S kyselinou listovou k vytouženému miminku i ke zdravým cévám?


S kyselinou listovou se setkáváme zejména v souvislosti s tehotenstvím. Tento vitamín se významne podílí na prevenci vývojových vad ci takzvaného rozštepu pátere. Avšak stejne jako všechny vitamíny, tak i tento má mnohem více pozitivních vlivu na náš organismus.
Obsah článku
- Jaký je rozdíl mezi názvy folát a kyselina listová?
- Potreba kyseliny listové pro náš organismus
- Kdy lze uvažovat o nedostatku kyseliny listové
- Kde najdeme kyselinu listovou
- Jaký by mel být optimální príjem kyseliny listové
- Mohou príliš vysoké dávky kyseliny listové ublížit?
- Jak zachovat obsah kyseliny listové v potravinách
- Další zajímavé zdroje
Kyselina listová je známá také po názvem kyselina folová, folát ci vitamin B9. V tele se vstrebává v horních cástech tenkého streva.
Kyselina listová byla objevena v roce 1940, a to extrakcí ze špenátu.
Je to vitamín, který radíme do skupiny hydrofilních vitamínu, tedy rozpustných ve vode. Patrí sem všechny vitamíny skupiny B a vitamin C. Vyznacují se tím, že se v tele snadno vstrebávají ze strev do krve, ale snadno se vytrácejí z potravin pri jejich zpracování. Organismus si jejich nadbytek neukládá, ale do 24 hodin vylucuje mocí.
Jaký je rozdíl mezi názvy folát a kyselina listová?
S vitaminem B9 se setkáváme ve dvou ruzných formách. Ta, která se prirozene nachází v rostlinných a živocišných potravinách, se nazývá folát. Telo jej využívá v nezmenené forme.
Verze vitamínu B9, která je umele vytvorena a doplnována do potravin ci výživových doplnku, se nazývá kyselina listová. Dá se pridávat napríklad do mouky ci cereálií.
Potreba kyseliny listové pro náš organismus
Pozitivní vliv kyseliny listové se spojuje predevším s tehotenstvím a správným vývojem plodu. Tento vitamín má však i mnoho jiných príznivých úcinku.
Syntéza – tvorba DNA a RNA
DNA a RNA – nukleové kyseliny – jsou látky, které jsou zodpovedné za organizaci a reprodukci živé hmoty. Prenášejí v sobe genetickou informaci. Jsou to základním stavebním prvkem organismu. Obsahují geny a chromozomy, jejichž duležitou soucástí je i kyselina listová.
Správný vývoj plodu
Páter se skládá z jednotlivých obratlu. Za normálních okolností obratel vzniká spojením dvou obratlových oblouku. Ve stredu se vytvorí otvor, ve kterém se nachází mícha.
Pri rozštepu se obratle behem nitrodeložního vývoje neuzavrou. Vzniká tak šterbina, takzvaný defekt neurální trubice. Lidove tento jev nazývá také rozštep pátere. Tato porucha je spojována také s nedostatkem kyseliny listové.
Nejrizikovejší období tehotenství je první trimestr, tedy první tri mesíce. Behem tohoto nitrodeložního vývoje se tvorí a vyvíjejí všechny orgány plodu. Probíhá základ celé orgánové soustavy detátka.
Nedostatek kyseliny listové v tehotenství predstavuje zvýšené riziko potratu nebo predcasného porodu. Kyselinu listovou mnozí odborníci doporucují užívat již nekolik mesícu pred plánovaným otehotnením.

Mezi další poruchy, kde muže být nedostatek kyseliny listové rizikovým faktorem, jsou vrozené vady srdce, poruchy mocového mechýre, ci rozštep rtu a patra.
Možná vás zaujme i clánek o výskytu chripky v tehotenství.
Procesy rustu a delení bunek
Nejen rostoucí detátko pod srdcem matky potrebuje tento vitamín. Duležitý je pro všechny procesy delení a tvorby bunek. Prispívá tedy ke správné funkci a obnove lidského tela, tvorbe svalu i hojení ran.
Tvorba bílých i cervených krvinek
Bílé krvinky jsou duležitá stráž a obrana našeho organismu. Jsou nedílnou soucástí imunitního systému. Cervené krvinky jsou zase nositeli kyslíku po celém tele. Jsou nepostradatelné pro okyslicení a život bunek, tedy celého tela.
Kyselina listová se podílí na vývoji a rustu bílých krvinek. V kostní dreni se zase spolu se železem a vitaminem B12 úcastní tvorby cervených krvinek.
Prevence pred srdecne-cévními onemocneními
Pri trávení bílkovin vzniká látka zvaná homocystein. Podobne jako cholesterol je jeho vysoká hladina v krvi jedním z faktoru vzniku srdecních a cévních chorob. Kyselina listová se úcastní metabolismu této látky a spolu s vitaminem B6 a B12 škodlivý homocystein odbourávají.
Možná vás také zaujme clánek o životospráve po infarktu.
Chut k jídlu
Podobne jako jiné vitamíny z rady B, zvyšuje i kyselina listová chut k jídlu. Podílí se i na tvorbe žaludecní kyseliny, címž podporuje trávení.
Prispívá k psychickému zdraví
Kyselina listová se podílí i na správném fungování psychiky. Nedostatek vitamínu skupiny B, a to zejména B9 a B12, muže mít úzkou souvislost s depresí. Kyselina listová také zmírnuje pocit vycerpání a únavy.

