický účinek. Alkohol snižuje produkci hormonu, který brání tělu vylučovat tekutiny, ADH (antidiuretického hormonu).

Jeden šálek kávy a čaje by měl být nahrazen třemi šálky vody. Totéž platí pro alkohol. Jedno pivo by mělo být rovněž nahrazeno nejméně třemi sklenicemi vody.

Chronická dehydratace se projeví na těle a orgánech. Může se projevit onemocněním orgánů, jako je srdce, mozek, ledviny, játra, trávicí trakt, dokonce i kůže.

Jaké jsou příznaky dehydratace?

Dehydratace se projevuje na více tělesných systémech a orgánech. Ne, žízeň není časným projevem dehydratace. Platí pravidlo, že žízeň by se neměla objevit, neměli bychom ji cítit. Protože v tu chvíli je již pozdě. Je to projev vyššího stupně dehydratace.

Dehydratace se na každé části těla projevuje jiným způsobem. Může také vyvolat některé chorobné stavy.

Psychické projevy dehydratace tekutin

Dehydratace samozřejmě ovlivní i naše chování. U dětí a starších lidí jsou tyto příznaky často patrné, pokud naši pozornost neupoutají fyzické projevy.

A mezi tyto příznaky patří především:

• únava, zvýšená unavitelnost
• malátnost
• apatie
• neschopnost soustředit se
• poruchy paměti
• horší rozpoznávání např. jmen, osob
• zmatenost
• dezorientace
• poruchy chování, jako je podrážděnost až agresivita

Neurologické příznaky dehydratace

I náš mozek nebo celkový nervový systém je závislý na vodě a správném hospodaření s tekutinami.

Pokud dojde k dehydrataci, objeví se příznaky jako např.:

• třes těla
• třes končetin, například prstů na rukou a nohou
• zhoršená výslovnost
• poruchy vidění
• bolest hlavy a krční páteře
• snížené svalové napětí
• svalové křeče
• při těžké dehydrataci poruchy vědomí až bezvědomí

Kardiovaskulární příznaky sníženého objemu tekutin v těle

Přímý vliv nedostatku tekutin je na krev, srdce a cévy. Pokud je podíl tekutin v cirkulující krvi snížen, krev je hustší, srdce musí vykonávat více práce.

To způsobuje zvýšenou pracovní zátěž.

Nedostatek tekutin navíc vyvolává produkci hormonu, který brání ztrátám tekutin z těla (antidiuretický hormon, ADH). Cévy se zužují, zvyšuje se krevní tlak.

Mezi příznaky, které můžete pociťovat, patří:

• studené končetiny
• snížený krevní tlak (hypotenze)
• u osob léčených na vysoký krevní tlak se objevují výkyvy krevního tlaku
• zvýšený sklon ke kolapsům, mdlobám
• závratě
• zvýšená srdeční frekvence (tachykardie)
• přidružené bušení srdce (palpitace)

Jak se dehydratace projevuje v trávicím traktu?

Dehydratace samozřejmě zanechá své stopy i na trávicím traktu. Od drobných potíží až po závažné komplikace.

Příznaky na trávicím traktu:

• nechutenství
• suché sliznice dutiny ústní, snížené množství slin
• zácpa
• žaludeční nevolnost
• dyspeptické potíže, jako např.:
  • pocit plnosti v žaludku
  • nadměrné množství vzduchu v žaludku
  • říhání
  • pálení žáhy (pyróza)
  • zvýšené slinění
  • nechutenství
  • pocit na zvracení nebo zvracení
• ale také samotný pocit na zvracení nebo zvracení, který opět zhoršuje dehydrataci
• bolesti břicha

Příznaky nedostatku tekutin v močovém systému

Hospodaření s tekutinami patří také do močového (vylučovacího) systému. Pokud v těle přetrvává nedostatek tekutin, zvyšuje se produkce antidiuretického hormonu. ADH způsobuje stahování cév v těle, což vede k hypertenzi (vysokému krevnímu tlaku).

