Nízký krevní tlak: proč vzniká, jaké má příznaky? + Komplikace

Hypotenze (odborně nízký krevní tlak) není nemocí v pravém slova smyslu.

Co je to krevní tlak v kostce

Krevní tlak vzniká, když srdce při tlukotu vytlačuje krev do krevního oběhu. Je to tlak proudící krve na stěny tepen.

Dělí se na systolický (sTK) a diastolický krevní tlak (dTK).

Systolický krevní tlak je nejvyšší hodnotou tlaku. Vzniká při vypuzování krve do krevního oběhu v těle. Diastolický tlak je hodnota při uvolnění srdce. Jedná se o nejnižší krevní tlak.

Na tlakoměru a v lékařských záznamech se tlak udává v jednotkách mmHg (milimetry rtuťového sloupce). Dříve se používala jednotka torr. Vyšší (systolický) tlak se píše před lomítkem, diastolický je za lomítkem. Například 120/80: systolický tlak je 120 a diastolický tlak je 80.

V roce 1896 publikoval lékař Scipione Riva Rocci práci o měření krevního tlaku pomocí sfygomanometru (tlakoměru). Metodu zdokonalil ruský chirurg Nikolaj Korotkov. Jsou po něm pojmenovány Korotkovovy jevy.

Co je to nízký krevní tlak a jaké má hodnoty?

Termín chronická arteriální hypotenze označuje dlouhodobě nízký krevní tlak s hodnotou nižší než 100/60 mmHg. Známe také přechodný, krátkodobý pokles krevního tlaku. Projevuje se většinou závratěmi, mdlobami nebo synkopou (kolapsem).

Primární (esenciální) forma hypotenze nemá přesnou příčinu. Sekundární hypotenze je příznakem a důsledkem nějakého jiného onemocnění.

Přečtěte si také články o krevním tlaku:
Hodnoty krevního tlaku jsou uvedeny v následující tabulce
Vysoký krevní tlak – hypertenze

Další způsob dělení hypotenze:

• ortostatická hypotenze
• habituální hypotenze

Základní rozdíl je uveden v tabulce

Ve větší míře trpí nízkým krevním tlakem ženy. Předpokládá se vliv hormonální a nervové regulace.

Hodnoty normálního a nízkého krevního tlaku v tabulce

Nižší normální krevní tlak a normální krevní tlak pomáhají předcházet kardiovaskulárním onemocněním.
Příkladem je ateroskleróza, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu a cévní mozková příhoda.

Nižší hodnoty a velmi nízký krevní tlak způsobují akutní obtíže a komplikace v každodenním životě. Z dlouhodobého hlediska jsou chronicky nízké hodnoty krevního tlaku nebezpečné.

Nízký krevní tlak způsobuje svalovou slabost, únavu, nevýkonnost a neurologické problémy. Důvodem je nedostatečné prokrvení buněk, tkání a orgánů.

Zvyšuje riziko úrazu při mdlobách (krátkodobé ztrátě vědomí).

Hypertenze způsobuje různé zdravotní komplikace.

Příčina chronického nízkého krevního tlaku v primární formě není zcela objasněna. Může to být porucha hormonální nebo nervové regulace.

Ženy jsou k tomuto typu náchylnější.

Příčinou akutně vzniklého poklesu tlaku může být náhlá změna polohy. Organismus nedokáže dostatečně rychle reagovat a upravit krevní oběh. Mozek je nedostatečně prokrven.

Takovou ortostatickou hypotenzi známe hlavně ráno po probuzení, delším ležení nebo naopak po delší době stání.

Člověku se točí hlava nebo upadá do bezvědomí. Po stabilizaci prokrvení CNS se postižený probere. Při synkopě hrozí úraz.

Postprandiální hypotenze je pokles systolického krevního tlaku po jídle o 20 mmHg. Jedná se o přechodný stav snížení tlaku po příjmu potravy. Přesná příčina není známa. Předpokládá se multifaktoriální základ. Vyskytuje se častěji u starších osob.