Kdy lze uvažovat o nedostatku kyseliny listové
Její nedostatek se muže projevit ruznými príznaky. Mnohé jsou nespecifické, od slabosti ci bolesti hlavy, až po vážné poruchy.
Seznam nejcastejších projevu nedostatku vitamínu:
- poruchy nervové trubice, rozštep rtu a patra behem nitrodeložního vývoje
- nízká porodní hmotnost detátka
- riziko predcasného porodu nebo potratu
- vrozené srdecní vady
- chudokrevnost
- nechut k jídlu, prujmy
- slabost
- podráždenost, deprese, nespavost
- zvyšuje riziko srdecne-cévních chorob
- riziko vzniku rakoviny
- zánet jazyka a vredy v ústech
- šedivení vlasu
Kde najdeme kyselinu listovou
Kyselina listová se nachází v zelenine, zejména v té listové, ovoci i v mase. Jejím nejvetším zdrojem jsou kvasnice.
Zdroje kyseliny listové:
- kvasnice
- maso: kurecí a krutí játra, veprová játra
- ovoce: meloun, pomerance, maliny, jahody, ostružiny, boruvky, avokádo, papája, banán
- zelenina: rajcata, redkvicka, špenát, pórky, sója, fazole, cekanka, chrest, zelí, kapusta, brokolice, kveták, paprika, rajcata, salát, mrkev
- jiné: obiloviny, slunecnicová semena, žloutek, lušteniny, sója, arašídy, vlašské a lískové orechy
Krome techto prirozených zdroju se kyselina listová pridává také do nekterých potravin. Patrí sem nekterá rostlinná másla ci cereální výrobky, ale také pecivo. Mezi nápoji tam patrí nekteré jogurtové nápoje a džusy.
Jaký by mel být optimální príjem kyseliny listové
Doporucená denní dávka kyseliny listové je 400 mikrogramu pro dospelé. Pred plánovaným otehotnením, i behem tehotenství, doporucují nekterý odborníci zvýšit príjem až na dvojnásobek.
Podle nekterých výzkumu se u žen, které mesíc pred otehotnením a behem prvních trí mesícu tehotenství užívaly 800 mikrogramu kyseliny listové, snížilo riziko rozštepu pátere až o 72 %.
Jsou i další prípady, kdy se doporucuje zvýšit príjem vitamínu B9. Je to zejména u lidí s poruchami trávení, pri epilepsii a dialyzovaných pacientu.
Mohou príliš vysoké dávky kyseliny listové ublížit?
Príznak hypervitaminózy – tedy príliš vysokého množství vitamínu – se u kyseliny listové prijímané prirozenou formou v potravinách nevyskytuje. Stále více se však diskutuje o škodlivosti nadmerného užívání kyseliny listové v umelé forme. Studie hovorí zejména o riziku kardiovaskulárních ci nádorových onemocnení.
Prínos kyseliny listové pro prevenci pred vrozenými vadami je nepopiratelný, ale tak jako se vším - nic není dobre prehánet. Zejména v tehotenství se radeji vyvarujte prehnanému užívání pilulkové formy kyseliny listové.

V tehotenství si radeji doprejte cerstvou zeleninu ci ovoce bohaté na kyselinu listovou. Prece jen je to bezpecnejší, než byste meli prijmout velké množství pilulek s jejím obsahem.
Jak zachovat obsah kyseliny listové v potravinách
Kyselina listová, tedy vitamín B9, je velmi nestálý. Nicí se teplem, pri kontaktu se vzduchem ci oxidací pri styku s nekterými kovy. A tak se snadno vytrácejí, a to nejen pri tepelném zpracování potravin, ale i nesprávném skladování.
Zásady, jak predejít likvidaci vitamínu B9 z potravin:
- zeleninu i ovoce konzumujte co nejdríve po jeho sklizni
- zeleninu skladujte v chladnicce
- nedávejte zeleninové saláty do kovových misek
- salát nekrájejte, ale trhejte
- tepelná úprava by mela být, pokud možno, co nejkratší, ideálne v malém obsahu vody, nebo na páre
Další zajímavé zdroje
- solen.sk - odborný clánek Kyselina listová a vrozené vývojové vady - v pdf
- apps.szu.cz - portál o kyseline listové
Potraviny s nejvetším zdrojem vitamínu
Související