K dalším příznakům patří např.:

• snížení množství moči
• a tím i snížené močení až k zástavě (anurie) při těžké dehydrataci.
• tmavé zbarvení moči, tmavě žlutá až oranžová moč
• změna zápachu moči
• infekce močových cest

Další příznaky dehydratace

Kromě výše uvedených příznaků se v celém těle vyskytují i další příznaky.

Mezi příklady dalších onemocnění, která se objevují při sníženém objemu tekutin, patří například:

• pocit chladu a zimnice
• vymizení pocení
• suchá kůže, snížení elasticity kůže (turgoru)
• popraskané rty
• při těžké dehydrataci se rozvoj šoku projevuje poruchou krevního oběhu, tj. zmodráním nehtových lůžek nebo rtů (cyanózou)
• snížená tvorba slz
• zapadlé oči
• zrychlené a mělké dýchání
• snížená výkonnost
• pocit žízně je pozdějším projevem dehydratace
• zvýšená tělesná teplota
• snížení tělesné hmotnosti
• u kojenců výrazný výhřez fontanely

Rozdělení příznaků podle závažnosti

Další dělení příznaků dehydratace zahrnuje dělení podle závažnosti. Konkrétně na příznaky mírné dehydratace až po příznaky těžké dehydratace.

Tabulka ukazuje rozdělení příznaků dehydratace podle závažnosti

Jak řešit nebo léčit stav dehydratace?

U mírné dehydratace je léčba jednoduchá. Účinné je doplňování tekutin. Samozřejmě těch správných. Nejlepší je obyčejná voda nebo balená stolní či minerální voda. Vhodné jsou také rehydratační roztoky.

Ty lze použít i v případě dehydratace u dětí, dospělých nebo starších osob. Platí to zejména v případě velkých ztrát tekutin z těla, kdy se kromě vody z těla vylučují i minerály. Tekutiny je třeba doplňovat přiměřeně, nikoliv nárazově ve velkých objemech.

Důležitý je klidový režim, vhodná okolní teplota a léčba vyvolávajícího onemocnění, např. průjmu, zvracení nebo horečky.

V případě dehydratace je důležitá také vhodná strava. To znamená, že je důležité jíst lehkou stravu, zvýšit podíl ovoce a zeleniny a čerstvých šťáv. Tím se zajistí náhrada ztracených stopových prvků a tekutin, protože ovoce a zelenina obsahují také vodu.

V případě těžké dehydratace, zejména u dětí a starších osob, je nutné odborné lékařské vyšetření. Tekutiny se doplňují také cestou mimo trávicí trakt, tj. parenterálně (do žíly).

Rozpoznání příznaků dehydratace je důležité, aby se předešlo komplikacím. Jako komplikace se může objevit šok z nedostatku a ztráty tekutin, selhání ledvin, poruchy srdečního rytmu, křeče, poruchy vědomí a dokonce bezvědomí. V nejhorším případě může nastat i smrt.

Prevence dehydratace je důležitá

Prevence je jednoduchá, a to dostatečný příjem tekutin. Pocit žízně se dostaví až při těžším stupni dehydratace. V té době je již pozdě.

Je proto nutné žízeň nepociťovat.

U dětí a starších osob je vhodné sledovat objem přijatých tekutin. Sledovat lze i objem vyloučené moči, který nám může poskytnout alespoň orientační informaci o stavu hydratace organismu.

Moč by měla být světle žlutá a neměla by zapáchat.

Další osvědčenou metodou je vizuální připomínání pitného režimu. Je dobré mít vodou ve sklenici a její obsah pít a poté pravidelně doplňovat. I to je dobrý způsob kontroly množství vypitých tekutin. K tomuto účelu lze použít i láhev s vodou.

Na zvýšení příjmu vody a dalších tekutin je třeba myslet v letních, horkých měsících, ale i v chladných a suchých zimách. Samozřejmě před zvýšenou aktivitou a stejně tak před prací.

Stejně tak i při onemocněních, při kterých se očekávají zvýšené ztráty tekutin. Patří k nim infekce, horečky, zvracení a průjmy. Pokud nelze tyto ztráty kompenzovat perorálním příjmem, je nutné odborné lékařské vyšetření.