Velmi často způsobují nízký krevní tlak léky. Příkladem jsou antihypertenziva (léky na vysoký krevní tlak), léky používané při léčbě chronického srdečního selhání (beta-blokátory, ACE inhibitory, vazodilatancia, diuretika) a tricyklická antidepresiva.

Lidé se předávkují – úmyslně i neúmyslně. Mohou zapomenout, že již užili jednu dávku léku.

Další sekundární příčiny nízkého krevního tlaku:

nevhodná léčba, špatně nastavená terapie (pacientem nebo lékařem)

• i při přehnané snaze snížit vysoký krevní tlak
• neurologické příčiny – onemocnění CNS (centrální nervový systém) nebo PNS (periferní nervový systém, mícha)
  • roztroušená skleróza
  • Parkinsonova choroba
  • diabetická neuropatie
  • organické poškození CNS
  • autonomní vegetativní dysfunkce
  • mozkové nádory
  • zánětlivá polyneuritida (Guillainův-Barrého syndrom)
• alkoholismus
• nedostatek vitamínů
• podvýživa, anorexie, bulimie
• dehydratace a nedostatečný pitný režim
• poruchy endokrinního systému (štítná žláza nebo nadledviny)
• stres
• těhotenství

Hypotenze může vzniknout také při akutních šokových stavech, které bezprostředně ohrožují život člověka:

• hemoragický šok
• traumatický šok
• anafylaktický šok
• popáleninový šok
• kardiogenní šok
• hypovolemický šok při těžké dehydrataci

Hypotenze způsobuje snížené prokrvení buněk, tkání a orgánů. Nejčastěji se projevuje svalovou slabostí, celkovou únavou, závratěmi, špatným soustředěním.

Rizikem je vznik komplikací. To platí i v případě dlouhodobé těžké hypotenze.

Ta může být příčinou organického poškození nervového systému (mozku). CNS je dlouhodobě méně prokrvený, což mu škodí.

Lékaři George Milton Shy a Glenn Albert Drager v 60. letech 20. století spojovali ortostatickou hypotenzi s degenerativním poškozením CNS.
Popsali ji jako multisystémovou atrofii – MSA.
Jedná se o vzácné onemocnění.

Obecné příznaky hypotenze:

• únava
• slabost
• svalová slabost
• bolest hlavy
• závratě (vertigo), točení hlavy, pocit opilosti
• studená kůže, zejména na rukou a nohou
• studené končetiny
• studený pot
• nadměrné pocení
• poruchy zraku, jako je rozmazané vidění, tma před očima
• záblesky před očima
• hučení v uších, jiné nepříjemné zvuky v uších
• zrychlený puls (tachykardie) a pocit bušení srdce (palpitace)
• zrychlené dýchání – hyperventilace
• třes
• pocity mravenčení po celém těle, třes končetin
• pocit chladu, zimnice
• nebo naopak návaly horka
• strach nebo úzkost
• pocit na omdlení
• mdloby
• synkopa, kolaps, mdloby
• krátkodobá ztráta vědomí
  • při přetrvávajícím bezvědomí může jít o jinou příčinu

Při hypotenzi se odebírá anamnéza. Člověk popíše své obtíže a lékař na základě příznaků stanoví diagnózu. Důležitá jsou samozřejmě i další vyšetření.

Základní vyšetřovací metodou je měření krevního tlaku. Pouhé jedno měření však nestačí. K potvrzení diagnózy hypotenze je třeba provést několik nezávislých měření.

Při opakovaných měřeních musí být hodnota tlaku nižší než 100/60 mmHg.

Při interním vyšetření se volí také 24hodinové měření krevního tlaku, tzv. tlakový holter. Vyšetření EKG může odhalit poruchu srdečního rytmu, která může vést k poklesu krevního tlaku. Může být proveden také EKG Holter (24hodinový záznam).

Doplňuje se laboratorní vyšetření krve nebo moči, rentgen, ECHO, sonografie. Pro diferenciální diagnostiku a zjištění primární příčiny se může provést podrobnější CT nebo MRI.

Nižší normální tlak je lepší pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Dlouhodobě nepředstavuje riziko vzniku komplikací.

Tuto formu krevního tlaku mají většinou mladé dívky a ženy.

U dospívajících dívek a žen mladšího věku mohou být příčinou menstruační bolesti nebo ztráta krve. Naopak u starších osob je hlavní příčinou dehydratace nebo užívání léků na hypertenzi.

Mezi časté potíže patří celková nebo svalová slabost, únava, pocit na omdlení, mdloby, kolaps.

Pozor na varovné příznaky kolapsu:

• náhlá slabost
• závratě – točení hlavy
• černo před očima nebo jiné poruchy vidění
• hučení v uších, pískání, tlak
• problémy s držením těla – podlamování kolen
• omdlévání

Při těchto příznacích je nejlepší si lehnout. Na veřejném místě si stačí kleknout a dát hlavu mezi kolena. V krajním případě se posaďte. Při velmi nízkém krevním tlaku nemusí poloha vsedě stačit.

Po synkopě (mdlobě) se stav obvykle po několika vteřinách nebo minutách vrátí do normálu.

Z dlouhodobého hlediska hrozí vznik neurologických obtíží. Způsobuje je chronicky snížená perfuze, tj. prokrvení buněk, tkání a orgánů.

Prevence a další opatření při hypotenzi

Kromě výše uvedené léčby při nízkém krevním tlaku pomůže také úprava životního stylu a stravy.

Co pomůže při nízkém krevním tlaku:

1. stravovací režim
   • menší a častější porce jídla – menší zátěž pro žaludek a trávicí systém
   • omezení těžkých jídel s vysokým obsahem tuku a bílkovin
   • zvýšení příjmu soli je jedna z možností, ale nemusí být žádoucí (je třeba se řídit zdravým rozumem)
   • dodržování pitného režimu
   • vypít sklenici vody, než vstanete z postele
   • pomerančový nebo grapefruitový džus působí povzbudivě
   • snížení příjmu alkoholu
   • močopudný účinek kávy nebo černého čaje může vyvolat hypotenzi
2. doplňky stravy
   • vitamín C
   • vitamín B12
   • kyselina listová B9
   • kyselina pantotenová B5
3. dostatečná fyzická aktivita
   • plavání, jízda na kole, tanec, turistika
   • pohyb na čerstvém vzduchu
   • při omezené fyzické kondici nebo jiných nemocech procházky venku
4. dostatečný odpočinek a spánek
   • vyhýbání se stresu
   • snížení pracovního přetížení
5. sprchování střídavě teplou a studenou vodou
   • střídání proudů studené a teplé vody
   • od končetin směrem k srdci
   • zakončení studenou vodou

Náš tip: Přečtěte si článek Jak bojovat s nízkým krevním tlakem.

Nízký krevní tlak v těhotenství

Období těhotenství znamená pro organismus ženy různé změny, například hormonální. Kromě toho je kardiovaskulární systém těhotné ženy vystaven zvýšené zátěži.

Nízký tlak se většinou objevuje hned na začátku a v posledních týdnech těhotenství.

Problémem může být i spánek na zádech. Růst dělohy, plodu a změna proporcí v břišní dutině mohou způsobit tlak na velké cévy. Vleže na zádech dochází k útlaku dolní duté žíly. To zhoršuje návrat krve do srdce.

Označuje se jako syndrom dolní duté žíly. Ve 3. trimestru těhotenství se doporučuje ležet na levém boku.

Těhotná žena může pociťovat následující příznaky:

1. zrychlení srdečního tepu, tachykardie
2. bušení srdce
3. pokles krevního tlaku, dokonce i mdloby
4. pocení
5. bledost
6. nevolnost

Kromě těhotné ženy je ohrožen také plod – kvůli zhoršenému zásobení plodu krví.